hakango via Foter.com / CC BY, zdroj

Extremismus, nacionalismus, populismus, vliv Ruska i Číny. Nový sud prachu na Balkáně

Napsal/a Robert Břešťan 10. května 2017

Zájmy Ruska, Číny, ale i Turecka, USA, Evropské unie se i v 21. století potkávají v Evropě, na Balkáně, konkrétně pak v malé Černé Hoře. Své politické a ekonomické zájmy tam má i Česko.

„Myslím, že po těch více než dvaceti letech od válek v bývalé Jugoslávii jsme na region západního Balkánu trochu pozapomněli a měli bychom se o něj jako mezinárodní společenství více zajímat,“ říká Janina Hřebíčková. Ta poslední tři roky vedla jako česká diplomatka misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Černé Hoře.

Celý rozhovor s Janinou Hřebíčkovou nabídne HlídacíPes.org zítra.

„Máme tu nové typy bezpečnostních hrozeb, nové typy útoků nejen ze strany barbarů jako je takzvaný Islámský stát. Jsou tu nové bezpečnostní výzvy, jež mají svůj odraz právě i v dění na Balkáně,“ upozorňuje Hřebíčková, jež dříve jako novinářka a ředitelka televize OSN zažila pět různých válek v bývalé Jugoslávii a na Blízkém východě.

Tichá studená válka

Region Balkánu je dlouhodobě předmětem zájmu mocností, nejen USA, Evropské unie, Ruska, Turecka a dalších zemí.

V radikální podobě se to vloni na podzim projevilo v Černé Hoře. Před parlamentními volbami měl v Černé Hoře proběhnout pokus o převrat včetně zavraždění tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče a dosazení proruského vedení. V pozadí byli údajně srbští a ruští nacionalisté.

Svůj vliv mohl mít i fakt, že v té době finišovalo schvalování vstupu Černé Hory do Severoatlantické aliance.

„V Černé Hoře je taková tichá studená válka mezi západními a východními hodnotami a zájmy,“ poznamenává Hřebíčková. Hybridní válka se tam podle ní projevuje „přes banky, pojišťovací agentury, hotely, turistické agentury, přes peníze, obchodníky a obchody“.

Zakázka nejistá

Svůj strategický projekt měla v Černé Hoře mít i Česká republika – výstavbu druhého bloku uhelné elektrárny Pljevlja. Zakázka za zhruba deset miliard korun měla být společným černohorsko-česko-slovenským projektem.

Jenže od 1. ledna 2017 je v rámci zemí OECD de facto zakázáno státní financování a pojišťování exportu takzvaně špinavé energie a vidina zakázky pro českou Škodu Praha je dosti nejistá.

„Jednání mezi českou a černohorskou stranou pokračují, hledají se další cesty spolupráce,“ říká Hřebíčková s tím, že probíhají diskuse o jiných možnostech financovaní.

„Když se staráte jako diplomat a šéf mise OBSE v Černé Hoře s ostatními kolegy o bezpečnostní a demokratizační reformy, tak víte, že místní vláda by určitě raději viděla české, slovenské či jiné evropské investice, než nějaké jiné. Zda a jak se ale Škoda Praha s Černohorci domluví a která banka kterého státu to případně zafinancuje a zda to černohorská vláda přijme, to ještě uvidíme,“ konstatuje Hřebíčková.


  • Jak vypadá radikalizace různých náboženských skupin na Balkáně?
  • Jak se v Černé Hoře i jinde v Evropě projevuje ruská hybridní válka?
  • O co na Balkáně usiluje a má usilovat Česká republika?
  • Je důvod obávat se nové uprchlické vlny směřující právě přes oblast Balkánu?

DOZVÍTE SE ZÍTRA NA HlídacíPes.org V ROZHOVORU S JANINOU HŘEBÍČKOVOU

5 komentářů

  1. Tichý napsal:

    Podle titulku jsme my v České republice i zásluhou Miloše Zemana a Andreje babiše zcela jasný a nezpochybnitelný Balkán.

  2. Karel Novotný napsal:

    Nejen v Černé Hoře. Proč myslíte, že největším „úlovkem“ ve Wikileaks a nyní hlavním argumentem proruských webů vůči Sorosovi je ten (neškodný!) email týkající se Albánie(jmenování Lajčáka). Proč je Soros obviňován ze současné krize v Makedonii?
    Takže Balkán je rozhodně oblast proxy war Západu proti Rusku – zatím naštěstí hlavně informační.

    • Robert Břešťan napsal:

      Myslím, že zítřejší rozhovor s J. Hřebíčkovou se Vám bude líbit.

  3. Josef napsal:

    Balkán byl a bude vždy nevypočitatelným poloostrovem Evropy.V této oblasti se vždy s různou mírou střetávaly zajmy mocností.Trvalým katalyzátorem je v této oblasti Rusko.Ostatní mocnosti zanikly, nebo se neangažují ,jen Turecko se v poslední době vzchopilo a má své zájmy ,které prosazuje.EU po zlé zkušenosti z minulosti se angažuje velmi obezřetně ,jakoby s obavami s nedobrého budoucího scénáře.Čínský vliv na Balkáně je nečitelný vtom, jaké cíle sleduje,ale je znát.Srbsko prodělalo těžký šok po rozpadu Jugoslávie a hledá novou identitu. Vstup Srbska do EU by bylo možno brát jako pozitivní krok ,ale vyvolá negativní reakce Turecka a tím zhoršení situace na celém Balkáně.

  4. Němec napsal:

    V České republice se Islámským státem straší aby byl kryt skutečný nepřítel. Svého času jistý dobře informovaný pán poukázal na bezpečnostní hrozbu našeho prezidenta. Dovede si někdo představit ten klid, kdyby pánové Zeman a Babiš byli tam, kam patří? Ten sud prachu není jen na Balkáně. Zatím se manipuluje za podpory národa ústava. Co na to naše policie a armáda, kteří nás mají chránit a né kolaborovat s okupantem jako v minulosti.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies