Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Krizové scénáře i pro Česko: ropa za 20 dolarů a Řecko mimo eurozónu

 -   - 

7180754072_69ced2e919_zPutin's Tears in Oil, in Perm, Russia” Autor: Playing Futures: Applied

Jedno z největších rizik, která by mohly v letošním roce dále zahýbat globální ekonomikou, jsou nízké ceny ropy. Zástupci Saudské Arábie zmínili i možnost nedávno nemyslitelné ceny 20 dolarů za barel.

„Problém, který je skrytý, jsou investice do nových těžebních kapacit a to, jaké banky a penzijní fondy je financují. Zatím nejsou ztrátové, ale pokud by nízké ceny ropy zůstaly několik let, došlo by na velké problémy,“ řekl v pořadu Alter Eko, ve Studiu ZET Rádia BBC, politickému geografovi Michaelu Romancovovi stratég z oddělení treasury v České spořitelně Miroslav Plojhar.

Romancov: Z pohledu mezinárodních vztahů bylo nejdůležitějším tématem roku 2014 Rusko a vývoj v oblasti východní Evropy; a zůstane jím asi i v tomto roce. Bude to tak i z ekonomického pohledu?

Plojhar: Myslím, že ano. Rusko bude velké téma. Ať už vzhledem k jeho velkost, či vzhledem k tomu, jak se vyvíjejí jeho geopolitické požadavky.

Romancov: Podle statistik je Rusko šestou až osmou největší ekonomikou světa. Zhruba na úrovni Brazílie nebo Itálie. Kdyby se něco dělo v těchto zemích, v Česku to pravděpodobně nebudeme vůbec řešit. Je pro ekonomii důležitý fenomén geografické blízkosti?

Plojhar: Je důležitý. Třeba zmíněná Itálie je pro nás z hlediska zahraničního obchodu mnohem důležitější partner než Rusko. Ale u Ruska mnohem silnější roli než ekonomika hraje právě geopolitika. U Ruska tak neřešíme jen to, jaká je jeho závislost na ceně ropy, jaké jsou jeho požadavky, ale i to, jak se tam mění tamní demografická situace. Rusko má poslední možnost, jak zůstat ve světové superlize, protože demografie jde proti Rusku. Na rozdíl třeba od Spojených států nebo dokonce i Evropy.

Řecko mimo eurozónu

Romancov: Když jste zmínil Evropu, podívejme se na to, co nás čeká tady. Mluví se o další etapě krize eurozóny v souvislosti s Řeckem či Španělskem…

Plojhar: Myslím, že hlavní problém v eurozóně je euro. Svázané měny jsou z politického hlediska super vynález. Ale ekonomicky je euro a fungování svázaných měn poměrně velký problém. Před dvěma třemi lety se eurokrizi podařilo vyřešit jen částečně. Ekonomiky se mění a vyvíjejí a měny na to reagují. Když je ekonomika silnější, snese silnější měnu a naopak. Když se ale měny uzavřou, tak to přestane fungovat. Je to jako kdybychom dnes uzavřeli kurs koruny k dolaru a řekli, že to tak bude dalších dvacet let. To prostě není možné.

Romancov: Co by se stalo s eurem, když by Řecko vystoupilo z eurozóny? Bylo by to pro euro negativní či pozitivní?

Plojhar: První reakce by byly negativní, protože by se začalo hledat, kdo má na Řecko vazby. Dnes už většina řeckých bondů sice není vlastněna německými bankami, ale vazby tam pořád jsou. Když by odpadlo Řecko, byla by na místě i otázka, kdo bude další na řadě. Řecko je sice exemplární případ a nejhorší žák ve třídě, ale problémy svázané měny se týkají všech, dokonce i Německa. V delším období, pokud by z eura vzniklo jakési severní euro, pro Německo a okolní státy typu Benelux a Rakousko, by taková měna ale posilovala.

Nízká cena, velké problémy

Romancov: Co by to znamenalo pro Česko? Neměli bychom vzhledem k silným ekonomickým vazbám na Německo v případě takového scénáře mnohem výrazněji usilovat o přijetí eura?

Plojhar: V případě, že by vzniklo severní euro, bylo by pro Českou republiku asi přínosné tuto měnu mít. Pokud by se rozpadla současná eurozóna, týkalo by se nás to silně a velmi negativně. Ale mnohem bolestivější by to bylo v případě, že bychom byli její součástí.

Romancov: Z toho, co říkáte, plyne i ta ohromná propojenost světa. Zajímá mne proto také to, jak je propojené globální obchodování s ropou. Jsme svědky bezprecedentního pádu cen ropy. Koho, vedle již zmíněného Ruska, to může v letošním roce výrazně ovlivnit a s jakými důsledky?

Plojhar: Jsou to pochopitelně ostatní producenti ropy. Ne až tak arabské země, ale státy Jižní Ameriky, Venezuela, Mexiko. Jde o to, jaké mají jednotlivé země náklady na těžbu. V Saúdské Arábii je to asi 5 dolarů za barel a nižší ceny ropy jí tedy tolik nepoškozují. V zemích jako je Venezuela, Mexiko a místy i v USA u ropy z břidlic se dostávají na sumu, kdy už těžba přestává být výnosná. Druhý problém, který je zatím skrytý, je, jsou investice  do nových těžebních kapacit a hlavně to, jaké banky a penzijní fondy je financují. Zatím sice nejsou ztrátové, ale pokud by nízké ceny ropy zůstaly několik let, došlo by na velké problémy.

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (2)
  1. udegej napsal - dne 30.1.2015

    To znamená, že benzín bude zas za 3,40 jako za Tondy Novotnýho?
    A ty peníze, co jsme dali na záchranu eura mi vrátěj?

    Eventuelně vrátěj singra výrobci?

  2. petrph napsal - dne 31.1.2015

    To bude nějaký omyl, co mne paměť neklame, tak EU provádí opakovaně pro evropské banky simulované zátěžové testy, které mají ověřit zda jsou banky chráněny proti větším rizikům a povětšinou jsou pak halasně ohlašovány výsledky že většina těch bank prošla bez ztráty kytičky… Že by se nebralo v úvahu takové riziko jako pokles ceny ropy? Nebo se nekontrolovalo kde mají tyhle banky a důchodové fondy uloženo spoustu peněz svých klientů?
    A nebo si z nás dělá Brusel srandu?