Nezákonně vás špiclujeme, přiznává britská vláda

Britská vláda přiznala, že její tajné služby v uplynulých pěti letech nezákonně odposlouchávaly soukromé telefonické rozhovory mezi obhájci a jejich klienty.

Je to v poslední době již druhá podobná kauza, která je pro tamní úřady velmi nepříjemná, a odhaluje tenkou hranici, za níž se vlády a jejich tajné služby tak rády vydávají.

Před týdnem dospěl Investigatory Powers Tribunal (IPT), soudní instance, ke které je v Británii možné směřovat stížnosti na tajné služby, k závěru, že i způsob, jakým se vyměňovaly citlivé údaje s americkým Národním bezpečnostním úřadem (NSA), porušoval britské zákony.

Nitky se sbíhají v GCHQ, zodpovědný je ministr

Británie má – na rozdíl od Česka – velmi propracovaný systém vládního využití tajných služeb a jejich vytěžování.Zastřešující organizací je Government Communications Headquarters (GCHQ), která vyhodnocuje signály přicházející z různých zpravodajských sítí, tedy například od civilní kontrarozvědky MI5 či její vojenské podoby MI6. Za GCHQ zodpovídá britský ministr zahraničí (i když není přímo součástí jeho úřadu).

Právě tato skutečnost nyní staví britskou vládu do nezáviděníhodné situace. Na vládě nezávislá soudní instituce IPT nejdříve konstatovala porušení zákona v případě výměny informací s Američany (mimochodem bylo to poprvé od roku 2000, kdy byla založena). Jako hlavní argument použila skutečnost, že veřejnost neměla informace, jakým způsobem tato výměna probíhá, jinými slovy, co vlastně Britové do USA posílají. To podle IPT porušuje Evropskou úmluva o lidských právech, jmenovitě právo na soukromí a svobodu projevu.

Tajné služby se utrhly ze řetězu

Eric King, zástupce ředitele IPT následně pronesl na adresu amerických a britských tajných služeb silně kritická slova: „Zpravodajské agentury jako GCHQ a NSA se už dlouho chovají, jakoby stály nad zákonem. Toto rozhodnutí potvrzuje, co mnozí již nějakou dobu říkají – v posledním desetiletí se GCHQ a NSA pustily do masívního nezákonného sledování, které se dotýká miliónů lidí po celém světě,“ citoval jeho prohlášení The Guardian ve své internetové sekci.

Řadu lidí například znepokojuje program zvaný Prism, který americké službě umožňuje sledovat vše, co člověk píše či pročítá na google či facebooku, projíždět jeho internetovou historii, dostat se k mailům apod.

Víme, co říkáte svému obhájci

Nyní má tedy britská vláda další problém. K porušování zákonů na ochranu soukromí nedocházelo jen při výměně informací s Američany, ale nezákonný byl i režim, který tajným službám dovoloval odposlouchávat komunikaci s obhájci.

Vláda si tentokrát pospíšila a své přiznání zveřejnila ještě dříve, než IPT vynese verdikt. Na odposlechy si stěžují právníci dvou Lybijců, Abdula-Hakima Belhaje a Sami al-Saadiho, kteří byli v roce 2004 při společné operaci CIA a MI6 uneseni a dopraveni do Tripolisu. Tehdejší režim diktátora Muammara Kaddáfího je vystavil brutálnímu mučení.

Ve světle předchozího verdiktu IPT nyní kabinet vydal prohlášení, že si je vědom porušování Evropské úmluvy o lidských právech i v tomto případě a to práva na spravedlivý soudní proces.

V Británii se okamžitě rozjela kampaň žádající vládu, aby vyšetřila postupy GCHQ. Během prvního dne ji podepsalo několik tisíc lidí.

Další „majstrštyk“ GCHQ a NSA

V pátek americký server Intercept přinesl zprávu, že se GCHQ a NSA při společné operaci nabouraly do vnitřní počítačové sítě největšího světového výrobce SIM karet, firmy Gemalto. Získaly z ní kódovací klíče, které se používají k mobilní komunikaci po celém světě. Intercept se odvolává na dokumenty, které mu poskytl známý americký whistlebower Edward Snowden.

Gemalto dodává SIM karty kolem 450 mobilním společnostem včetně těch, které působí v České republice. Ročně vyrobí na dvě miliardy karet. Její motto zní: „Bezpečnost musí být zdarma“.

„Z toho, co jsme zatím zjistili, cílem nebylo Gemalto, byl to pokus rozhodit co nejširší možnou síť s cílem dostat se k co nejvíce mobilním telefonům,“ sdělila Reuters mluvčí Gemalta.

Follow @libor_stejskal