Foter.com, zdroj

Kvalitní média jako státní zájem? Někde politici žurnalistiku ničí, jinde ji podporují z veřejných peněz

Napsal/a Vojtěch Berger 11. října 2017

Podpora žurnalistiky ze strany vlád má ve světě různé podoby. Od vůbec žádné až po levnější telefonní tarify a dokonce i novinářské slevy na cestování vlakem. V některých zemích i přímé dotace z veřejných peněz. HlídacíPes.org přináší přehled toho, jak se ve světě (ne)podporují nezávislá média. 

Pokud vlády finančně podporují média na svém území, většinou ne proto, aby si zajistily jejich věrnost, ale aby garantovaly jejich rozvoj. Česká republika je někde na půl cesty – patří do skupiny zemí s nepřímou státní podporou médií prostřednictvím snížené sazby DPH na noviny a časopisy.

Státní přístup k médiím se liší země od země a rozdíly v přístupu jsou značné. Přehled toho, jakou který stát uplatňuje vůči médiím sazbu DPH nebo jakou dává médiím přímou finanční podporu či jiné benefity, přináší zpráva Světové asociace vydavatelů novin a zpravodajských médií WAN-IFRA.

Levnější print, dražší digitál

Uplatňování snížené sazby DPH je jednou z typických metod nepřímé státní podpory médií. V případě Česka platí od letošního roku sazba na noviny a časopisy ve výši deseti procent. Navrhovatelé této novely (poslanci KSČM) argumentovali tím, že nižší sazba daně zvýší prodej tiskovin. Podobnou logikou se řídí i jiné země EU.

Například valonská část Belgie podle zprávy WAN-IFRA uplatňuje rovnou nulovou sazbu DPH na tištěné deníky, stejně jako Dánsko nebo Velká Británie. Výrazně nižší sazbu na tištěná periodika má také Francie (2,1%), Švýcarsko (2,5%) Maďarsko (5%), Itálie (4%), Nizozemsko (6%) atd.

Výhoda snížené sazby DPH na tištěné tituly se ovšem zpravidla nevztahuje na digitální média. Některé země sice uplatňují výhodnou sazbu pro oba typy médií (Francie, Itálie nebo Norsko). To ale dosud bylo v rozporu s pravidly Evropské unie.

V rámci EU teď ale roste tlak na sjednocení pravidel pro DPH, aby sníženou sazbu mohla využívat i digitální média. Obhájci tohoto přístupu argumentují tím, že lidé dnes informace čerpají ze všech možných platforem, a ne pouze z tisku.

Nižší daň ale není jediným způsobem, jak státy médiím ulevují. Například Belgie, Německo nebo Švýcarsko umožňují pro doručování novin využít levnější poštovní tarif.

V Portugalsku hradí stát tištěným médiím dokonce 40 % nákladů na poštovné a státní podpora médií je zakotvená v portugalské ústavě.

Chcete nový deník?

V Česku neznámou formou státní podpory médií jsou přímé dotace – granty nebo jiný typ finanční pomoci státu mediálním společnostem. V sousedním Rakousku mohou tištěná média žádat o státní podporu například kvůli nákladům na školení a trénink mladých novinářů, na vybudování sítě zahraničních zpravodajů nebo jako refundaci za bezplatné poskytování výtisků novin školám. To všechno pod heslem „Podpora kvality a zajištění do budoucna“.

Rozsáhlý systém přímých státních dotací médiím má také Francie. Deníky a týdeníky mohou žádat o podporu pro doručování novin na venkově, pro mediální inovace, pro pluralismus mediální krajiny, pro podporu regionálních médií atd.

Státní dotace pro doručování novin do odlehlých venkovských oblastí fungují taky v Estonsku. A zmiňovaná valonská část Belgie umožňuje žádat dotaci dokonce na rozjezd úplně nového média.

Od roku 2004, kdy platí příslušný zákon, ale nebyla nikdy využita. Přímé dotace státu médiím znají také v Dánsku nebo Norsku.

Nizozemsko se nebálo zahrnout mezi možné žadatele o státní dotace i veřejnoprávní média. Ta se tak mohou hlásit o peníze ze státního fondu na podporu mediálních inovací.

Státní sleva na pronájem redakce

Velká Británie naopak spustila neobvyklý projekt nepřímé státní podpory médií. V rámci dvouletého programu mají lokální média nárok na slevu při pořizování kancelářských prostor, ve kterých budou působit. Slevu zaplatí místní samosprávy, kterým pak náklady proplatí vláda. Smyslem je udržet lokální média fyzicky „v centru dění“, když si budou moci dovolit sídlo na rozumné adrese.

Britská veřejnoprávní BBC taky rozjíždí velké partnerství s lokálními médii. Má jim umožnit využívat videobanku BBC a nově budované centrum pro datovou žurnalistiku.

Spíše kuriózně pak působí některé novinářské benefity v jiných státech. Italský zákon pamatuje v určitých případech na novináře tak, že jim přiznává nižší telefonní tarify. A v Belgii zas novináři mají slevu při cestování vlakem.

zdroj dat: wan-ifra.org

Nárok na dotaci = propagace morálky a zdraví

Na východ od EU je situace komplikovanější. Podle WAN-IFRA má třeba Rusko propracovaný systém státní podpory médií. Z něj ale těží především média blízká Kremlu – dostávají víc než 82 procent celkového objemu peněz.

Státní financování sahá od „informačních kontraktů“, kdy si státní instituce zaplatí informační podporu médií při některých svých aktivitách, až po klasické granty.

Naopak Ukrajina přímé státní dotace médiím nemá. Prodej tiskovin na stáncích i prodej výtisků v rámci předplatného má ale nulovou sazbu DPH. Existuje také speciální poštovní tarif pro zásilky novin, když se tiskoviny nedodávají jednotlivě do schránky, ale v rámci většího balíku.

Poradíme si i bez nich

Jak si finančně poradit v zemi, kde státní podpora médiím příliš (nebo vůbec) nefunguje, a zároveň některá mainstreamová média patří kontroverzním majitelům, ukazují dva příklady z Česka a ze Slovenska.

Slovenský Deník N vznikl na podzim 2014, když z deníku SME odešlo vedení a skupina redaktorů na protest proti tomu, že do vydavatelství Petit Press (které SME vydává) vstoupila investiční skupina Penta.

Deník N sází na předplatitele, kterým kromě tištěné verze novin odemyká i část webového obsahu.

„Zatím jsme vyzkoušeli šest crowdfundingových kampaní, ve kterých jsme vysbírali celkem 60 tisíc eur od 2400 dárců. Peníze jsme použili na dvě příručky pro školy, vydání dvou knih a na dvě zahraniční reportáže. Nejvíc jsme získali na příručku proti konspiračním teoriím, 30 tisíc eur,“ říká jeden ze zakladatelů deníku a dnes ředitel vydavatelství N Press Lukáš Fila.

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

Fila přiznává, že crowdfunding je pro Deník N stále okrajovým zdrojem financování (celkový obrat vydavatelství za prvních osm měsíců letošního roku byl 1,3 milionu eur), díky dobrým výsledkům dosavadních kampaní chce ale vydavatelství příští rok spustit vlastní platformu pro crowdfunding.

Narozdíl od Česka nemá Slovensko sníženou DPH na noviny a časopisy. Státní podporu médií ale Lukáš Fila nevnímá jako klíčovou pro přežití jeho novin.

„Většina našich výnosů plyne z digitálního předplatného, takže sleva na doručování printu by nás samozřejmě potěšila. Snížená DPH by mohla pomoct. Všeobecně bych ale řekl, že stát by neměl zvětšovat svoji roli v oblasti médií, a úplně by stačilo, kdyby důsledně plnil svoje současné funkce z hlediska boje proti monopolizaci trhu.“

(Pozn. red.: v Česku může být příkladem hledání inovativních zdrojů financování právě server HlídacíPes.org. Využívá crowdfunding na jednotlivé projekty a témata. V crowdfundingové kampani v červnu získal HlídacíPes přesně 929 250 korun. Díky nim v září vyšla v pořadí už druhá tištěná exkluzivní publikace: Babiš – Vůdce pro 21. století.)

 

2 komentáře

  1. Neme napsal:

    Babiš nebo PENTA , řízená generálem STB Lorencem je příklad jak se bývalí estébáci dostali do ovládnutí médií za pomocí svých miliard. Jelikož základ rozhodování jsou informace , jsou dotace médií státem velmi důležitá. Vláda také musí prostřednictvím dotovaných médií vydávat důrazná prohlášení aby korigovala lži populistů a kolaborantů. Než dopadneme jako v Rusku.

  2. Baron napsal:

    bohuzel, vse je na prodej 🙁

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies