DNA
DNA
Licence: CC0 Public Domain, zdroj

Malá změna, ale velký pokrok pro férový soudní proces. Policie přišla o monopol na revizní posudky DNA

Napsal/a Robert Malecký 17. srpna 2016

Kriminalistický ústav přišel o faktický monopol na revizní posudky v oblasti forenzní genetiky. Končí tak praxe, kdy v případě pochybností před soudem policie kontrolovala sama sebe. „Nikdo není neomylný a o policejních genetických laboratořích to samozřejmě platí také. Takže kolega policista kontroloval kolegu policistu a nálezy revizních posudků dle toho občas vypadaly,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org forenzní genetik a zakladatel české odnože projektu Nevina Daniel Vaněk.

V seznamu znaleckých ústavů vedených ministerstvem spravedlnosti se od srpna u pražské Nemocnice Na Bulovce objevil krátký záznam: Kriminalistika – identifikační genetika. Malá změna, ale velký pokrok pro férový soudní proces v Česku.

Dosud se v případě pochybností soudy musely spoléhat na revizní posudky, které vypracoval Kriminalistický ústav. Nyní byl do posuzování kriminálních případů poprvé oficiálně vpuštěn nepolicejní orgán – oddělení soudního lékařství Nemocnice Na Bulovce.

Kriminálka Praha už není sama

Jaká je dosavadní praxe? Policie a státní zástupce předkládá soudu verzi podloženou znaleckým posudkem vypracovaným policisty z odborů kriminalistické techniky a expertíz (OKTE). Těch je po republice osm – sídlí v krajských městech a jsou akreditovanými laboratořemi, podobnými, jaké znají diváci ze seriálů typu Kriminálka Miami.

Jenže i obhajoba má podle trestního řádu možnost předložit vlastní posudek. Ten bývá z povahy věci rozporný s tím, který předkládá obžaloba. A soudci, kteří v odborných otázkách nebývají dostatečně erudovaní, v takových případech požadují tzv. revizní posudek.


Psali jsme: Konec justiční nevinnosti. Do Evropy se stěhuje projekt na vyhledávání nespravedlivě odsouzených

Soudy spoléhají na pochybné metody, varuje renomovaný americký právník Mark Godsey


Ty dosud směl zpracovávat pouze Kriminalistický ústav v Praze. Docházelo tak k situaci, kdy jeden policejní útvar kontroloval práci jiných policistů. „A nálezy revizních posudků dle toho občas vypadaly,“ komentuje dosavadní praxi forenzní genetik Daniel Vaněk.

Kriminalistický ústav se na dotaz redakce HlídacíPes.org odmítl ke změně blíž vyjádřit. „Výběr znalce v trestním řízení je plně v kompetenci rozhodnutí soudce,“ uvedla pouze mluvčí ústavu Petra Srnková.

Podle Daniela Vaňka je ovšem změna jedním z kroků směrem k férovému procesu, jaký zajišťuje ústava. „Snad dostaneme do vyváženého stavu, kdy genetické posudky pro účely dokazování v trestních věcech budou kromě policie standardně zpracovávat i laboratoře ústavů soudního lékařství univerzity nebo vědecko-výzkumné instituce,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

  • Co přesně se od srpna změnilo?

Srpen 2016 je přelomový z toho důvodu, že pro specializaci identifikační genetiky v rámci oboru kriminalistika byl do II. oddílu seznamu znaleckých ústavů zapsán vůbec poprvé nepolicejní subjekt. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují například veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, popřípadě jiné subjekty vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení.

  • DSC_0112Co to bude znamenat pro projekt Nevina, který se i pomocí analýzy DNA snaží o otevření kauz, kde existují pochybnosti o vině odsouzených?

Pro projekt Nevina je důležité každé narovnání současného nevyhovujícího stavu, a tím samozřejmě byla i absence civilního znaleckého ústavu ve II. oddílu pro oblast identifikační genetiky.

  • Dá se očekávat nápor na přezkoumání starších genetických posudků, které byly zpracovány policejními laboratořemi?

V žádném případě neočekávám nějakou záplavu požadavků na přezkoumání policejních genetických posudků, spíše se více naplňuje ústavou garantované právo na fair proces. Důležité je, aby institut přezkumu policejních posudků začali využívat nejen obhájci, ale i orgány činné v trestním řízení. Nikdo není neomylný a o policejních genetických laboratořích to samozřejmě platí také.

  • V čem byla chyba dosavadní praxe?

Představte si případ, že pro účely dokazování v rámci trestní činnosti byl použit policejní znalecký posudek, například vypracovaný genetickou laboratoří OKTE, což je odbor kriminalisticko-technických expertíz. Jelikož ve znaleckém posudku nejsou specifikovány konkrétní použité metody, nejsou zde uvedeny naměřené metody ani přesný výsledek statistického vyhodnocení, a posudek je tedy nejednoznačný a jeho závěry nepřezkoumatelné, nechá si pro řízení před soudem obhajoba zpracovat vlastní znalecký posudek. A ten se v závěrech liší od posudku policejní laboratoře. Existence rozporů mezi jednotlivými důkazy není neobvyklá a v takových případech soud většinou nařizuje vypracování takzvaného revizního znaleckého posudku, který z logiky věci zpracovávají zejména znalecké ústavy zapsané ve zmíněném II.oddílu. Dle dosavadní praxe ale mohl revizní znalecký posudek na policejní znalecký posudek vypracovávat pouze Kriminalistický ústav Praha. Takže kolega policista kontroloval kolegu policistu a nálezy revizních posudků dle toho občas vypadaly.

  • V čem se tato praxe nyní změní?

Předpokládám, že Ústav soudního lékařství Nemocnice na Bulovce je první vlaštovkou a v dohledné době se počet zápisů znaleckých ústavů specializovaných pro identifikačních genetiku rozšíří o další akademické subjekty s vlastní vědecko-výzkumnou činností. Tak se snad dostaneme do vyváženého stavu, kdy genetické posudky pro účely dokazování v trestních věcech budou kromě policie zpracovávat i laboratoře ústavů soudního lékařství univerzity nebo vědecko-výzkumné instituce. Doufejme, že tak skončí mnohaletý monopol policie.

9 komentářů

  1. Taoiseach napsal:

    Kárám HlídacíhoPsa.

    Za to, že neuvedl podstatnou skutečnost, že Daniel Vaněk je ředitelem zmíněného DNA centra Bulovka, takže „velkých pokrok“ to znamená především pro jeho business.

    Stejnou optikou je NUTNÉ se dívat i na jím založený projekt Nevina. Uvádí sice „V žádném případě neočekávám nějakou záplavu požadavků na přezkoumání policejních genetických posudků…“, ale nějaké zakázky to přinese. Když své zisky řádně zdaní, je mu přáno.

    Ale „žurnalistika ve veřejném zájmu“ by neměla dělat promo.

    • Robert Malecký napsal:

      Dobrý den,
      můžu Vás uklidnit, pan dr. Vaněk ředitelem zmíněného centra není. Jde, jak je uvedeno, o odd. soudního lékařství Nemicnice Na Bulovce, a ne o firmu DNA servis.
      Malecký

      • Taoiseach napsal:

        Dobrý den,

        podle http://www.dnacentrum.cz je ředitelem „DNA centra Bulovka“. Dále je uvedeno „Naše laboratoř je umístěna v Ústavu soudního lékařství Nemocnice na Bulovce“. Jaké jsou obchodní vztahy mezi centrem a nemocnicí, nemám čas zjišťovat, nicméně a priori bych nepředpokládal, že nejsou žádné.

        • Robert Malecký napsal:

          Znovu. DNA centrum Bulovka není oddělením soudního lékařství nemocnice, o které jde. Jaké jsou obchodní vztahy této firmy s nemocnicí, netuším a zkoumat to ani není můj obor.
          Pan dr. Vaněk je uznávaným odborníkem, který připojil svůj zasvěcený komentář. Svět, kde je člověk podezřelý pro samotný fakt, že podniká, není mým světem. Další komentář k tomu nemám.
          Hezký den.
          Malecký

          • Taoiseach napsal:

            Nerad bych to táhl do nekonečna. Nicméně informace o tom, zda osoba poskytující rozhovor může mít z revizních posudků prospěch, nebo ne, je jednoznačně RELEVANTNÍ.
            Když děláte „pavučiny byznysu“, snad byste to zjistit mohli. Případně jste mohli v tom smyslu alespoň položit otázku.
            Daniel Vaněk mi není „podezřelý“. Podnikání i snaha získat zakázky, je zcela legitimní. Kritizoval jsem vás za to, že jste opomenuli podat důležitou informaci.

          • Robert Malecký napsal:

            Ano, i já už překročil míru své mentální odolnosti odpovídat stále na totéž. Ale uvedu na pravou míru ještě jednu nepřesnost. Vy jste mě kritizoval za neuvedení skutečnosti, že je dr. Vaněk ředitelem čehosi, čeho ředitelem není. Další Vaše rozklady o prospěchu a neprospěchu pak nejspíš měly zakrýt Vaši nepozornost a na věci něco najít. Je mi to upřímně jedno a přeji Vám klidný den.
            Malecký

  2. petrph napsal:

    Co je to zase za švindl? „Jenže i obhajoba má podle trestního řádu možnost předložit vlastní posudek. Ten bývá z povahy věci rozporný s tím, který předkládá obžaloba.“
    To jako obhajoba má právo „z povahy věci“ si objednat falešný posudek tak aby byl rozporný od toho co si nechala udělat policie?
    Jsem naivně předpokládal že soudní posudek má být objektivní a vědecký přesný. Tudíž by měl (řekněme v 99,99 procent případů) ten posudek obhajoby vyznít stejně jako ten od policie. Jestli ne – a obhajoba si zaplatila znalce aby v posudku lhal ve prospěch obviněného, by mělo být trestné,, (samozřejmě totéž by ,mělo platit i pro policejní znalce..

    • NA napsal:

      Uvedu příklad:
      Policie požádá o posudek ve věci vražedného nástroje a určí otázky
      1) Byla nožem spáchána vražda?
      2) Měl obviněný nůž v ruce?
      Znalec odpoví ano na obě otázky.
      Obhajoba určí otázky
      1) Měl nůž v ruce také někdo jiný?
      2) Jsou stopy obviněného na noži jako poslední?
      3) Lze vyloučit, že obviněný vraždu nespáchal?
      Znalec odpoví
      1) Ano. Dalších 20 lidí.
      2) Ne. Byly nalezeny novější stopy další osoby, ruky v rukavici a zavražděného.
      3) Nelze to vyloučit.

      Ani jeden znalec nelže, přesto posudky vyznívají odlišně.

      Realitu, kdy v některých případech znalec deformuje výsledek, jak jen z předložených faktů lze a občas i za tuto hranici ponechávám stranou.

      • Hanka napsal:

        Dobrý den,
        váš příklad s otázkami obhajoby jsou nesmyslné a zcela účelové, nebo vůbec nevíte, o čem píšete – možná tím ukolébáte nějakého laika, ale:
        ad 1) Ano. Dalších 20 lidí – již v při prvním zkoumání (tedy v policejní laboratoři) by vyšel smíšený profil (těch 20 lidí + pachatele) – je nemožné je od sebe oddělit, když nemáte srovnávací profily všech „zastoupených“ lidí… A jen tak mezi námi, smíšený profil 20-21 lidí? To je nehodnotitelná směs, z toho si nedovolí „vytáhnout“ profil pachatele žádný znalec.
        ad 2) Starší a novější stopy – jste mne rozesmál/-a. Profil je profil, buď tam je, nebo není, když plivnu na stůl a za měsíc (rok) plivne na stejné místo někdo jiný – vyjde smíšený profil dvou lidí (můj a toho druhého), ale nelze poznat, v jaké časové souslednosti vznikly. Genetická informace nenese „časový záznam“ v tomto smyslu. Stejně tak je to s překrývajícími se daktyloskopickými otisky, krví, spermatem, slinami atd.
        ad 3) Obviněný spáchal-nespáchal…: Na tuto otázku znalec NESMÍ odpovědět, protože mu nepřísluší hodnotit právní otázky. To nevíte? Byl jste někdy (alespoň jednou) u soudu, nebo viděl jste (alespoň jednou) znalecký posudek?

        Když jsme u toho, tak mrkněme i na vaše ukázkové „otázky a odpovědi“ policie…:
        ad 1) Byla nožem spáchána vražda? – ptáte se na právní otázku, jejíž odpověď přísluší jen soudu – to ví každý znalec. Být znalcem, který dostane tuto otázku, tak odpovím: Nevím, já tam nebyl/-a. Znalec se může pouze vyjádřit, že na noži je/není krev, příp. další biologický materiál a z uvedeného stanovit profil/-y. Je to pouze hodnocení přítomnosti/absence, nikoli příčiny vzniku.
        ad 2) Měl obviněný nůž v ruce? – opět právnická otázka, na kterou nemůže znalec odpovědět (Bože, vy vážně nevíte, o čem píšete!) I když, říkám, i když znalec napíše, že na noži byla nalezena DNA, nebo daktyloskopický otisk obviněného – NIKDY tím, neříká, že dotyčný něco udělal. Jak to má vědět?! To nechává na soudu.

        A na závěr – než mne začnete bombardovat tvrzením, že bráním policejní posudky a ve skutečnosti jsou posudky „ušité na míru“, a že tam policejní znalec píše, ten a ten to udělal, tak, prosím, zapněte mozek a vypněte Kriminálku L.A. – při soudním přelíčení (v trestní věci) je tam nejen státní žalobce (který má podle vás posudek ušitý na míru), ale také soudní senát (předseda a dva přísedící) a obhájce!! Vážně si myslíte, že soudce si „nechá diktovat“ posudkem, kdo je vrah – a že obhájce to nechá tak?

        Možná, až budete příště hovořit se „zasvěceným“ člověkem, tak se jej zeptejte, jak je to ve skutečnosti (na pohádky jsme přece už dospělí a po třetím pivu máme velké oči všichni), nebo se zeptejte, jestli u soudu vůbec byl.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies