Facebook Úsvit národní koalice,

Datová analýza: Úsvit ve sněmovně hlasuje s pravicí, vláda nabrala přeběhlíky

Napsal/a Kamil Gregor 29. prosince 2015

Někteří bývalí poslanci Úsvitu hlasují nyní ve Sněmovně s vládou, zbytek klubu zase s ODS a TOP 09. Vyplývá to z analýzy hlasovacích koalic v roce 2015.

K zobrazení hlasovacích koalic používám statistickou metodu nazývanou analýza hlavních komponent. Výstupem metody je dvourozměrný graf dole, v němž je každý poslanec zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tzn., kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden „pro“ a druhý „proti“).


Poznámka: Graf je pohyblivý – animaci můžete spustit kliknutím na ikonu trojúhelníčku (►) vlevo dole.

Jak je vidět, poslanci ze stejné strany se shlukují k sobě, protože často hlasují podobně. Změny v poloze poslanců ukazují, jak se během volebního období měnilo jejich hlasovací chování, tedy to, kdo s kým hlasoval. Podobné analýzy jsem v minulosti publikoval pro řadu parlamentů po celém světě, např. pro Poslaneckou sněmovnu, Senát, pro zastupitelstva v Praze, Brně či Ostravě, ale i třeba pro hlasování států v Radě bezpečnosti OSN.

Z vizualizace vyplývá, že Sněmovna se od posledních voleb v roce 2014 víceméně stabilně dělí na tři hlasovací bloky – 1/ poslance vlády tvořené ČSSD, ANO a KDU-ČSL (v grafu vlevo), 2/ poslance KSČM (vpravo nahoře) a 3/ poslance ODS a TOP 09 (vpravo dole).

Tato konfigurace je způsobená skutečností, že se ve Sněmovně opakovaně objevuje několik různých hlasovacích koalic. Někdy společně hlasuje vláda proti všem opozičním stranám. V poslední době to bylo např. při hlasování o státním rozpočtu na rok 2016. Tato hlasovací koalice není nejčastější, ačkoli bychom to z podstaty dělení parlamentu na vládu a opozici očekávali.

Častěji se stává, že část opozičních poslanců hlasuje společně s vládou proti zbytku opozice. Při některých hlasováních např. komunisté hlasují osamoceně proti celému zbytku Sněmovny. Nedávno to bylo např. při hlasování o registru smluv nebo během hlasování o usnesení, které kritizuje Evropskou unii za kontroverzní směrnici nařizující označovat zboží vyrobené v izraelských osadách na okupovaném palestinském území. Jindy se naopak komunisté spojí s vládou proti ODS a TOP 09.

Poslanci Úsvitu se původně nacházeli někde mezi pravicovou a levicovou opozicí, což odpovídá tomu, že občas hlasovali společně s komunisty proti ODS a TOP 09 a jindy tomu bylo právě naopak. Po rozpadu klubu se ale osm poslanců, kteří v něm stále zůstávají, přiklonilo výrazně na stranu pravicové opozice.

S ODS a TOP 09 se klub Úsvitu spojil proti všem ostatním stranám např. při hlasování o změnách rozpočtového určení daní, které zvyšují rozpočty krajů (pravice byla proti, protože chtěla současně zvýšit rozpočty obcí), při hlasování o pozměňovacím návrhu ke státnímu rozpočtu na rok 2016, který měl snížit dotace Ministerstva životního prostředí pro neziskové organizace, nebo při hlasování o novele zákona o významné tržní síle, jež má chránit dodavatele potravin proti nekalým praktikám obchodních řetězců.

Zajímavé je sledovat nezařazené poslance. Ti totiž nejsou svázaní stranickou disciplínou, takže jejich hlasovací chování může být velmi proměnlivé. A to hlavně v době, kdy na nich závisí křehká vládní většina. Zejm. v období 2010-2013, když bylo nezařazených velké množství, někteří z nich přebíhali mezi vládou a opozicí hned několikrát podle toho, jestli byly jejich hlasy zrovna potřeba (třeba Josef Dobeš).

Nyní jsou ve Sněmovně vidět rozdíly mezi nezařazenými poslanci, kteří opustili klub Úsvitu. Většina z nich hlasuje podobně jako jejich bývalí straničtí kolegové, dva z nich se ale přidali k vládnímu táboru – v menší míře Milan Šarapatka, který s vládou hlasoval zejména o procedurálních návrzích o zařazení či přerušení projednávání některých bodů, a ve velké míře pak Karel Pražák.

Ten se spojil s vládou proti opozici (a tedy i proti zbytku jeho bývalých kolegů) např. při hlasování o novele energetického zákona, jež mimo jiné mění výpočet poplatku za obnovitelné zdroje energie, nebo během hlasování o změnách regulace reklamy z pera TOP 09, jež měla omezit korumpování lékařů farmaceutickými firmami.

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies