Foter.com / CC0, zdroj

Klimatolog Radim Tolasz: Proč vždy jen hasíme? A ještě stylem „vodou na elektrický rozvaděč“

Napsal/a Radim Tolasz 30. ledna 2017

Vážím si hasičů a obdivuji jejich profesi. Ale o tom toto zamyšlení není. Všímáte si, že člověk moudrý (Homo sapiens sapiens) se vůbec nechová moudře, když má řešit problémy v předstihu?

Aktuálně to můžeme vidět na příkladu smogové situace u nás a jednou si přiznáme, že se stejně chováme i k problémům souvisejícím se změnou klimatu. Málokdo si totiž uvědomuje, jak úzce tyto dva problémy spolu souvisí.

Jsou tu, dnes a denně

V těchto dnech jsme mohli na mnoha místech slyšet nebo číst, že za současným smogem máme hledat emise z dopravy, průmyslu a z domácího vytápění.

Společným jmenovatelem je spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn), které jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší (US EPA, 2016).

Do ovzduší se při spalování fosilních paliv dostávají drobné částice (prašný aerosol), saze, polycyklické aromatické uhlovodíky, rtuť, oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý a mnoho dalších látek.

Při vyšších teplotách, působením slunečního záření, následně vzniká přízemní ozon (fotochemický smog). Zdravotní důsledky působení těchto látek na populaci, zvláště dětskou, jsou dostatečně známy (Avol et al, 2001; Ghosh et al, 2015).

Tyto látky a smog kolem nás jsou však mediálně a politicky zajímavé téměř výhradně až v okamžiku, kdy koncentrace překročí stanovené limity. A to přesto, že se ČHMÚ a MŽP této problematice věnují nepřetržitě.

Až poklesnou koncentrace pod tyto limity, všichni se uklidní, nabudou dojmu, že je vše v pořádku a budou čekat na možnost hasit jiné problémy.

Ale tyto látky jsou všude kolem nás dnes a denně, jejich množství je pořád stejné, jenom jsou díky příznivým meteorologickým podmínkám většinou rozptýlené do většího prostoru a koncentrace v metrech krychlových jsou tedy nízké.

Jistě, za posledních 20 let se kvalita našeho ovzduší radikálně zlepšila, ale pořád to není tak, jak by to být mohlo a mělo. Hromadná doprava zdarma problém neřeší, to je jen hašení požáru ve stylu „vodou na elektrický rozvaděč“.

Čekáme až bude hůř

Situaci pomůže jen taková hromadná doprava, která přesvědčí řidiče, že je výhodnější (časově, logistiky i pohodlím), než se trmácet ve vlastním voze (Šrám, 2015).

A stejně tak další opatření v průmyslu a domácnostech, které je třeba dělat ne v okamžiku, kdy jsou koncentrace nad limit, ale dříve (viz pravicovým politickým spektrem zesměšňované „kotlíkové dotace“).

Klimatologové už desítky let upozorňují, že zvyšující se koncentrace skleníkových plynů zvyšuje globální teplotu přízemní atmosféry. Vyšší globální teplota přináší lokální, regionální i globální problémy – nedostatek vody, horké vlny, častější a extrémnější povodně, problémy v zemědělství a produkci potravin a další.

Projekce vývoje klimatu pro další desetiletí nejsou vůbec příznivé, právě proto, že lze jen těžko očekávat výrazné snižování emisí skleníkových plynů. Proč taky, že? Vždyť aktuální problémy jsou v rozvinutém světě zvládnutelné a ten rozvojový je daleko (opravdu?).

A teď přijde to zajímavé. Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn). Klimatologové mají jasno – omezení spalování fosilních paliv a tedy snížení emisí skleníkových plynů znamená postupný, ale pomalý návrat zpět k přirozenému kolísání klimatu.

Změny budou pomalejší a pro všechny méně nepříjemné a hlavně lépe a levněji zvladatelné. Ale klimatologové jsou v posledních letech napadáni, že přece nebude nikdo investovat do snižování emisí, které možná podle pravděpodobnostních scénářů přinese nějaký užitek za desítky let. Víte to jistě, ptají se mnozí?

Nevíme, ale pravděpodobnost je vysoká, odpovídáme. A tak čekáme, až bude nejhůř, abychom hasili.

Klima jako čínský hoax

A přitom je známo, že vyšší teplota a vyšší koncentrace oxidu uhličitého podmiňují vyšší množství alergenů (pylů a plísní), které zhoršují zdravotní alergie a astmatické stavy, hlavně u dětí (Shea et al, 2008).

Koncentrace prašného aerosolu (např. PM2,5) se bude rovněž zvyšovat v souvislosti s rostoucí teplotou a změnami ve srážkovém režimu (Watts et al, 2015).

Mám doporučení. Poslechněme nového prezidenta USA, který říká, že změna klimatu je čínský hoax. Zapomeňme na změnu klimatu. Zaměřme se na kvalitu ovzduší kolem nás. Investujme do nových technologií a do vzdělávání.

Nové technologie nebudou potřebovat ke své produkci spalování fosilních paliv a vzdělanější populace pochopí, že bezfosilní ekonomika není výmysl klimatologů, ale nutný krok ke zdraví nás, našich dětí i jejich dětí.

Je to lepší, než si při hašení za 20, 30, 50 let stěžovat, že jsme mohli a měli něco udělat v předstihu.


Avol, E. L., Gauderman, W. J., Tan, S. M., London, S. J., Peters, J. M., 2001. Respiratory effects of relocating to areas of differing air pollution levels. In: American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine 164:2067-2072.

Ghosh, R., Rossner, Jr. P., Hoňková, K., Dostál, M., Šrám, R., Hertz-Picciotto, I., 2015. Air pollution and childhood bronchitis: Interaction with xenobiotic, immune regulatory and DNA repair genes. Environ Int. 87:94-100.

Shea, K. M., Truckner, R. T., Weber, R. W., Peden, D. B., 2008. Climate change and allergic disease. Journal Allergy Clin Immunol 122:443-453; quiz 454-445.

Šrám, R. J., 2015. Zdravotníci bijí na poplach: dělejme něco s dopravou. Pro-Energy Magazín. 68-71.

US Environmental Protection Agency, 2016. Chapter 2: Trends in greenhouse gas emissions. (US Greenhouse Gas Inventory Report: 1990-2014).

Watts, N., Adger, W. N., Agnolucci, P., Blackstock, J., Byass, P., Cai, W., et al., 2015. Health and climate change: Policy responses to protect public health. The Lancet 386:1861-1914.

 

 

9 komentářů

  1. gogo napsal:

    Tohle všechno se dá krásně řešit….Počátkem všeho je snížit množství lidí na planetě asi o 80 procent. Ale tak nějak ekologicky, aby nezůstaly všude hromady mrtvol. Tato technologie tu již byla a používal ji jistý pan Hitler. Po dvaceti letech vylezou zbylí lidé na stromy a budou se zálibně koukat na to, jak je okolo krásně. Pak dojdou konzervy a náboje a začneme zase znovu. Klacek a pěstní klín….

  2. Jan Ulrych Ing. napsal:

    Tady není co rozporovat. Celý život (68) jsem v úzkém provázání se zemědělstvím tedy s přírodou a změny jen za můj žívot jsou jasně znát. Děkuji za výstižný popis situace.Ulrych

  3. petrph napsal:

    Pokud by mohl pan Tolasz dát ruku do ohně za to že teorie klimatologů o tom že v dalších desetiletích dojde skutečně k rapidnímu zhoršení, je „naprosto přesná, že ani přesnější být nemůže“, tak by většina diskuze odpadla. Ale i on jistě dobře ví, že existují četní vědečtí odpůrci této teorie – a že jejich argumenty nejsou vědecky diskutovány, ale blokovány, že by se za to nemusela bolševická cenzura stydět.
    Ale jde i o něco jiného – pan Tolasz jistě dobře zná ohromné finanční zdroje, které jsou do podpory této klimatologické teorie celosvětově pumpovány (tedy rozumějme státy které jí uznávají) . A ví taky na jaké projekty. A že řada těchto projekty je dost diskutabilních (konkrétně u nás je podpora solaŕních elektráren „nekorektně řečeno“ politicky protlačená zlodějina.
    Tudíž je skutečně otázka, zda když už se zlepšení ovzduší (krátko i dlouhodobě) nedalo řešit, mnohem racionálněji, a s mnohem menšími prostředky..Ono totiž – a snad to pan Tolasz vidí jasně, některé krize hrozí i hned – třeba globální sucho, které vyhání miliony lidí – a i toto by se mělo o-aktuálně řešit-. Tudíž mrhat místo toho prostředky na řešení krize která – podle nějaké vědecké teorie nastane až za desítky let už tak „cool“ nevypadá—

  4. Tomáš Mikuš napsal:

    nezlobte se ale to co jste napsal se zdá jen jako ideologický manifest který jen opakuje dnes a denně dokola omílanou propagandu. Vaše řešení se skrývá pod vágním nové technologie. Které že jako nové technologie máte na mysli dnes je známo že celkový příspěvek alternativ není dostatečný a že celková bilance větrníků a solárů pokud zahrnete do rovnice všechny proměnné tedy včetně nájkládů na výrobu udržbu a likvidaci je poměrně silně zpochybňována. pokud se chcete bavit o biopalivech tam já už s dískuzí končím. neboť to je pravděpodobně v současnosti nejen ten největší zdroj skleníkových plynů naší planety ale současně je to největší hrozba a ekologická katastrofa která ve svém důsledku povede k té nejdestruktivnější vlně vymírání jakou lidstvo pamatuje. objektivním kritériem stavu životního prostředí je biodiversita všechno ostatní je vedlejší

    • nováček napsal:

      Máte pravdu, výroba a vše ostatní, co je spojeno s větrníky a solárů vyprodukuje nejménětolik skleníkových plynů, jako solidní elektrárna na fosilní paliva. A biopaliva? Který blb přišel na takový název? Při vyprodukování 1 litru „biopaliva“ (příprava pole, setba, sklizeň, doprava ke zpracování do lihovaru a celá technologie výroby lihu či metylesteru kyseliny olejové z řepky, až po spálení ve vozidlech vyprodukuje o dost více CO2, než spálení 1 litru benzinu, nebo nafty.

      • nováček napsal:

        Dodávám: A to ještě není zahrnutt menší tepelný výkon na jednotku množství.

  5. Němec napsal:

    Pro zlepšení ovzduší navrhuji všechna osobní auta pomalovat umírajícími a trpícími chudáky přesně tak, jak to je na krabičkách cigaret. Co se týká ovzduší nevidím rozdíl mezi cigaretami a auty. Když to šlo u cigaretových krabiček, musí to jít i u aut. Pokud ne, nemá cenu diskutovat o ovzduší.

    • nováček napsal:

      Diskutovat o ovzduší se musí, spousta lidí se tím živí; ale auta pomalovaná podle Vašeho návrhu by byla oživením barevně monotoního designu silničních vozidel.

  6. C napsal:

    Pokud by se mělo něco dělat s klimatem na globální úrovni, jsou v zásadě jen dvě možnosti co s tím.

    Buď se půjde do velkých geoinženýrských projektů ala SSSR, tedy různé odklánění Sibiřských veletoků na jih, zadržování vody ve velkých přehradách, zatápění proláklin, stavba elektrárny v Penžinském zálivu atd., což by efekt mělo za dlouho, ale není to nereálné, například zlepšení průtoků ve Volze, nebo odklon Nilu od Alexandrie do Katarské prolákliny, či její zatopení mořem a vytvoření obrovské hyroelektrárny s průtokem asi 15 milionů kubíku denně.

    Nebo se půjde do velkého zintenzivnění zemědělské produkce a půjde se cestou vertikálních farem, hydroponie apod. S tím že se obrovské plochy zemědělské půdy nechají přeměnit na lesy a louky.

    Rozhodně by se ale měla případně změnit, zejména tam kde jsou pro to velmi vhodné podmínky, zdroje energie pro ekonomiku na tzv. OZE.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies