Jonathan Kos-Read via Foter.com / CC BY-ND, zdroj

Mnoho mužů, málo žen. Důsledkem je obchod s bílým masem, otroctví a nucené sňatky

Napsal/a Sinopsis 5. listopadu 2017

Do roku 2020 by mělo v Číně být o 30 milionů více mužů než žen, ale situace je dramatická již dnes. Nepoměr mezi muži a ženami vede k řadě negativních sociálních jevů: obchodu s bílým masem, otroctví, nuceným sňatkům. Někteří pozorovatelé kladou sexuální a sociální deprivaci mladých mužů do souvislosti s rostoucí kriminalitou.

Čínská politika jednoho dítěte má řadu dalších důsledků. Mimo jiné nahrává trhu s erotickými pomůckami. Téma by mohlo svádět k nejapným poznámkám, ale nedostatek žen zejména na čínském venkově je příznakem demografické krize způsobené politikou jednoho dítěte, zavedenou spolu s ekonomickými reformami v roce 1979. Jedním z nechtěných dopadů tohoto sociálního inženýrství se staly selektivní potraty nebo i zabíjení novorozených holčiček.

Vláda této plíživé krizi příliš nepomáhá kampaní proti všemu pornografickému či nemorálně erotickému. Být mladým chudým mužem není v Číně žádný med.  “Socialistická tržní ekonomika” a konzumní kultura na státní politiku reagují masovou produkcí nejrůznějších erotických pomůcek, z nichž některé velmi věrně napodobují ženy.

Jednou a dost

Čína na konci 70. let byla zemí zcela odlišnou od té současné. Po dekádách sociálních a ekonomických experimentů, jako byl Velký skok nebo Kulturní revoluce, se země potýkala s vysokou mírou chudoby. ČLR z této situace dostal balík reforem prosazený Teng Siao-pchingem v roce 1979.logo

Jednou z jeho základních reforem byla politika jednoho dítěte. Měla zpomalit růst populace, snížit nezaměstnanost a s ní související problémy. V praxi to znamenalo, že páry mohly mít pouze jedno dítě; každé další by znamenalo pokutu, kterou si ne každá rodina mohla dovolit. Existovala samozřejmě spousta výjimek – například pro venkovské či menšinové obyvatelstvo.

Můžeme spekulovat o tom, jestli politika skutečně zemi pomohla. Jistá a ověřitelná jsou spíš negativa. Politika jednoho dítěte před svým zrušením v loňském roce vedla k nuceným potratům (pokud rodina neměla na zaplacení pokuty), masivnímu upřednostňování chlapců (na 100 dívek se rodí přibližně 120 chlapců) a také k miliónům dětí, které oficiálně „neexistují“, a tak nemohou navštěvovat školy ani lékaře. Životy ničí tento sociální experiment dodnes.

Rodina se postará

Desítky miliónů mužů především na čínském venkově trpí depresemi, frustracemi a nízkým sebevědomím z nedostatku potenciálních partnerek. Dívek se rodí méně, a navíc mají tendenci v dospělosti migrovat do velkých měst. V nich mohou najít sociálně a majetkově zajištěnějšího partnera a usadit se tam. Čínský systém na omezení vnitřní migrace, tzv. chu-kchou, totiž mnohem více postihuje muže, kteří by se snad chtěli do měst přiženit.

Být na venkově „single“ přitom vůbec není „cool“. Čínský venkov je stále velmi tradiční a striktní v představách o tom, jak má vypadat život člověka. Nemluvě o tom, že zde mnohem více platí, že bez potomků nemáte zajištění na důchod. Penzijní systém totiž v Číně mimo velká města stále spoléhá na aktivní zapojení dalších generací do péče o starší členy společnosti.

Muži, ať už z vesnice či města, se ovšem naučili řešit svou samotu neotřelým způsobem.

Jako živá. Jenže z kovu a silikonu

Pro početnou skupinu osamělých mužů je určen prudce expandující trh s erotickými pomůckami (muži od 16 do 29 let tvoří v této branži 65 % zákazníků). Od umělých vagín přes nafukovací panny až po panny, které nejsou nafukovací a vypadají až děsivě realisticky.

Erotické panny (čeština zná jen ty nafukovací, novější modely jsou ale ze silikonu a kovu) začínají získávat na popularitě nejen v Číně. V Barceloně nedávno otevřeli nevěstinec, kde klienty místo prostitutky obslouží figurína.

Největší trh pro tento artikl je však stále v ČLR; meziročně roste prodej  o 50 % a tvoří desítky milionů korun obratu ročně. Cena jedné „tiché společnice“ se pohybuje mezi 400-400 00 korun.

Jejich popularita je kromě demografických příčin způsobena i dalšími, spíše politickými faktory. V Číně jsou zakázány pornografické materiály. Zákaz se samozřejmě obchází, ale s postupně přitvrzující cenzurou internetu je to stále těžší. V roce 2014 na den sv. Valentýna zahájila komunistická strana velkou kampaň proti všemu „žlutému“, tedy pornografickému, či jen erotickému.

Došlo na nevěstince, noční kluby a „masážní“ salony. Zásah byl tak masivní, že jen v „Amsterdamu východu“, ve městě Tung-kuan, to znamenalo obchodní ztrátu 8 mld. dolarů. Úder se nicméně vyhnul erotickým pomůckám.

Rande na Ukrajině

Další řešení, ke kterému se Číňané uchylují, je koupě manželky. Nejčastěji se jedná o ženy z okolních zemí, například z Vietnamu. Ženy jsou odtud často unášeny pod příslibem dobře placené práce v Číně. Končí pak obvykle jako prostitutky, otrokyně nebo právě manželky pro čínské muže.

Do ČLR bylo jen z Vietnamu v letech 2011-2015 odhadem uneseno přes 3000 žen. Čína obecně patří mezi země, jež mají zásadní problém s obchodem s lidmi. Kromě unášení žen, nucené prostituce a manželství je Čína také podezřelá z využívání otrocké práce Severokorejců.

Pro movitější pány, kteří se nespokojí se silikonem, je tu Culove, „seznamovací klub“ pro Číňany a svobodné ukrajinské dívky. Zakladatel klubu Mej Aj-s‘ si v roce 2014 sám jednu Ukrajinku vzal, a díky tomu se stal slavným. Teď svou slávu nabytou díky mladé slovanské manželce zhodnocuje dohazováním. Mej zprostředkovává schůzky mezi mladými Ukrajinkami a čínskými klienty. Za každý výlet zaplatí čínští muži na 350 000 korun; do Evropy na námluvy obvykle létají v desetičlenných skupinách.

Být na ocet po čínsku

Čínská mládež složená z jedináčků to vůbec nemá  jednoduché. Jsou na ni kladeny nepředstavitelné nároky ze strany rodičů, při přijímačkách na školy, ale také na „trhu s manželstvím“. Muži to mají zvlášť těžké, ale ani dívky na tom nejsou nejlíp. Ostrakizaci jsou například vystaveny neprovdané ženy nad 27 let. V čínštině se jim říká šeng-nü, tedy „zbylé ženy“.

Takové ženy mají i při výrazném nadbytku mužů jen velmi nízké šance na vdávání. Ty, které to nestihnou, nebo by se snad vdávat nechtěly, se musí připravit na nespokojené a nahněvané rodiče, a také na nižší společenské postavení – bez manžela je totiž žena „nekompletní“.

Děti, které se kvůli demografické politice nenarodily, budou jednou Číně chybět. Zatím trpí především mladší generace nezadaných mužů i žen. Své frustrace si léčí sexuálními pomůckami, v horším případě kriminalitou. Znepokojivá realističnost erotických panen přitom již vede i k tomu, že si někdo takovou figurínu (případně dnes už i robota) vezme za ženu nebo dceru. Takové androidní vztahy ale negativní demografické trendy nezvrátí.

 

2 komentáře

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Staří lidé za mého mládí říkávali, že když se rodí více chlapců, než děvčar, bude válka. Snad to pro Čínu a 21. století už neplatí.

    • mirek napsal:

      bohužel, myslím, že platí. každý třetí příspěvek ve státní televizi je vojenského a velmi militantního charakteru. Přelet amerických stíhaček, kolem nového umělého ostrova, kterým si Čína rozšiřuje své výsostné vody a potenciálně přĺležitost pro těžbu surovin a rybolov, nebo nový válečný film z války proti Japonsku, pak źabry na jedinou letadlovou loď, kde důstojník kouká směrem k filipínským imperialistickým nepřaltelům, … řinčí zbraněmi a vyrábí u obyvatelstvo nepřátele, co spojují a zároveň vytváří dojem, že je vláda a armáda ochraňuje. takže je vše ok.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies