Facebook Petra Hampla,

Konvička 2 – sociolog Petr Hampl. Muž s velkými ambicemi a problematickým titulem

Napsal/a Ondřej Čapek 30. listopadu 2015

Sociolog Petr Hampl je veřejně činná osoba s politickými ambicemi. Před několika dny neúspěšně kandidoval na předsedu Strana svobodných občanů, neuspěl, získal 13 % hlasů a poté ohlásil odchod ze strany. Pravidelně se vyjadřuje kriticky k islámu i k „třídnímu boji“, který podle něj v Česku probíhá.

Hampla coby „známého českého sociologa“ jako zdroj relevantních informací a komentářů cituje například proruský web Sputnik. Jako svého „významného člena“ jej označuje hnutí Blok proti islámu.

Letos v říjnu Hampl obhájil na katedře sociologie Univerzity Karlovy svou dizertační práci a získal titul PhD. Jak ale v následujícím textu upozorňuje Ondřej Čapek, sám absolvent doktorského studia Univerzity Karlovy, kvalita Hamplovy práce je velmi pochybná.

Co je tedy podle Ondřeje Čapka na práci Petra Hampla špatně a proč by to mělo zajímat i širokou veřejnost? Přečtěte si jeho článek:


Motivací k upozornění na „kvalitu“ práce Petra Hampla je přesvědčení, že úspěšná je ta společnost, která (vedle základních práv a svobod) zajišťuje skrze své instituce, zejména veřejné i soukromé školství, rovný přístup všech ke vzdělání a garantuje kvalifikaci svých absolventů, což se děje mimo jiné i udělováním titulů.

Výpisky z četby a špatná sci-fi

Vysoké školy se dnes v souladu s tradicí etablují jako jeden z aktérů politického dění v České republice, přičemž není podstatné nakolik je to výsledek vlastního usilování a kdy je to jen reaktivní odpověď na možné ohrožení akademických svobod a z nich plynoucí kontroly nad státním i soukromými zdroji a majetkem. V obou případech platí, že ve svobodné společnosti budou školy vždy nuceny hájit ve společenské debatě svoji pozici a kvalitu.

Text dizertace Petra Hampla „White collar revisited – millsovská teorie vlivu byrokratizace na sociální a ekonomický vývoj západních společností“ je z části tvořen výpisky z četby, na mnoha místech však autor nerozumí kontextu a není schopen kompilace.

Hampl běžně používá odborné pojmy, aniž by je nějak definoval a nebo alespoň odkázal k práci, kde jsou definovány, a to i v případě specifické Millsovy terminologie, na kterou přímo navazuje.

Kvantitativní data neumí citovat, například uvádí průměrné mzdy bez roku zjištění, jinde zas uvádí číslo bez bližšího popisu. Často je též jako zdroj použit novinový článek, nikoliv oficiální statistika nebo vědecký text. (Desítky dalších konkrétních příkladů chyb či zmatení pojmů i odkaz na práci Petr Hampla ke stažení ZDE)

Když se Hampl pokouší o analýzu budoucího vývoje, píše mizernou science-fiction, ve které nechybí hrozba ovládnutí světa militantním islamismem. Hodnotit vědecký přínos práce je asi podobně marné, jako hodnotit jak hraje hokej člověk, co neumí bruslit.

Práce doktora filosofie?

V příloze k tomuto článku, kterou napsala Johana Chylíková, naleznete popis až neuvěřitelného postupu, který Hampl použil k ohodnocení vlastní teorie, která má být originálním produktem jeho práce v doktorském studiu. Podle jejího i mého názoru by nejlepší části práce prošly jako bakalářská práce nebo referát, nikoliv jako práce aspirujícího doktora filozofie.

Hamplova práce obsahuje dokonce věcné chyby či zavádějící informace. Hampl například píše: „Někde na začátku moderního ekonomického myšlení se setkáváme s metaforou pekaře, kterého neviditelná ruka trhu nutí péct dobré housky místo mizerných. Jinak řečeno, poskytování kvalitního zboží nebo služby představuje nejsnadnější způsob jak dosáhnout zisku.“

Obyvatel Skotska 18. století by byl překvapen, že k posouzení kvality pečiva potřebuje „neviditelnou ruku trhu“, Adam Smith v Bohatství národů v tomto kontextu o „kvalitě zboží“ nic nepíše: „Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody.“

Jak ke zkreslení došlo těžko říct. Místo Smithe ovšem Hampl odkazuje na „Čítanku ke studiu dějin ekonomického myšlení“ od Marie Cikánkové z roku 1991.

Nejde pouze o chyby v oblasti teorie. Text je špatný i v pasážích týkajících se  oboru „technologické a procesní inovace“ ve kterém Petr Hampl údajně podniká: “brouzdání [uživatelů] po sociálních sítích“ rozhodně není „řízeno přesně definovanými a měřitelnými postupy”.

Vynikajicí práce, publikace doporučena

Podobně není pravda, že „počítačový systém přece nedělá nic jiného, než že přesně definovaným způsobem přenáší přesně definované informace, tedy zefektivňuje byrokratický proces.“

„Počítačový systém“ (sic!) přenáší pouhá data, informace jsou data mající smysl, jde o člověkem pochopená a užitečná data. Úkolem procesního řízení je zvolení rozsahu dat, aby z nich uživatel byl schopen získat informace. Zavádění „počítačových systémů“ rozhodně neznamená automaticky vyšší efektivitu procesu.

Přesto ale oponent Petr Matějů tvrdí, že „..předložená disertační práce je vynikající … a to jak zvoleným tématem … tak přístupem … , stylem a jazykem … potenciálem pro výzkum… Rozhodně doporučuji vydání této práce formou monografie.

Pokud tento posudek nechává akademiky chladnými, ztrácejí jakoukoliv nárok, aby byli veřejností bráni vážně.

Petr Hampl, respektive dizertační práce, kterou obhájil na Karlově univerzitě, je podle mého názoru pro postavení škol jako garanta vzdělanosti stejně nebezpečným zjevem jako Haškův feldkurát Otto Katz pro rakouskou katolickou církev coby strážce morálky. Myslím si však, že jádrem problému není Hamplova neschopnost napsat dobrou disertační práci, neboť ta by byla pouhé zábavné čtení, kdyby za ni Hampl skutečně nedostal díky vstřícné spolupráci oponentů titul PhD.

Vždy se vyskytovali špatní kněží i podvodní doktoři, problémem ale je pokud církev či vysoká škola rezignuje na jejich veřejnou kritiku. Ztrácí tím prestiž a vliv. Podobně jako škodí církvi nemravný kněz, podkopává pozici vysokých škol nevzdělaný doktor.

Teprve smířenost s během věcí, která jak se zdá doprovází případ Hampl, ničí samotnou podstatu a společenskou funkci vysokých škol. Pokud není český akademický svět schopen sebereflexe a debatě o vlastních chybách, bude následovat jeho ztráta prestiže a úpadek.

7 komentářů

  1. Honza napsal:

    Jen krátce ad kritika (práci pana Hampla neznám, ale ta recenze je docela bezzubá) a vzal jsem to od konce jen pro pár bodů. Nemám žel čas na více, ale zpětná vazba i pro recenzenta:

    ad 49 – Je možné, že některé významy je možné dovodit výkladem z kontextu textu. Jinak by bylo nutné definovat každé slovo práce. Pokud ale pojem má zásadní význam pro potvrzení autorovi práce, je nutné jej definovat. Pokud je druhotný, obvykle se definuje výkladem z kontextu.

    ad 50 – oba závěry jak recenzenta tak autora jsou sporné.

    ad 55 – V práci mohou být uvedeny teoretické i spekulativní otázky, pokud samy o sobě nejsou primárním předmětem práce. Ale mohou fungovat jako umělý konstrukt k důkazu sporem a svým vyvrácením/potvrzením modelovat určitou skutečnost.

    ad 56 – oba výroky spekulativní, jak recenzent tak autor.

    ad 58 – Ale to tak přeci je. Jedná se o automatizaci zpracování dat a tím zefektivnění úrčitého procesu. Spíše je snahou recenzenta hledat za každou cenu chybné vysvětlení, i když tady je spíše problém v jeho vlastním rozdílném chápání algorimizace než autora práce.

    ad 59 – Myslím, že recenzent mluví o koze a autor o voze. Možná je to někde v textu, ale v samotném v úryvku práce je něco jiného, než recenzent komentuje.

    ad 60 – myslím, že to smysl má, tedy, že neexistují stavy nebo třídy, ale určité skupiny obyvatel (struktury), jinak bych to označil za clustering podle určitých atributů. Ale nemá již hierarchickou podobu, jako třídy. Takže to smysl má.

    Jinak některé body jsou relevantní, ale podobné připomínky vídám u mnoha prací v oblasti matematiky, kde chybí často důkazy pro použité matematické závěry. Přesto mám dojem, že recenzent se usilovně snaží „strhat“ určitou práci a je za ní cítit osobní antipatie, což nikdy recenzent nesmí údělat a sám tím svojí práci diskvalifikuje. Proto jsem i napsal, aby byla zpětná vazba a to pana Hampla neznám, ale nemám rád, když se akademické pole zneužívá pro politické boje.

  2. Luba napsal:

    Tím, čím pan Hampl ve mně probudil zájem o jeho absolventské či doktorandské práce je fakt, jakým stylem se vyjadřoval o předsudcích.

    Řekl jsem si, jak je možné, že nějaký sociolog považuje předsudky za zdravé a správné, navzdory prožitým kataklyzmatickým událostem minulého století, v jejichž iniciaci hrály právě ony důležitou roli.

    O to víc mě udivilo, že Hampl ve svých textech využil (lépe řečeno pokroutil a zneužil) práce filosofa vědy Poppera.

    Hamplova rigorózní práci ze sociologie se jmenuje “ Metodologie sociálních věd
    v pojetí Karla R. Poppera“.

    Pokud Hampl tvrdí, že předsudky jsou správné, je to úchylnost, neboť fundamentem Popperovy filosofie byl právě boj proti předsudkům ve vědě a společnosti, proti historicismu, proti logické indukci a zobecňování z opakované zkušenosti. Předsudek je tzv. neúplnou logickou indukcí.

    Kromě toho tam má několik gramatických chyb a nesprávných tvrzení, kdy např. Poppera označuje za „britského sociologa“ – Popper byl rakouský Žid, který utekl před pronásledováním nacisty.

    Popper se zabýval filosofií vědy, noetikou, metodologií. Kdejaký ignorant se negativně vyjadřuje o tzv. sociálním inženýrství, aniž by věděl, že Popper sociální inženýrství dělil na dva směry – na dílčí – užitečné, a na utopické – potenciálně nebezpečné.

    Osobně si nedokážu vysvětlit, jak ten malý doktorát mohl Hampl získat. Zřejmě mu práci vedl větší diletant, než byl on sám. Doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD. zřejmě filosofii Karla R. Poppera nepochopil.

    Jak chce falzifikovat hypotézy v sociologii? Falzifikace v Popperově pojetí je opakem verifikace – potvrzování. Používá se v exaktních vědách. Vědy sociální jsou vědy fronetické (fronézis = praktická moudrost), tedy hodnotově orientované.

    Přitom Popper je nepochybně nejvýznamnější z filosofů 20. století, a jeho kritický racionalismus je obranou proti postmodernímu zmatení, neboť nerelativizuje pravdu, jen kvalitu „nástrojů“ k jejímu poznávání.

    Kdo se chce v díle K.R.Poppera dobře orientovat, ať se seznámí s pracemi filosofky Parusnikové, a samozřejmě s knihami Mistra samého.

    Pokud mohl Hampl prolézt katedrou sociologie FF UK, jde o důkaz nízké úrovně tohoto ústavu. Dodávám, že jediná výjimka z pravidla dle Poppera ruší jeho platnost ve smyslu zobecňujícího tvrzení.

  3. petrph napsal:

    Děkuji za nechtěnou reklamu na zajímavou práci pana Hampla. Už jen z toho co jsem z ní stačil přečíst vysvítá pravý účel zmíněné kvazirecenze s nepříliš přesvědčivými argumenty.
    Totiž – ta zmíněná dizertační práce pana Hampla je tvrdou kritikou současných společenských elit(včetně akademické obce). A právě že jak napsat pan Čapek v závěru článku „..Pokud není český akademický svět schopen sebereflexe a debatě o vlastních chybách“..a pokud tedy popře závěry práce pana Hampla (s odkazem na formální chyby-a zejména různost v názorech),potom se bude už jen prohlubovat už stávající ztráta prestiže a úpadek. Ono totiž – a jak i zde na Psovi bylo publikováno, kvalita českých univerzit stěží dosahuje kvalit druhořadých univerzit ruských..nicméně, další pokles je možný,,,

    • Josef napsal:

      Jak se zdá, tak jste na jedné z těch druhořadých ruských univerzit pane petrph studoval.

      • petrph napsal:

        Je to sice hezká narážka,ale jak vyplývá z faktů kdybych na nich i studoval, měl bych překvapivě lepší znalosti než z našich univerzit,tudíž děkuji za poklonu 🙂

  4. Humpl napsal:

    Naprosto tragická práce. Stejně tak tragická vizitka FF UK.

  5. Jakl napsal:

    Pravda Hampl je sice populista, stejně tak jako Konvička, který dělá jen ostudu. Jen malá poznámka k recenzentovi, odborným článkům a filozofii bohužel moc nerozumí, ale rád vše komentuje. K jeho doktorátu na Pedagogické fakultě UK se raději ani nevyjadřovat. Měl by raději poslechnout doporučení jedné ze svých vyučujících 🙂

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies