Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Matrix nebo lepší zítřky? Digitální revoluce právě začíná!

 -   - 

2. DÍL SÉRIE JAK A KDE BUDEME ŽÍT V 21. STOLETÍ. Město by nemělo být chytré, ale moudré. Samotná chytrost vtělená do technologií totiž negarantuje příjemné a vhodné prostředí pro život a podnikání, o které by mělo jít; je to jen nástroj, který politici a lidé daného místa musejí umět využít. Podrobnosti diskutovali partner poradenské společnosti MC Triton Luděk Pfeifer a vedoucí projektů veřejné správy v České spořitelně Marcel Babczynski. Nabízíme jejich teze doplňované o expertní debatu.

Teze 1:

Stojíme na počátku nové etapy urbanizmu. Kam nás zavede, to nikdo neví. Lze to přirovnat k počátkům letectví, kdy Blériot udělal první skok, lidé mu zatleskali a dumali “kam to letectví asi dospěje.” Málokdo si tehdy dokázal představit, že budeme jednou například létat z Evropy do Ameriky. Podobné je to dnes s digitalizací společnosti. Je tu řada pilotních řešení, některá z nich jsou hříčkami, některá se prokáží jako užitečná. Přesto, nebo možná právě proto, je třeba počítat s tím, že tu digitalizace s námi zůstane. Někteří experti si přitom myslí, že se díky ní časem ocitneme v Matrixu (a někteří zlí jazykové tvrdí, že už tam žijeme). I když je těžké říci, jestli tak nakonec skončíme nebo ne, je jisté, že tvář měst a obcí bude v důsledku digitalizace v horizontu desítek let podstatně odlišná od toho, na co jsme dnes zvyklí.

1

Komentáře

Teze 2:

Digitalizace je cesta (jak naplnit vizi), nikoli cíl. Město by mělo být příjemným místem k žití a podnikání, k čemuž může posloužit beton i digitální technologie. Je pak na každém starostovi, aby zvolil správný koktejl. V tomto kontextu je dobré zmínit, že cílem není, aby město bylo chytré, ale moudré – a smart, digitální chytrost by měla být můstkem k dosažení moudrosti. Technologie prostě mají být nástrojem, s pomocí kterého například získáte data díky nimž se město lépe řídí. Moudrost, tedy pomyslný cíl, ale musí být v hlavách politiků a občanů daného místa. Příkladem je Tábor, kde se osvícený pan starosta rozhodl přistoupit k problematice digitalizace koncepčně a sestavil smart city komisi, do které přizval všechny zainteresované strany. Tento tým pak dal společně dohromady digitální vizi Tábora, která načrtla co, kdy a jak udělat.

2

Komentáře

Teze 3:

Financování smart nabízí bezprecedentní příležitosti (i výzvy). Dnes se nacházíme v rané fázi digitalizace, díky čemuž se nabízejí možnosti, které v jiných oborech nejsou. V rámci pilotních projektů je například řada dodavatelů ochotna poskytnout minimálně na určité období jistá řešení zdarma či za výrazně dotovanou cenu. Zároveň jsou k dispozici evropské fondy, ze kterých lze řešení jako jsou chytré popelnice nebo osvětlení zafinancovat. Je ale třeba zdůraznit, že ďábel je v detailu. Jednak jsou mnohé programy obtížně dostupné; a jednak to není jen o pořízení nějakého řešení, ale také o provozních nákladech, na které už dotace nejsou. Občas se tak stává, že si město nebo obec něco pořídí, protože je to “zdarma,” a následně zjistí, že náklady na provoz jsou vyšší, než se čekalo a na provoz tak prostě nejsou peníze.

3

Komentáře

  1. Filip Přibáň, AKCENTA CZ - 16.4.2017

    Dotace mohou ukázat i svou odvrácenou stranu. V Evropské unii je vztah k dotacím a různým formám podpory podnikání velmi kladný. Problém je ten, že v Evropě podporované projekty jsou v naprosté většině případů profinancovány dotacemi jen z části (většinou okolo 20–40 % vstupních výdajů) a zbytek tak musí být zaplacen tím, kdo projekt realizuje. Především v jižní Evropě se pak v minulosti stávalo, že aby bylo dosaženo na dotace, musel si stát či soukromník na zaplacení zbytku výdajů půjčit. Stačilo pak, aby se něco nevyvíjelo jak má a celý projekt skončil velkými dluhy. Opatrní by tedy měli být podnikatelé i politici. Ti by totiž neměli řešit pouze to, zda se dotace čerpají či nikoli, ale především na co jsou peníze vynakládány. V mnoha případech se realizují zcela neefektivní a často zbytečně drahé projekty. Navíc v EU platí, že pokud se daný projekt nebude po určitou dobu realizovat v rozsahu a podobě, která byla původně dohodnutá, dotace se musí vrátit.

Celý rozhovor  si můžete poslechnout ZDE.


Diskuze očima Luďka Pfeifera

Smart City – koncept života v sídlech 21. století – potřebuje osvětu a osvětu a osvětu – především těch, kteří města a obce vedou. Diskuse na toto téma (a zdaleka ne jen na Hlídacím psu) se nebezpečně stáčí k tomu, v čem chytrost města není: v disponibilních technologiích, ve financování – proboha, už vůbec ne v dotacích, v parkování a popelnicích a semaforech.

Chytrost města je ve čtyřech komponentech, chceme-li, předpokladech:

  • 1.       Vizi města.
  • 2.       Permanentním dialogu těch, kdo v městě žijí (obyvatel, firem, organizací…), s těmi, kdo město vedou.
  • 3.       Chytrosti lidí ve vedení měst – ne znalosti digitálních technologií, ale způsobilosti vůdcovské.
  • 4.       Technických řešeních jako nástroji a prostředku pro cestu k vizi města.

Jsem trochu na jehlách, když otcové měst zaměňují chytré město za město digitalizované. Jsem dvakrát na jehlách, když v chytrém městě vidí příležitost k dojení fondů, zlodějnám, levotám. Tohle zcestí považuji za největší riziko prošustrování šancí, které technologie nabízejí – šancí k životu v sídlech na úrovni 21. století.

Chytré město není vychytralé město. Chytré město je město moudře vedené.


Česko budoucnosti: Města 2.0, vesnice 2.0, občan 2.0…

V prvním dílu série diskutovali ředitel Mendelova evropského centra Lubor Lacina a iniciátor projektu City:One David Bárta. Podle nich se budoucnost se (po)nese ve znamení sdílení, Česko se má v tomto smyslu ještě co učit. Kupříkladu vnímání automobilu jako symbolu statutu má na kvalitu našich životů nesporné negativní dopady, přesto se jakékoli změně bráníme. Podobné je to pak s přístupem k bydlení, kde je člověk často brán v potaz až na posledním místě. Následnou expertní diskuzi shrnul Lubor Lacina následovně.

V diskusi zazněla celá řada dobrých postřehů. Velká část se týkala především problematiky zvýšení atraktivnosti venkova jak z pohledu infrastruktury služeb, tak z pohledu pracovních příležitostí. Venkov by neměl být pouze noclehárnou a zásobárnou pracovní síly pro rostoucí velkoměsta. Je totiž skutečností, že ačkoliv život ve městě s sebou nese celou řadu negativ (hluk, prach, kriminalita, dopravní zácpy…), má oproti venkovu i nadstandardní infrastrukturu škol, zdravotnických zařízení, domovů pro péči o staré občany.

Neidealizujme si přitom dnešní venkov. Výhody historicky spojené s životem na venkově dávno zmizely v propadlišti dějin. Zemědělská činnost má převážně velkovýrobní charakter. Již neplatí, že člověk žijící na venkově má plnou kontrolu nad výrobou potravin a je tak především v krizových časech mnohem lépe chráněn před nedostatkem potravin než člověk žijící ve městě. Město se svou infrastrukturou služeb má především pro stárnoucí obyvatelstvo obrovskou přidanou hodnotu.

Co se týká mladé a střední generace, je fakt, že opravdu chybí věrohodné studie zmiňované v diskusi jako je seznam profesí s potenciálem pro distanční práci nebo dojezdová vzdálenost do nejbližší aglomerace s vhodnou strukturou pracovních míst.

Případná řešení je možné rozdělit do dvou kategorií – ta rychle proveditelná a dále pak opatření, která jsou během na velmi dlouhou trať. Mezi první patří například posílení daňových příjmů malých obcí na úkor velkých měst nebo posilování kvality vzdělávacího systému v malých obcích. Během na dlouhou trať je pak změna zemědělské výroby od masové k malým farmám nebo například budování rychlého spojení mezi regiony.

Skutečností ovšem je, že cokoliv bude uděláno, nezastaví to trend přesunu lidí z obcí do měst. Města jsou lákavá svým nočním životem pro mladé a zdravotnickou infrastrukturou a dalšími veřejnými službami pro stárnoucí. A to nezmění ani výlet na venkov například teď na jaře, kdy vše krásně kvete a vše vypadá jako idyla. Pamatuji si, jak mi jeden domorodec doporučil při mém rozjímání nad krásou venkova, ať se přijedu podívat v listopadu nebo lednu.

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (6)
  1. petrph napsal - dne 12.4.2017

    Kristpane, tak o tohle jde???
    “..Financování smart nabízí bezprecedentní příležitosti (i výzvy).”
    …. jsou k dispozici evropské fondy, ze kterých lze řešení jako jsou chytré popelnice nebo osvětlení zafinancovat. ”
    Takže o tom jsou ty vize vize a výzvy nad kterými každý rozumný člověk (i ekonom) padá do mdlob a ptá se z čeho se to zaplatí??
    >>Budeme čerpat evropské dotace, dostaneme na to evropské dotace, zaplatí se to z evropských dotací.<<
    Jak asi z toho vyplývá jeden z nejchytřejších smart politiků je sám pan Babiš, který si z EU dotací postavil Čapí hnízdo…
    Pak ale nechápu co maj všichni proti komunistům, za komunismu se totiž bez (státních) dotací nepostavilo nic.

    • Laj napsal - dne 13.4.2017

      Dotace vždy někdo “doveze” a s jeho jménem je pak stavba spojena na věčné časy ?

      Mě by spíše zajímala definice “venkov” a “město” a hranice kdy jednotlivé smyslupné kategorie svůj smysl získávají/ztrácejí.

      • petrph napsal - dne 13.4.2017

        Za prvé, pokud jde o dotace na stavbu,tam to má smysl, protože životnost stavby je řada desetiletí (možná i staletí), samozřejmě pokud se udělá kvalitně.
        Jenže, bohužel životnost informačních systémů je mnohem kratší, protože rychle zastarává. Odhadem tak do 5 let příjdou na to že jejich úžasná digitální evidence popelnic už nestačí (mezitím se mohly taky změnit příslušné předpisy, způsob likvidace odpadu, atd..) a budou si muset nechat udělat jinou – ale dotace už jim asi podruhé nikdo nedá. Buď se vrátí k zastaralému ruka-tužka a nebo z toho budou mít defakto mandatorní náklad, nafurt inovovat digitální tentononc..
        A k té druhé otázce, “venkov” a “město”, jistě některé rozdíly se ztrácejí (jak už jsem tu napsal nedávno, venkov hlavně už bohužel nadobro ztratil svou tisíciletou schopnost samoobživy.
        Takže bych dal dvě odpovědi, ta první, existují správní jednotky, (města,obce, atd..) s vymezenými oblastmi a hlavně samostatnými rozpočty /přidělenými od státu) – a ty jsou výrazně nadimenzované směrem k velkým městům.Tudíž, velice snadno poznáte jestli jste přejel z velkoměsta do vesnice,místní infrastruktura bude samozřejmě mnohem chudší.
        A ta druhá odpověď, použil jsem termín infrastruktura, což je obecný termín, nejen dopravní a stavební,řídící ale i kulturní zařízení,vzdělávací, zdravotní. A právě v tom je postupný přechod patrný mezi vesničkami, malými městečky, většími městy, velkoměsty. Dejme tomu v malé obci malém městečku nemají nemocnici /ani pohotovost/ žádnou, musí se jet třeba 20 kilometrů,ve větším městě mají jednu, ve velkoměstě třeba dvacet. Podobně školy, někde nemají žádnou i prckové musí dojíždět vedle, jinde mají jednu někde 50 že si můžete vybírat. Podobně třeba kultura (kina, divadla), banky (v malé obci leda Poštovní spořka na poště, pokud tu poštu vůbec mají), úřady a soudy s nějakou pravomocí, veřejná doprava,počet a velikost podniků které zaměstnávají lidi, počet a velikost obchodů, řada dalších položek (třeba i počet poskytovatelů internetu). Ergo, právě s tím musí člověk počítat, když se rozhoduje kde chce bydlet – co potřebuje (on i jeho rodina) neustále v místě a za čím bude muset (když to bude potřeba) zdlouhavě dojíždět..Jestli chce tedy měnit hluk velkoměsta za ticho a klid venkova…

    • Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 13.4.2017

      Vy snad nesouhlasíte s pokrokovým názorem, že bez chytrých popelnic či stejně chytrého osvětlení, není další existence lidstva možná? Bábiš, tedy vlastně svěřenecký fond do kterého odložili AGROFERT a přidružené firmy, už převádí Čapí hnízdo na Frantu Bezdomovce; žádost o eurodotaci na všechno “chytré” už je také v konečné fázi přípravy.

  2. petrph napsal - dne 15.4.2017

    Mimochodem, docela zajímavá informace k úvaze jak to bude s onou digitalizací venkovem a vůbec. Článek na lupa.cz
    Roman Sysel (Taxify): Do dalších měst v Česku už nepůjdeme. Jsou pro nás malá
    http://www.lupa.cz/clanky/roman-sysel-taxify-do-dalsich-mest-v-cesku-uz-nepujdeme-jsou-pro-nas-mala/
    Konkrétně cituji “..”Naše cíle jsou teď otevírat města, která mají víc než dva miliony obyvatel. Absolutní minimum je milion lidí. A u nás zatím takové druhé město není”
    Na první pohled to nedává smysl, protože podstatou podnikání Taxify (konkurenci Uberu) je online aplikace pro jakotaxikáře a jejich zákazníky. Ergo, jednotkové náklady nulové, a není důvod proč by se k nim nemohl zaregistrovat třeba řidič z Horní Dolní s jeho pár zákazníky za měsíc. Jenomže to zkrátka nejde..A proč?
    Protože současný byznys už není ochoten poskytoval služby do nějaké velkosti. Současný byznys se dnes a to dokonce se státní podporou (nepochopitelné), staví na modelu startupu. Buď se podaří rychle oslovit velký počet klientů (doslova v milionech) a na nich vydělávat megapeníze, nebo takový byznys nemá smysl,a rychle se ukončí..
    Pravda, byli zejména drobní živonostníci (plus jejich firmičky),ochotni jít proti tomu trendu a brát podnikání jako celoživotní způsob obživy a nikoliv jako estrádu Rychlý prachy. Jenomže, ty naprosto spolehlivě drtí státní úřady a nyní sám velkopodnikatel ministr financí Big (Clever) Babiš. A po něm, díky trendu naší demogracie příjdou další..
    Jak se říká v tom thrilleru, Tato země není pro starý….