facebookový profil Limity jsme my, Klimakemp 2017

Dole v dole. Může novinář porušovat zákon ve veřejném zájmu? Ve výjimečných případech ano

Napsal/a Robert Malecký 4. července 2017

Kde končí hranice veřejného zájmu při výkonu novinářského povolání? Musí se novinář zastavit před zákazem vstupu, pokud ho překračují i demonstranti, jejichž práci dokumentuje? Otázky, které nastolilo zjištění HlídacíPes.org, že mezi zajištěnými v dole Bílina byl předminulý víkend i štáb České televize. Odpovědi na tuto otázku jsou jednoduché jen zdánlivě.

Štáb ČT připravující pořad Občanské noviny vstoupil v sobotu 24. června s demonstranty z akce Limity jsme my do dolu Bílina a několik hodin pobýval v dobývacím prostoru. Byl spolu se 131 dalšími lidmi zajištěn, převezen na služebnu a jeho případ byl předán do správního řízení.

Kameramance Leně Zikmundové a režisérovi Martinu Markovi hrozí pokuta. Měli se dopustit přestupku, který vypadá jednoznačně: neuposlechli výzvy policie a pohybovali se v chráněném prostoru. Při bližším zkoumání ale případ tak jednoznačný není. A bude záležet na postoji ČT, jak se dál k případu postaví.

Stojí média nad zákonem? Někdy

„Média nestojí nad právem nebo mimo právo. Mohou nicméně určitým způsobem zákony porušovat, aniž by za to byla penalizována,“ upozorňuje právník, spolupracovník redakce HlídacíPes.org Aleš Rozehnal.

Zmiňuje například zveřejnění příjmů osob veřejného zájmu, i když je v rozporu s právními předpisy. „Je ospravedlnitelné, protože může přispět k veřejné debatě o odměňování v nějakém segmentu ekonomiky. Zákaz zveřejňovat určité údaje je oprávněný, ale žurnalistům se dovolují incidenčně malá porušení práva, pokud to přispěje k získání důležité informace,“ říká Rozehnal.

A uvádí další příklady. Stejně tak bylo soudem aprobováno chování novináře Williama Goodwina, který odmítl uposlechnout rozhodnutí soudu zveřejnit svůj zdroj. Obdobná situace nastala u jednání slovenského rádia Twist, které zveřejnilo nelegálně pořízený odposlech vicepremiéra a ministra spravedlnosti slovenské vlády. I když odposlech byl nelegální, veřejná důležitost byla takového rázu, že rozhovor nebyl označen jako soukromý a z hlediska žurnalistické etiky byla nelegálnost získání odposlechu irelevantní.

Veřejný zájem za limity zákona

Co to může znamenat pro zmíněný případ?

Správní orgán, který bude rozhodovat o přestupku, nebo soud, pokud se na něj v případě udělení pokuty Česká televize obrátí, bude zkoumat dvě protichůdná stanoviska. Zjevné porušení zákona a proti němu veřejný zájem na dokumentování toho, co se hranicemi limitů stalo.

Policie několik dní před akcí obvolávala místní novináře a dotazovala se jich, zda se chystají porušit zákon a překročit hranice limitů. Dostalo se jí ujištění, že nikoli. Místní zpravodajská média pak skutečně zmonitorovala oficiální část protestu a pak, když se demonstranti vydali do dolu Bílina, zůstala „za čárou“.

Ne tak štáb pořadu Nedej se / Občanské noviny. Specializuje se na informování o ekologické scéně. Popsat dění za limity bylo jeho zájmem.

Bylo i naším, tedy veřejným? Ano, pokud by například došlo mezi demonstranty a policií ke střetu. V takovém případě by bylo zájmem veřejnosti mít nestranné informace o tom, co se tam stalo. Nestranné znamená, že se nelze spokojit se záběry pořízenými demonstranty ani policií. To jsou v takovém případě zainteresované strany sporu.

Soud, pokud k němu dojde, bude zkoumat, zda překročení přestupkového zákona dvěma lidmi bylo, či nebylo víc než veřejný zájem. Takovému posuzování dvou protichůdných právních norem a jejich síly se říká test proporcionality.

Případ štábu ČT za limity v dole Bílina ukáže směr i pro další podobné případy.

7 komentářů

  1. Pavel-P-Lener napsal:

    Pane právníku Rozehnale, za pojem či souslovím „veřejný zájem“ lze vydávat cokoliv, zejména tvrdí-li to novinář a ohání se novinářským průkazem. Musel by v tomto právnickém absurdistánu existovat orgán, či instituce, který/á by nevyvratitelně definoval/a, co je a co není „veřejným zájmem“. S Vaší argumentací nemohu souhlasit zejména se zřetelem na současnou úroveň novinářské práce, která se zřejmě řídí pravidlem „dobrá zpráva = žádná zpráva“; novinářsky musí být vždy a za všech okolností dusno. Račte se podrobněji věnovat analýzám novinářských zpráv. Děkuji za Vaši trpělivost.

  2. petrph napsal:

    Dá se předpokládat že obhajoba toho štábu tento argument použije. Jenže je nutné připomenout že pokud se někdo dovolává u soudu veřejného zájmu, je legitimní právní postup naprosto opačný. Tedy -napřed se pokusí získat souhlas druhé strany a pokud ho nezíská, obrátí se na soud, aby tento soud svým rozsudkem dal souhlas (resp. příkaz) k takovému porušení něčích práv z důvodu zájmu veřejnosti.
    Činit to obráceně, tedy že někdo napřed provede protiprávní jednání (a poškodí něčí práva) a až potom se domáhat u soudu toho, aby soud ex post prohlásil jeho jednání za veřejný zájem a tím ho zpětně legalizoval, to je samozřejmě mnohem, mnohem závažnější případ – a soud bude chtít ten dosažený zájem veřejnosti velice bedlivě zdůvodnit. Ale pokud vím, v tomto případě znít – NIC, protože prakticky nic jiného než že tam policajti chytili nelegálně aktivisty a novináře se nezveřejnilo.. Nebo snad ano??
    Každopádně ještě krátce o tom co jsem tu psal včera. Je rozdíl mezi veřejným zájmem“ a obranou základních prav a svobod v době krize demokracie. Jestli si novináři (a aktivisté a všichni jim podobní zvyknou že soudy jim budou vše omlouvat a budou vždy beztrestní – pak ale nebudou nikdy připraveni na to co se jim může stát pokud tu dojde k nějakému totalitnímu puči -protože pak se rozutečou strachy jako králíci před jeho justičními zásahy

  3. jan rich napsal:

    Zákony se nesmí porušovat.Musí se napadat ve veřejném pořádku.Až do úrovně Ústavního či Mezinárodního soudu.Jinak bychom jako Češi zvlčili.

  4. Miroslav Schleier napsal:

    Takže, když novinář přináší zprávy z bojiště a okolo něj umírají lidé, je vlastně válečný zločinec. Domníval jsem se, že novinář, kromě místa činu vraždy, má právo být na místě, kde se cosi děje. Něco jiného bude, když se vloupá do těžní klece a sjede do hloubky 1 km a nikdo o něm neví.

    • petrph napsal:

      Vzhledem k tomu že tady žádná válka není, tak naopak i ten novinář musí dodržovat platné zákony i uznávat práva jiných osob. Tudíž nemůže bez povolení majitele vstupovat na jeho pozemek.

      • Alexandr Rovný napsal:

        ALE, pro bývalého plicistu B. Schwarze, to neplatí. Stojí za ním vlivní šmejdi !!!

  5. Alexandr Rovný napsal:

    „Návštěvu“ dozoroval Dragoun a dohlížela Bradáčová. Média se mohou veřejně zeptat, zda „návštěvníci“ měli nějakou bumážku.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies