Never0dd0reveN via Foter.com / CC BY, zdroj

Jaderné elektrárny bych z mapy nemazal, ale budoucnost energetiky je jinde, říká „soběstačný starosta“

Napsal/a Robert Břešťan 20. září 2016

Starosta první české energeticky soběstačné obce, Kněžic na Nymbursku je pragmatik. Sázka na obnovitelné zdroje je sice ekologický počin, ale bez toho, aby vycházela i ekonomicky podle něj nemá smysl.

„Určitě nejsem odpůrcem jádra. Myslím, že jaderné elektráren mají své místo, ale zároveň myslím, že budoucnost vede cestou decentralizovaných zdrojů,“ říká v rozhovoru starosta Milan Kazda, který si letos v srpnu připomněl deset let od spuštění projektu, jehož je duchovním otcem – obecní bioplynové stanice a spalovny dřevní štěpky. Díky ní si obec vyrábí vlastní teplo a do sítě dodává elektřinu. Reportážní příspěvek z Kněžic HlídacíPes.org nabídl ZDE.

  • Jste skutečně plně soběstační?

Dokážeme vyrobit tolik tepla, kolik potřebují naši obyvatelé. Teplo jim přímo prodáváme, protože vlastníme přímo teplovody. Dále vyrábíme i elektřinu, která v podstatě pokryje spotřebu našich 500 obyvatel. Tu ale nedokážeme prodávat na přímo, protože nevlastníme distribuční síť.

Starosta Kněžic Milan Kazda

Starosta Kněžic Milan Kazda

  • Není to nová výzva do budoucna? V Německu je obec Feldheim ležící asi 90 kilometrů jižně od Berlína, která si vybudovala i vlastní distribuci elektřiny. 

Je to pro nás výzva, dokonce jsme na tom začali částečně pracovat. Máme kus položeného kabelu k obecním budovám, kde to připravujeme. Ale legislativně je to velice složité. Nechali jsme si na to zpracovat studii a ta ukazuje, že se to zatím nevyplatí. Mimo jiné proto, že i když vlastníte svou vlastní síť, musíte zákazníkovi naúčtovat daný distribuční poplatek. O tom, jestli tuhle možnost využijeme, tedy rozhodne spíše legislativní vývoj. V každém případě si časem napojíme alespoň obecní budovy.

Dotace na vratný projekt

  • Kde jste se ve vztahu k energetice inspiroval? Přeci jen kolem roku 2000, kdy jste začali projekt připravovat, byl takový přístup ve stylu současné německé energiewende dosti okrajový i v Německu, natož v Česku…

Čerpali jsme z historie regionu. Naši dědové a pradědové nepotřebovali energie dovážet a nakupovat někde jinde. Měli koně a kravku na tažnou sílu, nepotřebovali zdaleka tolik tepla, protože přes zimu bydleli v jedné místnosti s dobytkem a pro dřevo si dojeli do nedalekého lesa. Svého druhu je to návrat ke kořenům. Máme tu lesy, máme zemědělskou půdu a motivovala nás i lokální ekonomika – vykoupit od zemědělce palivo, spálit jej, obyvatelům pak prodat teplo a zemědělci zaplatit. Tím se kruh uzavře a peníze zůstanou v regionu. To mi přijde důležité a po deseti letech se ukazuje, že to skutečně tak je. Dalším aspektem bylo životní prostředí, jakkoli je spíše na druhém místě.

  • V jakém smyslu?

Pokud akce není ekonomicky výhodná, tak je neživotaschopná a může být z hlediska životního prostředí sebelepší. Náš projekt je ale jak ekonomický, tak ekologický. Šetří zhruba 11 000 tun emisí CO2 za rok, což není málo. Další věc je, že nám to nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Žumpy z obce svážíme do bioplynové stanice. Má to svá úskalí, ale dokázali jsme se za těch deset let poučit. Zpracováváme si biologicky rozložitelné odpady – posečenou trávu z obce, bioodpad od lidí, odpady z restaurací a jídelen i z domácností. Je na to navázaná řada věcí a sami jsme na začátku ani netušili, jakým směrem se dá celý projekt namířit.

  • Na počátku jste počítali s patnáctiletou návratností, teď máte deset let za sebou. Jak se to jeví teď?

Odhad je, že to do těch 15 let stihneme. I když se to možná trochu posune, protože už musela proběhnout jedna velká rekonstrukce jednoho ze zařízení. Padly na to náklady odpovídající zhruba ročním splátkám. Takže ta návratnost bude možná o rok delší.

  • Na svých stránkách zmiňujete, že se o své zkušenosti rádi podělíte s ostatními. Jeví jiné obce v Čechách, na Moravě, ve Slezsku zájem o vaše know-how?

Mají o naše zkušenosti zájem, jezdí se k nám podívat. Ale kolika z nich se to podařilo pak skutečně zrealizovat, takový přehled nemám.

  • Asi je jasné, že podobnou akci byste si nemohli dovolit bez dotací. Jaký podíl hrály a hrají?

Pro místní samosprávy je práce s dotacemi běžná a běžně se dotují ekonomicky nenávratné projekty. Tento náš projekt byl také dotovaný, ale třeba na rozdíl od stavby nových chodníků či opravy fasády školky je ekonomicky návratný. Úplně jako první jsme vybudovali peletizační linku z rostlinných odpadů. To mělo návratnost zhruba tři čtyři roky. Druhý počin byl dům s pečovatelskou službou, který funguje jako nájemní bydlení pro seniory. Ten byl také dotovaný a návratnost je zhruba kolem deseti let…

Odpad je vzácné zboží

  • Pokud vím, tak jste chtěli koupit i obecní hospodu, abyste zabránili jejímu zavření…

Už ji nyní čerstvě vlastníme. Je to sice ekonomicky vzato trochu přítěž, ale všichni víme, jakou roli hospody na vesnici hrají a pokud hrozí, že se zavře, je lepší, když jsme ji koupili my.

  • V hospodě se též s chutí nadává na poměry. Měl jste jako starosta problém v obci prosadit ve své době dosti vizionářské projekty?

Nebylo jednoduché lidi přesvědčit, ale našli jsme poměrně účinný recept. Nejdřív jsme si udělali průzkum nákladů pro možnost plynofikace obce a ukázalo se, že to není správná cesta. Takže jsme obyvatelům předložili náš alternativní projekt bioplynové stanice. Byl to běh na dlouhou trať, první myšlenka byla v roce 2001 a až v roce 2004 jsme měli potřebný počet zájemců. Zabralo to, že jsme nejstaršího a nejváženějšího zastupitele vybavili všemi informacemi a poslali ho do terénu, za lidmi, kteří byli nerozhodnutí, a těm z očí do očí trpělivě vysvětlovat, o co jde, jak by to mělo fungovat a jak si to představujeme. Nejprve bylo 80 zájemců a po téhle jeho misi jich bylo 120. A ve chvíli, kdy jsme dostali dotaci ze Státního fondu životního prostředí, tak se probudili i další a přišlo asi 27 lidí s tím, že chtějí také připojit.

  • A připojili jste je?

Způsobilo to vícenáklady, protože tito žadatelé nebyli zahrnutí v původní žádosti. Byla možnost říct jim, že mají smůlu, že nepřišli včas, nebo je připojit a doplatit to ze svého. Připojili jsme je a udělali jsme dobře, protože dnes už je opět napojení složitější a dražší. Jeden kilowatt tepla u nás stojí 1,10 Kč včetně DPH. Není to tak, že jsme až takoví lidumilové, že bychom chtěli mít nejnižší cenu v Česku. Je to dané dotační politikou a tím, že jsme cenu tepla smluvně zafixovat. Vycházeli jsme z cen uhlí v roce 2005, které se od té doby výrazně změnily, ale fixace zůstala. Proto je ta cena stále takto nízká. Výroba tepla je přidružená záležitost, hlavní tržby dělá elektřina.

  • Zároveň bioplynka dává i lidem práci. Kolik lidí zaměstnáváte?

Máme pět set obyvatel a zaměstnáváme jedno procento trvale žijících obyvatel, tedy pět lidí.

  • Ještě zpět k dotacím. Dostali jste významnou dotaci na stavbu v celkové výši téměř 100 miliónů, předpokládám, že čerpáte i pravidelné roční dotace…

Čerpáme, ale jsme znevýhodnění tím, že jsme takzvaní odpadáři. A u odpadářských bioplynek máme zelené bonusy asi o 50 haléřů na kilowatthodinu nižší než jsou dotace zemědělských bioplynek. Už dávno přitom není pravda, že bychom stáli na odpadech, ty naopak dotujeme. To, co za jejich likvidaci za měsíc dostaneme, vynaložíme na nákup dalších surovin a ještě dost přidáme ze svého. Na trhu jsme teď diskriminovaní, protože zemědělské bioplynky z trhu stahují všechny odpady překvalifikované na suroviny a na trhu zůstávají náročnější odpady, které je nutné drtit a hygienizovat a jsou náročné na zpracování.

  • Vy si tedy odpady kupujete, nebo za jejich ekologickou likvidaci dostáváte zaplaceno?

Obojí je pravda. Za odpad z restaurací a jídelen nám platí, protože to nikdo neumí zlikvidovat zadarmo. Ale odpady, jako je třeba krev z jatek, o to je na trhu boj. Něco tedy nakupujeme, za něco inkasujeme.

Proti jádru nejsem

  • Nicméně je to tak, že je provoz vaší bioplynové stanice od počátku zisková záležitost?

Byly i roky, kdy jsme byly v malém mínusu, ale vždy se to pokrylo rezervou z minulých let. Ale je nutné do toho započítat i to, že stanice funguje i jako technické služby pro Kněžice, zaměstnáváme pět lidí, nahrazuje nám to kanalizaci, čistírnu odpadních vod… Takže i loňský zisk ve výši 100 tisíc pořád beru jako dobrý výsledek. Projekt je samofinancovatelný, z výnosů splácíme úvěry, které splatíme za nějakých pět let. Pak budeme mít dalších pět let na to, abychom vymysleli, jakou cestou půjdeme dál. Protože podpora, zelené bonusy, jsou na 20 let. Poté bychom stáli jen na cenách silové elektřiny a to by ekonomicky vycházelo, jen kdybychom ji mohli prodávat na přímo.

  • Nelákají vás další možnosti obnovitelné energetiky, stále populárnější fotovolatické elektrárny?

Láká nás to, ale čekáme, jak se vyvine legislativa. Je tu třeba velmi zajímavá myšlenka inspirovaná Německem, že by solární elektrárny mohly do sítě jako by vyrobenou elektřinu ukládat a v době, kdy ji potřebují by ji s nějakým nepatrným poplatkem zase čerpaly. Nevím samozřejmě, jak by to fungovalo ekonomicky z pohledu distributora. Ovšem z pohledu obce by taková cesta byla skvělá, protože by to umožnilo další rozmach a třeba i vznik už zmíněné vlastní lokální distribuční sítě.

  • Už jste nastínil rozdíl mezi ekologickýma ekonomickým pohledem na věc s tím, že rozhodující je ten ekonomický. Je ale tento váš projekt motivovaný i vaším světonázorem, že jste třeba odpůrce jádra a stoupenec ryze zelené energie?

Určitě nejsem odpůrcem jádra. Myslím, že jaderné elektráren mají své místo. Díky jejich obrovským výkonům je těžko můžete vymazat z mapy. Ale zároveň myslím, že budoucnost vede cestou decentralizovaných zdrojů, které budou jádro doplňovat do doby dokončení jeho životnosti. Decentralizované zdroje mají obrovský potenciál.

4 komentáře

  1. Richter napsal:

    To se nám to stává soběstačným, když nás jiní dotují. Když nám vykupují draho elektřinu.
    Jsem navýsost potěšen, že jsem mohl svým nemalým dílem svých daní přispět na onu, tolik kýženou, soběstačnost.
    Děkuji moc naší vládě a parlamentu, že jsem mohl umenšit svůj majetek a přispět jím na blaho soběstačné obce.

  2. Jana Pechová napsal:

    Chtělo by se říct: takové lidi je třeba klonovat – jenže, ono by to nestačilo. Na vsi možná, ale ve městě takové lidi převálcuje populistická opozice, jakmile se dostanou do čela. Znám podobný případ – vizionářský nezávislý starosta, převálcovaný kandidátem silné strany slibující „hodinky s vodotryskem“.
    Přitom, pokud se vizionářský projekt rozdělá a nedotáhne, mívá kontraproduktivní následky, bývá zneužit.
    Z přízemních lidí je mi špatně.
    O to větší mám radost z příkladu Kněžic, neboť „Verba movent, exempla trahunt.“ Třeba to ještě funguje.

    • Oskar, hanák z Hané (od Brna) napsal:

      Podle pana starosty ušetří, díky bioplynové stanici, 500 obyvatel obce ročně 11.000 tun CO2 za rok, tedy zřejmě sníží emise CO2 o těch 11.000 tun, což je na obyvatele a rok 22 tun. CO2 obsahuje cca 30,435% (30,434783%) uhlíku (C); 22 tun CO2 pak cca 6, téměř 7 tun 696 tuny C. Hnědé uhlí obsahuje téhož uhlíku cca 70% a k vzniku oněch 22 tun CO2 je třeba spálit 9,565 tuny, 1 tuna = 10 q, tedy 95,65 q hnědého uhlí na obyv./rok. U dřeva pak vychází množství ke spálení na cca 13,4 tuny na obyv./rok, což znamená asi 45 m3 tvrdého dřeva. 500 obyvatel, průměrně 3,3 obyvatel na 1 rod. dům, znamená, že v obci je asi 150 domů a v každém se splálilo 3,3x 95,65 q hnědého uhlí (318,83 q), nebo skoro 64 m2 dřeva, + to množství paliv, co je dnes nahrazeno bioplynem. Každý, kdo má představu o tom, kolik se spotřebovalo uhlí nebo dřeva pro vytápě domu pevnými palivy, dojde k názoru, že buď se pan starosta v údaji úspor CO2 mýlí, nebo blafuje. Ledaže jde o české specifikum.

      • Jana Pechová napsal:

        Jenže vy mluvíte jen o vytápění rodinných domů, zatímco starosta mluví o úsporách za energie celé obce. Jde tedy nejen o teplo (a to včetně tepla i pro všechny budovy v majetku obce), ale i o elektrický proud pro kompletní zásobování Kněžic. (Ve výrobě elektřiny v naší vlasti stále dominuje uhlí.)

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies