Popisovat chování přírody je disciplína ne příliš jednoduchá. Příroda se pořád mění a člověk je pořád nespokojený. Ve vrcholícím letošním létě žehráme na teplo a sucho, léta chladná a vlhká považujeme rovněž za nepříliš vydařená.

V těchto dnech si připomínáme 13 let od srpnových povodní v roce 2002, ale věnujeme se hlavně diskusi o možnostech řešení problémů spojených se suchem (a vzpomínáme na poslední velké sucho u nás v roce 2003).

Povodně i sucha nás vždy přinutí se na chvíli zastavit a zamyslet nad silou a neovladatelností přírody. Povodeň přichází zpravidla rychle (ale díky předpovědím ČHMÚ ne nečekaně) a zanechá za sebou viditelnou spoušť, kterou musíme odklízet.

Co se dočtete:

• léto bez deště s vysokými teplotami může být docela příjemné, pokud byl v zimě dostatek sněhu a jaro bylo dostatečně vlhké
• v druhé polovině 20. století jsme tu řešili hlavně to, jak se zbavit vody
• sucho i povodeň k naší krajině patří a při všem co děláme, bychom na to měli myslet
• máme k dispozici scénáře vývoje klimatu pro ČR do roku 2100
• podle něj teplota bude na celém území ČR vyšší o 2 až 3 °C (vyšší vzestupy budou na Šumavě, na Vysočině a na východní Moravě).
• diskuse o změnách klimatu se ve veřejnosti často bohužel zaměřují jen na zvyšování teploty…

Sucho se rozvíjí nepozorovaně dlouhé týdny i měsíce a stejně pomalu z krajiny i odchází. Úklid k jeho odchodu však nepomáhá a škody bývají rozsáhlejší a trvalejší než u povodní.

Pro hodnocení intenzity a nebezpečnosti povodní máme několik jasných „pomůcek“ – množství vody, výšku hladiny, rychlost postupu, oběti na životech.

Hodnotit sucho je složitější a použití neúplné nebo nesprávné metodiky přináší nesprávné výsledky. Málo srážek ještě neznamená, že bude sucho. Vysoké teploty a výpar také nemusí znamenat, že bude v krajině problém.

Léto bez deště s vysokými teplotami může být docela příjemné, pokud byl v zimě dostatek sněhu a jaro bylo dostatečně vlhké. A naproti tomu i mírný deficit letních srážek může po suché zimě přinášet velké problémy.

Na hodnocení právě probíhajícího sucha je jistě brzo, ale několik čísel může být zajímavých již nyní.

Scénář toho, jak bude

Podobně nepříjemné suché období se u nás vyskytlo v roce 2003, kdy za prvních sedm měsíců roku napršelo v ČR jen 74 % dlouhodobého průměru, ovšem předchozí povodňový rok 2002 se 129 % znamenal relativní dostatek vláhy v krajině.

Letos za prvních sedm měsíců napršelo 76 % průměru a v předchozím roce 99 %. Průměrná teplota za uvedené části roků byla v roce 2003 8,1 °C a letos je 8,6 °C.

V suchých obdobích je pro krajinu i pro člověka nepříjemným doprovodným jevem teplotní stres.

V roce 2003 jsme na začátku června zaznamenali horkou vlnu o trvání 12 až 14 dní, týdenní horkou vlnu v polovině července a znovu až dvoutýdenní vlnu na začátku srpna.

V letošním roce byly zatím horké vlny podobného rozsahu – týden na začátku června, týden na přelomu června a července, týden na konci července a pravděpodobně něco přes týden bude trvat aktuální horká vlna.

U nás plošně nejrozsáhlejší a časově nejdelší horkou vlnu pamatujeme z roku 1994, kdy na přelomu června a července trvala na některých stanicích až 19 dní.

Teplé a suché počasí v tom roce trvalo od začátku července až do poloviny srpna téměř bez přerušení. Tento rok byl však srážkově normální a sucho tak nebylo nijak výrazné. Podobně můžeme suché a teplé roky nacházet téměř v každém desetiletí – 1982 a 1983, 1972 a 1973, 1963, 1947.

Je docela zvláštní a málo pochopitelné, že země nacházející se ve střední Evropě, kde je střídání různých typů počasí zcela normální, se ve druhé polovině 20. století zabývala hlavně tím, jak se zbavit vody.

Říkali jsme tomu meliorace a zúrodňování. Naštěstí jsme se zabývali i výrobou elektřiny, tak jsme si u nás postavili velké přehrady, které dnes pomáhají vodu zadržovat.

Z historie bychom se měli poučit a hospodařit v krajině uvážlivě. Sucho i povodeň k naší krajině patří a při všem co děláme, bychom na to měli myslet.

Hlavní projev? Rychlé změny

Dnes bychom se však mohli poučit i z budoucnosti, přesněji z možného vývoje teploty a srážek v ČR v dalších desetiletích, protože máme k dispozici scénáře vývoje klimatu pro ČR do roku 2100.

Není to předpověď, není to popis budoucích srážek a teplot. Je to jen kvalifikovaný odhad vytvořený s pomocí klimatického modelu Aladin.

Tento scénář nám například říká, že v polovině tohoto století (období 2040-2069) budou roční srážky ve středních Čechách a Polabí mírně vyšší, v jižních Čechách a na severní Moravě mírně nižší (ve srovnání s obdobím 1961-1990).

Teplota bude na celém území ČR vyšší o 2 až 3 °C (vyšší vzestupy budou na Šumavě, na Vysočině a na východní Moravě).

Vyšší teploty znamenají vyšší výpar, což při očekávaném stejném množství srážek znamená méně vody v půdě a tedy vyšší riziko sucha pro ČR v následujících desetiletích.

Diskuse o změnách klimatu se ve veřejnosti často bohužel zaměřují jen na zvyšování teploty. To je sice nejviditelnější projev změn klimatu, ale není osamocený.

Mění se režim srážek, rozložení tlakového pole, chod oblačnosti, charakteristiky proudění. Ale úplně nejdůležitějším projevem jsou rychlé změny, ke kterým v posledních letech dochází.

Například v průběhu mimořádně teplého začátku roku 2014 (období leden až březen byl o 3,5 °C teplejší, než odpovídá dlouhodobému průměru) jsme v lednu zaznamenali arktický den s celodenním mrazem pod -10 °C, vichřici v únoru i v březnu a na horách extrémně silnou vrstvu námrazy.

V těchto dnech máme teplo a sucho, ale jen před několika týdny jsme v polovině června přemýšleli, proč je taková zima a jestli vůbec bude nějaké léto.

Co s tím? Můžeme s tím něco dělat? Ano, můžeme. V době povodní musíme myslet na sucho a v době sucha na povodně.

A protože je jasné, že extrémy počasí zhoršuje postupně rostoucí teplota související mimo jiné i s emisemi skleníkových plynů, tak by se světoví lídři už konečně měli dohodnout a emise začít snižovat. Nebo alespoň jako první krok stabilizovat.