Jonathan Kos-Read via Foter.com / CC BY-ND, zdroj

Nervozita ve sporných vodách. Čínská agresivita narůstá, hrozí Vietnamu vojenským útokem

Napsal/a Sinopsis 1. srpna 2017

Další incidenty zvyšující napětí v Jihočínském moři. Vietnam po hrozbě vojenským útokem už zase poslouchá velkého souseda. Odborníci mluví o novém schématu narůstající čínské agresivity.

Zatímco napětí na indicko-čínské hranici v Himálaji dosud nepolevilo a tenze mezi Pekingem a Novým Dillím spíše každým dnem narůstá, Čína přitvrzuje i v další z oblastí, kde má sporné územní nároky. Totiž v Jihočínském moři.

Již před pár dny prosákly do médií informace, že Vietnam nařídil dceřiné společnosti španělského Repsolu pozastavit těžbu ropy v tzv. bloku 136-03 (čínsky označovaný jako Wanan Bei-21) ve vodách spravovaných vietnamskou vládou.

Stalo se tak údajně poté, co Čína Vietnamu pohrozila vojenským útokem na vietnamské základny na Spratlyových ostrovech v případě, že bude pokračovat těžba na území, jež se Čína snaží dostat do své sféry vlivu. Tyto informace byly 24. července potvrzeny reportérem BBC Billem Haytonem. Jen před pár dny přitom BBC přineslo zprávu, že Repsol potvrdil nález významného naleziště v této oblasti.

Ropa ve sporných vodách

Podle Diplomatu Vietnam postupuje v otázkách těžby ve vodách nárokovaných Čínou s velikou opatrností. A to zejména od incidentu z jara 2014, kdy Čínská národní pobřežní ropná společnost (China National Offshore Oil Company) posunula svůj vrt označovaný jako HD-981 právě do vietnamských vod v rámci jakéhosi „testu“ trpělivosti nejen vietnamské vlády, ale celého mezinárodního společenství v čele se Spojenými státy.logo

Letos se však přístup Vietnamu začal nenápadně měnit, když jeho vláda znovu povolila průzkumné a těžební aktivity ve zmíněném bloku 136-03 a podepsala zásadní smlouvu se společností ExxonMobil. Bez větší mediální pozornosti pak dala zjevně zelenou také Repsolu.

Přitom pravděpodobně právě kvůli Repsolu v červnu navštívil Madrid místopředseda čínské Ústřední vojenské komise, generál Fan Čchang-lung. Hned poté se generál přesunul do Hanoje, kde se údajně s vietnamskými špičkami ohledně sporné těžby nepohodl do té míry, že návštěvu předčasně ukončil a zrušil čínskou účast na významném „přátelském“ bilaterálním jednání s Vietnamem o obraně hranic.

Asertivita ČLR roste

Média se shodují na tom, že poslední události v Jihočínském moři svědčí o neobvyklém stupni čínské asertivity při prosazování vlastních zájmů na úkor Vietnamu a dalších zainteresovaných zemí. A hovoří také o „novém schématu narůstající čínské agresivity“, což se zdaleka nevztahuje jen k tomuto incidentu.

Pokud by napětí mezi ČLR a Vietnamem skutečně vyústilo v ozbrojený útok na vietnamské základny, narušilo by to prostřednictvím Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) pracně udržovanou rovnováhu v celé oblasti a mělo dalekosáhlé důsledky jak pro vnitřní politiku všech zainteresovaných zemí, tak i v širším mezinárodním měřítku.

Do obtížné situace by to postavilo také samotné Spojené státy, které mají – nehledě na ochranu společnosti ExxonMobil, v níž působil i současný americký ministr zahraničí Tillerson – v oblasti vlastní bezpečnostní zájmy, Japonsko a další námořní velmoci, které v Jihočínském moři operují.

Něco je ve vzduchu

Již v minulých letech ČLR vyprovokovala podobné incidenty v oblasti Jihočínského a Východočínského moře, ve vodách či na ostrovech spadajících pod správu sousedních států. Ať už to byl spor s Japonskem o souostroví Senkaku ve Východočínském moři, který vypukl v roce 2012, případ zabrání filipínského ostrova Scarborough Shoal, na nějž si činí nároky také Čínská republika na Tchaj-wanu, nebo již zmíněný incident s čínským ropným vrtem HD-981.

Součástí čínského zastrašování jsou také občasné incidenty s průlety čínských stíhaček nad spornými vodami monitorovanými Spojenými státy či nebezpečné manévry čínských letounů v bezprostřední blízkosti amerických leteckých hlídek.

K poslednímu podobnému incidentu došlo právě začátkem tohoto týdne, kdy se dvě čínské stíhačky Chengdu J-10 dostaly na vzdálenost necelých sto metrů od letounu amerického námořnictva. Došlo k tomu v oblasti Východočínského moře, kterou ČLR v roce 2013 prohlásila za vlastní identifikační zónu letecké obrany (ADIZ).

Tento rok se přitom jedná o druhý takový konflikt, k prvnímu došlo letos v únoru v Jihočínském moři a bylo to jen pár dní předtím, než se čínský prezident Si Ťin-pching poprvé sešel s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

4 komentáře

  1. ČERT napsal:

    Tak jak asi známo, k ozbrojenému pohraničnímu konfliktu mezi Čínou a Vietnamem, v obou zemích za politických systémů vlastně stejných, jaké tam vládnou dodnes (tj. samozřejmě komunistických), došlo už v r. 1979. Tehdy se to dávalo i do souvislosti s dosti ambiciózní politikou regionální mocnosti, kterou sám relativně nedlouho předtím sjednocený Vietnam, na jednu stranu země dost ekonomicky zbídačená (především asi v důsledku předchozích dlouhých válek s Francií a následně s USA), ale na druhou stranu země s armádou, o níž se také uvádělo, že patří k nejpočetnějším na světě, realizoval v oblasti jihovýchodní Asie – a v první řadě s intervencí v Kambodži, kde vietnamská armáda odstranila brutální Pol Potův režim. Vietnam se stal určitým mocenským hegemonem v sousední Kambodži a Laosu (a na druhou stranu, jsou jistě známa pouta, která ho vázala k SSSR, k  ČSSR a dalším evropským i jiným komunistickým zemím). – – – Samozřejmě, dnešní situace v nejširším mezinárodním měřítku je už dosti odlišná od té před několika desetiletími. Ale každopádně třeba v ekonomické oblasti, celkový potenciál nejen Číny, ale i Vietnamu je jistě někde jinde, znatelně výš než byl ke sklonku 70.let.

  2. jan vyskočil napsal:

    Rada bezpečnosti OSN je vlastně triumvirát Ruska,Číny a zbylých USA+Velká Brittanie+Francie.Rusko a Čína si vedou otrle svojsky a ve zjevném či skrytém imperiálním chování je nic nezastaví.Ti zbylí tři mušketýři jim jako překážku v cestu kladou mírové ratolesti a nestačí se divit,jak je kolosové překračují.Je trestuhodné,že Západ nechal tak vysoce ekonomicky a vojensky vyrůst Čínu.Musel od samého počátku vědět,že Čína nevyužije této své síly k rozvoji demokracie a míru ve světě.Naopak.Že její drzost při vědomí síly poroste.Už teď ji pociťujeme.A nemáme síly se proti těmto dvěma zlům postavit.Příkladem je chování spratka v KLDR.Vzpomněl jsem na moudrá slova doktora ve filmu „Vesničko má středisková“,který oroduje za závozníka slovy „….když jsi jediný kdo může,tak musíš….“.Stejně v případě KLDR orodovaly USA u Číny a Ruska.Nepochodily.Stejně tak pochopily USA,že případná rezoluce v Radě Bezpečnosti proti chování KLDR se mine účinkem a je tedy zbytečná.Co s tím?Je vidět,že OSN a hlavně Rada Bezpečnosti se stala archickým pozůstatkem dohod vítězů 2.světové války.Neprozíravých dohod.Nastal čas je revidovat.Rusko ani Čína s tím nebudou souhlasit.Současný stav trnutí šíje Zeměkoule jim vyhovuje.Vždyť díky tomuto trnutí se s blahosklonností demokratického světa vypracovaly do pozic vojenských obrů bez odpovědnosti.Dojde asi k rozdělení světa na část demokratickou a část autoritativních režimů.Vliv diktatur na vývoj všech společností přes impotentní OSN však musí skončit.Asi se zvýší pravděpodobnost konfliktů,ale dnešní vývoj k nim stejně směřuje.Počet nukleárních zemí nutno minimalizovat.Především o toho dosud nezvládnutelného spratka z KLDR.Je třeba ho za ucho vytáhnout z jeho klukovské hry na vojáky.
    Jsem už starší člověk.Měl jsem za to,že 2.svět.válka lidstvo zavázala k tomu,že se nic podobného už nesmí opakovat.Jak jsem se mýlil.Už krátce po válce byla židům po krutých vývojových útrapách navrácena jejich historická domovina a v tom se na ně vrhlo celé arabské okolí.Izrael bez pomoci velmocí OSN obstál.Zrodil se však nový dědičný hřích.Přehlížení násilí tam,kde měla nastoupit hrubá síla a uvést věci do pořádku.Bez ohledu na to,co tomu politicky říká strejda VELMOC od východu či západu.
    Bože,to jsem toho napovídal.Promiňte.

    • Myšák napsal:

      Díky za komentář, Váš náhled na věc je svěží a inteligentní.
      Přeji pevné zdraví.

  3. Tomáš napsal:

    Vietnam dosáhl obrovského úspěchu,vyhnal Francii a postavil se i USA a sjednotil severní a jižní Vietnam.Krátce potom narazil na Čínu,ostatně i SSSR měl tento problém.Mít za souseda draka není dobrá alternativa.Zadluženost USA u čínských bank je neuvěřitelná a prez.Trump se snaží z toho vyklouznout,bude mít s tím obrovský problém a bude muset použít nečestných úskoků a činů.Pozice supervelmoci je ztracena a nelze ji získat zpět .Kdo si tuto skutečnost neuvědomuje,chová se jako pštros.My se k Vietnamcům chováme slušně a oni si toho váží.Jsme vyjímkou v Evropě a sledují pozorně naše politické cesty.Náš poměr k Německu a jejich k Číně má mnoho společných aspektů,jak z historického hlediska ,tak i v současnosti.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies