,

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl: Když bohatneme, nemusíme to postřehnout

Napsal/a Mojmír Hampl 30. června 2017

Řada podstatných jevů a dějů se odehrává bez toho, abychom si je uvědomovali. V tom jsou zrádné. Například bohatnutí. Když se nám – a zároveň v průměru všem okolo – postupně a po krůčcích zvyšuje životní úroveň, nemusíme to postřehnout.

Pokud vám roste plat či si kupujete neustále lépe vybavená auta, mobily a kuchyňské linky, můžete to snadno považovat za samozřejmé a evidentní. Byť to samozřejmé být nemusí.

Podobné je to bohužel s chudnutím a zaostáváním. Pokud země ekonomicky ztrácí, ale jen postupně a pomalu, dlouho si toho nikdo nemusí všimnout. Vzpomeňte koneckonců na počátky reálného socialismu.

Kdyby přišel blackout

Lidé mají totiž přirozenou tendenci poměřovat se více mezi sebou v daném místě a čase, než napříč místy a časy. Zvedající se hladina moře nadnáší najednou všechny lodě, malé i velké. Případně s nimi i klesá. Ale rozdíly ve velikosti lodí stále existují. A ty vnímáme zřetelněji.

Naše neschopnost uvědomovat si postupné drobné změny je přitom fatální. Všimněme si třeba, jak moc se stáváme krok za krokem závislejší na řádných a nepřerušovaných dodávkách elektrické energie.

Zatímco ještě před padesáti lety by blackout, tedy delší totální výpadek proudu, nezpůsobil úplné zastavení světa, dnes už ano.

Bez delší dodávky elektřiny nefungují dnes prakticky žádné systémy – od mobilních sítí, přes řízení pozemní a vzdušné dopravy až po běžný chod jakékoli nemocnice. Cokoli, co vyžaduje digitální ovládání a počítačovou síť, vyžaduje též elektrickou energii.

Aniž bychom si to uvědomovali, s každým dalším nákupem přístroje, který je napájen nebo jen dobíjen ze sítě, jsme každý sám za sebe zvýšili naši společnou „inkrementální“, postupnou závislost na systému vysokého napětí a jeho spolehlivosti.

A ty jednotlivé kroky vedoucí k vyšší závislosti jsme přitom učinili bezděky, spontánně. Prostě dodávku proudu považujeme za takovou jistotu, že o tomto faktoru v případě nákupu jakéhokoli spotřebiče ani nepřemýšlíme. A buďme k sobě upřímní, totéž platí pro řadu dalších oblastí, od rozvodu vody po plyn.

Přesně totéž se ovšem odehrává v oblasti peněz a celého finančního systému. I zde růst postupné závislosti neustává, ale zrychluje. A to dosti zřetelně. Je to dílem trhu i dílem státu.

Závislost na platebních kartách

Trh může za rozšiřování platebních karet a pohodlného bezhotovostního placení všeho druhu. Stejným směrem ale tlačí i stát, který vyžaduje bezhotovostní platby od jisté výše a stopu, která za transakcemi zůstane.

Stáváme se tak stále více závislými na peněžních a platebních institucích. A i z nich tím pádem vytváříme nepozorovaně to, čemu se anglicky říká „utilities“, tedy systémové služby a statky.

Proto vždy v evropských debatách upozorňuji, že prvek rostoucí závislosti na bezhotovostních transakcích a tedy i bankách, platebních kartách a platebních systémech není radno podceňovat.

Evropští politici totiž rádi přesvědčují své voliče, že případný pád finanční instituce či její problémy budou mít menší důsledky než v minulosti, protože už jsme se „poučili z krize“.

Že zavřít banku bude snazší a levnější než kdy dřív. Nejsem si vůbec jistý. Může to být právě naopak. Snad si to aspoň ti osvícenější uvědomují.

12 komentářů

  1. mannová napsal:

    bohatnout může jen ten, kdo nezákonně okrade chudého, a to hlavně za pomoci justice ! měla jsem byt u původně státní ,koupil ho miliardář , způsobil mě účelově hluchotu a zdravotní újmu tak, že jsem byla soudem donucena byt opustit a to bez náhrady a tak ho zdarma získal novodobý zbohatlík!

  2. Nemec napsal:

    Je jasné, že v budoucnu atomovou bombu nahradí systém, který dokáže vypnout elektrickou energii kdekoliv na světě. Kdyby u nás lidé nevolili blbečky, kteří si myslí, že stát lze řídit jako firmu a jen sát dotace. Tak by se mohlo věnovat daleko více peněz na ¨VZDELÁNÍ, VĚDU , VÝZKUM a naši vědci by ovládli svět. Zatím nás okrádají banky a ovládají blbečci velmocí.

  3. Richter napsal:

    Je to takové zvláštní. Bankéř tak nějak mimoděk předpokládá, že bohatnou všichni, i když platí zákon zachování energie s tím, že je možné bohatnout jen na základě zchudnutí někoho jiného. Nebo, že by fyzikální zákony v ekonomice neplatily?

    Soudím, že je třeba tyto zvěrozvěsty páchání dobra prostřednictvím institucí poslat na hranici a alespoň morálně je upálit.

    • teufel3424 napsal:

      Fyzikální zákony v ekonomice opravdu neplatí, protože je to SPOLEČENSKÁ „věda“. Přečtěte si ty jejich texty, je to samé: by mělo, předpokládáme, odhadujeme apod. To nemá s vědou nic společného, normální dojmologie

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Je tomu tak. Krize (hypoteční i jiné) ukazují, že předpovědi věštkyň (věštců) pomoci věštecké koule jsou mnohdy o řád přesnější než předpovědi „renomovaných ekonomů“, nositelů Nobelovy ceny.

        • Karl Marx napsal:

          Naopak, krize jsou podle ekonomů předvídatelné a mají jasné příčiny.
          Ekonomika je sice komplexní systém, ale závislý na lidském chování, proto navenek působí chaoticky, ale i on se řídí pravidly, která popsali ekonomové už před desítkami let.
          Pokud vám připadá, že krize se nedají předvídat, pak je to proto, že ekonomové jsou si vědomi toho, že kdyby začali mluvit o přicházející krizi, způsobí to paniku – stádní efekt.

      • Radek napsal:

        A přesně tento názor ekonomů je jádrem všech problémů s nimiž se dnešní společnost potýká. Za termín společenská věda tito lidé skrývají vlastní neschopnost pochopit přírodní zákony a budují rádoby vědecké teorie a modely ,které si hrají na vědu. Ale jedná se spíš šarlatánství zamaskované do matematických formulí postavených na nereálných předpokladech . Na jednom fóru přednášejícímu (obecně uznávanému ekonomovi ) položil celkem jednoduchou otázku : „Proč je růst HDP nezbytný pro prosperitu společnosti , proč je společnost s konstantním HDP považována za neprosperující. “ Po minutové odmlce přiznal, že nezná odpověď ,což bylo docela komické,neboť dotaz padl po po čyřicetiminutové přednášce na téma predikce růstu HPD v Evropských zemích „. Tento člověk si každopádně zaslouží obdiv a úctu pokud za daných okolností odpoví, že nezná odpověď Škoda, že většině odborníků taková sebereflexe schází. A právě proto se nám už po staletí střídají různé protichůdné ekonomické modely a teorie a lidstvo se nesmyslně plahočí za přeludy dobrých hospodářských výsledků.

    • petrph napsal:

      Když on ten čelověk nechce vzít do úvahy ani ekonomické zákony. To zvyšování platů skutečně není zadarmo, to je současně doprovázeno inflací, růstem cen. Tudíž, ti lidé nebohatnou – za větší peníze si mohou koupit stejné množství zboží, nebo i méně. Jak se dejme tomu uvádí dnes u nás, tak (komě jiného) vystřelily prudce nahoru ceny nemovitostí. Tudíž i když mají dnes lidé vyšší platy, tak na vlastní bydlení nemají…Před pár lety to s nižšími platy -ale i výrazně nižšími cenami těch nemovitostí šlo…

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Některé, v rámci prevence, aspoń odstavit od koryt, když už ne, kvůli humanitě, doopravdy upálit.

  4. Milan napsal:

    Řada dějů se odehrává v počátečních fázích nepozorovaně a to je zrádné.S tímto názorem lze souhlasit.Migrací zasažená Evropa se pozdě probudila do tvrdé reality a nyní to jsou milióny neevropských přistěhovalců,kteří se snaží změnit tvář Evropy. Je možné konstatovat ,že se připozdívá a žádná dobrá řešení nejsou po ruce.Jedním z takových řešení je brexit,který si vybrala v referendu V. Británie.Nyní je už každému jasné ,že EU bude ještě výrazněji pod vlivem Německo. Pro nás to není dobré ani špatné řešení.Čeští králové měli hodnost kurfiřta císařova číšníka Tak to bude.

  5. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    „Proto vždy v evropských debatách upozorňuji, že prvek rostoucí závislosti na bezhotovostních transakcích a tedy i bankách, platebních kartách a platebních systémech není radno podceňovat“. To je opravdu „moudro“ všech mouder, jako zlatou nitií vyšité

  6. Jiří Horák napsal:

    Poznámka k zákonům zachování.
    Zákon zachování energie platí, ale nemá nic společného s ekonomikou.
    Vytváření hodnot v ekonomice odpovídá růstu množství informace.
    Fyzikálně to odpovídá poklesu entropie. A žádný zákon zachování entropie není.
    Souhrnné bohatství společnosti růst může. A taky často roste.
    Mimochodem – to byl největší omyl marxismu – předpoklad že bohatství je aditivní veličina. A kam to vedlo, historie ukázala dostatečně jasně.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies