Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Klimatolog Radim Tolasz: V době vedra a sucha myslete na povodně. Při povodních na sucho

 -   - 

14480670447_4bf6da5ff6_z Autor: Pictoscribe / Foter / CC BY-NC-ND

Popisovat chování přírody je disciplína ne příliš jednoduchá. Příroda se pořád mění a člověk je pořád nespokojený. Ve vrcholícím letošním létě žehráme na teplo a sucho, léta chladná a vlhká považujeme rovněž za nepříliš vydařená.

V těchto dnech si připomínáme 13 let od srpnových povodní v roce 2002, ale věnujeme se hlavně diskusi o možnostech řešení problémů spojených se suchem (a vzpomínáme na poslední velké sucho u nás v roce 2003).

Povodně i sucha nás vždy přinutí se na chvíli zastavit a zamyslet nad silou a neovladatelností přírody. Povodeň přichází zpravidla rychle (ale díky předpovědím ČHMÚ ne nečekaně) a zanechá za sebou viditelnou spoušť, kterou musíme odklízet.


Co se dočtete:

  • léto bez deště s vysokými teplotami může být docela příjemné, pokud byl v zimě dostatek sněhu a jaro bylo dostatečně vlhké
  • v druhé polovině 20. století jsme tu řešili hlavně to, jak se zbavit vody
  • sucho i povodeň k naší krajině patří a při všem co děláme, bychom na to měli myslet
  • máme k dispozici scénáře vývoje klimatu pro ČR do roku 2100
  • podle něj teplota bude na celém území ČR vyšší o 2 až 3 °C (vyšší vzestupy budou na Šumavě, na Vysočině a na východní Moravě).
  • diskuse o změnách klimatu se ve veřejnosti často bohužel zaměřují jen na zvyšování teploty…

Sucho se rozvíjí nepozorovaně dlouhé týdny i měsíce a stejně pomalu z krajiny i odchází. Úklid k jeho odchodu však nepomáhá a škody bývají rozsáhlejší a trvalejší než u povodní.

Pro hodnocení intenzity a nebezpečnosti povodní máme několik jasných „pomůcek“ – množství vody, výšku hladiny, rychlost postupu, oběti na životech.

Hodnotit sucho je složitější a použití neúplné nebo nesprávné metodiky přináší nesprávné výsledky. Málo srážek ještě neznamená, že bude sucho. Vysoké teploty a výpar také nemusí znamenat, že bude v krajině problém.

Léto bez deště s vysokými teplotami může být docela příjemné, pokud byl v zimě dostatek sněhu a jaro bylo dostatečně vlhké. A naproti tomu i mírný deficit letních srážek může po suché zimě přinášet velké problémy.

Na hodnocení právě probíhajícího sucha je jistě brzo, ale několik čísel může být zajímavých již nyní.

Scénář toho, jak bude

Podobně nepříjemné suché období se u nás vyskytlo v roce 2003, kdy za prvních sedm měsíců roku napršelo v ČR jen 74 % dlouhodobého průměru, ovšem předchozí povodňový rok 2002 se 129 % znamenal relativní dostatek vláhy v krajině.

Letos za prvních sedm měsíců napršelo 76 % průměru a v předchozím roce 99 %. Průměrná teplota za uvedené části roků byla v roce 2003 8,1 °C a letos je 8,6 °C.

V suchých obdobích je pro krajinu i pro člověka nepříjemným doprovodným jevem teplotní stres.

V roce 2003 jsme na začátku června zaznamenali horkou vlnu o trvání 12 až 14 dní, týdenní horkou vlnu v polovině července a znovu až dvoutýdenní vlnu na začátku srpna.

V letošním roce byly zatím horké vlny podobného rozsahu – týden na začátku června, týden na přelomu června a července, týden na konci července a pravděpodobně něco přes týden bude trvat aktuální horká vlna.

U nás plošně nejrozsáhlejší a časově nejdelší horkou vlnu pamatujeme z roku 1994, kdy na přelomu června a července trvala na některých stanicích až 19 dní.

Teplé a suché počasí v tom roce trvalo od začátku července až do poloviny srpna téměř bez přerušení. Tento rok byl však srážkově normální a sucho tak nebylo nijak výrazné. Podobně můžeme suché a teplé roky nacházet téměř v každém desetiletí – 1982 a 1983, 1972 a 1973, 1963, 1947.

Je docela zvláštní a málo pochopitelné, že země nacházející se ve střední Evropě, kde je střídání různých typů počasí zcela normální, se ve druhé polovině 20. století zabývala hlavně tím, jak se zbavit vody.

Říkali jsme tomu meliorace a zúrodňování. Naštěstí jsme se zabývali i výrobou elektřiny, tak jsme si u nás postavili velké přehrady, které dnes pomáhají vodu zadržovat.

Z historie bychom se měli poučit a hospodařit v krajině uvážlivě. Sucho i povodeň k naší krajině patří a při všem co děláme, bychom na to měli myslet.

Hlavní projev? Rychlé změny

Dnes bychom se však mohli poučit i z budoucnosti, přesněji z možného vývoje teploty a srážek v ČR v dalších desetiletích, protože máme k dispozici scénáře vývoje klimatu pro ČR do roku 2100.

Není to předpověď, není to popis budoucích srážek a teplot. Je to jen kvalifikovaný odhad vytvořený s pomocí klimatického modelu Aladin.

Tento scénář nám například říká, že v polovině tohoto století (období 2040-2069) budou roční srážky ve středních Čechách a Polabí mírně vyšší, v jižních Čechách a na severní Moravě mírně nižší (ve srovnání s obdobím 1961-1990).

Teplota bude na celém území ČR vyšší o 2 až 3 °C (vyšší vzestupy budou na Šumavě, na Vysočině a na východní Moravě).

Vyšší teploty znamenají vyšší výpar, což při očekávaném stejném množství srážek znamená méně vody v půdě a tedy vyšší riziko sucha pro ČR v následujících desetiletích.

Diskuse o změnách klimatu se ve veřejnosti často bohužel zaměřují jen na zvyšování teploty. To je sice nejviditelnější projev změn klimatu, ale není osamocený.

Mění se režim srážek, rozložení tlakového pole, chod oblačnosti, charakteristiky proudění. Ale úplně nejdůležitějším projevem jsou rychlé změny, ke kterým v posledních letech dochází.

Například v průběhu mimořádně teplého začátku roku 2014 (období leden až březen byl o 3,5 °C teplejší, než odpovídá dlouhodobému průměru) jsme v lednu zaznamenali arktický den s celodenním mrazem pod -10 °C, vichřici v únoru i v březnu a na horách extrémně silnou vrstvu námrazy.

V těchto dnech máme teplo a sucho, ale jen před několika týdny jsme v polovině června přemýšleli, proč je taková zima a jestli vůbec bude nějaké léto.

Co s tím? Můžeme s tím něco dělat? Ano, můžeme. V době povodní musíme myslet na sucho a v době sucha na povodně.

A protože je jasné, že extrémy počasí zhoršuje postupně rostoucí teplota související mimo jiné i s emisemi skleníkových plynů, tak by se světoví lídři už konečně měli dohodnout a emise začít snižovat. Nebo alespoň jako první krok stabilizovat.

O autorovi

Autorem článku je Radim Tolasz

Klimatolog a meteorolog. Pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu.

Komentáře

Komentářů (5)
  1. naokraj123 napsal - dne 9.8.2015

    no fajn. světové lídry můžeme vynechat – ti se nám na naše přání, rady a potřeby vykašlou, zůstalo pouze, co máme dělat my.
    stavět zadržovací nádrže, v místech, kde se nám hromadila voda při povodních, abychom ji užili/někam napustili atd., až zase bude potřeba? stavět hrázičky a rozdělit pole tak, aby se nám nesplachovala ornice, až to zase přijde? zatravňovat, zalesňovat, převést část zemědělství pod skleníky/foliovníky, které jak známo snižují odpar? změnit skladbu lesů na dřeviny s hlubokým kořenovým systémem, ale méně odpařující? myslet při kácení na to, že musí být v blízku vzrostlé stromy, které postíní v prvních letech a zalévat, než stromky zakoření?……………je to takové, jaké to je, a nějak si budeme muset poradit

  2. naokraj123 napsal - dne 9.8.2015

    P.S. No a jak je to s tím údajným římským klimatickým optimem? bylo vůbec? a co třetihory, když nám zde pobíhali lvi, nosorožci a žirafy? co se od té doby změnilo? …………….nezbejvá, než to nějak využít

  3. naokraj123 napsal - dne 10.8.2015

    Dobrý den, pane Stejskale. Politice Vašeho listu ohledně zveřejňování komentářů nerozumím. Netvrdím, že mé poznámky měly bůhvíjaký dopad nebo úroveň, současně ale nebyly vulgární, nikoho neurážely atd.
    Bohužel, pouhé konstatování v obsažených článcích, že “všechno je špatně” nic neřeší.
    Nic neřeší ani apely na “světové lídry”, ani konstatování p. Zeleného, že přes čtvrtstoletím proběhly akce p. Klause špatně – podmínky jsou takové, jaké jsou, a jediné, co je přístupné ČR, je rozhodování, jak se za takovýchto podmínek zachovat.
    Nikdo z publikujících žádný nástin řešení nepřináší.
    Dokonce by se dalo dovodit, že existuje vysoké riziko, že ČR během několika let postihne kolaps ukrajinskořeckého typu – pokud by došlo k některým možným událostem (resp. k jejich souběhu), může se to stát již tuto nebo příští zimu.
    Patrně by bylo vhodné, aby se touto možností někdo zabýval – pokud nick taoisech skutečně patří panu Sobotkovi, je jeho schopnost rozpoznat problémy a volit řešení na pováženou.
    Ale klidně si dál cenzurujte, jak uznáte za vhodné.
    Pouze – stejně jako když si koupíte výrobek nazvaný “jogurt” a velkou část obsahu tvoří želatina, i Váš přístup dokumentuje, že Vaše médium je opatřeno zavádějícím štítkem.
    Mějte se.

    • Robert Břešťan napsal - dne 10.8.2015

      O jaké cenzuře mluvíte?

  4. petrph napsal - dne 15.8.2015

    Mimochodem, asi to bude znít kacířsky, ale zdá se že měl tedy přece jen pravdu pan profesor Klaus upozorňoval, že pokud k těm klimatickým změnám přece jen bude docházet,tak bychom udělali lépe kdybychom věnovali prostředky na ochranu proti následkům které vzniknou. A nikoliv je vyhazovat za neseriozní pokusy o pozastavení těchto klimatických změn, protože to zjevně není v našich silách..I proto že možná špatně chápeme příčiny a mechanismy těchto klimatických změn.
    Což se teď potvrzuje. Asi se dá snadno dopočítat, kolik přehrad, zavlažovacích zařízení, meliorací a dalších zařízení tohoto typu jsme mohli postavit za stovky miliard které jsme doslova vyhodili oknem (a ještě pár let budeme vyhazovat) za zákony vynucené předražené nákupy “zelené sluneční energie” ze slunečních elektráren postavených z ryze spekulativních důvodů a bez potřeby produkce této nadbytečné energie