Matrix nebo lepší zítřky? Digitální revoluce právě začíná!

Napsal/a -pes- 11. dubna 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

2. DÍL SÉRIE JAK A KDE BUDEME ŽÍT V 21. STOLETÍ. Město by nemělo být chytré, ale moudré. Samotná chytrost vtělená do technologií totiž negarantuje příjemné a vhodné prostředí pro život a podnikání, o které by mělo jít; je to jen nástroj, který politici a lidé daného místa musejí umět využít. Podrobnosti diskutovali partner poradenské společnosti MC Triton Luděk Pfeifer a vedoucí projektů veřejné správy v České spořitelně Marcel Babczynski. Nabízíme jejich teze doplňované o expertní debatu.

Teze 1:

Stojíme na počátku nové etapy urbanizmu. Kam nás zavede, to nikdo neví. Lze to přirovnat k počátkům letectví, kdy Blériot udělal první skok, lidé mu zatleskali a dumali “kam to letectví asi dospěje.” Málokdo si tehdy dokázal představit, že budeme jednou například létat z Evropy do Ameriky. Podobné je to dnes s digitalizací společnosti. Je tu řada pilotních řešení, některá z nich jsou hříčkami, některá se prokáží jako užitečná. Přesto, nebo možná právě proto, je třeba počítat s tím, že tu digitalizace s námi zůstane. Někteří experti si přitom myslí, že se díky ní časem ocitneme v Matrixu (a někteří zlí jazykové tvrdí, že už tam žijeme). I když je těžké říci, jestli tak nakonec skončíme nebo ne, je jisté, že tvář měst a obcí bude v důsledku digitalizace v horizontu desítek let podstatně odlišná od toho, na co jsme dnes zvyklí.

1

©©

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

Teze 2:

Digitalizace je cesta (jak naplnit vizi), nikoli cíl. Město by mělo být příjemným místem k žití a podnikání, k čemuž může posloužit beton i digitální technologie. Je pak na každém starostovi, aby zvolil správný koktejl. V tomto kontextu je dobré zmínit, že cílem není, aby město bylo chytré, ale moudré – a smart, digitální chytrost by měla být můstkem k dosažení moudrosti. Technologie prostě mají být nástrojem, s pomocí kterého například získáte data díky nimž se město lépe řídí. Moudrost, tedy pomyslný cíl, ale musí být v hlavách politiků a občanů daného místa. Příkladem je Tábor, kde se osvícený pan starosta rozhodl přistoupit k problematice digitalizace koncepčně a sestavil smart city komisi, do které přizval všechny zainteresované strany. Tento tým pak dal společně dohromady digitální vizi Tábora, která načrtla co, kdy a jak udělat.

2

©©

[alter-eko-discussion thesis=“2″]

Teze 3:

Financování smart nabízí bezprecedentní příležitosti (i výzvy). Dnes se nacházíme v rané fázi digitalizace, díky čemuž se nabízejí možnosti, které v jiných oborech nejsou. V rámci pilotních projektů je například řada dodavatelů ochotna poskytnout minimálně na určité období jistá řešení zdarma či za výrazně dotovanou cenu. Zároveň jsou k dispozici evropské fondy, ze kterých lze řešení jako jsou chytré popelnice nebo osvětlení zafinancovat. Je ale třeba zdůraznit, že ďábel je v detailu. Jednak jsou mnohé programy obtížně dostupné; a jednak to není jen o pořízení nějakého řešení, ale také o provozních nákladech, na které už dotace nejsou. Občas se tak stává, že si město nebo obec něco pořídí, protože je to “zdarma,” a následně zjistí, že náklady na provoz jsou vyšší, než se čekalo a na provoz tak prostě nejsou peníze.

3

©©

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Celý rozhovor  si můžete poslechnout ZDE.


Diskuze očima Luďka Pfeifera

Smart City – koncept života v sídlech 21. století – potřebuje osvětu a osvětu a osvětu – především těch, kteří města a obce vedou. Diskuse na toto téma (a zdaleka ne jen na Hlídacím psu) se nebezpečně stáčí k tomu, v čem chytrost města není: v disponibilních technologiích, ve financování – proboha, už vůbec ne v dotacích, v parkování a popelnicích a semaforech.

Chytrost města je ve čtyřech komponentech, chceme-li, předpokladech:

  • 1.       Vizi města.
  • 2.       Permanentním dialogu těch, kdo v městě žijí (obyvatel, firem, organizací…), s těmi, kdo město vedou.
  • 3.       Chytrosti lidí ve vedení měst – ne znalosti digitálních technologií, ale způsobilosti vůdcovské.
  • 4.       Technických řešeních jako nástroji a prostředku pro cestu k vizi města.

Jsem trochu na jehlách, když otcové měst zaměňují chytré město za město digitalizované. Jsem dvakrát na jehlách, když v chytrém městě vidí příležitost k dojení fondů, zlodějnám, levotám. Tohle zcestí považuji za největší riziko prošustrování šancí, které technologie nabízejí – šancí k životu v sídlech na úrovni 21. století.

Chytré město není vychytralé město. Chytré město je město moudře vedené.


Česko budoucnosti: Města 2.0, vesnice 2.0, občan 2.0…

V prvním dílu série diskutovali ředitel Mendelova evropského centra Lubor Lacina a iniciátor projektu City:One David Bárta. Podle nich se budoucnost se (po)nese ve znamení sdílení, Česko se má v tomto smyslu ještě co učit. Kupříkladu vnímání automobilu jako symbolu statutu má na kvalitu našich životů nesporné negativní dopady, přesto se jakékoli změně bráníme. Podobné je to pak s přístupem k bydlení, kde je člověk často brán v potaz až na posledním místě. Následnou expertní diskuzi shrnul Lubor Lacina následovně.

V diskusi zazněla celá řada dobrých postřehů. Velká část se týkala především problematiky zvýšení atraktivnosti venkova jak z pohledu infrastruktury služeb, tak z pohledu pracovních příležitostí. Venkov by neměl být pouze noclehárnou a zásobárnou pracovní síly pro rostoucí velkoměsta. Je totiž skutečností, že ačkoliv život ve městě s sebou nese celou řadu negativ (hluk, prach, kriminalita, dopravní zácpy…), má oproti venkovu i nadstandardní infrastrukturu škol, zdravotnických zařízení, domovů pro péči o staré občany.

Neidealizujme si přitom dnešní venkov. Výhody historicky spojené s životem na venkově dávno zmizely v propadlišti dějin. Zemědělská činnost má převážně velkovýrobní charakter. Již neplatí, že člověk žijící na venkově má plnou kontrolu nad výrobou potravin a je tak především v krizových časech mnohem lépe chráněn před nedostatkem potravin než člověk žijící ve městě. Město se svou infrastrukturou služeb má především pro stárnoucí obyvatelstvo obrovskou přidanou hodnotu.

Co se týká mladé a střední generace, je fakt, že opravdu chybí věrohodné studie zmiňované v diskusi jako je seznam profesí s potenciálem pro distanční práci nebo dojezdová vzdálenost do nejbližší aglomerace s vhodnou strukturou pracovních míst.

Případná řešení je možné rozdělit do dvou kategorií – ta rychle proveditelná a dále pak opatření, která jsou během na velmi dlouhou trať. Mezi první patří například posílení daňových příjmů malých obcí na úkor velkých měst nebo posilování kvality vzdělávacího systému v malých obcích. Během na dlouhou trať je pak změna zemědělské výroby od masové k malým farmám nebo například budování rychlého spojení mezi regiony.

Skutečností ovšem je, že cokoliv bude uděláno, nezastaví to trend přesunu lidí z obcí do měst. Města jsou lákavá svým nočním životem pro mladé a zdravotnickou infrastrukturou a dalšími veřejnými službami pro stárnoucí. A to nezmění ani výlet na venkov například teď na jaře, kdy vše krásně kvete a vše vypadá jako idyla. Pamatuji si, jak mi jeden domorodec doporučil při mém rozjímání nad krásou venkova, ať se přijedu podívat v listopadu nebo lednu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)