Na jaře to budou rovné dva roky, co se novým ředitelem národního podniku Budějovický Budvar stal Petr Dvořák. V pivovarském oboru byl už i dříve; ve výběrovém řízení mu nepochybně pomohlo i to, že byl mezinárodním šéfem marketingu značky Pilsner Urquell. Trvá na tom, že Budvar nesmí být levné pivo.

Petr Dvořák si za svůj cíl vytyčil šířit slávu českého ležáku, propagovat jej a také ve světě prodávat. „Není správné, že se jen v Londýně prodá pětkrát více italského piva než českého. Český ležák, i když o něm oprávněně říkáme, že je nejlepší na světě, představuje jen mezi 0,15 – 0,20 % světového trhu,“ upozorňuje.

Jeho předchůdce Jiří Boček Budvar vedl od roku 1991 do roku 2017. To je úctyhodný výkon, s ohledem na fakt, že jde o jmenovanou funkci, závislou i na politických náladách. Petr Dvořák podle svých slov žádné politické tlaky na svou osobu nepociťuje.

„Budvar je sice národní podnik, vlastní jej stát, ale jinak na tom vysoce konkurenčním trhu musíme fungovat a také fungujeme jako komerční organizace,“ konstatuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

Mluví vám stát, ministr zemědělství, do vaší práce?

Máme s panem ministrem pravidelné schůzky, ale ty se týkají hlavně toho, co se v Budvaru děje, jak řešíme aktuální problémy a já jej informuji, jak se společnosti daří. Strategii pak konzultujeme skrze dozorčí radu a zakladatelský odbor ministerstva, takže kontakt je pravidelný.

Ředitel národního podniku Budějovický Budvar Petr Dvořák.

Z čísel to vypadá, že se Budvaru daří. V roce 2017 jste měli tržby 2,47 miliardy korun, v roce 2018 jste dosáhli historicky rekordních tržeb za pivo ve výši 2,569 miliardy Kč. Co z toho plyne pro Budvar – nebudou to především vyšší odvody do státního rozpočtu?

Budvaru se skutečně daří, zvýšili jsme o tři procenta výstav, přes sedm procent narostly tržby. To mne velmi těší, souvisí to se strategií, s níž jsem do toho šel. Jsem přesvědčen, že by se Budvar neměl prezentovat jako ten, kdo umí vyrábět levné pivo, ale měl by se soustředit především na prémiové pivo. To se ukazuje jako správný směr a odráží se to i na tržbách. Zisky budeme oznamovat až v polovině roku, budou ovlivněné naší investiční aktivitou – navyšujeme výstav a rozšiřujeme všechny stupně pivovaru. A týká se nás i pohyb kurzu koruny.

A pokud jde o ty odvody do státního rozpočtu?

V tom je, myslím, stát dobrý vlastník v tom smyslu, že rozumí dlouhodobým strategickým potřebám Budvaru a nechává nám prostředky na investiční aktivitu.

To se stalo v roce 2017, kdy jste kvůli investování nic státu neodvedli, ale vloni to bylo 500 milionů, což není zanedbatelná suma. Už víte, jak to bude letos?

Letos jsem zatím žádný pokyn či informaci nedostal.

Kolik by stál Budvar

Pokud jde ještě o vztahy s ministrem zemědělství, Miroslav Toman kritizoval nedávno slevové akce v obchodních řetězcích a tlak na nízké ceny. To se týká i piv… Jak se snažíte jako Budvar tlaku prodejců na cenu čelit?

Chápu, že obchodní řetězce se stejně jako my musejí chovat jako obchodníci. Konečný zisk je rovnice, kde je nějaký objem krát cena mínus náklady. Pokud jde o nás, tak naše náklady na vaření piva budou pravděpodobně patřit k nejvyšším na trhu, protože vaříme z celých hlávek chmele, máme klasické ležácké sklepy… Nákladově Budvar neumí dělat levné pivo – což myslím jako pozitivum. Objemově jsme nyní omezeni, jedeme na plnou kapacitu pivovaru. Takže jediné místo pro diskusi je prodejní cena. Ale myslím, že jednání s řetězci jsme měli konstruktivní a za poslední rok a půl se nám cenu podařilo zvednout asi o dvě koruny.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

V roce 1992 byl Budvar zařazen do druhé privatizační vlny, ale nakonec zůstal státní. Přesto se opakovaně vrací se otázka, zda má stát podnikat a pokud ano, zda zrovna ve výrobě alkoholu. Víte o tom, že by se objevovaly nějaké nové úvahy o privatizaci, noví zájemci o koupi Budvaru?

V tuto chvíli to vůbec není téma, minulá vláda i tato vláda, pan ministr i pan premiér deklarovali, že nic takového není na stole. I když tato debata nepřísluší mně.

Když tedy zůstaneme v teoretické rovině, japonská pivovarnická skupina Asahi zaplatila v roce 2017 za plzeňský Prazdroj a přidružené pivovary v přepočtu asi 200 miliard korun… Dokážete odhadnout, jakou cenu by měl potenciálně na trhu Budvar?

To si vůbec netroufnu odhadnout. Jsme hodně na spekulativní úrovni, ale cena by se jistě odvíjela od našich aktiv a ekonomických výsledků, zároveň od potenciálu, který dřímá v té značce.

Budvar byl dlouho synonymem pro velké známkoprávní spory… V současnosti vedete přes 40 soudních sporů a 70 správních řízení před patentovými úřady v celém světě. Dá se říct, že celkově ale vyhráváte?

V dlouhodobém hledisku máme rozhodně nadpoloviční úspěšnost, nechci teď střílet od boku nějaké přesné číslo. Určitě jsme ale vyhráli více sporů, než jsme ztratili. Mezi aktuálními spory ani nejsou žádné, které by zásadním způsobem mohly ovlivnit fungování a budoucnost Budvaru. Často jde o dočišťování sporů z minula, místy otvírání nových menších. Musíme známky ochraňovat, obnovovat, vyjadřovat se, když vidíme případné možné ohrožení, ale nemáme teď nic, kvůli čemu bych v noci nespal.

Z minipivovarů mám radost

Výstav Budvaru byl vloni rekordní: 1,6 milionu hektolitrů, podíl na celkové české výrobě piva je nad sedmi procenty… Ovšem Budvaru se vypije více v zahraničí než v Česku – skoro milion hektolitrů. Znamená to, že Budvar není doma pivním prorokem?

Částečně možná taky, ale Budvar byl od počátku zakládaný a rozvíjený jako exportní pivovar. Export je pro nás superdůležitý kanál – přesná čísla budeme ještě oznamovat, ale za rok 2018 jsme výrazně překročili číslo milion hektolitrů. V exportu je stále obrovská budoucnost. Slibné jsou kromě evropských zemí především asijské země. Celosvětově platí, že roste fenomén craftbeers, řemeslných pivovarů, a je zájem o dobře uvařené pivo. Tam Budvar i většina českých pivovarů má co říct.

V roce 1990 poklesl počet pivovarů v Česku na pouhých 70. Dnes je to právě díky boomu minipivovarů a restauračních pivovarů nějakých 450, i když se mluvilo o tom, že limit je kolem 300… Kam až to podle vás povede?

To nedokážu odhadnout, ale pořád to roste, pořád je spousta lidí, kteří o pivovaru uvažují nebo ho budují. Jsou tam dobré věci i rizika. Dobrá věc je, že minipivovary vnášejí do piva tu správnou debatu – jak je pivo uvařené, z jakých surovin, jak dlouho kvasí a dozrává… Ovšem už i malé pivovary mluví o tom, že hlavní problém je nedostatek odborníků. Rizikem je tedy právě to, aby si obor do budoucna udržel svou kvalitu a bylo v něm dost lidí, kteří jsou schopní uvařit dobré pivo.

Cítíte minipivovary jako konkurenci – když ne co do objemu, tak do pestrosti nabídky?

Vyvolává to nové debaty, nový zájem o pivo, o chuťové tóny v pivu. A i my přemýšlíme, jak rozvíjet naše portfolio, abychom byli zajímaví i pro segment gastronomie. Proto začínáme nabízet novinku Budvar 33. Má 33 mezinárodních jednotek hořkosti, je tedy díky použitém u chmelu znatelně více hořký.

Celý pořad v rozhlasové podobě: