Druhá světová válka a 40 let komunismu: Česko nadále patří mezi země s nejmenším počtem cizinců
Určit, kolik procent cizinců v poměru k domácí populaci žije v jednotlivých zemích světa, není snadné. Do výpočtů se promítá imigrace, cestování za prací, přesídlení v rámci EU, ale i porodnost a úmrtnost v dané zemi.
Nic také není černobílé. I když kupříkladu Velká Británie a Irsko patří mezi země, které jsou velmi vyhledávané lidmi z východní Evropy, Afriky i Asie, sami Britové a Irové představují nezanedbatelné množství cizinců v ostatních anglicky mluvících zemích.
Nejvyšší podíl cizinců žije v bohatých zemích s relativně otevřeným přístupem k imigraci a možnostem získat za příslušných podmínek občanství. Patří sem například Kanada, Austrálie nebo země Perského zálivu. Jasnou jedničkou v poměru k počtu obyvatel malé Lucembursko následované Švýcarskem a Novým Zélandem.
Graf a datové podklady poskytla společnost Helgi Library.
V absolutních číslech žije největší počet lidí narozených v zahraničí ve Spojených státech. Podle průzkumu Pew Research Center to v roce 2013 bylo 41 miliónů lidí. V poměru k počtu populace jde ale „jen“ o 13,1 % obyvatel.
Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že počet obyvatel Česka se loni zvýšil o 15 600 lidí na rovných na 10 553 843 lidí. Protože více lidí zemřelo, než se narodilo, za přírůstek může hlavně zahraniční migrace. Ta přitom byla vloni nižší než o rok dříve: do ČR se přistěhovalo 34 900 lidí, zejména Slováků a Ukrajinců.
Česká republika, jak v důsledku druhé světové války i 40 let komunismu, nadále zůstává výrazně homogenní společností, počet cizinců v populaci představuje (podle Pew Research) 7,1 %. Nejvíce jsou mezi cizinci zastoupeni Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Zhruba 40 % všech cizinců žijících v ČR představují občané Evropské unie.
ZDROJ: Ředitelství cizinecké policie ČR, data k 12/2015
Údaje z posledního sčítání lidu nabídla i vyšší čísla – podle dat z roku 2011 v ČR 359,7 tisíc mužů narozených v cizině a 335,7 tisíc žen (tj. mezi muži představovali lidé narození v zahraničí 7 %, u žen 6,3 % populace). „Vyšší podíl osob pocházejících z ciziny mezi muži než mezi ženami je patrný ve všech věkových skupinách mezi 20-59 lety, což odpovídá převážně pracovně motivované imigraci v nedávné době,“ komentoval to Český statistický úřad.
Odhaduje se, že naopak v zahraničí nyní žije zhruba 360 tisíc Čechů. Nejčastěji odcházejí za prací, nejvíce jich je na Slovensku, v Německu, Rakousku a v USA. Vloni se z České republiky vystěhovalo bezmála 19 tisíc Čechů a Češek.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Každý chovatel, třeba psů, ví jak takový rod dopadne pokud se nepromísí zahraničním krytím. Už komunistům se náš rod podařilo morálně zdegenerovat. A teď se o to pokouší náš prezident a jemu podobní. Českému národu a spolkům jako ANO už nevadí střet zájmů, kolaborace, lhaní v přímém přenosu, zrada vysloužilých vojáků, nácci se státními vlajkami, zbabělá a podlézavá vláda, rejdiště špionů. Hlavně, že se máme pořád dobře jako i za Hitlera. Než nás naši řvouni a okolí zničí.
Napsal již nepochybně kdysi dávno zahraničně pokrytý Čech J:Nemec 🙂
Na hodnocení statistiky má vliv, že některé země, konkrétně USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland jsou přistěhovalecké v tom smyslu, že označení Američan či Australan není etnické, národnostní, ale pro ty, co mají (dostali) občanství. Proto u nás a v ostatních evropských zemích máme takový problém s integrací cizinců: označení Čech označuje národnost, ne držitele občanky.
Zajímavé je, že český stát býval vícenárodnostní zcela přirozeně celé tisíciletí – žili tu miliony rodilých Němců i spousta Židů. A bylo to blahodárné, české země bývaly velmi vysoko v rozvoji kulturním i ekonomickém i ve světovém měřítku. Ještě prvorepublikové Československo bývalo kolem 7. místa v hospodářské síle na světě a přitom z 95% to táhly jen české země bez Slovenska. Dnes jsme někde níže než na 50. místě. Poměrně rychlý sešup.