Dalším útokům se nevyhneme. Se zvráceným islámským extremismem musí Evropa aktivně bojovat

Napsal/a Jan Stehlík 30. srpna 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Španělsko dlouhodobě čelí hrozbě terorismu jak z řad separatistů, tak islámských extremistů. Od roku 2004, kdy stoupenci al-Kájdy spáchali v Madridu dodnes nejkrvavější útok v Evropě, zadržely španělské úřady stovky podezřelých teroristů a překazily řadu plánovaných útoků.

V současné době Španělé sledují přibližně 1000 podezřelých z teroristických aktivit. Poslední události v Barceloně tak představují smutnou, ač ne překvapivou připomínku reálné hrozby v zemi.

Útoky ve Španělsku zejména poukazují na širší problém mezinárodního vlivu islámského extremismu, jehož stoupence pohání touha nastolit totalitní teokracii založenou na násilně politickém vnímání islámu. Militantní organizace a jednotlivci hlásící se k této ideologii každoročně vraždí tisíce lidí po celém světě.

Finsko, Německo, Švédsko…

O jejich mezinárodním charakteru svědčí i útok ve Finsku, který následoval krátce po těch ve Španělsku. I Finové se s rostoucím problémem islámského extremismu potýkají dlouhodobě. Již v roce 2014 ředitel finské bezpečností informační služby Supo označil za nejvážnější hrozbu možnost útoků ze strany jednotlivců loajálních islámskému extremismu.

V listopadu 2016 Supo uvedla, že ze země vycestovalo alespoň 80 zahraničních bojovníků. Mezitím se počet sledovaných potenciálních teroristů v zemi mezi lety 2012 a 2017 zvýšil o 80 %. Situace je podobná ve Velké Británii, Francii, Německu, Švédsku a dalších zemích, kde k násilí ze strany islámských extremistů dochází každých pár měsíců.

Krvelačné aktivity islámských extremistů v Evropě a Severní Americe v tomto ohledu nepředstavují jejich obranu před expanzivním Západem, ale naopak – expanzivní agresi proti Západu. Útoky jsou vedeny proti bezbranným civilistům, a to i v zemích, které se v převážně muslimských zemích angažují minimálně.

Právě zasažené Finsko například v rámci koalice proti takzvanému Islámskému státu posílá humanitární pomoc, ale odmítá se angažovat použitím síly. Džihádistické organizace jako Al-Kájda nebo ISIS však otevřeně přiznávají svou touhu podmanit si celý svět.

Rozšířit sféru vlivu

Většina obětí džihádismu pochází ze zemí s převážně muslimskou populací, kde se islámští extremisté dlouhodobě snaží vybudovat trvalá útočiště, ze kterých by následně mohli rozšiřovat svou sféru vlivu.

Navzdory častým roztržkám mezi jednotlivými směry islámského extremismu byly jejich snahy mnohdy úspěšné: v Íránu panuje teokracie, Saúdská Arábie šíří salafistické pojetí islámu, v Egyptě se k moci na čas dostalo Muslimské bratrstvo, Turecko postupně opouští svůj sekulární charakter a v Indonésii islámští extremisté zapouští kořeny. Všechny tyto země buď čelí teroristickým útokům, nebo již nátlaku islámských extremistů podlehly a jejich násilné aktivity nyní podporují.

Tyto globální ambice vyvrcholily vzestupem ISIS, který usiloval o stmelení sympatizujících islámských extremistů do jednoho bloku. Vyhlášení chalífátu Abu Bakr al-Bagdádím v roce 2014 přilákalo tisíce zahraničních bojovníků z celého světa a řada organizací v jiných regionech mu přísahala věrnost. Od té doby došlo v Evropě k řadě teroristických útoků ze strany ISIS nebo jeho obdivovatelů. Podle předběžných událostí mezi ně patřili i pachatelé masakrů ve Španělsku a Finsku.

Neodmítat boj

Díky skvělé práci mnoha zemí – včetně České republiky – ztrácí ISIS v současné době územní celistvost a perspektivu. Přetrvává ale původní problém s popularitou islámského extremismu, jež pro ISIS a další podobné organizace vytváří podhoubí.

Měli bychom proto hledat odpovědět na to, jak můžeme této ideologii čelit. V první řadě je nutné ji správně pojmenovat a její stoupence izolovat stejně, jako to děláme v případě stoupenců jiných forem extremismu.

Islámský extremismus a jeho zvrácené hodnoty je třeba nejen kolektivně odmítnout, ale aktivně jej potlačovat. To platí zejména v oblastech, kde islámský extremismus již zakořenil, včetně západní Evropy.

Není to nic, co se dá zvládnout „přes noc“. V této válce budeme ještě dlouhou dobu a neobejde se bohužel bez dalšího utrpení. Odmítnout boj ale na seznamu možností není.


Jan Stehlík je analytikem think-tanku Evropské hodnoty, zaměřuje se na islámský extremismus a terorismus

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)