Hází spojenci na Islámský stát dost bomb? Srovnání ukazuje, že ne

Napsal/a -pes- 30. července 2015

V Iráku, Libyi či na Balkáně zasypaly spojenecká letadla vojenské cíle daleko větším množstvím raket a pum, než kolik v současné době odpalují na teroristy z organizace Islámský stát. Ve Spojených státech se tak stále silněji ozývá otázka: Neměli bychom přitvrdit?


Je tomu právě rok, co americké letectvo zahájilo operaci Bytostné odhodlání (Inherent Resolve), jejímž cílem jsou islamističtí fanatici z organizace Islámský stát (ISIS) operující v různých částech Iráku a Sýrie.

Micah Zenko při této příležitosti srovnal v časopise Newsweek letecké operace, jichž se v posledních desetiletích Američané zúčastnili, a došel k pozoruhodnému zjištění: V současné letecké kampani proti ISIS nehýří Američané příliš velkou aktivitou.

 

  Počet dnů kampaně Celkový počet vzletů Celkový počet leteckých útoků Podíl útoků na počtu vzletů Počet použitých raket
a pum
Průměrný počet útoků
za den
Průměrný počet pum svržených za den
 
Irák 1991 43 120 000 42 000 35% 265 000 976 6163
Bosna 17 3515 2470 70% 1026 145 60
Kosovo 77 38 004 14112 37% 28 018 183 364
Afghánistán 76 20 600 6500 32% 17 500 86 230
Irák 2003 26 41 000 15500 38% 27 000 596 1039
Libye 210 25 944 9700 37% 7642 46 36
Irák/Sýrie -ISS
361 16 164 3837 24% 15 245 11 43

 

Proč tomu tak je? Někteří politici, vysloužilí generálové a analytici přisuzují tento fakt přísným omezením, které Washington pro útoky na teroristy nastavil (je například zakázáno útočit na konvoje s naftou, které směřují do Turecka). Dalším důvodem může být skutečnost, že americká armáda nemá v místech operací pozemní specialisty, kteří by letecké útoky naváděli na cíl. Velmi pečlivě se dbá na to, aby útoky nezpůsobily ztráty mezi civilisty.

Už žádné vedlejší ztráty!

Právě obava o civilní obyvatelstvo podle kritiků ve svém důsledku způsobuje, že se Islámskému státu daří v částech Iráku a Sýrie přežívat. A to navzdory faktu, že se podle odhadů americké armády podařilo do května letošního roku při útocích zabít na 12 500 jeho bojovníků a zasáhnout 7655 důležitých cílů.

Z nejčerstvějších odhadů amerických zpravodajských služeb ovšem vyplývá, že ISIS stále disponuje mezi 20 000 a 31 500 bojovníky. Výše uvedené ztráty v jejich řadách jsou tak rychle nahrazovány novými silami, z nichž nemalá část přichází z jiných států včetně západní Evropy a USA.

Americké ozbrojené síly uvádějí, že dosud není znám žádný případ, kdy by při leteckých útocích zahynul civilista. Připouští ale, že výsledky bombardování se prověřují a vyšetřování pěti z nich je stále otevřeno. Naopak syrská lidsko-právní organizace se sídlem v Londýně (Syrian Observatory for Human Rights) tvrdí, že letecké útoky si již vyžádaly životy 162 civilistů, včetně 51 dětí a 35 žen.

Drtivá převaha

USA vyslaly do boje proti ISIS nebývale velké množství strojů i pilotů. Nad Irákem a Sýrií operuje 397 letadel a 1600 pilotů, uvedl nedávno vrchní velitel sboru náčelníků generál Martin Dempsey. To je daleko více, než bylo nasazeno například v roce 1995 v Bosně, o čtyři roky později v Kosovu a kolik se před čtyřmi lety zúčastnilo kampaně, která vedla k pádu režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. Nad Sýrií a Irákem navíc piloti čelí jen velmi slabé protiletecké obraně.

Odpověď na otázku, proč americké letectvo neútočí na příslušníky ISIS s větší intenzitou, ovšem prakticky znemožňuje skutečnost, že veškerá pravidla ohledně nasazení i metod odhadujících vedlejší ztráty jsou utajovány. Veřejnost ani neví, podle čeho jsou cíle vybírány a schvalovány velením kampaně.

Počátkem července uvedl americký ministr obrany Ashton Carter, že cíle útoků doporučují místní jednotky bojovníků proti Islámskému státu a Američané je pak ověřují a schvalují. Generál Dempsey při slyšení před americkým sněmovním výborem označil právě toto za problém – na výběru cílů se podílí velké množství subjektů s různými zájmy.

Na ISIS i z Turecka

Američany též omezuje skutečnost, že až dosud nemohli na ISIS operující v severní části Sýrie útočit z tureckých letišť (Turecko povolilo vzlety jen průzkumným letadlům). To se má nyní změnit. Turecko samo zahájilo nálety proti silám Islámského náletu a zároveň se prezident Recep Tayyip Erdogan dohodl s Barackem Obamou na hlubší vojenské spolupráci v této oblasti. Proti ISIS teď vzlétnou americká letadla s nákladem raket a pum i z turecké vojenské základny Incirlik.

3 komentáře

  1. teufel3424 napsal:

    TAkže Američané počkají, až si Turci pokšeftují s IS a potom pokračuje válka. A Turci tomu říkají podpora Američanů. Ty by blbého nenapadlo

  2. Petr Homoláč napsal:

    Neopomněl bych další pádný důvod – podařilo se zformovat silnou arabskou frontu asi 15 států proti Islámskému státu. Je tedy rozhodně vhodnější nechat Araby ať si tuto záležitost vyřídí v maximální možné míře sami.
    Samozřejmě je jedno co Amerika dělá, jestli hodně nebo málo, vždycky je to příliš nebo naopak naprosto nedostatečně a stejně dostane po papuli ze všech stran.

  3. český maloměšťák napsal:

    Více bomb – více práce pro dělníky ze zbrojovek a více zisku pro dělníky z bank ! Což znamená i více kladných údajů ve statistikách o HDP !
    Více bomb se tedy nakonec vyplatí všem. I státu (lepší rating a tak i výhodnější přístup k dalšímu zadlužování se).
    Anebo jedna bomba…ale pořádná a pořádně mastná. Nebo radši dvě. Sichr je sichr.

    Není totiž násilí jako násilí, jak před nedávnem psal pan Urban ve vztahu k excesům vůči tkzv. Sudetendeutsche.
    Rozlišujeme výhodné násilí..anebo třeba taky velmi výhodné násilí.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies