Jan Lamser: Bitcoin je skok do neznáma. Ale nabízí řadu výhod
4. DÍL BANKOVNÍ SÉRIE. Bitcoin je o skoku do neznáma. Jakmile ho člověk či firma udělá, zjistí, že nabízí spoustu výhod. Podobně jako mnoho dalších radikálních služeb, které ve stále větší míře nabízí část FinTechu. Další část technologických firem expandujících na teritorium opanované bankami, pojišťovnami a spol. naopak s tradičními pány finančního domu spolupracuje. O tom, co to znamená pro spotřebitele, diskutovali předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček a partner společnosti Red Eggs Jan Lamser. Nabízíme základní teze a expertní postřehy.
Teze 1:
Úspora peněz a času může být jedním z efektů, které jsou s fenoménem FinTechu spojeny. Je tam řada služeb, které jsou nové, které dříve v tom rámci tradičního bankovnictví k dispozici nebyly. To, v čem je FinTech zejména silný, je propojování různých typů služeb navzájem, které byly v tom tradičním podání typicky izolované. Stručně, podle toho, kým jste a v čem podnikáte, vám to může poskytovat zajímavé možnosti jak vypořádat s vašimi klienty platbu jako takovou. I v okamžiku, kdy smlouva definitivně není uzavřena, vám model, s nímž přichází FinTech, umožňuje klienta oslovovat, prokázat, že něco umíte…
[alter-eko-discussion thesis=“1″]
Teze 2:
Část FinTechu je symbiotická – ta se snaží vycházet z toho, co dnes banky už dělají a nějak to vylepšit – část je pak radikální. Druhá skupina se snaží bez bank obejít, což se týká například platebního styku. V této souvislosti lze zmínit celou nově vzniklou oblast alternativních měn typu Bitcoinu. Ty vytvářejí nejen nový proces platby, ale přicházejí s úplně novým platidlem. Způsob, jakým je platidlo konstruováno, má oproti standardním přístupům řadu výhod. Například v rychlosti a v tom, že pokud se jednou člověk dokáže přenést přes bariéru onoho neznáma, které tento svět obnáší, zjistíte, že pro koncového uživatele, jinými slovy pro toho, kdo tento nástroj používá, má kybernetická měna a její používání v mnoha případech a ohledech spoustu výhod.
[alter-eko-discussion thesis=“2″]
Teze 3:
I u nás máme naprosto unikátní řešení. Na jednu stranu v mnoha ohledech platí, že je to u nás v oblasti finančních služeb těžkopádné. Na tu druhou platí, že i u nás máme naprosto unikátní řešení. Například pro malé a střední firmy máme věci, které nemají ve světě obdobu, jako je možnost komunikovat s veřejnou správou skrze elektronické bankovnictví. V této oblasti u nás existuje nějaký standard, banky se dokázaly domluvit se státem a lidé s ním tak mohou namísto datové schránky komunikovat přes banku. I to ukazuje, že FinTech je oblastí, kde – s výjimkou několika nástrojů, které se prosadily globálně, jako PayPal – většina řešení je stále nějakým způsobem vázána na lokální legislativu a standardy a tím pádem nelze zkušenost z jedné země přenést beze zbytku do druhé.
[alter-eko-discussion thesis=“3″]
Předchozí díly Bankovní série:
Lesk a bída finančních dinosaurů aneb Hledá se banka budoucnosti
Bankovní startupy si z trhu ukousnou až 500 miliard dolarů. A ty někde budou chybět
Banka budoucnosti? Investiční rady od robota, na pobočkách samoobslužné terminály a káva
Diskuze očima Karla Havlíčka
Celý rozhovor předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a partnera společnosti Red Eggs Jana Lamsera si můžete poslechnout zde.
Save as PDF
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Digi realita dneška? Velký a ještě větší bratr
Banka budoucnosti? Investiční rady od robota, na pobočkách samoobslužné terminály a káva
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
O síle FintTech v jeho technických možnostech asi není pochyb, Možná, že dokonce většina otazníků kolem budoucnosti FinTech je vnímána právě jako čistě technický problém. S tím, jak se FinTech rozšíří do běžného života, bude třeba ale řešit i jiné aspekty, jako dostatečnou transparentnost a míru a podobu nové regulace. S tím jak v budoucnu FinTech bude ovládat a manipulovat obrovskými sumami, mohou být totiž případné kolapsy nebo zneužití silným zásahem do ekonomiky a do života společnosti.
Toto platí zejména pokud bychom se zamýšleli na alternativními měnami, či jinak nazývanými kryptoměnami. Asi základní mezerou pro seriózní posouzení budoucí role a významu kryptoměn je absence hlubšího vysvětlení jejich existence z pohledu makroekonomiky. Zda jsou skutečnou měnou, jak ji definuje ekonomická teorie atd. Možná ale takové studie na akademické půdě již existují. Pak by bylo snad o něco snazší vyslovit se k oprávněnosti, či pomíjivosti jejich existence.
Pro někoho je pořízení BitCoinu něco jako adrenalinový sport nebo adrenalinová investice. Někteří si pořízením Bitcoinu kupují společenský statut inovátora nebo jednoduše chtějí být „cool“. Na začátku to byla hra s „malými“ čísly, teď už jde o „velká čísla“. Neregulovatelnost této bezhotovostní měny je navíc velkým lákadlem pro ilegální obchod. Důvěra v BitCoin je postavena na neprolomitelnosti algoritmu – to je zásadní rozdíl od současných peněz, o jejichž hodnotu a důvěru se starají centrální banky potažmo vlády. BitCoin žádnou zastřešující instituci nemá – lidé buď věří ve stabilitu celého systému nebo ne a pak si BitCoin samozřejmě nepořídí. Hodnota BitCoinu je kvůli nepružné nabídce vláčena vlnami důvěry či nedůvěry. S růstem důvěry a popularity se bublina nafoukne, s poklesem důvěry zase splaskne. Pro běžného spotřebitele neakceptovatelná věc. I svobodné bankovnictví předpokládá, že nabídka peněz bude upravována v závislosti na poptávce po měně. A právě zde se shoda se soukromými penězi láme. Konečná nabídka BitCoinů, která je prezentovaná jako přednost, je naopak základní překážkou pro masové používání ke směně, k zúčtování či uchování hodnoty.
Fenomén kryptoměn nezůstává u samotného Bitcoinu jako prostředku pro alternativní platební styk. Celý ekosystém je mnohem širší. Ať již hovoříme o Blockchainu,distribuovaném ledgeru pro (nejen) Bitcoin, anebo o dalších nadstavbách, například o projektu Ethereum, decentralizované aplikační platformě. Jejich nespornou výhodou je nezvratitelná autentičnost a atomicita transakcí a aplikací, které v těchto platformách provozujeme. Takové kombo má potenciál změnit svět. Umožní nám totiž vytvořit měnu, kde každá peněžní jednotka je v rámci svého životního cyklu jasně trasovatelná a má jasný původ. Taková měna může být navíc programovatelná. To znamená, že například výběr daní je zcela automatizovaný, kryptograficky zabezpečený proces. Chytré kontrakty pak poskytnou možnost, jak si například mezi sebou budou účtovat stroje. Elektrárna bude účtovat konkrétnímu robotovi za spotřebovanou energii, robot potom může účtovat výrobní lince jiného vlastníka za odvedenou práci a tak můžeme pokračovat dále. Je to blízká, anebo vzdálená budoucnost? Stačí se podívat jak vypadá náš domácí mezibankovní clearing. Změna v nedohlednu a pokud nějaká přijde, tak za hranice ISO20022 nejspíš nepůjde. Škoda.
Ať již nás čeká budoucnost čistě jen s FinTechem nebo v koexistenci FinTechu a bankovního sektoru (podle mě pravděpodobnější varianta), tak již dnes nelze FinTech firmám upřít řadu prospěšných inovací. Za hlavní výzvu pro FinTech považuji zlepšení dostupnosti úvěrů ať již pro menší podniky či spotřebitele, a to bez ohledu na hranice. Okamžité spojení přebytkového subjektu se subjektem poptávající úvěr, který může být klidně na druhé straně zeměkoule. Vždyť peníze jsou od toho, aby se točily a ne, aby se povalovaly na účtech komerčních a centrálních bank. A co se týče měny, může být poskytnut třeba v bitcoinech.
Experiment sociálního demokrata Unterguggenbergera v rakouském Woerglu (btw – leží, stejně jako Braunau na řece Inn) zrušila vláda – na základě intervence centrální banky.
Čachrářům s monopolními penězi, s měnami takové pokusy totiž nevyhovovaly, taději zafinancovali Schickelgrubera, než by podpořili Unterguggenbergera. Na Schickelguberovi vydělali, Unterguggenberger by je časem poslal vybírat popelnice – aby se vůbec nějak uživili.
Bitcoin nemá svou fyzickou sociální základnu (ve smyslu společenském), tedy nemůže mít autentickou důvěru, pouze nějakým mechanismem vnucenou. Ono vůbec říkat bitcoinu “ alternativní měna“ – je dost ošidné. Stejně jako ve Woerglu se jedná o měnu “ paralelní“.
Lidi z bank chtějí pokračovat v tom, co jim nese prachy, těm o žádné alternativy nejde. Jde jim o to ukojit svou chamtivost. V podstatě za každou cenu. Však vládní centrum vždycky nějak pomůže….
Je tady ovšem ten základní problém, který páni nezmínili. Totiž že těžko lze banky při placení bitcoiny obejít, když lidé bitcoiny vůbec nemají. To je ta základní nevýhoda alternativních měn, že vůbec nekolují v celém systému ekonomiky (např.mzdy, platy dodavatelům, atd..) ale stojí mimo. Tudíž klient který chce bitcoiny zaplatit, si je musí napřed při platbě ze svého účtu koupit na neoficalní burze (s poplatkem) a až pak s nimi někde něco nakupovat. A naopak obchodník, který musí platit své náklady (dodavatelům, ale i další, energie, platy zaměstnancům, atd..) musí zase ty bitcoiny na burze prodat a nechat si peníze zaslat na svůj účet v bance. Poněkud kocourkovské řešení,které žádné zjednodušení ani žádné výhody nepřínáší, samozřejmě dokud se bitcoinu nepodaří prorazit do celé ekonomiky. Tím hůř, tedy pokud vznikají další a další alternativní měny..
Jestli bych mohl položit dotaz, který by někdo vysvětlil, jaký je správný smysl oné věty „..V této oblasti u nás existuje nějaký standard, banky se dokázaly domluvit se státem a lidé s ním tak mohou namísto datové schránky komunikovat přes banku.“.
Protože jsem o žádné takové domluvě bank se státem neslyšel. Někdo ano? Vzhledem k šíři veřejné správy by vznikl dost velký chaos, kdyby snad jednotlivé úřady státní správy namísto toho aby posílaly dosti důležité dokumenty podnikatelům skrze datovou schránku (jak jim velí zákon) měly náhle pokaždé zjišťovat jestli ten který podnikatel jest účastí nějaké dohody státem s bankami, či kým-a pak mu to posílat jinam..
Tak jestli snad náhodou to není tak, že banka v rámci elektronického bankovnictví poskytuje pouze grafické rozhraní (možná lepší než to státní) k datové schránce, ale ta komunikace probíhá stále přes ní?
Odpověď Jana Lamsera:
Je to tak, jak to popisujete v poslední větě. Vlastník datové schránky může využívat bankovní identifikaci elektronického bankovnictví a grafické rozhraní (případně další služby, které banka může poskytovat jako archiv zpráv apod…) pro vstup do schránky. Nejde tedy o nějaký paralelní nástroj, který by mohl vést k nejednoznačnosti identifikace odesilatele či příjemce, resp. doručení. Naopak pro praktické užívání datové schránky z pohledu uživatele může mít takovéto řešení hned několik výhod.