Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Hrozba terorismu do Evropy přichází i z výcvikových táborů na Balkáně

 -   - 

15522702841_466c657625_z

Země Balkánu jsou oblíbenou destinací českých turistů. Balkán, to ale není jen Chorvatsko, čisté moře přívětivé klima a dovolená, ale i neklidné oblasti, v nichž se skrývají výcvikové tábory pro nábor bojovníků do řad Islámského státu.

Skupiny radikálů operují především v Bosně a Hercegovině, v Kosovu, Albánii a Makedonii; nabírají a trénují zde nové členy do řad samozvaného Islámského státu (IS).


Text vznikl ve spolupráci HlídacíPes.org se serverem Euractiv.cz, autorka původního textu: Eliška Kubátová


Na problému výcvikových táborů Islámského státu v Evropě upozorňuje i poslední zpráva Evropského policejního úřadu (Europol).

„Kromě tréninkových zařízení v Sýrii existují výcvikové tábory menšího rozsahu také v EU a balkánských zemích,“ píše se ve zprávě Europolu.

Řádově tisíce osob

Takové tábory umožňují islamistům především otestovat kondici uchazečů, i zde se rozhoduje o tom, kdo se stane novým bojovníkem Islámského státu.

„Je to problém hlavně pro tajné služby a bezpečnostní složky. Ty se primárně soustředí na lidi, kteří cestují do Turecka nebo do Sýrie, a ne na lidi, kteří jezdí na Balkán,“ varuje před hrozbou radikálního islámu, která do EU přichází mimo jiné z balkánských zemí, i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

Také cesta radikálů z oblastí Balkánu dále do Evropy je snadnější než z Blízkého východu. Jak upozorňuje odborník na terorismus v balkánských zemích z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Filip Tesař, přítomnost islámských radikálů původem z Makedonie a z Kosova zachytily bezpečnostní složky například v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Švédsku a Norsku.

„Další Albánci, kteří hodlali odcestovat do Sýrie nebo Iráku, byli zadrženi v Británii, Belgii, Španělsku, Itálii, Řecku, Turecku, Egyptě a Saúdské Arábii,“ píše v podrobné analýze o radikálním islámu na Balkáně Filip Tesař.

Odhadem jedna pětina občanů Bosny a Hercegoviny, kteří odjeli do Sýrie a Iráku k radikálním islamistům, navštěvovala později v západní Evropě a USA své příbuzné a přátele, legálně či ilegálně tam pracovala a určitá část má dokonce občanství západních států, dodává Tesař.

„Radikální islamismus na Balkáně je v jednotlivých zemích záležitostí řádově tisíců osob. Nejde o masový společenský jev. Naopak, komunity radikálních islamistů jsou společensky poměrně uzavřené,“ vysvětluje odborník ÚMV.

Dědictví války na Balkáně

Militantní islám na Balkáně je především dědictvím války v Jugoslávii, což je případ hlavně Bosny a Hercegoviny. V té době řádově stovky zahraničních mudžáhidů získaly účelově občanství Bosny a Hercegoviny.

Po skončení války v zemi zůstali a stali oporou několika radikálních komunit. „Většinu radikálních islamistů však tvoří domácí muslimové,“ upozorňuje Tesař. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc.

„Politici vůbec o této hrozbě nemluví nebo o ní neví. Ale na Balkáně je mezi lidmi po válečných konfliktech přes opakované amnestie odhadem několik milionů automatických zbraní, granátů a různých výbušnin. Může to být poměrně obrovská hrozba,“ říká i český europoslanec Zdechovský.

Islámská radikalizace a boj proti terorismu je v současnosti evropským tématem číslo jedna. Po útocích v Paříži z poloviny listopadu Evropská komise začátkem prosince navrhla novou směrnici, která má mimo jiné kriminalizovat cesty do zahraničí za teroristickými účely či podstoupení výcviku v táborech islámských radikálů.

Koncem ledna pak Europol zahájil činnost prvního Evropského protiteroristického centra (ECTC), které má pomoci sdílet informace mezi členskými státy a poskytovat podporu při vyšetřování teroristických útoků.

„Evropské protiteroristické centrum pomoci může, a to velice,“ myslí si Tesař, podle kterého je v současné době nejpodstatnější výměna zpravodajských informací mezi balkánskými státy navzájem, ale i mezi balkánskými státy a státy EU.

„Balkánské státy potřebují poradenství, technickou pomoc a v neposlední řadě samozřejmě i finance, aby mohly posílit své kapacity. Profesionalita většinou není zásadním problémem,“ vysvětluje odborník ÚMV.

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (2)
  1. Němec napsal - dne 12.8.2016

    Boj s teroristy má velmi jednoduchou strategii. Jako boj se zákeřnou strategií musí být obrana ještě zákeřnější. Žádné řeči politiků o jednotě a podobně je nesmysl. Sledování, vyhošťování, věznění, předávání si informací je také nesmysl. Okamžitě zabít. Oni si to vybrali. Tak musí pracovat ECTC.

  2. Antonín Hlaváček napsal - dne 14.8.2016

    Nelze se divit, jestliže špičky EU, na nátlak ministerstva zahraničí USA vedeného M.A., instalovaly bývalého albánského gangstera a teroristu Thaciho do vysokých vládních funkcí v Kosovu !Proč by se Thaci zříkal saudských petrodolarů když nad ním drží ochrannou ruku nejen EU ale i USA.