UweBKK (α 77 on ) via Foter.com / CC BY-NC-SA,

Nepopulární systém CRAB má dlouhé prsty. Ukazuje na nepotřebný majetek státu

Napsal/a Robert Břešťan 4. května 2016

ROZHOVOR. Stát jen letos plánuje veřejnou dražbu zhruba dvaceti svých nepotřebných budov. Největší zisk si slibuje od dražby areálu Invalidovny v pražském Karlíně.

Podle generální ředitelky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřiny Arajmu by stát v ideálním případě měl vědět, komu přesně prodává, zatím je však hlavním cílem dosažení maximální ceny. Zájem státu na transparentním prodeji by měla řešit chystaná novela zákona o nakládání s majetkem stát. „Stát se má zajímat, kdo je konečným nabyvatelem a eliminovat ve výběrovém řízení subjekty, které jsou majetkově nebo personálně propojeny. My máme nyní podle zákona dosáhnout maximální ceny a nemusíme se zajímat, kdo je nabyvatelem. Uznávám, že je to chyba,“ říká v druhé části rozhovoru pro HlídacíPes.org Kateřina Arajmu.

První část rozhovoru: Státu v nemovitostech leží ladem miliardy. Na provoz státních kanceláří jde 3,2 miliardy ročně

  • Jak je nyní CRAB (Centrální registr administrativních budov) „nakrmen“ daty?

Myslím, že díky iniciativě pana ministra Babiše, který od roku 2014 neustále apeloval na členy vlády, aby CRAB byl skutečně naplňován daty, tak se to nakonec z 99 % podařilo. Svědčí o tom i fakt, že v průběhu posledního roku jsme nezaznamenali nárůst administrativních budov. To se bavíme v úrovni kvantity, dosti odlišná situace je v úrovni kvality. Chybovost je obrovská, troufám si tvrdit, že na úrovni 30 – 40 %. Neustále sice školíme zaměstnance státu, kteří vkládají data do CRABu, denně dostáváme řadu dotazů. Problém vidím mimo jiné v tom, že se tomu dlouho nevěnovala náležitá pozornost, ale i ve velké fluktuaci zaměstnanců, kteří to mají na starost. Projevuje se v tom i to, že složky státu nemají jako hlavní náplň své činnost správu administrativních budov a tím pádem na to nejsou dostatečně personálně vybaveny. A to je další důvod, proč jsem zastánce koncentrace – přesunu veškerých administrativních budov do jedné statní instituce, která bude mít mnohem lépe pod kontrolou nejen vkládání dat, ale i jejich validitu.

  • Faktem je, že systém CRAB není úplně populární. Stál hodně peněz, dlouho nefungoval, chyběla v něm data…

Pokud jde o finanční stránku věci, naprosto souhlasím. Pokud mám v CRABu 3413 budov a roční servis mne stojí 76 miliónů korun, je to dlouhodobě nepřijatelné. Vyvolala jsem jednání s dodavatelem systému a snažila jsem se o ponížení těchto prostředků. Reakce dodavatele byla – a to mne nepříjemně překvapilo – že tady je historická, platná a účinná smlouva a já ji měnit nechci. To považuji za další skandál.

  • Skandál, že dodavatel nechce měnit platnou smlouvu, nebo to, že taková smlouva vůbec vznikla? Arajmu ok

Obojí. Jak přístup dodavatele, protože my jsme na faktech ukázali, že částky a hodinové sazby jsou v reálu na trhu jiné. A druhý skandál je to, jak vůbec ty smlouvy vznikly. I to řešíme.

  • Trestně – právně?

Podala jsem už vloni podnět orgánům činným v trestním řízení na systémy, které tady byly vybudovány, ale nebyly naplněny daty a nijak se nevyužívaly. Úplně stejně budu postupovat v jakémkoli jiném nešvaru, který tu najdeme.

Kdokoli k otvírání obálek

  • Kdyby z vašeho hlediska nastala ideální situace a vy jste skutečně všech těch 3413 budov dostali do své správy, máte spočítáno, co by to pro vás znamenalo, jaké náklady?

Byly by to peníze na provoz a údržbu objektů, která na to už nyní jdou z rozpočtu jednotlivých státních institucí. Aktuálně je to 3,2 miliardy, ale to by se nám centralizací podařilo výrazně snížit. I kdyby to bylo jen deset procent, tak to jsou obrovské úspory. Pak by to byl přesun pracovně-právních vztahů a také výdajů na investice. Státní objekty jsou dlouhodobě extrémně podfinancované. Vyžadují rekonstrukci oken, střech, zateplení. Výdaje na to jsou nízké a vrací se nám to jako bumerang v obrovských nákladech na provoz, údržbu, teplo, světlo…

  • Pokud byste se ale stali takovýmto správcem státního majetku, bude z vás dost velká, bohatá a mocná organizace. S tím jsou spojené mnohé tlaky, či pokušení při velkých veřejných zakázkách…

Jsem si toho vědoma. Proto jsme také přijali řadu protikorupčních opatření. Letos v březnu jsme například na našem webu zveřejnili veškeré nemovitosti, jež máme ve své příslušnosti. Je to přes 135 tisíc nemovitostí – stavby, pozemky, byty – a kdokoli se na to může podívat. Současně jsme spustili zásadní novinku: kdokoli z veřejnosti se může zúčastnit otevírání nabídek, které jsme obdrželi v rámci veřejné zakázky, nebo v rámci nabídek na prodej státního majetku. Současně jsme zavedli nový systém prodeje státního majetku – výběrové řízení s aukcí.

  • To spočívá v čem?

V tom, že uchazeči, kteří podali nabídku v listinné podobě a účastní se otvírání obálek, jsou předsedou komise vyzváni k příhozu a mohou svou původní nabídku navýšit. Takto se nám například vloni při prodeji kulturního domu v Plzni podařilo učinit 44 příhozů a navýšit prodejní cenu ze sedmi miliónů na 8,8 miliónu. I díky takovým změnám se nám oproti loňsku zvýšily příjmy prakticky o 100 %.

  • Vloni jste se vůbec poprvé ocitli v přebytkovém hospodaření. Ovšem byl tam mimořádný příjem z prodeje domu U Hybernů. Chystáte podobnou dražbu?

Letos by to mělo být až dvacet nemovitostí, u nichž očekáváme příjmy nad 10 miliónů korun. Tou největší, kde očekáváme příjmy v řádech stovek miliónů, bude prodej areálu Invalidovny v Karlíně. Tu jsme vloni nabyli od ministerstva obrany. Už v březnu jsme na mezinárodním veletrhu inzerovali, že prodej připravujeme a budeme se snažit oslovit maximum domácích i zahraničních investorů.

  • Když se prodával dům U Hybernů, také jste mluvili o desítkách zájemců, ve skutečnosti byli zájemci tři a z nich dal nabídku nakonec jen jeden a prodávalo se za vyvolávací cenu… Čekal bych, že u aukce se budou zájemci přehazovat. Cena se zvyšuje, stát se raduje…

Já jsem se hodně radovala. Ta částka 790 miliónů korun je mimořádným úspěchem. Ještě týden před dražbou většina realitních expertů neočekávala, že se nám vůbec ten objekt podaří za tuto cenu prodat. Státní rozpočet navíc inkasoval i daň z nemovitosti – dalších více než 30 miliónů korun, které platil nabyvatel. Ten objekt navíc vyžadoval investici v řádu 60 – 70 miliónů korun. Kapacita toho objektu byla asi 240 funkčních míst. Za 790 miliónů korun bychom za uměli na zelené louce postavit budovu, která pojme tak čtyřnásobek státních zaměstnanců a nebude vyžadovat dlouhodobě žádnou investici a bude mít nízké náklady na provoz a údržbu.

Komu to stát prodává?

  • Dobrat se z oficiálních zdrojů konečného vlastníka firmy Lagerris, jež budovu získala, je nemožné. Neměl by stát vědět, komu prodává svůj majetek?

Je to i mé přání. Tato podmínka by se měla vtělit do novely zákona o nakládání s majetkem, kterou by mělo začít brzy připravovat ministerstvo financí. Stát se má zajímat, kdo je konečným nabyvatelem a eliminovat ve výběrovém řízení subjekty, které jsou majetkově nebo personálně propojeny. My máme nyní podle zákona dosáhnout maximální ceny a nemusíme se zajímat, kdo je nabyvatelem. Uznávám, že je to chyba.

  • Takže jste se v tomto případě ani nezajímali?

V případě dražby se skládá kauce, takže víte, kdo je účastníkem. Ale ani když si takového účastníka prolustrujete, neznamená to, že za měsíc či dva se jeho akciová společnost nesloučí s jinou a tím pádem se změní vlastník.

  • Podle vás stále chybí obří inventura toho, co přesně státu vlastní a co z toho potřebuje. Neměl to zjistit právě CRAB?

CRAB nám dává informace pouze o administrativních budovách, ne o pozemcích, bytových jednotkách, skladech, archivech a podobně. Takový přehled tu nebyl, což jsem považovala za velký handicap. Požádala jsem proto Český úřad katastrální a zeměměřičský, aby nám poskytl veškerá data z katastru, kde jsou evidovány nemovitosti na stát. Zjistili jsme, že na stát je v katastru evidováno 1,6 miliónu nemovitostí u 1906 státních institucí. Požádala jsem své kolegy, aby zjistili, zda všechny ty instituce vůbec existují a došli jsme k naprosto skandálnímu závěru. Přes 1380 těchto institucí neexistuje, je nedohledaných nebo je v likvidaci.

  • Například?

Třeba Federální ministerstvo národní obrany, Svaz požární obrany ČSSR, JAS národní podnik Gottwaldov… Do portfolia takových institucí bylo zapsáno přes 25 000 nemovitostí. V řadě případů blokují rozvoj obcí a krajů, protože v rámci například územního plánování není kdo by se vyjádřil. V průběhu čtyř měsíců se nám u skupiny asi dvou tisíc položek podařilo buď dohledat právního nástupce, nebo je zapsat na náš list vlastnictví a začali jsme to řešit – pronajímat, prodávat, nebo nabízet složkám státu k využití. Budeme v tom pokračovat. Cílem je, aby v brzké době v katastru byly nemovitosti zapsány pouze na existující státní instituce. Například když je nemovitost napsaná na již zaniklý Pozemkový fond, vyzýváme právního nástupce, Státní pozemkový úřad, aby si na sebe ty nemovitosti přepsal.


Psali jsme: Komunistická ČSSR stále žije. Na socialistické podniky jsou v katastru zapsány tisíce nemovitostí


  • Jak dlouho to bude u těch 25 000 nemovitostí trvat?

Dohledání právního nástupce je časově i odborně náročné. Byla bych ráda, kdyby se nám to podařilo vyčistit do dvou let. Díky Mapě majetku státu máme nyní přehled o veškerém nemovitém majetku státu. Ze zmíněných 1,6 miliónu nemovitostí je přes 1,5 miliónů pozemků, zhruba 44 tisíc staveb a zhruba 500 bytových a nebytových jednotek. To je ale jen první krok inventury. Ten druhý a hlavní krok spočívá v tom, že kolegové dokončí pro jednotlivé resorty soubory nemovitostí, jež jsou evidovány na ministerstvo nebo na složku spadající do jeho věcné působnosti. Chci pak všechny odpovědné náměstky vyzvat, aby do konce listopadu letošního roku tyto nemovitosti prošly inventurou, zda je resort potřebuje ke své činnosti nebo zda jsou nepotřebné.

  • A pokud budou nepotřebné, aby je převedli na vás?

Ano, budeme tak na konci roku mít mapu nepotřebného státního majetku: kde, v jaké lokalitě je nějaký majetek, který stát nepotřebuje ke své činnosti. To bych pak ráda zveřejnila. Třetí krok je přesun nemovitosti k nám a my pak najdeme složku, která majetek využije nebo to budeme transparentně prodávat. Chystáme se to dát na open data a na náš web. Je to jen první krok k tomu, aby stát měl konečně pořádek ve svých nemovitostech.

 

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies