Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Miroslav Sládek, král náměstí, který už nikoho nezajímá

 -   - 

sládek fb

Miroslav Sládek je zpět. Ikona českého rasismu “v mezích zákona” z 90. let vycítila šanci a pokouší se o politický návrat na vlně odmítání uprchlíků. Založil si facebookový účet, využívá prostor, který politikům nabízejí Parlamentní listy. Cituje Shakespeara a Gellnera a diví se, že mu to není moc platné. Doba se změnila, Sládek už dnes nikoho nešokuje, což byl vždy podstatný prvek jeho politického marketingu.

Pokusy jít na samou hranici provokace jsou ze Sládkova počínání patrné pořád. Nezměnil se on, změnila se doba. Tak jako v 90. letech mluvil vždy jen o cikánech, a to v lepším případě, i teď uprchlíkům říká důsledně přivandrovalci. Nemluví o Syřanech, ale o armádě džihádistů.

Tehdy to vadilo. Provokovalo. Dnes je to v záplavě nenávistných příspěvků jako by Sládek říkal dobrý den. Přitvrdit není kam. Stárnoucí brněnský politik už je jen vzpomínkou na sebe sama (níže najdete přehled historických vazeb Miroslava Sládka).

Poslední chvilinka slávy

Na facebooku se poprvé zjevil letos 1. října. “Vážení a milí spoluobčané. Mnozí z vás a tím nemyslím jen ty starší a pokročilé, ale i podstatně mladší, kterým v devadesátých letech minulého století (Že to spojení „minulé století“ zní ale hrozně!? A přitom to není zdaleka tak dávno!) nebylo ani „–náct“, si mne pamatují. Především však doufám, že si pamatují moje názory a to, co jsem občas i v médiích, většinou však osobně na náměstích hlásal,” napsal Sládek.

Zmínil to podstatné – skutečně býval mistrem přímé komunikace s voliči. Náměstí si užíval a objížděl je i v době mimo kampaň. A míval plno.

Jenže stroj na slávu se zasekl. Jeho první příspěvek, mimochodem sponzorovaný, tj. Facebooku zaplacený, uvedený Shakespearovým sonetem č. 66 (Znaven tím vším, já umřel bych tak rád, jen nemuset tu tebe vlasti zanechat.), označilo jako oblíbený 1216 lidí. Poslední prosincové příspěvky se pohybují kolem stovky. Na poli nahnědlého nebo přímo rasistického spektra facebooku jde o hluboce podprůměrné čísla.

sládek klárovA úspěšný nebyl ani tam, kde v 90. letech kraloval. Jak ukazuje snímek z manifestace, kterou svolal na 28. listopadu na pražský Klárov (stojí vpravo ve světlém kabátě), oslovil nějakých dvacet lidí. V to je třeba počítat novináře a postavy nápadně připomínající osoby zúčastněné z úředního zájmu. Sám si návrat na náměstí nejspíš představoval jinak.

Chvilku slávy si vybral jen o pár dní dřív, během oslav 17. listopadu. Třeba levicový server a2alarm si všiml, že se Sládkovi, narozdíl od jiných, podařilo hladce proklouznout na Albertov, kam měli přístup jen vybraní členové společenstva kolem prezidenta Miloše Zemana a jeho nových přátel z Bloku proti islámu. A to je asi tak všechno.

Miroslav Sládek to nenese dobře. Na svých stránkách žehrá, že ostatní nahnědlí politici nesdílejí jeho volání po sjednocení. “Prostřednictvím svých spolupracovníků jsem se již několikrát snažil kontaktovat pana poslance Okamuru s cílem setkat se a zahájit naprosto seriózní diskusi na téma spolupráce vlasteneckých stran. Bohužel každý takovýto pokus zůstal bez jakékoliv odezvy,” píše Sládek s tím, že je už poslední, ale opravdu poslední výzva ke spolupráci. A odpověď nepřichází.

Miroslav Sládek v datech

  • Narozen 1950 v Hradci Králové, na Univerzitě Karlově vystudoval obor vědecko-technické informace v knihovnictví.
  • Před rokem 1989 pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace, což byl název skrývající komunistickou cenzuru.
  • Republikány kolem sebe zformoval už v prosinci 1989, 24. února 1990 se konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa, jejímž byl jediným předsedou.
  • V letech 1992 kandidoval na prezidenta ČSFR, o rok později a v roce 1998 na prezidenta České republiky, ve všech případech neúspěšně.
  • V letech 1992 až 1996 byl poslancem parlamentu, nejprve federálního, po rozpadu Československa české sněmovny.
  • Byl stoupencem připojení Zakarpatské oblasti zpět k Československu. V červnu 1991 vedl demonstraci republikánů k sídlu Československé televize v Praze, kde zazněly vulgární urážky Václava Havla, v roce 1993 napadl v kadeřnictví ženu.
  • Kvůli projevu k Česko-německé deklaraci v roce 1997 byl vydán sněmovnou k trestnímu stíhání. Soud jej obžaloby zprostil. Menší skandál způsobil fakt, že se jako vazebně stíhaný zákonodárce nemohl zúčastnit volby prezidenta republiky roku 1998, v níž navíc sám kandidoval. SPR-RSČ se kvůli tomu obrátila na Ústavní soud, neúspěšně.
  • V politice skončil po předčasných parlamentních volbách v roce 1998, v nichž republikáni neuspěli. Roku 2001 byl na stranu vyhlášen konkurs, zanikla, na její činnost navázali Republikáni Miroslava Sládka.
  • V roce 2003 se Sládek stal starostou brněnské městské části Útěchov. Uspěl i v následujících předčasných volbách v roce 2004, post starosty ale neobhájil.
  • V květnu 2008 byla obnovena SPR-RSČ, hrála už jen epizodní role. V květnu 2013 stranu rozpustil Nejvyšší správní soud.

Historické vazby kolem Miroslava Sládka zmapoval HlídacíPes.org za pomocí analytických nástrojů Tovek a Gnosus společnosti Bisnode. Pro zvětšení klikněte na graf.

Sládek 2

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

(1) komentář
  1. J.Němec napsal - dne 11.12.2015

    Pan Sládek dnes jistě bledne závisti. Ale pro nás je nejhorší, že díky těmto pseudovlastencům , blbečkům se státními vlajkami a naši idiotské politiky k přivandrovalcům asi u nás vymřou zubní lékaři a mi časem stejně zaniknem také.