Jaká je síla vašeho hlasu ve volbách? Na pohled jsou stejné, každý ale „váží“ jinak
Volební právo je všeobecné, přímé a rovné, říká česká ústava. Rovností se myslí to, že každý volič má jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Tak tomu ale není za všech okolností. Dělník bez vzdělání může nakonec za svůj hlas „dostat víc“ než třeba univerzitní profesor. Vše záleží na celkovém výsledku strany, kterou podpoří.
Může za to D’Hondtova metoda (o ní více zde). Ta je využívána k přepočtu hlasů na mandát a disproporčně zvýhodňuje větší strany. Její dopad můžeme vidět na příkladu nedávných parlamentních voleb.
SPD Tomia Okamury získala 10,64 % hlasů. U TOP 09 je výsledek 5,31 %. TOP 09 tak získala (pokud zanedbáme několik setin procenta) oproti SPD polovinu.
Nicméně při využití D’Hondtovy metody získala SPD 22 poslaneckých mandátů, zatímco TOP 09 mandátů 7, tedy zhruba třikrát méně.
Pokud bychom například tvrdili, že typický volič SPD je fanouškem proruských webů a internetových hoaxů, zatímco volič TOP 09 je součástí městských „kavárenských“ elit, hlas onoho fanouška hoaxů má dle přepočtu na mandát vyšší váhu než hlas městského liberála.
Na věc se můžeme podívat i z jiného úhlu, a to dle počtu hlasů potřebných na mandát u konkrétní strany. Pokud zůstaneme u SPD a TOP 09, například na zvolení stranického experta na kulturu Miloslava Roznera (SPD) stačilo 24 481 hlasů. Aby se do Sněmovny dostal děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity profesor František Vácha (TOP 09) bylo potřeba 38 402 hlasů.
Na místě je zamyšlení, kdo z těchto dvou jmenovaných je pro práci v zákonodárném sboru České republiky kompetentnější.
Souboj dvou bloků. Kdo koho volil?
Tuto otázku pomáhá zodpovědět průzkum agentury Median pro Českou televizi. Mapuje tři oblasti:
- Volba podle vzdělání
- Volba podle typu práce
- Volba podle věku
Vzhledem k celkové roztříštěnosti shrneme strany se ziskem více než 5 % hlasů do dvou bloků, a to do uskupení (ANO+SPD+KSČM) a (ODS+Piráti+ČSSD+KDU-ČSL+TOP 09+STAN). Klíčem je rozdělení na strany autoritářské či s prvky autoritářství a na strany demokratické.
První uskupení mělo celkový výsledek 48,04 % a druhé 45,67 %. Rozdíl činí jen 2,37 procenta. Při pohledu na získané mandáty je ale výsledek 115 ku 85, tedy třicet mandátů, což je 15 % z celkového počtu poslanců.
Volba podle vzdělání
Z průzkumu Medianu vyplývá, že první uskupení (ANO+SPD+KSČM) volilo 62 % voličů se základním vzděláním a se vzděláním SŠ bez maturity. V kategorii SŠ s maturitou + VŠ šlo o 40 % voličů. U těchto stran tak převažovali voliči s nižším vzděláním.
Facebook Václav Moravec
Druhé uskupení vykazuje výsledek 34 % v kategorii ZŠ + SŠ bez maturity a 52 % u voličů se vzděláním SŠ s maturitou + VŠ. U těchto stran kromě ČSSD převažovaly hlasy od osob s vyšším vzděláním.
Vítězové voleb? Pracovně neaktivní
V otázce volby podle typu práce průzkum zohledňuje tři kategorie, a to manuálně pracující, nemanuálně pracující a pracovně neaktivní.
Facebook Václav Moravec
První uskupení stran podpořilo 50 % manuálně pracujících. Druhé uskupení 46 %. V případě nemanuálně pracujících jde o 34 % pro první uskupení a 61 % pro druhé. U pracovně neaktivních získalo první uskupení 58 % hlasů, druhé 36 %.
Zatímco u manuálně pracujících vidíme preference rozdělené zhruba rovnoměrně mezi oba bloky, u nemanuálně pracujících a pracovně neaktivních existují značné rozdíly. Pokud se budeme držet rozdělení (115 ku 85), vítězí především voliči pracovně neaktivní resp. spotřebovávající veřejné prostředky. Jejich hlas má ve výsledku vyšší váhu, než má hlas voliče přispívajícího do veřejných rozpočtů prostřednictvím mzdových odvodů.
Generační volba podle vzoru Brexit
A jak Češi hlasovali v závislosti na věku? U kategorie (18 – 34 let) dostalo první uskupení 23 % hlasů a druhé 63 %.
V kategorii 35 – 59 let to bylo 44 % ku 49 %. A v kategorii nad 60 let podpořilo první blok stran 64 % voličů, zatímco 31 % preferovalo druhé uskupení.
Facebook Václav Moravec
Objevuje se tak značný rozpor mezi nejmladší a nejstarší kategorií. Podobnou situaci bylo možné pozorovat například loni u referenda o takzvaném brexitu.
Zejména starší voliči tehdy nalinkovali určitou budoucnost pro mladou generaci. Pohledy obou věkových skupin na odchod Británie z Evropské unie přitom byly diametrálně odlišné. Jinými slovy starší voliči určili pro mladé budoucnost, kterou si mladí nepřejí.
Sjednotit se proti D’Hondtovi
D’Hondtova metoda u sněmovních voleb zvýhodnila především osoby s nižším vzděláním, pracovně neaktivní a lidi ve věku 60 a více let. Jejich hlasy měly po přepočtu na mandát vyšší váhu než hlasy vzdělanějších, nemanuálně pracujících a osob mladších 60 let.
Výsledky voleb tak ukazují jednu z hlavních výzev pro příští volby do Poslanecké sněmovny. Tou je sjednocení demokratických stran, aby nedocházelo k jejich opětovnému znevýhodnění z důvodu používané metody přepočtu hlasů na mandát. Ta z rozdílu 2,37 % u voleb dělá 15% rozdíl ve Sněmovně.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Jak vydělat na zlatu a stříbru? Hlídejte férové ceny
Jan Urban: Boris Přítulný a báseň pro Václava Klause ve stylu stalinské poezie
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
1) Ano, to je pozustatek koalicne-opozicniho vladnuti CSSD a ODS, ktere se chtely touto cestou zbavit mensich stran. Skoro se chce rict neco o bozich mlynech. 2) Dalsi faktor, ktery podstatne ovlivnuje pocty mandatu stran je volebni kraj. Zatimco ve Stredoceskem kraji se rozdeluje 26 mandatu, v Karlovarskem je to jen 5.
I to je demokracie.Nespokojenci,atakujte volební řád.
Překvapila mě velká podpora ANO od důchodců. Docela dlouho jim Andy vtloukal do hlavy, že na důchodech nepřidá a nepřidá, pak jim trochu kápl a jim se za pět korun vykouřil mozek z hlavy. A potom, že moudré stáří, houby, pravdu měl Werich “ z mladého blbce bude jen starý blbec“ nebo tak nějak
No a to je snad dobře, ne? Že by se nerozhodovali podle zvýšení důchodu, ale podle nabízeného politického programu? Pár dní před volbama mi jeden dúchodce vnucoval tu Babišovu knihu O čem sním, když náhodou spím, prý „to si musíte přečíst, to si musíte přečíst ten Babiš to je hlava, ten to tady zařídí, toho musíme všichni volit“…
Těžko bych mu vysvětloval že Babiš toho většinu nesplní, a spousta z toho ani u nás splnit nejde..Jenže, Babiš jim to slíbil, a oni věří že to splní.. Ale to se obávám že se tak moc neliší od slibů ostatních politických stran před volbama, že?
Babiš jim nabídl změnu,pane Nechápavý.Důchodci stále čekají na uznání svého společenského postavení.Protože stávkovat nemohou,byli by k smíchu.Proto podpořili ANO.Doufají v tomto hnutí změnu.A neotírejte se o Wericha,já Vaše soudy považuji za blbost.Co Vás pak k stáří čeká si odvoďte sám.Podle stáří.Zda už jste blbec,nebo Vás to teprve čeká.
Citovat a otírat se jsou dva rozdílné pojmy popisující dvě rozdílné činnosti. Vy máte, jan rich, VÚML, že se tak vyznáte v českém pojmosloví?
Bohužel, veškeré tyto úvahy jsou naprosto zcestné, což je vidět na položeném dotazu „..Pokud zůstaneme u SPD a TOP 09, například na zvolení stranického experta na kulturu Miloslava Roznera (SPD) stačilo 24 481 hlasů ..děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity profesor František Vácha (TOP 09) potřeboval získat 38 402 hlasů.
Na místě je zamyšlení, kdo z těchto dvou jmenovaných je pro práci v zákonodárném sboru České republiky kompetentnější.“
Proboha, to je skutečně tak těžké, pravdivě napsat, že pro práci v zákonodárném sboru České republiky mají naprosto stejnou kompetenci, a to hlasovat podle pokynů vedení své strany?? Takto jsou přece parlamentní volby u nás postaveny, a snad dokonce ani pan prezident Havel nepožadoval a nevyzýval aby poslanci hlasovali a jednali „podle svého vědomí a svědomí“, (nebo třeba dokonce dle jeho odborných znalosti)
D’Hondtova metoda skutečně pouze posiluje přepočtem volební zisky silných stran na úrovni těch slabších. Což ale vůbec neznamená že ty slabší strany musí mít slabý vliv – zase záleží na (špičkami stran) dohodnuté účasti v koalici či opozici. To je totiž to základní rozdělení, z hlediska naší demokracie, naše koalice vždycky vládnou stylem „nerušit vládneme“ a jakékoliv protesty opozice (jakkoliv odborně podložené, i kdyby je přednášel profesor z UK) nikdy nebraly v úvahu
Popsal jste pokřivení volebního zákona a otřel jste se o Havla.Dokážete prstem ukázat,že za to může právě on.On,za svého prezidentství nedotknutelný.Proto prosaďte jeho narovnání.
Proboha, já jsem nepopsal pokřivení volebního zákona. Já jsem popsal pokřivení, které není popsané ani ve volebním zákoně, ani v ústavě. Totiž že poslanci hlasují jednotně dle pokynů svých stranických lídrů. Od toho je přeci odvozeno vše, už prakticky pár minut po vyhlášení voleb (pokud se dá odhadnout většinová vládní koalice) je tím dané, jak budou všichni poslanci po celé 4 roky hlasovat. Ale ještě jednou, toto není v žádném zakonu, to je jedna z těch nádherných ústavních zvyklostí, které se začaly dodržovat, protože to náramně všem politikům vyhovovalo. I Havlovi, protože díky tomu mohl jako prezident jednat pouze s několika vybranými lídry o jejich politických programech., ale zase už podmíněno tím kolik poslanců zastupovali. Nedovedu si představit jak by asi jednal bez toho. To se totiž naši politici, ani Havel, ani nikdo jiný nenaučili za celou dobu demokracie, dohadovat si podporu napříč politickým spektrem u jednotlivých poslanců a to na základě odborných argumentů.
D’Hondtova metoda za to vůbec nemůže, jde čistě o to, že jsou různě velké (a z větší části spíše malé) volební kraje. Není ani dáno, že musí tento přepočet škodit malým stranám, záleží na poměru hlasů v každém konkrétním kraji i celostátně, komu uškodí. Např. když se v typickém českém kraji uděluje 12 mandátů a ve volbách projde přes 5% 6 stran, které budou mít v daném kraji výsledky 20, 17, 15, 12, 10, 7 procent, dostanou 3, 3, 2, 2, 1 a 1 mandát. Systém zjevně „poškodil“ první, třetí a pátou stranu, které kvůli zaokrouhlování dostaly stejně mandátů jako o několik procent slabší 2., 4. a 6. strana; 5. strana dokonce dostala o celý mandát méně než 4., ačkoli je dělí menší rozdíl než 5. a 6., které dostaly mandátů stejně. To je ale prostý důsledek zaokrouhlování, který se při velkém počtu malých krajů může náhodně násobit.
Doporučuji při čtení přemýšlet, o čem je čtené. Miroslav Rozner (SPD) a František Vácha (TOP09) kandidovali v jednom volebním kraji – v Jihočeském !
Pokud by někoho zajímalo, jak by volby dopadly s přepočtem pomocí staré metody, co tu byla do roku 1998, před D’Hondtem, výsledky jsou spočítané na stránce http://jada-blog.blogspot.cz/2017/10/volby-2017-v-cr-s-jinymi-parametry.html
Jinak si nejsem jistý, jestli D’Hondt preferuje osoby s nižším vzděláním, pracovně neaktivní a lidi ve věku 60 a více let. Jde jen o to, že strany, které volili ti vzdělanější, jsou rozdrobené, malé. A těm dá D’Hondt míň. Když byl v roce 2013 Okamura ještě v Úsvitu a ANO stejně procent jako ČSSD, článek se závěrem jako u tohoto článku byste napsat nemohli ani náhodou.
nechte si předložit návrh na změnu volebního řádu od všech věkových kategorií
Hlavně mi přijde zcestný tvrdit, koho volili důchodci, vysokoškoláci nebo třeba alkoholici na vzorku 1600 lidí, kterej je naprosto nevypovídající o celé ČR 😀
A jako vždycky záleží hlavně na tom, kdo to zaplatil 😉