Donald Trump, strašák pro český rozpočet. České výdaje na obranu by se měly zvýšit o 100 %

Napsal/a Robert Břešťan 24. listopadu 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

S vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách začali čeští politici otevřeně připouštět, že nezbude než výrazně zvýšit výdaje na obranu, armádu a její výstroj a výzbroj. Trump totiž patří k hlasitým kritikům faktu, že drtivá většina členských států Severoatlantické aliance zdaleka neplní závazek vydávat na obranu nejméně 2 % svého HDP.

Pro Českou republiku, jejíž výdaje na obranu patří mezi nejnižší v NATO, by to znamenalo zvýšit obranný rozpočet skokově téměř na dvojnásobek. Na což státní rozpočet není a dlouho ještě nebude připraven.

Obranu si odepište

Česká republika nyní vydává na obranu 1,09 % HDP, vládní plán počítá s tím, že někdy k roku 2020 by to mohlo být již 1,4 % HDP. I to je ale hluboko pod dvouprocentním závazkem.

„Je to můj odhad, střelba s páskou přes oči v tunelu – na 2 % HDP se dostaneme v roce 2025, když vše půjde optimálně,“ tipl si na konferenci Aspen Institutu ministr obrany Martin Stropnický.

„Rétoriku USA musíme brát racionálně. Já být jimi, taky bych hudroval. Ona rétorika se asi zaktivizuje a nezůstane jen o slov. Chce to ale časový plán, skokem to nejde,“ dodal Stropnický.

obranagraf

studie Aspen Institute, Česko: Jak jsme na tom?

S rostoucím tlakem z USA počítá i český velvyslanec při NATO Martin Povejšil. „Nebude to ale špatně, protože Evropa už řadu let slyší zpoza Atlantiku, že musíme se zvyšováním svých obranných schopností něco dělat, ale donedávna byl výsledkem spíše opak.“

Povejšil upozorňuje na to, že s ohledem na unijní rozpočtová kritéria by se do budoucna výdaje na obranu nemusely započítávat do tříprocenního limitu pro deficit státního rozpočtu. „Debatuje se o tom. K žádné změně ale nedošlo, i s poukazem na to, že jsou země EU, které to zvládají i v rámci toho limitu,“ říká Povejšil

Nad požadovanými 2 % HDP výdajů na obranu je nyní v celém NATO jen šestice zemí: Estonsko, Turecko, Francie, Polsko, Řecko a USA.

hdpobranagraf

studie Aspen Institute, Česko: Jak jsme na tom?

„Teď přijde Trump a jeho lidé a budou říkat, že pokud nebudete sami dávat na svou bezpečnost dvě procenta HDP, nebudeme vám bezpečnost garantovat. Plus je možné, že spolu s tím bude znít – měli byste ty zbraně nakupovat od nás,“ odhaduje bezpečnostní expert a někdejší diplomat Tomáš Pojar.

Ten také vedl expertní skupinu projektu Aspen Institutu „Česko: Jak jsme na tom?“ zaměřenou na otázky bezpečnosti a obrany (níže seznam doporučení expertní skupiny pro Česko).

Připravte se bránit sami

Spoléhání se na článek 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o kolektivní obraně, podle Pojara není samospasitelné. „Článek pět nemůže existovat ani fungovat bez článku tři, který říká, že obranyschopnost má budovat každý členský stát,“ varuje Pojar.

Na to už dříve v rozhovoru pro HlídacíPes.org upozornil někdejší diplomat a ministr obrany Luboš Dobrovský.

Naše vlády měly dlouho falešný pocit, že vše je v pořádku, že NATO je tak silné, že se nemůže nic stát a že nám stačí mít malou profesionální armádu. Naše celá obrana je slabá i v tom, že naše vlády – nevím jestli záměrně, či kvůli nedostatečné znalosti angličtiny – špatně překládají pátý článek Washingtonské smlouvy,“ řekl Dobrovský a vysvětlil:

Pátý článek nevytváří automaticky povinnost všech bránit napadaného člena. Říká, že dojde k hlasování. Kromě toho smlouva obsahuje i třetí článek, který ukládá všem členským zemím, aby vytvořily takovou obrannou sílu, která bude schopná bránit se napadení až do aktivace pátého článku a není tam žádný časový interval.“

Ministr obrany Martin Stropnický sice přiznává, že české výdaje na obranu jsou hluboko pod požadovaným limitem, ale trend je podle něj nyní správný.

„Příští rok budeme mít 52,5 miliard rozpočet, když jsem nastupoval, bylo to 42,7 mld. Nyní je to asi maximum možného. Ale nevylučuji, že to, co se kokem nás děje může mít dynamizující vliv,“ řekl Stropnický na konferenci Aspen Institute.

Ve výhledu let 2019 – 2020 by výdaje podle něj měly dosáhnout na 1,4%. „I když vím, že to není zázrak,“ dodal Stropnický.


Doporučení studie Česko: Jak jsme na tom?
— Pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost v rámci kapitoly Ministerstva vnitra (včetně Policie ČR a UZSI), Ministerstva obrany (včetně Vojenského zpravodajství), Bezpečnostní informační služby i Národního bezpečnostního úřadu a to nejen nominálně, ale i s ohledem na celkovou skladbu státního rozpočtu a ve vztahu k HDP.
— Zaměřit se na posílení kvality (v případě armády a zpravodajských služeb i počtu) a dlouhodobé udržitelnosti zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil, investovat do lidského faktoru. Umožnit bezpečnostním sborům a ozbrojeným silám najímání vysoce kvalifikovaných a s ohledem na situaci na pracovním trhu „drahých“ expertních pracovníků, které nelze honorovat v rámci běžných platových tabulek.
— Zaměřit se na investice do moderních zbraňových systémů i moderních technologií, vynakládat na investice doporučených 20 %  z jednotlivých rozpočtů, rozhýbat a zjednodušit akviziční procesy a návazně udržovat adekvátní výdaje v oblasti provozu, personálu a infrastruktury
— Soustředit se na zvyšování investic do efektivního výzkumu, vývoje a inovací v oblasti bezpečnosti a obrany, což umožní dlouhodobé udržení konkurenceschopnost a zároveň obranyschopnosti ČR.
— V rámci NATO i EU podporovat navyšování schopností jednotlivých členských zemí. Klíčové je zachování celistvosti a funkčnosti obou uskupení, jež jsou zárukou bezpečnosti ČR.
— Posílit roli Bezpečnostní rady státu a zřídit při Úřadu vlády post Národního bezpečnostního poradce, který by měl za úkol kontrolovat a prosazovat plnění rozhodnutí Vlády a koordinovat činnost jednotlivých resortů a institucí.
— Posilovat důvěryhodnost českých institucí včetně zpravodajských služeb. Jedině důvěryhodné instituce dokáží získat relevantní informace od svých zahraničních partnerů. V rámci výměny informací nemůžeme být zároveň výhradně konzumenty, i zde musíme mít co nabídnout. Česká republika je, jakožto malá země, na fungující výměně informací zcela závislá.
— Brát vážně tvrzení BIS, že v roce 2015 v ČR nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace a že mezi ruské priority patřily operace vedené v rámci informační války v kontextu ukrajinské a syrské krize a dále politická, vědecko-technická a ekonomická rozvědka.
— Pokračovat v konzervativním přístupu k migrační a azylové politice.
— Zaměřit se na vybudování skutečně funkčního systému kybernetické obrany, posílit kapacity jednotlivých složek českého státu a všech součástí kritické infrastruktury včetně získání vlastních ofenzívních schopností.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)