Mašíni: legitimní hrdinové protikomunistického odporu, kteří se dopustili válečných zločinů
ANALÝZA. Před 65 lety zahájila skupina bratří Mašínů odbojovou činnost proti komunistickému režimu. První větší akce skupiny, na které bratry Mašíny doprovázel Milan Paumer, se odehrála v Chlumci nad Cidlinou 13. září 1951. Skupina přepadla zdejší služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Česká společnost je dodnes rozpolcena, zda Mašínové a spol byli hrdinové či zločinci. Aleš Rozehnal se na činnost odbojové skupiny podíval pohledem práva a tvrdí: některé činy legitimní byly, jiné však vykazují znaky válečných zločinů.
Rok co rok navrhuje Jan Schovanec, český lékař žijící v německém Augsburgu Josefa Mašína s Milanem Paumerem na Řád Bílého lva – nejvyšší státní vyznamenání. Lidové noviny informovaly, že i letos neúspěšně. Do seznamu více než třiceti osobností, které Poslanecká sněmovna schválila a poslala prezidentu republiky, se se jména Mašín a Paumer ale neprobojovala ani letos. Nikdo z poslanců se za ně totiž nepostavil.
Česká společnost je již desetiletí rozdělena v názoru na činy skupinu bratrů Mašínů. Část společnosti je považuje za lupiče a vrahy a druhá část za národní hrdiny, kteří vedli legitimní ozbrojený odboj proti totalitnímu komunistickému režimu. Tato hodnocení jsou většinou činěna z hlediska etického či politického, ačkoli jejich činy mají zcela jistě i rozměr právní.
V důsledku činnosti této skupiny zemřeli dva příslušníci Sboru národní bezpečnosti, ozbrojený pokladník, čtyři příslušníci německé policie v sovětské zóně, došlo k násilnému odebrání zbraní a peněz v hotovosti, těžkému poranění dobrovolného hasiče a zapálení několika stohů.
Právo na ozbrojený odpor
Tyto skutky byly zcela jistě v rozporu s tehdy platným trestním zákonem. Avšak tento zákon, stejně jako každý jiný není možno interpretovat bez dalších souvislostí. Existují totiž přirozená lidská práva, kterými je člověk nadán, i když nejsou vtělena do podoby právního předpisu. Takovým právem je i právo na odpor.
Právo na odpor je právo občanů postavit se na odpor vůči každému, kdo ohrožuje demokratické státní zřízení, jestliže je činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků znemožněno.
Odpor může směřovat proti vnitřnímu uchvatiteli moci nebo proti cizí vítězné moci a může být i násilný. Práva na odpor se nelze dovolat tehdy, jestliže je sice ohrožován demokratický charakter státu, ale lze-li tuto situaci zvrátit legálními prostředky, např. volbami.
Čtěte také:
Sestra bratří Mašínů uspěla u Ústavního soudu. Takto vzpomíná, jak se jí mstil komunistický režim
Ani československá ústava z roku 1920, ani ústava platná v době působení skupiny bratří Mašínů, tedy tzv. Ústava 9. května z roku 1948, sice právo na odpor neznala, ale v poválečném Československu o jeho existenci nebylo pochyb.
Bylo například potvrzeno v zákoně č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, který prohlašoval jednání učiněná v době od podpisu Mnichovské dohody do 28. října 1945 za účelem přispění k boji o znovunabytí svobody za souladné s právem i tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné.
Státní režim nastolený po politickém převratu v únoru 1948 zcela jistě znamenal destrukci demokracie. Demokratický režim v padesátých letech minulého století sice podle československé ústavy formálně zůstal zachován, ale v praxi byl tento režim totalitní, nedemokratický a nesvobodný. Z tohoto důvodu byly výše uvedené činy skupiny bratří Mašínů legitimní a v souladu s přirozeným právem.
Na jejich činnost jsou tak aplikovatelná normy práva ozbrojených konfliktů, které se nevztahují pouze na války mezi státy, ale i na konflikty vnitrostátní mající charakter občanské války.
Občanská válka a civilisté
V roce 1951 skupina bratrů Mašínů odzbrojila, svázala a omámila chloroformem příslušníka Sboru národní bezpečnosti. Po odebrání několika samopalů, pistole a střeliva ho Ctirad Mašín podříznul dýkou.
Zajatý příslušník byl kombatant, proti kterému mohl směřovat výkon práva odporu. Po svém zadržení se však tento kombatant stal válečným zajatcem. Na postavení válečných zajatců je aplikovatelná Třetí Ženevská úmluva o ochraně obětí války z roku 1949. Podle této úmluvy platí, že každý čin, který by měl za následek smrt válečného zajatce, se považuje za vážné porušení úmluvy a tudíž za válečný zločin.
Podříznutí zajatého a spoutaného příslušníka SNB je tak nutno charakterizovat jako válečný zločin.
Přisvojení si peněz, zbraní a munice, stejně tak jako zapalování stohů je možné považovat za legitimní prostředek odporu proti totalitnímu režimu, protože tento odpor může mít i podobu sabotáže.
Legitimní však již není útok na pokladníka, i když byl tento pokladník ozbrojený. Pokladní byl totiž civilistou, protože nebyl členem ozbrojených sil během ozbrojeného konfliktu. Proti civilistovi není podle humanitárního práva možno vést útok, jelikož přímo nevystupuje v konfliktu na žádné straně. To samé platí pro útok na dobrovolného hasiče.
Je možno uzavřít, že některé činy skupiny bratří Mašínů tedy legitimní byly, některé však vykazují znaky válečných zločinů.
Nebojovali švestkovými knedlíky, Odbojová skupina Mašínů v zrcadle dobového tisku
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
50 komentářů
Aleši Rozehnale.Udělal jsi rozbor za normálních okolností v demokratickém státě,který tady ovšem normální nebyl a není ani nyní.Můžete si to dovolit vzhledem k vašemu věku ,protože jste v té době nežil.Tak třeba v mé rodině.Otec odešel do zaměstnání a už se nevrátil.Za několik týdnů se moje matka,tehdy se čtyřmi dětmi,na začátku roku 1951 dozvěděla,že její manžel je zavřený v Liberci a čeká ho doživotní vězení za protistátní činnost tzn.že se už nikdy nevrátí.A takto to byla v mnoha tisících rodinách v celém Československu.Navíc můj otec během války ukrýval a krmil ruského zajatce,který se dožil osvobození,ale byl orgány NKDV vracen do SSSR.Také v Roztokách u Jilemnice se dva lidi bavily na veřejnosti a oba druhý den skončili ve vězení.Nevíte co v době míru,Čech udělal Čechovi,aby se nedostalo na veřejnost,jak se chovali v době protektorátu.Takže nesuďte,když tu dobu neznáte!Není ani nabylo by to objektivní.A dodnes nebyl statek Mašínům vydán.A to je pro vás normální???
Tak určitě ta doba nebyla normální, byla zrůdná a dodnes jsme se s tím nedokázali vyrovnat, leč i přesto všechno považovat tyto muže za hrdiny nemohu. Dle práva a i dle selského rozumu, zabít spoutaného omámeného člověka, byť příslušníka SNB, je opravdu za čarou. Nehledě k tomu, že to byl jen boj tří mužů za sebe sama, žádný odboj, jen chtěli za každou cenu utéct od tohoto zrůdného režimu, což až jsem chápu, jenže takovým to způsobem jednají jen zločinci.
V tom se naprosto mýlíte, pan Rozehnal udělal rozbor právě pro takový nenormální a totalitní režim jakým komunistický byl. Kdyby to bylo za normálních okolností v demokratickém státě, tak by pro činy Mašínů nebyla vůbec žádná omluva a musel by pro ně žádat nejvyšší tresty.
Pane Šír. Doba to bylo hrozná a chápu Vaše rozhořčení. Mašínové sami říkali že se radikalizovali po odsouzení nevinné Milady Horákové… Vy jste ale ten článek nečetl? Pan Rozehnal píše, že měli právo na ozbrojený odpor… Měli právo třeba zabít Stalina, nebo nějakého komunistického bachaře, či člena KGB (tehdy se to jmenovalo jinak), snad i policajta kdyby jim v tom bránil.
Ale kdo jim dal právo zabít nevinného pokladníka? Který nebyl ani policajt ani komunista? Prostě byl zavražděn.
Co se týká statku Mašínů, to je jiná věc, kterou článek neřeší. I tak, co pak dáte potomkům zavražděného pokladníka?
Zůstaňme u toho, že to byla zlá doba a není snadné to co se tehdy dělo narovnat. Obraťte se spíš na komunisty, kteří se už zase naparují a nechtějí vracet majetky církvi…
Četl jsem jejich knihu a pokud vím, ani jednou nezabili bezdůvodně. Ten pokladník byl ozbrojený a to v tehdejší komunistické době mohli nosit zbraň jen komunistické straně a vládě oddaní kovaní soudruzi. Kde jste sebral, že byl „nevinný“?
Církev bych do toho nepletl,má na svědomí zločiny které se s Mašíny nedají srovnávat a jak vidíme i dnes je to banda zlotřilců kterým jde o majetek. Sama církev pro majetek a peníze také vraždila a to ve jménu Krista a nějakého boha. Mrkněte se do historie,je to zlodějsko-překupnické eseróčko. Ten co ho přibili na kříž takové kupčíky na tržišti rozehnal ale to se dneska nehodí,to by Duka asi starostmi zhubnul a ta jeho vykrmaná morda by se mračila. Církev,no to si děláte kozy ne?
Válečné zločiny a Řád Bílého Lva? pokud by pro Mašíny a toho druhého zločince prošel tak je třeba emigrovat.
A kam pak byste chtel emigrovat? Doufam, ze ne na ten osklivy zapad, kde ziji vrazy vsech poctivych nebohych ubohych slusnych a uvedomelych komunistu?
V Rusku vas privitaji s otevrenou naruci, ale status emigranta vam nedaji, sami maji malo 🙂
Škoda, že se nenašlo takových hrdinů v té době více. Lidé ohnuli hřbety a přísahali na Václaváku komunistům, stejně jako před pár lety Hitlerovi. Sám jsem byl také srab, ale vážím si alespoň těch statečných, kteří chtěli něco dělat. Mělo by se o nich učit ve školách a dávat je za vzor. I když udělali chyby, vše bylo v dobrém úmyslu.
Neznám zabíjení neviných lidí v dobrém úmyslu, co je tohle za argumentaci ? Že by jsme začali děti učit jak zabíjet ve jménu vlastní spravedlnosti ? Nic ve zlém, to je opravdu i na mě moc a to jsem tolerantní k názorům druhých, leč dělat z vrahů hrdiny mi připadá moc hloupé.
Ale houbeles, to co píšete svědčí o mediální ikonizaci Mašínů.
Ve skutečnosti takových skupin a takových hrdinů bylo mnohem více, ale co by se o to novináři starali, když jim stačí opisovat jeden od druhého o Mašínech?
Jen takový příklad, Plzeňské povstání 1.června 1953,20 000 osob, které na necelý den ovládly značnou část města a až večer je potlačily přivolané ozbrojené posily. Mimochodem v té době byli Mašínové ještě u nás, takže mohli zajet do Plzně pomoci. Ale zjevně o to nestali? Protože jejich cílem vlastně nebylo bojovat s komunisty v otevřeném střetu, „pouze“ anonymní teroristické přepady s rychlým ústupem. Ale takhle se nad komunisty zvítězit nedalo, to rozhodně ne..
A jak by se to asi tak rychle dozvěděli? Myslíte jako z internetu, že.
Podle Vašeho návodu by jsme měli postřílet všechny miliardáře, multimilionáře u nás – rozkradli podobně jak komunisti to, co nebylo jejich a ty politruky co nechali rozkrást a zdemoralizovat národ, protože dnes máme mzdy a důchody nejnižší v EU a západ v nedohlednu.
Nejen tento článek ale hlavně i podobné činy podle mého soudu dělají reklamu hlavně teroristům a nebo lidem kteří tyto činy napodobují. Nemohu pochopit, když někdo někoho zavraždí – tak je to vražda a mněl by být řádně potrestám a ne ho ještě oslavovat. Mám bohaté životní skutečnost z první republiky, protektorátu, po osvobození, až po dnešek a to i z celostátního pohledu. Proto nemohu pochopit o co dneska někomu jde. Mám dojem, že mnoho lidí nezná skutečnou pravdu a vysvětluje to po svém aby se zvinitelnin.
Děkuji za široký právní rozbor, i když asi zbytečný, protože polistopadový režim udělal přesně to samé co zmíněný zákon 115/1946 Sb., po válce. A to tedy zákonem 198/1993 o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, kde se píše „Odpor občanů proti tomuto režimu .. byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.“ Dokonce ještě dlouho předtím, už 1.ledna 1990 byla vyhlášená rozsáhlá amnestie. I když v obou případech bylo patrné že se se skutečnými bojovníky sveze i spousta zločinců.
Ona halt paušalizace se v právu nevyplácí, at to je za Beneše nebo za Havla..
To srovnání zákonů 115/1946 a 198/1993 předpokládám nemyslíte vážně?! Poválečný zákon byl plošný, tlustá čára za různými zvěrstvy, zato soudní rehabilitace po roce 89 probíhaly před soudem … Pokud by byl zákon stejný, tak tu teď Mašíny neřešíme ….
Po zamyšlení nad tehdejší dobou u mne vítězí otázka. Proč museli utíkat, stačilo jim cestu jenom ( i bez možného návratu umožnit ). K žádné vraždě by nedošlo.!!! Ten nápad tehdy byl, kdo chce, může odejít. Soudruzi si dali odpověď: Ve většině případů by nám nenávratně zmizela inteligence národa. Jedna z mála tehdejších pravd. VŠE OSTATNÍ JENOM DŮSLEDEK.
Ale Mašínové přece možnost odejít bez střílení měli, i když ilegálně, stejně jako deseti tisíce dalších. Nemusel jít „přes horkou čáru“ na Západ,byly i jiné bezpečnější cesty,přes Maďarsko do Rakouska,přes Polsko přes moře do Švédska, nebo přes Balkán do Turecka..
Jenže Mašínové se rozhodli tady zůstat a provádět tady protikomunistický teror. A k útěku se rozhodli až když zjistili že je jim na stopě STB – ale to už měli tady na kontě několik mrtvých. Pak už jim skutečně nezbylo než se prostřílet ven..
Mašínové chtěli bojovat, ne utíkat. To je asi to co je dělá pro většinu českého národa nepochopitelné až nelidské. Kdyby se nechali chytit a pověsit, český národ by je miloval a dnes by jim každý cpal vyznamenáními in memoriam. Oni na tenhle způsob „odboje“ kašlali. Raději se probili na Západ a byli svobodní. Mimochodem, po cestě je honili desetitisíce policajtů v NDR i sovětských okupačních vojsk. Z 6 lidí prošli 3, Mašínové mezi nimi. Došli až do Západního Berlína, v zimě a pěšky, trvalo jim to celé týdny a pořád na útěku. Kdyby tohle dokázali Američané, Hollywood by o nich točil filmy. Byli by superhrdinové.
Na české patolízalství a moralizování Mašínové kašlali a kašlají dodnes, vůbec sem nepřijeli ani po sametovce.
Jenže Mašínové tady nechtěli bojovat s komunisty. Mašínové tady prováděli protikomunistický teror, což je trochu rozdíl.
Podle fotografie advokát Aleš Rozehnal v době útěku bratří Mašínů a výše popsaných činů zřejmě nebyl na světě a nebo maximálně ještě exkrementoval do plen, tak ať drží tlamu a ve škole dál žvaní pohádky založené na právu a jak se měl odvíjet život lidí podle tisíce zákonů, které jsou v současné době většinou nesrozumitelné, s různými výklady a pro běžný život jen přitěžující a obtěžující… Můj otec byl jako předseda studentského spolku zatčen v akci 17. listopad v r. 1939 a byl pak ve fašistickém koncentráku a po válce mu pro změnu dávali zabrat „hodný komunisti“. Moje babička po zatčení odbojové skupiny 7 osob v Kladně v r. 1944 se z koncentráku vrátila jediná – 3 četníky přitom zastřelilo gestapo a po válce ? Zase jí dávali zabrat jenom bolševické svině … Kde bylo 50 let právo ( hrálo si na schovávanou ?) a promarněné životy ? Já bych se nechoval jinak , než bratři Mašínové !!!
Dobrý den,
bratry Mašíny (a nejen je) hodně uznávám. O zločinnosti režimu nacistického ani komunistického nepochybuji – rod, do něhož jsem se „vyloupnul“, byl v 1.,2.,a 3.odboji a stálo nás to jeden život, druhý život byl zázrakem zničen nebyl. Já už nejsem nucen prokazovat odvahu a jen jsem se tématu padesátých let věnoval knižně (Nezhojené rány národa) ve směru k rodinám politických vězňů, ve směru k muklům a k nadčasovým vazbám. A kvůli těmto „nadčasovým vazbám reaguji na Váš příspěvek…
Vynechme nyní pohled na činy skupiny Mašínů právním pohledem. Jde mi o jinou věc. To, že pan Rozehnal, cituji Vás, „nebyl na světě a nebo maximálně ještě exkrementoval do plen, tak ať drží tlamu“ vzbuzuje, ač emočně Vám rozumím, můj nesouhlas, a to nejen tónem, který se mi zdá zbytečně urážlivý. Odpovím Vám citací z mé knihy: „Jen člověk, jenž byl po roce 1948 v aktivním věku, se může vyjadřovat? Až vymřou pamětníci, nechť se rozprostře prázdnota? Kdo nežil danou dobu, má navždy mlčet? Zůstat nemyslící bytostí? Žádné hledání? Žádné názory? Žádné úvahy o odpovědnosti? Žádné dotazy, zda vše muselo být tak, jak bylo? Tedy nebudeme např. ani uvažovat o době nacismu, protože jsme ji nežili?. Nehledat znamená vzdát se poznání.“
Přitom ale uznávám(!), že téma, které jste nastolil, tím myslím vyjadřování se tehdy ještě nežijících lidí, není na pár řádek a je mi jasné, že ti později narození musí hodně hodně zapracovat na tom, aby do minulé doby nahlédli a aby např. nerelativizovali zločiny nebo naopak nesoudili odbojáře za metody zakázané za demokracie, aby nerozmělňovali jasná témata v přehršli nepodstatných podtémat, čímž unikne podstata a zastře se zlo.
Ještě dva postřehy:
První: Když jsem na knize pracoval, zaslechl jsem od komunistů argument: „Jak může někdo, kdo tehdy ani nečural do plenek anebo chodil v dětských botkách, soudit tu dobu? Ať mlčí!“ Soudruh tím „tehdy“ myslel padesátá léta a chtěl tím říci, že kdo dobu nežil, nesmí se proti komunistům ozvat.
Druhý postřeh: Jeden z muklů, s nimiž jsem opakovaně a dlouho hovořil, mně řekl po pár letech spolupráce svůj postoj k Mašínům. Jeho názor se v podstatě kryl s panem Rozehnalem. Dost mě tím postojem zarazil. Já čekal názor Vašeho typu, tedy názor nekompromisně Mašíny obhajující. Ten mukl seděl 11 let, z toho půl roku strávil na útěku, když po prvním půl roce na Jáchymovsku utekl. Pak chycen, těžké mučení, rozsudek na 18 let. Bory, Leopoldov, lágr Bytíz (Příbramsko), bunkry, samotky, korekce, důlní neštěstí atd.atd. Určitě není možné ho podezírat ze zaujatosti proti Mašínům. On se jen pokusil pojmenovat, (a měl na to právo jako člověk, který si odseděl své,) že na jedné straně naprosto rozumí Mašínům a většinu jejich činů schvaluje, avšak že něco už možná nemuseli. Přitom jsem si naprosto vědom, že na začátku dramatu skupiny Mašínů nestáli oni, ale komunistický puč v únoru 1948, který přivedl občany Československa do odboje se všemi(!) důsledky. A především, což vím z angažmá svého rodu – člověk, který je pronásledován, myslí a koná jinak, než v klidu u stolu, a poté, co „prach klesne“, by on sám možná něco udělal jinak… (Prastrýc byl za dramatických okolností půl roku na útěku za protektorátu. Neutekl.)
Abych se nevyvlíkal. Můj postoj: Kdokoli, kdo nosí uniformu totalitního režimu, i kdyby byl doma nejhodnější tatínek a s režimem nesympatizoval, musí počítat s tím, že proti němu bude veden útok. Pokud tu uniformu nenosí, avšak je s režime nějak spojen a odbojáře by mohl později označit nebo jinak ohrozit? Či pokud uniformu nosí, je „zajat“ a také by mohl své protivníky později ohrozit? Děkuji osudu, že nemusím tuto děsivou zápletku řešit z očí do očí v nějaké vypjaté situaci. Nevím, jak bych se zachoval. A ještě stran práva. Váleční zajatci jsou chráněni zákonem, přesto byly za války situace, kdy bráni nebyli, protože na to naprosto nebyly podmínky a zabývání se jimi by ohrozilo na životě ty, kteří je zajali. Jednodušší (a mnohdy možná jediná možnost) bylo je zlikvidovat. Prostě nebylo vyhnutí. Např. když jeden zajal jednoho uprostřed vřavy, kdy mu šlo o život. Tato myšlenka mi v článku pana Rozehnala chybí.A nechci, aby mé psaní vypadalo, že si nevážím lidského života.
Zdravím
To že váleční zajatci jsou chráněni zákonem vysvětlujte Polákům, když jim hodní komunisté ve 2. světové válce postříleli 15.000 zajatých důstojníků v Katyni, neboť Ti skvělí bolševici společně s fašisty zahájili 2. světovou válku přepadením Polska – od západu se táhl hnědý pokrok a od východu rudý pokrok . Aby bylo Německo silné na toto tažení, tak Stalin a spol. dodávali před válkou do Německa ocel, uhlí a obilí a to obilí v takovém množství, že třeba na Ukrajině skutečně chcípali občané hladem a to po MILIÓNECH a tuhle dobytčárnu tu po 2. světové válce normální lidé nechtěli . Jen pitomci, co chtěli získat i archivy gestapa a odstranit záznamy jak sami udávali za války. Asi jako po listopadu 89 se likvidovali archivy přibližně 2.000 osob, aby nám mohla vládnout noóbl sestava, která na ty funkce musela „ze zákona“ mít čistý lustrační štít.
A takové právo by měl Aleš Rozehnal probírat se studenty!
Razance vašich odpovědí dává za pravdu tvrzení, že mladí jsou dnes sebevědomí. Na druhé straně je však vidět obrovská naivita, s níž věří všemu dnes tak halasně propagovanému. Přitom máte možnosti k pravdě se prokousat tou horou polopravd. Nemá smysl vyvracet ty do vás vložené, ale pokusit se přimět vás k přemýšlení, proč to všechno bylo. Proč je postříleli? Proč si rozdělili Polsko? Proč platili obilím? Proč nás Západ obětoval? Proč se USA řídili zásadou: Necháme obě strany vykrvácet a pak je dorazíme?…a také Kdo? Kdo obchodoval s Hitlerem? Kdo bojoval po boku Hitlera proti Stalinovi? Kdo přijal kapitulaci? Uvidíte, jak se otevře pro vás netušený svět.
Nevím kdo Vám dal přezdívku „Pamětník“ , když toho moc nevíte a nebo už asi nepamatujete. Po 1. světové válce mělo Německo absolutní zákaz zbrojit a pořádat vojenská cvičení. Jediné místo v Evropě, kde se mohli připravovat na další válku bylo stalinské RUSKO. A protože řada ruských generálů poznala jejich strategii i taktiku, tak podvrhlo Německo falešné kompromitující materiály na ruské generály a soudruh Stalin vlastně těsně před 2. sv. válkou dal pro jistotu popravit svých 35 elitních generálů ( ke spokojenosti německého vrchního velení), v tom popravování měl Stalin a spol. už letité zkušenosti.Pane Alzheimer ještě si rozšiřte Váš obzor – ti Němci vlastně ve 30. letech odkoukali v Rusku koncentrační tábory a jen je potom „vylepšili“ o rychlé způsoby zabíjení a likvidaci lidských ostatků.
Pro potenciální vrahy, jsou skuteční vrazi vždy hrdiny, ba přímo nedostižným vzorem – realizovali to, k čemu oni nikdy nenaleznou odvahu.A doufejme, že snad nenaleznou.
Pane KENOV , když budete muset v případném válečném konfliktu rozkazem střílet protivníka , tak musíte na pseudohumanismus zapomenout. V takovémto případě nejde číst občanský zákoník a soudní řád a trestní zákon a domlouvat se s advokátem nepřítele na dohodě, že nebudete na sebe střílet z důvodu, že chcete žít, ale musíte umět vzít zbraň do ruky a hájit nejdříve SEBE a pak okolí a to znamená rychle mířit a rychle dobře střílet. To nejsou akce po kavárenské povaleče a sluníčkáře. Ti jsou po dobu války v norách a po vyhlášení míru vylézají z krytů a osvojují si válečné zásluhy, berou pak politické funkce a platí historiky, aby ty dějiny začli ohýbat k jejich představám a pak řadu let jen žvaní a žvaní i tom co bylo a jak by bylo a jak by to tenkrát řešili oni a druzí aby na ně vydělávali.
Je to neomluvitelný zločin. Jsou to vrazi!!!!
To je můj názor.
Zastavil se za mnou Dr. House, známý též jako Zaya. Kdysi býval knihkupcem v Liberci a tak měl šanci objevit spoustu dobrých knih. Jednu z nich mi přinesl ve čtvrtek, snídáme hemenex (to je něco jako ham and eggs) v tom ke mě přisune publikaci Jenom ne strach autora Oty Rambouska a říká: „Tohle si přečti, to je dobrý, moc dobrý!“
Když odešel, mrk´jsem do toho, nojo to je vo Mašínech, ty postříleli nějaký policajty (mohli mi syčáci málem zastřelit dědu, byl tou dobou u Sboru jako státní bezpečák, to by ale neexistoval TLAMPAČ UNIVERZÁL, ach ty paradoxy).
Věděl jsem o bratrech Mašínech houby, tak jako celá česká veřejnost, že vyznamenání možná udělit, možná neudělit, pěkně po Benešovsko-Kocourkovsku … Knížka zůstala tam, kde ji House položil.
Je pátek, sedím v křesle a TV povídá, zemřel spisovatel Ota Rambousek.
V tu ránu mi to došlo, přečetl jsem si úvod knihy, všechno o Josefu Mašínovi a Třech Králích (vážím si jich moc, to byli chlapi, ne jak dneska my sračky).
Neděle už patřila Radkovi a Pepovi, Milanovi a Vaškovi, no a Zbyňovi.
Je to úžasná roadstory za svobodou. O to lepší, že skutečná. Nechápu, proč už nějaký český režisér nepřipravuje film … Látka jak pro Hollywood.
Morální soudy nad hrdiny příběhu nevynáším.
Pane Oto ať se tam někde máte dobře!
PS V doslovu je psáno, že jeho autor knihu přečetl za čtyřicet hodin. Hm, já to měl za pouhých dvanáct !!!
No, zatím se chystá úžasná roadstory o Jednom Králi, který po tom co ho zmlátili v hospodě zmlátil doma manželku. Byl to hrdina.
Pokud vím, film o Mašínech se dělat měl, ale někde se to zaseklo, my jsme nehrdinský národ a Mašínové prostě hrdinové byli.
To, že čeští pohraničníci zabili stovky lidí, kteří chtěli žít ve svobodné společnosti a ne za ostnatým drátem, to v Česku nevadí. Stovky mrtvých lidí, tisíce zničených osudů a nic se neděje.
Ale když Mašíni zabili při diverzních akcích 2 ozbrojené příslušníky represivního režimu, esenbáka a pokladníka, kteří oba nosili zbraň!! a chtěli ji použít, dokud nebyli odzbrojeni, to jim národ nikdy nezapomene.
No a čeští režiséři jen zůstávají pravými Čechy – tohle téma je moc ožehavé…
Pan Rozehnal má naprostou pravdu a nemá cenu o tom diskutovat. Také naši historickou zbabělost neospravedlní pár Mašínů nebo parašutistů. Ja ale smutné, že různí Zemanové, Foldynové, Sámelové, Kmoníčci a jiní nás chtějí vrátit zase do klubu darebáků. A nejsmutnější je, že jim pomáhají i naši vojáci. Naši skuteční hrdinové se musí obracet v hrobě.
Pan Aleš Rozehnal by měl především uvést, jak se lze dopustit válečných zločinů v době míru, na území, kde se nebojuje. Něco tak slabomyslného může napsat jen duševně nevyzrálý člověk s minimem vyjadřovacích schopností.
Možné to samozřejmě je. Pan doktor se zde odkazuje na Ženevské úmluvy, které se původně týkaly pouze válečných konfliktů mezi státy, ale posléze byly rozšiřovány i na občanské nepokoje uvnitř států, povstalecké skupiny, a osvobozenecký boj. Asi by to chtělo trochu právní hlubší rozbor, nejsem si zcela jist, ale mám dojem že právě tato rozšíření byla dojednána až desetiletí po Mašínech (omlouvám se předem, zda se mýlím).
Každopádně je nutné vidět že ty Ženevské konvence dávají příslušníkům válčících stran jak práva (tedy v případě dopadení být zajat a humanitní zacházení), tak ale i povinnost-chovat se takto k účastníkům druhé strany (zejména těm nebojujícím). Takže by stejně Mašínové jako váleční zločinci za porušení souzeni měli být.
Ono je vůbec na tomto i řadě jiných případů vidět jak se zákonná spravedlnost ohýbá před politickou propagandou. Mašíny přivítali na svobodném Západě jako hrdiny v boji s bolševismem. O jejich válečných zločinech nikdo ani nekváknul.
Se smíšenými pocity pročítám příspěvky a snažím se pochopit ty násilnické. Ty, pro které vražda komunisty nebo občana „budujícího“ socialismus (npř. pokladníka) je hrdinským činem a vzorem. Co se s námi stalo po té „sametové“. V úvodním příspěvku autor uvádí, že to zlé, co jeho rodinu potkalo, se týkalo mnoha tisíc rodin… Ale občanů Československa bylo 15 milionů. Vybrali si cestu socialismu a ty tisíce ji chtěli zvrátit.
Je to názorná ukázka přizpůsobování historie vyšším cílům. Zamlžit fakta a napsat nové dějiny. Všichni, co jsme se dožili roku 2011, si můžeme přečíst Zákon o 3. odboji: „Formou odboje a odporu proti komunismu se rozumí ozbrojený nebo jiný srovnatelný boj vedený proti komunistickému režimu v Československu, provádění sabotáží, spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou, převaděčství nebo překračování státních hranic za účelem účasti v odboji a odporu proti komunismu (agenti-chodci) a jiné, s tím srovnatelné statečné činy na podporu ozbrojených akcí směřovaných proti komunistickému režimu (pozn.: socialismu) v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989“. Podle tohoto zákona jsme mohli dopadnout jako Sýrie a nechce se mi věřit, že to schválil parlament dobrovolně. Vy, kdo ty vraždy chválíte a tvrdíte, že takových skupin bylo víc, vlastně přiznáváte kontrarevoluci. To se odehrávalo za Dubčekovými zády. To byl důvod okupace v srpnu 68. Brežněv přece říkal Dubčekovi na jeho plán zlidštění socialismu: „Éto vaše dělo“. Až teď to dává smysl. Tenkrát jsme se tomu smáli. Jim nevadila naše (Dubčekova) cesta, ale to, co se přiznalo až v roce 2011 (nebo jak uvádí petrph 198/1993).
Reaguji na tuto část Vašeho příspěvku: „Ale občanů Československa bylo 15 milionů. Vybrali si cestu socialismu a ty tisíce ji chtěli zvrátit.“
1)…Není pravda, že by si všichni občané Československa v roce 1946 (volby) vybrali cestu socialismu. Část z nich chtěla socialismus, ale nikoli ten totalitní komunistického typu. Ještě připomínám, že ve volbách 1946 nesměly kandidovat pravicové strany (zakázány diktátem KSČ, Národních socialistů a Socdem) a nikdo tedy neví, kolik procent lidí by volilo naprosto jinou cestu než cestu střední, levou anebo tu nejlevější (komunistickou).
2)… Píšete „tisíce ji chtěli zvrátit.“…Ty tisíce lidí (bylo jich mnohem víc) chtěli svobodu a mnozí z nich byli příznivci socialistického smýšlení. Avšak v rámci demokracie, nikoli v rámci totalitního systému. Boj proti KSČ jim tak nebyl bojem proti socialismu, ale především bojem za svobodu.
Jsem rád, že jste se ozval a mohu tak opravit váš dojem z mého příspěvku. To Šír Jiří píše o tisících rodinách (viz 1. přísp.) a já ten údaj jen porovnávám s tehdejším počtem obyvatel. Vaši připomínku, že „Boj proti KSČ jim tak nebyl bojem proti socialismu“ uznávám a sám jsem byl přesvědčen, že v 68. o ten socialismus lidem šlo. Zákon o 3. odboji ale vlastně potvrzuje, že kontrarevoluce, kvůli které armády VS tehdy přijeli, se připravovala. Dokonce se zpětnou platností ty bojovníky vyznamenává. Vy uvádíte, že těch, kdo chtěli tehdejší režim svrhnout, bylo dokonce víc. A ještě k té volbě. Je samozřejmostí každé demokratické volby, že vyhrává většina. To nemusí být celých 15 milionů.
Zase jste vedle! Spojujete události roku 68 se zákonem o 3 odboji. Žádná spojitost. V posledních demokratických volbách po 2 svět. válce dostala KSČ 40% hlasů. 60% dostaly ostatní levicové strany.
V tom srpnu 68 mnoho lidí chodilo mezi tanky a přesvědčovali vojáky, že tu žádná kontrarevoluce není. Jenže ten zákon popisuje násilné činy k svržení vlády, takže byla. A dále: proč tedy ty ostatní levicové strany nevyhrály? Tak vidíte, zase ta otázka Proč?
Pane Pamětníku,při vší úctě k názorům kohokoli, mně připadá, že jste úplně mimo a s Vašimi argumenty uvedenými různě pod tímto článkem nemá smysl polemizovat. Vždyť to vypadá, že obhajujete totalitní komunistický systém, který tisíce lidí povraždil, statisíce zavřel a mnohem více lidem zničil život jinou cestou. … Jaká prosím kontrarevoluce v r. 1968? To jako touha lidí po svobodě, demokracii a jejich snaha se zbavit totalitní KSČ?
Někde se stala chyba. Pletete 68. a 89. V 68. šlo o Dubčekův socialismus s lidskou tváří, s kterým přišla KSČ a v 89. to bylo proti KSČ, ale ještě ne pro kapitalismus. Ozbrojený odpor s cílem svržení stávajícího režimu je prostě kontrarevoluce a v tom 68. ty miliony nadšených lidí, mezi které se počítám, o těch vašich tisících toužících násilnou cestou dojít do kapitalismu, nikdo ani netušil. Bohužel. Protože, jak uvádí ten zákon, jich bylo plno.
Stará louka v Karlových Varech
Advokát Rozehnal by měl v dalším semestru vykládat studentům jak „hodní bolševici“ u nás mučili a zabíjeli řadu československých vlastenců i přeživší válečné hrdiny letce, bojující a nasazující vlastní životy ve 2. světové válce . A pak ti, co to mučení vydrželi, byli donuceni pracovat „nepodmíněně i 12 let“ v komunistických koncentračních pracovních táborech hlavně na „uranu“. Ti rudí sadisti a vrazi za to ještě dostávali skvělý plat a zlikvidovali tisíce lidí. Oni a jejich děti měli potom za odměnu výborně placené funkce. Na POLDOVCE v Kladně v 50. letech probíhala mj. likvidace umučených tak, že je házeli do vysokých pecí do žhavé oceli v dřevěných bednách, ze kterých se ještě někdy i ozýval nářek … A za to pak řada z katů, sadistů a mučitelů nedostala kriminál, ale dostala po listopadu 89 mimořádné odměny na rozloučenou ve výši minimálně 800.000,- až 1.200.000,- Kčs ( podepisoval to ministr Jan RUML ) , aby mohli snadněji začít podnikat … A tom se asi v učebnicích zatím nepíše a hned tak nebude !!!
Co se týká té doby a Mašínů. Pokud si sebe představíte jako nespravedlivě odsouzeného pilota někde v Jáchymovkách, kdy celá republika tleská Stalinovy, je to ještě horší než píšete. Pokud si sebe představíte jako pokladníka kterého zabili Mašínové, či jeho děti je to ale taky hrozné. A proto Ježíš říká odpouštějte aby Vám bylo odpuštěno a taky říká bděte.
Aplikace válečného práva na činy bratří Mašínů je velice pochybná. Oni například neměli možnost brát válečné zajatce, nemohli si je vzít sebou domů. A navíc, jakmile je příšlušník SNB viděl, bylo jasné, že by skončili na šibenici. Oni těžko měli jinou možnost, pokud se nechtěli stát mučedníky, protože kdyby SNB znalo jejich obličeje, byli by v zadrátovaném totalitním státě rychle dopadeni a exemplárně pověšeni.
Mašíni si svou svobodu vybojovali a nikdy se do Česka nevrátili, na protest proti tomu, jak jsme se nevypořádali s komunismem. A vývoj jim dává zcela za pravdu, už zase vytváříme autoritativní, byrokraticko-policejní stát, už zase máme zase na hlavě chomout. Jsme a budeme národ lokajů.
Otec byl v Jáchymově asi 12 let,já abych se přesvědčil co to obnáší jsem podepsal brigádu na dva roky,dobrovolně! Kdo nebyl na uranu neví která bije. Nikdo mě nemůže osočit že jsem byl prokomunistická svině. Ale jestliže Mašíni někoho svázali a potom podřízli je to svinec a prasečina. Navíc se tu dočtu a církvi,to byla zločinecká organizace které rovno nebylo,ještě dneska se rvou o majetek který jim sebral bolševik ale mnoho z něj sami nakradli. Dodnes se řeší jejich prznění dětí,je to svoloč. Havla vynechám,kult jeho osonosti je mi ukradený.
Když jste byl Vy a možná i Váš otec v jáchymovských dolech jako běžný pracovník, tak se Vám ta léta započítávala do odpracovaných let na důchod. Politickým vězňům z „uranu“ nikoliv. A co se týče prasečin , tak se jděte zeptat bývalých pohraničníků na jejich práci, kteří měli na starost hlídací vlčáky, jejichž výchova směřovala k roztrhání kohokoliv, kdo se vyskytl na hlídaném hraničním prostoru . JEDEN VLČÁK VŽDY SKÁKAL LIDEM DO TÝLA A DRUHÝ NA LEDVINY. PAK JE POHRANIČNÍCI I NĚKOLIK DNÍ NEMUSELI KRMIT. Šlo často o východní Němce a byly jich stovky, protože se to poznalo podle dlouhodobě zaparkovaných Trabantů a Wartburgů na ulicích v Železné Rudě …
Pro „Jan Petr“. Pod vaším komentářem nelze kliknout na „odpověď“, tak píšu zvlášť. Kromě razance jste ještě agresivní diskutér. Nevnucoval jsem vám názory, jen ty otázky Proč? a Kdo?. Ty jste ignoroval a přešel do osobních invektiv. Platí, že takovým lidem je lepší se obloukem vyhnout. Ale budiž. Je také psáno, jak píšete, že Stalin provedl čistky v armádě, čímž si ji podrobil. Spoustu zkušených důstojníků nahradili lidé sice politicky spolehliví, ale mnohdy naprosto neschopní. Přesto (nebo právě proto) s nimi válku vyhrál? Z toho vidíte, jak jsou ty otázky důležité. Je také uváděn Stalinův výrok, že v moderní době „vyhraje válku ten, kdo bude mít větší množství lepších strojů“. Možná přidáme „a víc lidí“, jeho slovy „nás mnogo“. A s těmi koncentračními tábory? Jsme zase u těch zpropadených otázek. Najděte si Proč? a Kdo? vynalezl ostnatá drát. Kam nás asi zavede.
Komunisti nebyli cestne bojujici stranou ozbrojeneho konfiktu a zenevske ci lidske umluvy nedodrzovali. Jakmile Masinove zajali policistu, neexistoval zadny scenar, kdy po pripadnem chyceni by Masinove nebyli popraveni. Ve valecnych konfliktech lze propustit zajatce bez toho, aby se jeden bal o zivot; v tehdejsi situaci tomu tak nebylo. Policista tedy nebyl zajatec ale hlavne ocity svedek, ktery by prispel k poprave Masinu. Na takovy luxus Masini nemeli. Kdyby Masini zabili vsechny policajty zeme, zda se, ze by to bylo pravne v poradku; skoda, ze tech masinu nebylo vic, mozna jsme nemuseli zit (a mnozi nevinni v dolech umirat) v tom teroristickem komunistickem svrabu.
S pokladnikem je to blby. Nicmene je to mnohem mensi triska, nez jake vyrobili komunisti pri kaceni svobodneho cs. sveta. Masinovska akce byla odpovedi na teror. Na teror bohuzel nelze odpovidat v hedvabnych rukavickach. Jak bylo receno mnohokrat, clovek s pistoli v komunistickem state byl jeho proverenou oporou; nikdo kdo by cestne rekl, ze si mysli, ze komunisti jsou zlo a ze pripravili zemi o svobodu, by ji nedostal. Drzeni pistole znamenalo prihlaseni se k jedne z bojovych stran, stejne jako mit uniformu. StBaci taky nemeli uniformu a presto byli legitimnim cilem odporu. Pokladnik mel pistoli proto, aby s ni chranil jak sverene mzdy tak komunisticke zrizeni, kdyby na nej bylo zautoceno.
Ja cin Masinu velice obdivuji. Jak ja, tak Masini, by jsme byli radsi, kdyby pokladnici neumirali. Kdybych mel soudit, tak se vzdy pridam na stranu Masinu nez na stranu drzitele proverene komunisticke pistole.