Pravda, byla vydána četná nařízení a učiněna četná opatření, aby konečně z Prahy a ostatních našich měst zmizela nežádoucí emigrace a vrátila se tam, kam patří. Zdá se však, že k provádění těchto opatření bude třeba větší energie a méně shovívavosti. Projdete-li pražskými kavárnami, naleznete všude hloučky lidí, kteří zřejmě netouží po návratu a kteří by se zde chtěli trvale usaditi. 

• Za oblíbenou hrou najdi 10 rozdílů se vydáme do Smilovic. Sedmisethlavá obec u Třince se má rozrůst o třicet křesťanských uprchlíků z Iráku a je s tím trochu toho utrpení. My je tu nechceme, my je tu nechceme, skandovala část obyvatel obce na pondělním jednání zastupitelstva. „To vám povídám, udělám vše pro to, aby se těm uprchlíkům tady nelíbilo a vrátili se domů,“ citoval pak server iDnes.cz slova jedné z obyvatelek obce.

A teď ta hra. My kromě textu z úvodu tohoto textu přidáme ještě následující citaci: „Soustavné upozorňování našeho tisku na nebezpečí, jež ohrožuje klidný vývoj našich vnitřních poměrů a zaručuje, že hospodářské dění a práci v novém státě udržíme v našich rukou a pro naše lidi, stálé volání po uzavření epochy židovské emigrace, setkává se s hromadným souhlasem široké veřejnosti, která pozoruje, co se kolem nás a u nás děje.“ A na vás teď je, abyste zkusili uhodnout, zda pochází z dnešní doby, nebo třeba ze dvou vydání agrárnického deníku Večer z poloviny října 1938. Správné odpovědi posílejte Ovčáčkovi, vítězný kolektiv čeká autobusová exkurze do přísně střežených prostor Pražského hradu.

Politici a další veřejně činné osoby se den co den „dopouštějí“ zaznamenáníhodných slov, jež je dobré uvést do patřičného kontextu.

• Když je nám teskno, vždy se podíváme, co dělá Matěj Stropnický, a ono to rychle přejde. Babica české ekologie tento týden myl vanu (vanu jako vanu, ne vanu jako vanu). „Mám už asi tři měsíce poslední houbičku pro tyto účely z původního balíku pět za cenu čtyř. Ty předchozí „nevydržely“ ani zdaleka tak dlouho, přitom ta současná umyla vše dost k světu. Tu poslední mám tak dlouho ne snad proto, že by ta jedna tzv. zdarma byla trvanlivější, ale zkrátka proto, že vždycky zapomenu koupit novou. A na to právě prodejci sází, proto se jim vyplatí dát nám jednu navíc: když si koupíme ne jednu, která by vydržela dlouho, ale víc jich, je dostatečně pohodlné předchozí čtyři vyhodit ne zcela opotřebované, neboť v balíčku je další na dosah.“

Zní to složitě, ale je v tom hluboká logika, která se dá aplikovat na nejrůznější oblasti lidského žití.  Třeba pražskou MHD by mohl Stropnický programovat podle známého pravidla, že do každého, sebenatřískanějšího autobusu, se vždy ještě jeden člověk vejde. Byl by to takový hezký příspěvek k jeho oblíbenému tématu ekologické veřejné dopravy. „Poučení: kupuj houbičky po jedné, ušetříš. (Psáno bez požití Psilocybe čili Lysohlávky.)“ napsal Stropnický na facebook. Matěji, neušetříš. Špinavou houbičkou vanu neumeješ. A to o těch houbičkách (houbičkách jako houbičkách) ti nevěříme.

• A mezitím na vládě Andrej Babiš tepe Pavla Bělobrádka. „Ministr obrany Martin Stropnický nevyzradil žádné státní tajemství a nedopustil se žádného přečinu. Okomentoval jen to, co před ním někdo jiný vypustil do médií. … Ministr obrany stabilizoval resort, který byl prolezlý korupcí, ztransparentnil státní zakázky a je po dlouhé době první ministr, za jehož úřadování narostl rozpočet na obranu státu. V oblasti podpory vědy a výzkumu jsem zatím podobné úspěchy nezaznamenal.“

Babiš koncertuje. To už není politický talent, ale skutečná virtuozita. Svému dá, lidovcům míň, chvilku počká a flák ho. Bělobrádku, ty nulo. Rozpočet máš mizerný, podívej tady na borce, jak to válí. Tak se nám to líbí, tak se má řídit vláda.

• Mladí lidé často věří řetězovým zprávám, které se šíří po internetu a mívají nenávistný podtext, psal předloni na podzim server iDnes.cz. A přidal i podrobnosti. Přes čtyřicet procent mladých věří, že romské rodiny dostávají vyšší sociální dávky a že Romové tvoří většinu nezaměstnaných v Česku, ačkoli tato tvrzení pravdivá nejsou. Tolik zpráva z výzkumu Agentury pro sociální začleňování.

A teď trochu žurnalistické praxe, tentokrát z internetového deníku Expres, který stejně jako iDnes patří vydavatelství MAFRA. Pod titulkem „Romská rodina z Výměny manželek stále nepracuje, ale žijí si jako boháči. Dostávají pořádný balík od státu!“ jsme se dozvěděli následující: „O tom, kolik bere romská rodina na sociálních dávkách, to někdo z nás nevydělá ani za dva měsíce, a to musí pracovat od nevidím do nevidím. … Kdo by taky šel do práce, když si i bez ní přijde na 38 500?“ Bylo by to na delší rozbor, ale i jednoduché počty nám pro devět lidí dají nějakých čtyři a půl tisíce na osobu, tedy něco málo přes životní minimum. To je panečku vejvar hodný závisti.

Čili nevěřte všemu, co se píše v novinách. Snad bude líp.

Follow @malecak