Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Do živých svazků tajných služeb bude moci vstupovat speciální komise soudců, státních zástupců a ministerských náměstků

 -   - 

SONY DSCalphaville” Autor: i k o / photo on flickr

Živé svazky tajných služeb by měla v budoucnu kontrolovat pětičlenná komise složená ze současných i bývalých soudců a státních zástupců, členem bude moci být i státní úředník ve funkci náměstka ministra. Nově se také zavede sněmovní kontrola civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace. Počítá s tím věcný záměr zákona, který předloží premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Parlamentní kontrolu zpravodajských služeb dosud vykonávají sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS a Vojenského zpravodajství. Nespadají pod ně všechny tři zpravodajské služby a kontrola je omezena výhradně na skončené věci. To se má změnit.

Nově by měla vzniknout i sněmovní komise pro kontrolu civilní rozvědky, která svou činnost vykonává v zahraničí. Ta dosud nemá ani vlastní zákon a její práci upravují pouhé tři obecné paragrafy zákona o zpravodajských službách.

Kontrola živých svazků

Důležitější změna se ale týká nového, druhého stupně kontroly. Pokud vláda nebo sněmovní komise zjistí, že při činnosti tajné služby mohl být porušen zákon nebo ústavou zaručená práva, požádá o prošetření nový kontrolní orgán, složený například ze soudců nebo státních zástupců. A ten by již mohl i vstoupit do živých svazků.

“Kontrolní činnost prováděná kontrolním orgánem druhého stupně nebude omezena toliko na věci a případy, ve kterých zpravodajská služba svou činnost již ukončila, ale bude moci vstupovat i do tzv. živých kauz, avšak výstupy budou utajované v režimu přísně tajné,” navrhuje Sobotka v materiálu, který má redakce HlídacíPes.org k dispozici.

I zde bude existovat omezení – tajná služba bude moci odepřít vstup do svazku, pokud by to mohlo zmařit probíhající operaci. Nebude to ale jen na uvážení ředitele služby, souhlasit bude muset i předseda vlády.

Výsledky šetření předá druhostupňový orgán zpět tomu, kdo ji o šetření požádal, tedy sněmovní komisi nebo vládě. Její verdikt bude sice veřejný, odůvodnění ale už nikoli. Má podléhat takovému stupni utajení, jako byly informace, se kterými pracoval – dá se tedy předpokládat, že ve většině případů půjde o přísně tajné. Na tento stupeň také budou muset být všichni členové nového orgánu prověřeni.

V praxi tak může dojít k situaci, kdy nový orgán bude řadu měsíců nečinný, a teprve poté, co komise nebo vláda zvednou varovný praporek, sejde se a začne vyšetřovat.

Pět moudrých

Nová rada bude volena poslaneckou sněmovnou na návrh vlády. Členem se bude moci stát bývalý nebo současný soudce krajského, vrchního, nejvyššího, nejvyššího správního a ústavního soudu, státní zástupce od úrovně krajského státního zastupitelství výš včetně šéfa nově uvažovaného protikorupčního speciálu, dále pak člen kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu nebo náměstek na ministerstvu.

Věkový limit pro zvolení do funkce byl stanoven na 40 let, předpokládá se bezúhonnost a prověření na stupeň přísně tajné. Po dobu výkonu funkce, která má být pětiletá a bude možné ji jednou zopakovat, bude výkon mandátu původního povolání nebo státní služby pozastaven. Výjimkou mají být soudci Ústavního soudu a členové kolegia NKÚ, kterým mandát zanikne.

Zvoleni naopak výslovně nebudou moci být bývalí nebo současní vojáci, příslušníci zpravodajských služeb, policisté, celníci, hasiči, toto omezení se týká dále prezidenta republiky, poslanců, senátorů nebo členů vlády. Člen komise nebude smět být členem politické strany ani hnutí, a to tři roky zpětně.

Člena komise bude moci sněmovna i odvolat, a to bez udání důvodu. Má se tak zajistit případné urychlené řešení situace, kdy by člen komise ohrožoval bezpečnostní zájmy ČR. “Pro možnost odvolání bez udání důvodu hovoří zvláštní charakter navrhovaného orgánu a zájem vlády a sněmovny na zachování důvěry v něj,” píše ve věcném záměru premiér Sobotka.

Píše se paragrafované znění

Premiér Sobotka svůj návrh projednal se zástupci všech stran zastoupených ve sněmovně. Zákon byl zařazen do plánu legislativních prací na rok 2016 a nyní se píše jeho paragrafované znění.

V koalici nejspíš nebude mít Sobotka s prosazením nové úpravy problém. “Vypadá to rozumně, z navrhovaných možností je to dobrá varianta,” říká poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Ta před časem podobný model kontroly živých věcí navrhovala i v případě Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Podle opozičního poslance Daniela Korteho (TOP 09) je ale návrh ukvapený a není vůbec jisté, zda je potřebný. Upozorňuje například na to, že pokud má být kontrola vykonávána jen u operací probíhajících na území ČR, je zbytečné zavádět komisi pro kontrolu ÚZSI, která z principu vykonává činnost výhradně v zahraničí.

“Není-li třeba učinit změnu, je třeba ji nečinit,” říká Korte. Druhý stupeň kontroly považuje za nadbytečný, bylo by podle něho například možné sdružit stávající komise do jedné, která by hlídala činnost všech zpravodajských služeb, a posílit jí pravomoci. Korte namítá, že zcela chybí stanovení odpovědnosti nového orgánu. “Sněmovní komise jsou ze své činnosti odpovědné sněmovně jako celku. Komu bude odpovědný druhý stupeň,” ptá se poslanec Korte.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (2)
  1. petrph napsal - dne 1.3.2016

    Jsem si vzpomněl na zápletku románu Ikona od Forsytha. Jak si americká tajná služba vedla tajné záznamy o svých kontaktech v Sovětském svazu. A jenom co je musela – dle podobného zákona zpřístupnit podobným kontrolním orgánům, tak ty jejich lidi v Rusku zatkla KGB… Prostě ta jména Rusům někdo prodal…

  2. Hugo napsal - dne 7.3.2016

    Další krok k hromadění vlastní moci na cestě k totalitě… Náměstek ministra a bývalý prokurátor budou špiclovat u tajných služeb, jestli náhodou někdo nejde politickým mocipánům po krku? A já bláhový myslel, že horší už to být nemůže…