fotogalerie Poslanecké sněmovny,

Nejčastěji chybí Chovanec a Zaorálek. Ministři – poslanci jednání ve sněmovně ignorují, ukazují data

Napsal/a Kamil Gregor 4. listopadu 2015

Datový analytik a politolog Kamil Gregor ve své nové analýze odpovídá na otázku, nakolik je oprávněná kritika členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, že jsou na štíru se svou docházkou do Poslanecké sněmovny. 

Například Ústavně-právní výbor dokonce svolává mimořádné zasedání, aby upozornil na to, že ministři jeho pravidelná jednání ignorují. Je však tato kritika oprávněná? Data ukazují, že ano.

Následující graf ukazuje aktuální hodnoty docházky všech poslanců na hlasování v Poslanecké sněmovně. Jak je patrné, mezi poslanci s nejmenší docházkou převládají členové vlády (červeně).

Platí tento trend dlouhodobě, nebo je současná Sobotkova vláda v tomto směru něčím výjimečná? Graf dole ukazuje průměrnou účast členů vlády, kteří byli současně poslanci, a ostatních poslanců od voleb v roce 1996. V grafu jsou vizuálně oddělena jednotlivá funkční období.

Jak je patrné, členové vlády vykazují asi o 15 % menší docházku než jejich sněmovní kolegové. Celkově docházka od roku 1996 neustále mírně klesá a pravidelně se snižuje před volbami, na dlouhodobém trendu menší účasti ministrů a premiérů se ale nic nemění.

A kteří ministři jsou k absencím nejnáchylnější? Graf dole ukazuje průměrnou docházku jednotlivých členů vlády od roku 1996 ve srovnání s ostatními poslanci.

Na první pohled vidíme, že zdaleka nejnižší účast na hlasování mají ministři zahraničí. Kromě Karla Schwarzenberga, který na hlasování příliš nechodil ani jako senátor a s docházkou má problémy i nyní jakožto řadový poslanec, často absentovali i jeho předchůdci Josef Zieleniec a Cyril Svoboda.

To je celkem logické, neboť s výkonem funkce ministra zahraničí jde ruku v ruce nutnost častého cestování. Na hlasování ve Sněmovně tedy už příliš mnoho času nezbývá. Naopak poměrně vysokou docházku vykazují ministři, kteří jsou typicky odpovědní za množství legislativy, zejm. ministři práce a financí. I ti ale absentují v průměru častěji než „řadoví“ poslanci.

Co s tím? Jednoduchým řešením je omezení kumulace funkcí. O něm se mluví zejména v souvislosti s jihomoravským hejtmanem a bývalým poslancem Michalem Haškem (ČSSD), který patřil dlouhodobě mezi poslance s nejhorší docházkou a jemuž v minulém volebním období napočítali dokonce 30 souběžných funkcí. V jeho případě se dokonce zanedbávání povinností dalo přímo doložit souběžným výkonec mnoha funkcí.

I v reakci na jeho případ si v ČSSD loni v srpnu odhlasovali ve vnitrostranickém referendu omezení kumulace funkcí 90 % většinou. Zatím ale sociální demokraté nepodnikli k naplnění tohoto kroku na celostátní úrovni žádné kroky.

V řadě zemí je běžný i tzv. klouzavý mandát – jakmile se poslanec stane členem kabinetu, nastupuje místo něj do parlamentu náhradník. A pokud později ministr z vlády odejde, do parlamentní lavice se opět vrací. Klouzavý mandát mají např. na Slovenku, kde je díky tomu docházka poslanců vyšší. Možná by nebylo na škodu zavést ho i u nás.

Na závěr lze pro zajímavost uvést, že problém nízké docházky veřejných činitelů se řeší už nejméně 2 300 let. Autor starověkého spisu Athénská ústava (nejspíše Aristoteles) popisuje, jak legendární zákonodárce Drakón zavedl v této obci pokuty za absence na zasedáních politických orgánů, a to dokonce odstupňované podle druhu držené funkce: „Jestliže se některý z členů rady nezúčastnil zasedání rady či sněmu, zaplatili pentakosiomedimonos tři drachmy, jezdec dvě a zeugítés jednu.” Možná by nebylo špatné zavést něco podobného I u nás.

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Co s tím? Nejjednodušší řešení by bylo ctít ducha Ustavy. Protože Ustava „přeměnu poslance v ministra“ vůbec nepředpokládá a ani z ničeho v ní nevyplývá že by si měli poslanci sestavit vladu sami ze sebe.To by totiž mělo být naopak ústavou zakázané, tím se porušuje dělba pravomoci mezi státní mocí zákonodárnou a výkonnou..

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies