Kolaborovali Češi s komunisty? Salónní historička Muriel Blaive by měla své bádání přenést do hospody

Napsal/a Kristián Chalupa 18. září 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

GLOSA. Historička Muriel Blaive se zabývá naší novodobou historií a přemýšlí o tom, proč Češi a Slováci s komunistickým režimem prý vyjednávali či dokonce i kolaborovali, proč bývalý režim i přes desítky tisíc politických vězňů a jinak perzekvovaných v 50. letech nebyl vlastně ani tak zlý. Na to má samozřejmě právo. Pouze by měla své výzkumy raději provádět mimo Ústav pro studium totalitních režimů, přímo v terénu.

Časopis Týden (38/2017) přinesl rozhovor s francouzskou historičkou Muriel Blaive, která se specializuje na poválečné dějiny střední Evropy s důrazem na naši republiku. Historička ve zmíněném rozhovoru mimo jiné říká, že většina lidí ve snaze přežít s režimem prostě tak či onak kolaborovala.

A ve stejném odstavci pak za fascinující téma označuje to, že lidé u nás tak dlouho přežívali v kolektivní lži a když se nakonec odhodlali, byl z toho listopad 1989.

V jiné části rozhovoru se Muriel Blaive zamýšlí nad faktem, že ze tří stovek zastřelených osob na československé hranici celou třetinu tvořili cizinci a jen menšina se snažila utéct „kvůli politickým motivům“.

Připomíná, že mezi zastřelenými byl i zubař, který chtěl utéct od manželky se svou těhotnou milenkou, zloděj prchající před policií nebo dva chlapci se špatným vysvědčením.

Opravdu objevné zjištění francouzské badatelky, která také dochází k „překvapivému“ závěru, že komunistický režim neměřil všem stejně. Zmiňuje přitom dva mladíky, kteří byli vyslýcháni Státní bezpečností, ale jen jednoho z nich pod nátlakem nutili ke spolupráci, zatímco druhého nechali na pokoji.

Lepší druhá půlka 50. let

Komunistický režim byl opravdu nevypočitatelný a v čase se i měnil. Můj otec byl na jaře 1959 odsouzen za neoznámení trestného činu podvracení republiky. V překladu do češtiny to v tomto konkrétním případě znamenalo, že nešel na příslušná místa oznámit existenci údajné protistátní skupiny řízené zahraničním agentem.

Udělal to za něj jeho kolega z kanceláře, který udal přitom i mého otce, že nic nenahlásil.

Panující komunistický režim byl koncem 50. let přece jen o něco méně represivní než v jejich první polovině. Otce, i když se po opakovaných výsleších na StB nepřiznal, odsoudili nakonec pouze k podmíněnému pětiletému trestu a byl také okamžitě vyhozen z místa technického úředníka.

Až do své rehabilitace v roce 1968 musel pracovat manuálně. Mohl být přitom rád, že ho z Tatry Kopřivnice nevyhodili definitivně.

Advokát, který mu tehdy důrazně opakoval, že se nesmí v žádném případě přiznat, oběma mým rodičům pak říkal, že v první polovině 50. let by za stejný trestný čin vyfasoval minimálně deset let natvrdo a přiznání by z otce vynucovali fyzickým násilím.

Výzkumy pro hospodu

Můj otec zemřel sedm let před vznikem Ústavu pro studium totalitních režimů. Pokud by žil, o jeho činnost by se určitě zajímal a po přečtení rozhovoru s Muriel Blaive by se pravděpodobně rozčílil a vyzval by ji, ať jde bádat do pařížských kavárniček.

Salónní historičce z krásného města na Seině vadí termín totalita. A právě v tom si hodně protiřečí. Proč se tedy ucházela o místo ředitelky  instituce s názvem Ústav pro studium totalitních režimů, kde dodnes působí ve funkci poradkyně ředitele?

Osobně bych byl k paní historičce mnohem tolerantnější než můj otec. Paní Muriel Blaive má samozřejmě plné právo zabývat se naší novodobou historií a přemýšlet o tom, proč Češi a Slováci s komunistickým režimem ve své většině prý vyjednávali či dokonce i kolaborovali, proč bývalý režim i přes desítky tisíc politických vězňů a jinak perzekvovaných v 50. letech nebyl vlastně, jak říká, ani tak zlý.

Pouze by měla své výzkumy raději provádět mimo Ústav pro studium totalitních režimů, přímo v terénu. Nejlépe v nějaké pražské hospodě.

Tam by se toho totiž o komunistickém režimu dozvěděla nejspíš nejvíce. V českých hospodách se totiž od nepaměti dělala politika, vyjednávalo se, udávalo nebo i občas kolaborovalo. Pro začátek však stačí přečíst si Haškova Švejka.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)