Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Jan Urban: Co nás spojuje? Zamyšlení k 17. listopadu

 -   - 

Svatopluk

Nikdy v historii nebyla tato společnost tak bohatá a vzdělaná. Nikdy neměla tolik možností a prostředků pro svůj rozvoj. Česká společnost přesto vstupuje do období zásadních rozhodnutí v situaci, kdy její velká část deklaruje jako základní pocit svých životů nejistotu či strach.

Je to paradoxní. Zdálo by se, že v takové chvíli bude narůstat sebevědomí, opřené o výsledky vlastní práce. Že národně buditelské komplexy devatenáctého století či stíny cizích okupací a vlastních selhání století dvacátého budou vyhasínat, protože skutečné hospodářské a kulturní úspěchy dnešní svobodné generace z nich udělají zbytečnou veteš. Namísto toho v českém veřejném diskursu převažuje tradiční odmítání diskuze a negativní vymezování.

Sami v nepřátelském světě?

Jako bychom ani neuměli být hrdí sami na sebe. Jako bychom ani nevěděli, v co věříme, a jako bychom nevěřili v existenci čehokoliv, co by nás jako společnost a národ spojovalo. A tak se i současná uprchlická krize, aniž by ještě vůbec dorazila na náš práh, stala strašidlem, vzbuzujícím obavu o samu existenci českého společenství a jeho způsob života. Ne realita, ale blud, který rozštěpil českou společnost silou iracionálních emocí, neopřených o znalosti kontextů a fakt, nebo alespoň ochotu vědět.

Česká „politika“ je v tomto „stavu úspěchu“ ovládána neschopností vlastní vize a činu. Nevede a nemá schopnost generovat pozitivní hodnoty. Nespojuje. Nehledá informace, ani minimum společného souhlasu a identity. Naopak, vyhrocuje emocionální iracionalitu, a tak vylučuje hledání souhlasu.

Jako by jenom znovu a znovu opakovala nabiflovaná obrozenecká obranářská schémata z počátku devatenáctého století, podle kterých je český národ údajně navždy holubičím a nevinným, obklopeným bez výjimky nenávistným a nepřátelským světem. „Nevěřme nikomu na světě širém, nemáme jednoho přítele tam…“ – bolestínské fňukání Čelakovského biflovaly generace českých žáků spolu s přikrčeností a odmítáním zodpovědnosti za tvorbu svého světa.

Nesnášenlivý prezident s Konvičkou na Albertově…

Je možné, že čerstvá nejistota, vyrůstající z posledních zbabělých teroristických útoků v Paříži, ještě něco stihne změnit. Mnohem pravděpodobnější však je, že sedmnáctého listopadu bude v ulicích Prahy shromážděna vyhrocená neschopnost hledání čehokoliv, co by českou společnost spojovalo.

Nesnášenlivý a společnost polarizující prezident se objeví na Albertově, zřejmě ve stejné době, kdy tam bude svoji vlastní nesnášenlivost a neschopnost diskuze demonstrovat skupina „Islám v České republice nechceme“. Její zakladatel, který na sociálních sítích uvažuje o plynových komorách a koncentračních táborech pro muslimy, nyní tamtéž umístil portrét Miloše Zemana s heslem „Přijďte podpořit svého prezidenta“.

O náboženství a dějinách islámu vědí tito lidé pramálo. Jinak by si totiž nepletli islám s islamismem. Je to přitom stejně neznalé a nevzdělané, jako kdyby dnešní křesťanství bylo vykládáno jenom na základě historie inkvizice či upalování čarodějnic a jeho domněle neodstranitelná nelidskost dokládána citáty ze Starého zákona, běžně uznávajícího kamenování, vraždění a genocidu za cestu práva.

Nevědí, a nechtějí vědět, že zatímco v křesťanské Evropě byli Židé na tisíc let nahnáni do ghett, vražděni a vyháněni, a muslimové rovnou vymítáni jako pohané, v islámských zemích měli Židé i křesťané – byť s jistými omezeními – volnost žít a dokonce stavět svoje kostely, protože korán je nazývá „lidem Písma“. Teroristický islamismus dneška vraždí muslimy násobně více než nemuslimy.

…občanské iniciativy na Národní třídě

Národní třídou zase budou korzovat občanské iniciativy a lidé opačného názoru, ale často podobně emocionální argumentace vůči nesnášenlivosti. S trochou zjednodušení lze říci, že na Albertově bude demonstrován odpor ke světu, kdežto Národní třída bude bigotnost odsuzovat – ale nenabídne alternativu.

Jako by jen málokdo chápal, že v české diskuzi už nestačí být proti někomu – že je načase být konečně pro něco. A že to něco, tváří v tvář hrozbě globálního terorismu, nemůže mít půdorys izolovaného národního státu, ale stále profesionálnější, aktivnější a vzdělanější spolupráce evropské.

Západoevropské státy prošly po často velmi násilném konci koloniální éry, jako například ve Vietnamu, Indii, Kongu, Adenu a Alžíru, obdobím postkoloniální kocoviny, ve kterém musely otevřít svoje hranice statisícům domorodých úředníků či vojáků bývalé koloniální správy, kteří se obávali pomsty nových vlád.

Spolková republika Německo zase vědomě pozvala statisíce Jugoslávců a Turků, aby pomohli jako levná pracovní síla hospodářskému zázraku v padesátých a šedesátých letech. Několik následujících desetiletí takto vzniklé liberální imigrační politiky vytvořilo stav, kterému postkomunistické země Střední Evropy se svým těžkopádným nacionalismem jenom těžko mohou porozumět.

Ostrůvky pozitivní deviace

Česká společnost ničím podobným neprošla. Neměla kolonie a zkušenosti s jejich správou nebo se soužitím různých etnik a kultur. Soužití s vlastní romskou menšinou dodnes nezvládla, ekonomicky aktivní a soběstačnou vietnamskou komunitu na českém území nezná, čistě proto, že z její strany nejsou vznášeny žádné požadavky a názory.

Pokud tedy český názor nevychází a není opřený o vlastní, ze zkušenosti vyrostlé hodnoty, jsme jednáním okolního světa konstantně šokováni, protože všechno v něm je cizí a nepochopitelné. Každý sebemenší problém je pak okamžitě vnímán jako ohrožení. Namísto plnoprávné tvůrčí existence zůstává jenom pasívní čekání na nové potvrzení pocitu vlastní bezmocnosti.

Zjednodušení světa na rozměr jeho bezpečnosti je nebezpečné samo o sobě. V současné naléhavé době by česká diskuze konečně mohla začít hledat a vnímat všechno, čím můžeme zbytek našeho světa obohatit. Politika by si, například, okamžitě mohla všimnout světově unikátní pozice českých humanitárních organizací a jejich zkušeností z více než dvaceti let práce v krizových oblastech.

Zatím raději vyznamenává šašky a hopsálky pokleslé televizní zábavy, zatímco ve stejný čas česká organizace Člověk v tísni dlouhodobě přímo v Sýrii zajišťuje zásobování pro sto osmdesát pět tisíc lidí. Bez jejich pomoci by byli už dávno v uprchlických táborech v zahraničí nebo na cestě do Evropy.

Hledání konsensu

Provinciálnost dělá českou politiku slepou. Popravdě řečeno – nejen českou. Nový polský ministr zahraničí, stejně jako maďarský premiér, opakoval jeden z nejhorších nesmyslů protiuprchlické propagandy, podle kterého by se syrští uprchlíci měli ozbrojit, vrátit se domů a tam silou ukončit občanskou válku. Stejně argumentuje i český prezident.

Těmto pánům jenom unikl nepatrný detail, že v Sýrii bojuje, často mezi sebou, přes osmdesát ozbrojených frakcí. Na které straně a proti komu by uprchlíci měli bojovat? A za co?

Zjednodušení světa na rozměr jeho bezpečnosti otevírá v české společnosti znovu cestu narcistnímu nacismu. Hannah Arendtová kdysi trefně odhalila, že nacistické totalitní ideologické vidění světa v ničem nenavazuje na tradice Západu.

Nemá program kromě odmítání „zkaženého světa“ a jeho „nápravy“ z rukou čistých a vyvolených. Odmítá diskuzi i vzdělanost. Co jiného je vysmívání se „pražské kavárně“, zesměšňování varovných hlasů českých akademiků a ponižování univerzit? Jakkoliv obtížná je dnes sama představa hledání konsensu v české společnosti a rozvíjení diskuze o budoucnosti, je třeba se o ni pokusit. Všechno ostatní by totiž bylo jen horší.

O autorovi

Autorem článku je Jan Urban

Komentáře

Komentářů (10)
  1. J.Němec napsal - dne 17.11.2015

    Pane Urban jistě máte pravdu ale podáváte to moc učeně a pro Českou hospodskou politiku nezáživně. To Zeman, Babiš,Okamura, Konvička, Klausava rodina atd. To jsou jiní mistři a manipulátoři. Stále v naši republice je znát degenerace našeho národa komunisty a bolševiky. Přístup českého národa k migrantům-válečným uprchlíkům může naši republiku zdegenerovat úplně. Sebevědomý, odvážný člověk se nemusí bát ničeho. Bolševici to v nás dusili roky a zničili nám většinu statečných aby nás podrobili. Jak trvalo dlouho , než se naši hokejisté naučili bránit a rozdávat rány také. Ti co vidí spásu v dnešním Rusku se už zbabělosti nezbaví. My nepotřebujeme žádné dráty a cizí ochránce. Je lépe zemřít hrdý než zbabělý. Neujde tomu nikdo.

  2. český maloměšťák napsal - dne 17.11.2015

    Zkusme vyjít z toho, který pud, respektive vlastnost, vášeň jednotlivce (mluvit o ” nás” je v tomto smyslu, významu projevem kolektivistických reziduí této vášně v kognitivně-emočním aparátu nového globalkapitalistického člověka) je momentálně nejvíce vládnoucí vrstvou povzbuzován(a), stimulován(a). Je to bezesporu egoismus, touha po tom dosahovat výhod, výsad (bezesporu často to na úkor ” nich” /srvn. “nás”/, protože zdroje jsou omezené a tak je nutno o ně soutěžit – tak či tak, při pomoci různých prostředků, včetně propagandy či válek).
    Pak nutně dojdeme k tomu, že ” nás” nespojuje téměř nic než nutnost jak organizačně a hmotně zabezpečit funkčnost a efektivitu právě že takto povíceru již objektivně daného prostředí vnitřního i vnějšího – dotyčného individua a v posledku i mocensko-politických center a jejich satelitů.
    Pročež ” odpovědí” na otázku ” co nás spojuje” je mnohdy takový guláš slov, který například zde vyvrhl do privátní části veřejného ” diskuzního “(funguje zde bezpodmínečná, nijak své verdikty nevysvětlující cenzura) prostoru pan Urban, zřejmě s cílem propagovat názor, že nás má spojovat myšlení a hodnocení pražské kavárny – jinak bychom inklinovali(” my”??…” oni” ne ??? ) k nacismu a prohlubovali své ” čecháčkovství”.

    K problému “zjednodušování” panem Urbanem naťuknuté problematiky se daleko aktualněji a strukturovaněji pak vyjadřuje např. dokument BBC s názvem ” Bitter Lake”, i když i ten je vycpán z dosti velké části vatou, respektive je nastaven příliš emocionalizující jíškou, osobně dám raději přednost hodnocením např. W. Engdahla ….

  3. J.Němec napsal - dne 17.11.2015

    Pokud používám slovo zdegenerovaný, tak nechápu lidi, kteří voli komunisty po zvěrstvech, která prováděli. Nevěřím, že jsou to také zločinci. Nechápu občany, kteří voli ANO s panem Babišem po jeho hlášce , že se u nás jen kradlo a jeho hnusným střetem zájmů dovršením zničení médií. Nechápu lidi, kteří volí našeho prezidenta s jeho odporem k lidem s mozkem. Nechápu zbytečný strach z muslimů, kteří jsou lidé jako my. Každému chovali psů je jasně jak zdegeneruje chov psa. Naši někteří politici chtějí zdegenerovat nás. Je nás čím dál míň a vývoj nezastaví žádná lež.

  4. Dáša napsal - dne 17.11.2015

    Za co by měly v Sýrii bojovat ty ozbrojené frakce? No třeba za to, aby měly také takovou útulnou společnou kavárnu, jako máme my, se kterou bude svorně nesouhlasit devadesát procent občanů Sýrie, jako v České republice.

    Takže ano, honem zpátky domů vygruntovat. Doma mi za mne pořádek nikdo neudělá a když si pozvu nato, nedopadne to pro mne dobře.

    Matky ať tu klidně zůstanou, snad se tu zatím nerozmnoží a pak ať se vrátí do tatíkem uklizenýho.

  5. petrph napsal - dne 17.11.2015

    Jaký konsensus? To je přeci u nás zcela v rozporu s ústavními zvyklostmi.
    O nutnosti politického konsensu jsme měli jednat a vyžadovat ho hned po sametové revoluci- tak aby důležitá státní rozhodnutí byla přijímána pouze v širokém konsensu,napříč politickým spektrem a to na základě racionality jednotlivých nazorů a argumentů. (Tedy-ne že by to snad někde ve světě povolili, ale když už jsme měli tu sametovku a toho Havla, co nám ho prej záviděl celej svět,zkusit jsme to mohli.
    Takže namísto toho jsme zvolili onu obligátní cestu postbolševické demokracie “vítěz bere vše”, kde tedy úzká skupina koaličních bossů ovládá ve státě vše, a jejich návrhy jsou protlačovány i proti širokým protestům ostatních skupin politické i nepolitické opozice.O žádném širokém konsensu pochopitelně není řeči.
    Jedinou cestou odporu opozice (přesněji všech rozdílných názorů) je pak sice zbytečný a marný, ale tím pádem stále se vulgarizují mediální řev.
    Takže,nechme i Zemanovi to na co měl právo každý politik posametové éry. A “v klidu” vyčkejme dalších voleb,kdy se vše otočí,ti co byli nahoře půjdou dolů a ti co byli nahoře jim budou zdola bezmocně nadávat.

  6. Drak napsal - dne 18.11.2015

    Jan Urban zase ohlupuje. Stejně, jako ohlupoval čtenáře při rozbití Jugoslávie, zase ohlupuje, lže, předkládá falešná řešení, vyhovující skupině lidí, kterou prezentuje a kterým je Česká republika a Český národ cizí, kterým svým jednáním škodí. Pan Urban je totiž lhář, podvodník a osoba, která nám všem škodí.

    • Robert Břešťan napsal - dne 18.11.2015

      To je učiněný argumentační ohňostroj.

  7. Bohumil Holubec napsal - dne 18.11.2015

    Je zcela nepochopitelné, že tenhle člověk, rádoby novinář Urban, ještě žije v této zemi, kde generace občanů, kromě autora a asi exprezidenta V. Havla formovalo “bolestínské fňukání Čelakovského, které biflovaly generace českých žáků spolu s přikrčeností a odmítáním zodpovědnosti za tvorbu svého světa”. Je s podivem, že při svém zhnusení obyvateli této země, už dávno nebydlí u svého chlebodárce – Obamy – v Bílém domě ve Washingtonu.
    Nyní k článku, který je plný žluči a zcela akrobaticky obrácených argumentů:
    Nesnášenlivý a rozdělující prezident Zeman. Dovolím si panu Urbanovi připomenout, že petici za odvolání prezidenta Zemana podepsalo 11 000 (slovy jedenáct tisíc) občanů, a dovolím si tvrdit, že převážně z Prahy a to “pražské kavárny”. Takže prezident “rozděluje” 11 000 zfašizovaných občanů od 10 milionů normálních, slušných občanů. Proč zfašizovaných (počítám do nich i sympatizanty)? V. Havla zvolilo prezidentem 100% komunistických poslanců bývalého Federálního shromáždění ČSSR. Pro řadu z nás nebyl nikdy naším prezidentem. Přesto po něm nikdo neházel vajíčka, nikdo na něho netahal červené karty fasované na Ruské ambasádě, ani mu nevyměnil na Hradě prezidentskou standardu např. za divadelní oponu (a to by bylo ještě, proti červeným trenýrkám, velmi decentní). Takhle začínali fašisti ve Výmarské republice ve 30. letech minulého století.
    Zeman, na rozdíl od V. Havla, dělá naprosto transparentní politiku a to jednoznačně pro občany této země – Čína, Rusko apod. Je zřejmé, že v zásadních otázkách, byť jde “proti proudu EU”, má nakonec pravdu (viz. sankce proti Rusku, boj proti Islámskému státu, postoj a řešení imigrace apod.).
    Přitom má ale velké pochopení pro postkoloniální kocovinu západoevropských států (co dostaly kolonie za staletí plundrování svého nerostného bohatství?,) a obhajuje liberální imigrační politiku Německa, která “vytvořila stav, kterému postkomunistické země Střední Evropy se svým těžkopádným nacionalismem jenom těžko mohou porozumět”. Důsledky ho nezajímají. Co na tyhle pseudoargumenty říci?
    Článek autora nezklamal – je to jenom zvracení nad českým národem (stejně jako Havlovo), sebevědomým prezidentem důsledně hájícím zájmy českého národa a kolotoč naprosto nesmyslně vyhodnocených argumentů – imigraci potřebujeme, nechápeme ani historické, ani aktuální souvislosti – vítejme je s otevřenou náručí.
    Zkrátka průjem.

  8. Petr Homoláč napsal - dne 19.11.2015

    Dosti dobře hledat národní konsenzus se Zemanovým nekritickým vztahem k autoritářským režimům Ruska nebo Číny. Stejně tak nelze hledat konsenzus s nacisty pana Konvičky. To by znamenalo konec skutečné demokracie a vznik něčeho na způsob 2.republiky. Režimu stejně hnusného jako totalita jen s pláštíkem pseudodemokratických poslušných institucí.
    Česko je na rozcestí mezi Východem a Západem a musí si prostě vybrat. Buď chce být Evropou nebo bude Východem se vším všudy. Lidé si zatím libují, že se mají líp a líp a to jim stačí. Pomalé ale vytrvalé posilování státu na úkor svobody je nechává v klidu.. Přesně takhle pomalu to postupovalo přes deset let v Rusku a kde jsou dnes? Ještě jedno volební období pro Zemana a budeme tam taky. Odchod z EU? Přání zmanipulovaného národa bude autoritativním vládcem demokraticky vyplněno a cesta do slovanského ráje otevřena. Pozor, 3,5 milionu Němců, kteří nás zcela přirozeně pojili 800 let s vyspělým Západem jsme se zbavili, nic nás vlastně nedrží. Tak se budeme muset rozhodnout.

  9. Bohumil Holubec napsal - dne 21.11.2015

    Pravda bolí? Na co si hrajete? Co na příspěvku bylo špatně?