HenryLeongHimWoh via Foter.com / CC BY-SA,

Do Česka vloni dorazil rekordní počet čínských turistů. Tvrdík jich pro příští roky slibuje milión

Napsal/a Robert Břešťan 1. března 2016

Počet čínských turistů v České republice v posledních pěti letech setrvale roste. Vloni do Česka přijelo 285 tisíc Číňanů, o 35 procent více než o rok dříve. Praha jich chce letos nalákat ještě víc.

Průměrná útrata na osobu a den za cestu do ČR činí 3900 korun. Údaje za rok 2015 na dotaz HlídacíPes.org poskytla agentura CzechTourism. „Drtivá většina, 69 % ze všech čínských hostů, přijelo do Prahy, dalšími oblíbenými kraji jsou Jihočeský a Karlovarský,“ říká mluvčí agentury CzechTourism Martina Fišerová.


                     Počet hostů    Počet přenocování

2012              152 866             248 911

2013              174 263             278 117

2014              211 014             344 238

2015             285 404              474 676

ZDROJ: CzechTourism (čínští turisté v ČR) 


Další nárůst se dá očekávat spolu se zprovozněním a větším vytížením nových leteckých linek z Číny do České republiky.

Síla televizní romantiky

Velmi optimistický odhad nárůstu čínských turistů nabídl nedávno ve vysílání televize Nova Jaroslav Tvrdík, prezident Smíšení česko-čínské komory vzájemné spolupráce: „My dneska reálně hovoříme o potenciálu třeba pro nejbližší tři roky až jeden milion čínských turistů v Praze.“

Důvodem má být – vedle celkové vstřícnosti většiny politického spektra vůči Číně – především to, že v zákoutích Prahy vznikl populární čínský film „Jen my víme kde.“ „Romantický snímek natočený v exteriérech historické části Prahy může strhnout lavinu zájmu čínských turistů o návštěvu hlavního města,“ očekává i CzechTourism.

Šlo o vůbec první čínský film natáčený v České republice. Dostal i českou filmovou pobídku ve výši zhruba 8 milionů českých korun. Podobný model „sekundární propagace“ Prahy zafungoval před několika lety  v případě přílivu turistů z Jižní Koreji, kde slavil úspěch seriál Milenci v Praze.

Rok po premiéře seriálu počet turistů z Jižní Koreje vzrostl o více než 60 %. Pomohlo i zavedení přímého leteckého spojení mezi Prahou a Soulem; podobná kombinace faktorů může zafungovat i nyní ve vztahu k Číně. Po již zavedené lince z Pekingu se nově začíná létat z Prahy i do jedenáctimilionového Čcheng-tu, pátého největšího čínského města. Ještě letos by mělo přibýt letecké spojení do Šanghaje.

229 miliard dolarů

Čínské turisty si s ohledem na množství financí, jímž při svých cestách do Evropy disponují, předchází většina evropských zemí. Naposledy problematické vstřícné gesto udělali pražští radní, když podepsali takzvanou sesterskou smlouvu s Pekingem.

Stále rostoucí finanční sílu Číny a jejích turistů potvrzují i čerstvá analýza čínského turistického trhu společnosti GfK. Podle ní z Číny v roce 2015 vyrazilo do zahraničí 109 milionů turistů a celkově utratili 229 miliard dolarů (v přepočtu 5,72 bilionu korun).

„Tato statistika potvrzuje vedoucí pozici Číny jakožto jedné ze zemí s největším počtem turistů vyjíždějících do ciziny, a to jak z hlediska počtu cest, tak i výše útraty v zahraničí,“ konstatuje analýza s tím, že Číňané mají zájem o nové destinace.

Až do roku 2013 byl u čínských turistů cestujících do zahraničí populární především Hongkong díky podobné kultuře, nízkým nákladům na dopravu a snadné dostupnosti. Od roku 2014 se však stále více čínských turistů vydává na nová místa, která kromě nakupování nabízejí i zajímavou historii a kulturu.

Na začátku listopadu 2015 patřila mezi pět nejoblíbenějších destinací čínských turistů (počítají se letecké cesty s noclehem) Jižní Korea (nárůst počtu turistů o 112 procent oproti roku 2011), Thajsko (nárůst o 263 procent), Hongkong (nárůst o 37 procent), Japonsko (nárůst o 157 procent) a Tchaj-wan (nárůst o 54 procent).

Pro Číňany, kteří se vydávají mimo Asii, nadále zůstává nejvyhledávanějším cílem Evropa. Za poslední čtyři roky vzrostly výjezdy Číňanů do Evropy bezmála o sto procent.

2 komentáře

  1. český maloměšťák napsal:

    Ano, Čína je příkladem toho, jak se téměř tržním způsobem podařilo (nevědomky) uskutečnit program (pakliže jde tento proces nazvat programem – o tom by více asi věděli Nixon, Kissinger a Mao Ce Tung) Pay For Stay. Neboli vtažením Číny do procesu globalizačních nedošlo k masivnímu exodu Číňanů (ponejvíce mladých mužů s mobily :-D)))) např. do Evropy. Jejich motivace byly jiné.
    A přeci se stále najdou chomouti, kteří Teng Siao Pchingovi budou spílat do krvavých diktátorů….
    Podle mého jde o chomouty , kteří jakživa nevytáhli z bídy ani jednoho člověka, natož stamiliony. Anebo o chronické žvanily. Anebo o placené agitprop nicky.

    Podobný program Pay for Stay by časem mohl znamenat přlivy afrických , pakistanských, afghanských či sysrských turistů.Z čehož by ale nic neměly zbrojní firmy, je úvarující banky a jejich služebníčkové a pohůnci. Toť problém.
    A tak zde máme přílivy urchlíků (ale i ti konzumují, spotřebovávají – jenže v rekolonizačním modu, v modu reexportu kdysi i aktualně vyvezených nespravedlností).

    Netřeba se tedy nad masivními příjezdy čínských turistů rozčilovat, je třeba se rozčilovat úplně nad něčím jiným.

  2. J: Nemec napsal:

    Pozor na pana Tvrdíka, už se paseky nadělal dost. Číňané až se dozví, že existuje osmihodinová pracovní doba, volné soboty a přídavky na děti, tak se už do Číny nevrátí. Nás ušlapou a Čína bude mít po hospodářském zázraku.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies