, Facebook Žít Brno

Náměstek pro lajky Matěj Hollan a spol. Jak se hlasuje v Brně (a Ostravě)?

Napsal/a Kamil Gregor 17. dubna 2015

Jak si půl roku po komunálních volbách vede „náměstek pro lajky“ Matěj Hollan a jeho kolegové z hnutí Žít Brno? Pojďme se podívat na hlasování na brněnském zastupitelstvu, a když už jsme u toho, přihodíme tam ještě Ostravu(!!!)

Tímto článkem uzavírám svůj seriál věnovaný hlasování v českých zastupitelských sborech – začal jsem minulý týden přehledem dění v Poslanecké sněmovně v prvních třech měsících letošního roku, pokračoval Senátem a poté vyšel článek rozebírající hlasování na pražském magistrátu.

Chtěl jsem pokračovat dál a po Brnu a Ostravě analyzovat ještě další velká města, jenže řada z nich vůbec výsledky hlasování na svých zastupitelstvech nezveřejňuje, namátkou hned třetí největší Plzeň, nebo taky Zlín, Ústí nad Labem, Kladno nebo Most. Přehled všech takových obcí najdete v mém dřívějším článku.

V Brně se v loňských komunálních volbách dostalo do „velkého“ zastupitelstva hned osm stran. Vládní koalici vytvořilo hnutí ANO společně s KDU-ČSL, Stranou zelených a hnutí Žít Brno, jež zaznamenalo nečekaný úspěch. Naopak v opozici zůstaly bývalé vládní strany z éry dlouholetého primátora Romana Onderky ČSSD a ODS. Kromě nich drží v zastupitelstvu křesla TOP 09 a KSČM.

V Ostravě je situace jednodušší. Složení rady je stejné jako složení vlády na celostátní úrovni – o moc se tu dělí vítězné ANO s ČSSD a KDU-ČSL. V opozici se kromě ODS a KSČM nachází i místní hnutí Ostravak. Jeden z ostravských zastupitelů Leopold Sulovský je rovněž senátorem, a ačkoli byl zvolen v tradičně levicové Ostravě, je nyní jedním z nejpravicovějších senátorů.

A jak se zatím v těchto městech hlasuje? Hlasovací koalice vizualizuji pomocí metody zvané analýza hlavních komponent. Jejím výstupem je graf, ve kterém je každý zastupitel zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva zastupitelé hlasovali společně. Tedy: kdyby hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden „pro“ a druhý „proti“).

Graf dole porovnává hlasovací koalice v Poslanecké sněmovně od ledna 2015 a v Praze, Brně a Ostravě od loňských říjnových voleb do obecních zastupitelstev.

Poznámka: Graf obsahuje popisky – po najetí myší na kolečko se zobrazí jméno a strana osoby. Barvy koleček odpovídají straně, za kterou byla daná osoba zvolena.

Grafy jsou orientovány tak, že vládní koalice je vždy vlevo a opoziční strany vpravo. Je vidět, že ve městech se zastupitelé z vládních stran shlukují mnohem blíže k sobě, což odpovídá skutečnosti, že hlasují mnohem častěji shodně. To může být dáno několika skutečnostmi:

V obecních zastupitelstvech je pro přijetí usnesení potřeba většina všech členů, zatímco v Poslanecké sněmovně stačí jen většina přítomných. To vede k většímu vynucování disciplíny v zastupitelstvech, hlavně pokud je vládní většina jen velmi těsná (jako je třeba právě nyní v Praze).

Druhým důvodem může být skutečnost, že asi 40 % hlasování v Poslanecké sněmovně tvoří pozměňovací návrhy, které obvykle nejsou moc důležité a kvůli často chaotickému způsobu projednávání poslanci občas neví, o čem se vlastně hlasuje a jaký je postoj jejich strany. To vede k nejednotnosti stran při hlasování, a to se pak v grafu projevuje větším rozptylem poslanců.

V jednotlivých městech najdeme řadu zajímavostí. Třeba v Brně jsou poměrně zřetelně oddělené jednotlivé opoziční strany – zastupitelé stran bývalé vládní koalice ČSSD a ODS hlasují často jinak než jejich kolegové z TOP 09 a KSČM. Komunisté jsou oddělení od TOP 09, protože v některých případech stojí sami proti celému zbytku zastupitelstva.

V Ostravě je opozice mnohem více promíchána, třeba zastupitelé z ODS a KSČM hlasují skoro vždycky stejně (a velmi často je to proti vládní koalici). Trochu více napravo od nich se nachází členové hnutí Ostravak. To je způsobeno skutečností, že při některých hlasováních stojí osamoceně proti celému zbytku zastupitelstva.

Na závěr se ještě pojďme podívat na docházku zastupitelů na hlasování. Grafy dole ukazují podíly od loňských komunálních voleb.

Je vidět, že komunální zastupitelé na rozdíl od poslanců a senátorů s docházkou moc velké problémy nemají. To je způsobeno jednak nutností zajišťovat dostatečně velkou většinu na hlasování a dále skutečností, že zasedání obecních zastupitelstev probíhají jen několik dní v roce a obvykle není takový problém je všechny stíhat. Stojí za pozornost, že v Ostravě patří mezi zastupitele s nejmenší docházkou Leopold Sulovský, který musí skloubit tento mandát s mandátem senátora, kde má docházku docela dobrou.

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

2 komentáře

  1. Honza napsal:

    V článku je pravděpodobně chyba ve vyjádření pohodlných většin v Brně a Ostravě – 24 z 55 a 24 z 56 mi jako pohodlné většiny nepřijdou. Nemělo to být 34?

    • Robert Břešťan napsal:

      Děkujeme za upozornění, hned se na to podíváme.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies