Foter.com, zdroj

Cynik, co nezná historii. Ukrajinští politici ostře kritizují Zemana za návrhy na kompenzaci za Krym

Napsal/a Radko Mokryk 11. října 2017

Ruská anexe Krymu jako „fait accompli“. Prezident Miloš Zeman v projevu v Radě Evropy nadhodil, že by Ukrajina mohla dostat za okupovaný poloostrov peněžní kompenzaci anebo dodávky plynu a ropy. „Je těžké uvěřit, že to slyšíme od prezidenta země, která tolik trpěla kvůli Mnichovskému spiknutí,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. A byla to jedna z těch mírnějších reakcí.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis prohlásil: “Se znepokojením vnímáme vyjádření českého prezidenta Zemana, který v podstatě nabídl Ukrajině, abychom se smířili s okupací Krymu Ruskem a dostali za to nějakou finanční náhradu. Ten návrh je trošku cynický, protože bychom se měli vyrovnat nejen se ztrátou svého území, ale také souhlasit s tím, že pronásledování Ukrajinců a krymských Tatarů na Krymu ruskými okupanty bude pokračovat.”

Místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková zhodnotila Zemanův projev jako “hrozný v jeho cynismu“ a dodala: „Ukrajina nebude obchodovat svými občany, územím, suverenitou, ctí a důstojností. Není to na prodej.“

Zeman na jevišti

Podle stáleho zástupce Ukrajiny v Evropské Radě Petra Kuleby se jedná o zákulisní hry v nichž je Zeman pouhou loutkou: “On (Zeman) byl vždycky na ruské straně. Dneska byl jenom hercem, který byl uveden na jeviště pro vytvoření správné atmosféry a pro mobilizaci lidí, kteří se ještě nerozhodli pro navrácení Ruska (do Rady Evropy)”.

Příměrem k divadlu si pomohl i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin: “Nechte Zemana na pokoji. Toho nespravíte. V divadle jsou režiséři, a pak jsou herci. Ti, kdo ho pozvali na toto vystoupení, věděli co řekne. A je nutno bojovat právě proti nim.”

Ukrajinský poslanec Dmytro Tymčuk vytkl Zemanovi neznalost historie. „Mohl byste mu někdo darovat učebnici dějepisu?,“ ptal se Tymčuk v narážce na Zemanův argument, že snaha vrátit Krym Ukrajině by vedla k evropské válce.

Z Mnichova do Štrasburku

Většina reakcí z Česka byla v podobném duchu. Novinářka Petra Procházková na Facebooku napsala: „My máme svůj Mnichov, Ukrajinci budou s podobnými emocemi vzpomínat na Štrasburk. Dnes tam český prezident Miloš Zeman navrhl Evropě, abychom Rusku nechali Krym a Ukrajincům zavřeli pusu ruským plynem a ropou.“

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

Prezident se nedočkal podpory ani ze strany vlády. Ministr zemědělství Marián Jurečka přes Twitter reagoval s řadou vykřičníků: „Kompenzace za Krym? Jak toto může prezident našeho státu s naší historií vůbec říci!! Mezinárodně uznané hranice jsou nedotknutelné!!!!“

Ještě tentýž večer se od Zemanových výroků distancoval premiér Sobotka, který na svém Twitteru uvedl: „Zemanův projev v Radě Evropy byl v příkrém rozporu s naší zahraniční politikou a prezident k němu neměl žádný mandát české vlády“.

Obdobně reagoval i ministr zahraničí Zaorálek: „Názor, který Miloš Zeman přednesl ve svém projevu v Radě Evropy, není u něj nový. Nicméně není v souladu s tím, co ČR prosazuje na mezinárodních fórech. K tomu, co se stalo s Krymem, ale i na Donbasu nemůžeme zůstat lhostejní. Změny hranic států a porušování mezinárodních dohod je něco, k čemu nemůžeme mlčet. Pozice EU je v tomto jednotná.“

Podle českého velvyslanectví v Kyjevě ale prezident Zeman vyjádřil ohledně Krymu pouze svůj soukromý názor.

 

19 komentářů

  1. Otakar Jíra napsal:

    Neměl by pan prezident nějakou radu, kterak získat od Ruska kompenzaci za okupaci v roce 1968 a léta následující? Byla vůbec někdy alespoň odhadnuta suma, jaké náklady nesla ČSSR ze svého rozpočtu a byly někdy vzneseny nějaké požadavky a s jakým výsledkem? A nebylo jeho vystoupení pouze „úletem“, jdoucím na vrub fyzické indispozici? Televizní záběry by tomu nasvědčovaly.

    • ČERT napsal:

      Požadavky na kompenzaci za okupaci roku 1968 se z naší strany vůči Rusku před lety objevily – a je mi známo, že ruská strana tehdy argumentovala tím, že tu invazi uskutečnily jednotky, podřízené nějakému ukrajinskému vojenskému okruhu, a že by nám tudíž měla platit právě Ukrajina. Bylo to ještě někdy dost dlouho před Majdanem… Vůbec nevím jak to dopadlo a nic víc k tomu. Ani si nejsem jist, jestli zrovna tohle byl jediný případ… Už jsem se tady o tom v nějaké souvislosti zmiňoval, ale ani jsem neměl čas se po tom nějak pídit…

  2. Nemec napsal:

    Někdy si myslím, že náš prezident má naši republiku na háku a dělá vše aby Rusko zatím hospodářsky ovládlo naši republiku. Jeho okolí a lidé s kterými se stýká tomu nasvědčuje. Tak jak radil vyhandlovat Rusku Krym můžeme být rádi ,že prezident Zeman nebyl politický současník Hitlera. To bychom už dnes neexistovali. Nebo se pletu?

    • petrph napsal:

      To se skutečně pletete, Zeman totiž vůbec neradí Rusku aby ve svém zájmu vyhandlovalo Krym, protože Rusko samo po jeho projevu prohlásilo že za Krym Ukrajině nic nedá..
      A s tím současníkem Hitlera se taky pletete, pokud se pamatuju, tak Beneš taky za odstoupení Sudet Německu nic nevyhandloval..

    • nováček napsal:

      To tedy sesakra pletete!

  3. petrph napsal:

    Mimochodem, když už chce někdo historicky srovnávat problematiku Krymu s Mnichovem tak ať se laskavě chytí za nos. Připomeňme totiž že tehdejší západní státy proti tomuto obsazení Sudet nejen neprotestovaly ale naopak nám ho – po dohodě s Hitlerem sami vnutily. A tento souhlas odvolaly až potom co byly samotné ve válce s Německem.. Což s Ruskem neplatí a dá se předpokládat že se Západ bude snažit válce s Ruskem za každou cenu vyhnout.
    Tím se tedy dostáváme k tomu, že i když lze souhlasit s tím že převzetí Krymu Ruskem bylo nelegitimní, nemůže Ukrajina počítat s tím, že by mu někdo ze Západu poskytl skutečnou účinnou pomoc, aby získala Krym zpět. Takže vše zůstává v zamrznutém stavu, což je ale špatné hlavně pro Ukrajinu, musí počítat s tím že dokud se ten konflkt s Ruskem nevyřeší, nemůže počítat s tím že by jí přijaly do EU ,natož do NATO…

    • ČERT napsal:

      Tak ono tak nějak srovnávat se dá ledacos s ledasčíms… Tak pokud jde o ty Sudety a to, že se nám vrátily, tak jsme prostě měli štěstí, že brzy poté vypukla druhá světová válka, ve které signatáři Mnichovské smlouvy stáli proti sobě a Německo bylo totálně poraženo. Co k tomu dodat…?

    • Mgr. Naděžda Machková napsal:

      K Mnichovu došlo právě proto, že se mocnosti chtěly válce s Německem vyhnout. V tomhle tedy srovnání sedí.

      • petrph napsal:

        Máte samozřejmě pravdu v tom že „..K Mnichovu došlo právě proto, že se mocnosti chtěly válce s Německem vyhnout….Ale kontext tohoto faktu je hlubší. Protože, pokud by k té válce došlo, byla by to v první řadě válka mezi Německem a Československem. Které by se Anglie a Francie vůbec nemusely zůčastnit. Tož – z tohoto pohledu by to bylo pro ně v pořádku.
        Horší by to bylo z hlediska ztráty jejich prestiže v Evropě. Protože, stále zde existovala Versailleská smlouva z roku 1919, která Německu zakazovala jakoukoliv militantní expanzi. Tudíž – fakt že by Německo vedlo útočnou válku o dobytí území sousednímu státu – a západní státy Velká Británie a Francie by proti němu nic nepodnikly – by znamenalo okamžitou ztrátu jejich vlivu v Evropě (lidově řečeno, byly by pro srandu králíkům, i do budoucna). Takže – proto ten „úhybný krok stranou“, kterou domluvil Chamberlain s Hitlerem – Hitler sice dostal co chtěl – ale ostatní velmoci mu to vlastně „dovolily“, takže jejich prestiž tím neutrpěla… Dočasně – asi tak na rok…

  4. monarchista napsal:

    Milé paní senátorky, milí senátoři, jak dlouho si necháte líbit Zemanovy excesy? Dělá ostudu nejen nám všem, ale rovněž Vám. A Vy máte v rukou mocnou zbraň – zbavení funkce pro velezradu. Tedy ji rychle použijte; představa, že si jej český tzv. lid zvolí na dalších pět let, je skutečně děsivá. Nebo chcete, aby spolu se svým hlavním spojencem Vás zrušil jako celek? Senát je důležitá instituce, a proto se teď musí přestat bát. Máte šanci zabránit pochodu 10 milionů lidí do Asie, tak ji nepromarněte!

    • petrph napsal:

      Tedy, nechtěl bych Vám brát iluze, ale on už to asi Senát projednal. Tím „asi“, míním že se o tom ani seriozní média zatím nezmínila. Našel jsem o tom poznámku na jednom z těch ošklivých webů , kam to napsal jeden z nezávislých senátorů.
      http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Klub-nezavislych-senatoru-Senat-se-stal-za-soucasneho-vedeni-nastrojem-politickeho-boje-s-hlavou-statu-507869
      Pro ty kteří nechtějí číst zdroj, zkopíruji faktickou informaci „Dnes 12. října 2017 byl na 10. schůzi Senátu opětovně projednáván mimořádný bod jednání vztahující se hodnocení výroků prezidenta republiky Miloše Zemana, tentokrát na Parlamentním shromáždění Rady Evropy dne 10. října 2017.“
      To co se v článku píše dál už není faktické, to jsou názory těchto nezávislých senátorů., čili necituji.
      Každopádně, žádná média nezveřejnila že by snad z tohoto projednání vzešel jakýkoliv závažný výsledek, který by měl občany tohoto státu zajímat. Dejme tomu formálně podaný návrh – na onu Ústavní žalobu pro velezradu, kterou požadujete . Spíše se dá předpokládat že senátoři využili toto projednávání, svými verbálními ataky na prezidenta Zemana, pro předvolební agitaci svých partají,(a prezentaci sebe sama) nic víc.. co by asi nepočkalo do rána, pokud vůbec toto vyjádření Senátu ČR vůbec bude někoho zajímat

  5. Zdenek napsal:

    Ja si ctu cely incident takto: Zemanuv ridici dustojnik vyhodnotil dlouhodobejsi setrvani ve funkci jako nepravdepodobne – tady mne napada v souvislosti se zmenami Zemanovy fyziognomie reakce na zdravotni stav – a tak v Kremlu loutkoherec rozhodl pouzit tuto figurku k vyraznejsimu gestu nez obvykle a to i s vedomim, ze podobna vystoupeni dale snizuji politickou vahu loutky, coz uz muze byt jedno, protoze mourenin na scene tak jako tak dlouho nevydrzi. Shrnuto, podtrzeno – zprava mozna neni uplne tak spatna z vnitropolitickeho pohledu. Ted uz jen zbyva zjistit, kdo je nastupnikem na scene a komu vedou od koncetin spagatky smerem na vychod. A tim nemyslim, ze to musi byt vitez dalsich prezidentskych voleb.

    • rakso napsal:

      Jak Zemana skoro nemůžu, tak musím si přiznat, že co se týká Krymu má stoprocentní pravdu. Ukrajinští fašisté tam nemají co dělat, jen z dosud nevysvětlených důvodů strčil Nikita Chruščov Krym pod Ukrajinu. „19. února 1954 byl Krym z iniciativy Nikity Chruščova vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při rozpadu SSSR, neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně nejdelší trolejbusové trati světa“.Tehdy Chruščov ovšem netušil, že na Ukrajině se znovu dostanou k moci, s Němci za okupace kolaborující fašisté,tedy jejich ideoví následovníci. To údajně Rusy zinscenované referendum bylo již několikáté referendum o nezávislosti a vzniku Republiky Krym. 20. ledna 1991 se v Krymské oblasti uskutečnilo referendum. Při hlasování byla položena otázka „Jste pro založení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky jako součásti Svazu sovětských socialistických republik a účastníka Svazové smlouvy?“. Referenda se zúčastnilo 1 441 019 lidí, což představovalo 81,37% obyvatel uvedených v seznamech pro referendum. Pro založení Krymské ASSR hlasovalo 93,26 % obyvatel Krymu účastnících se referenda. 12. února 1991 pak na základě výsledků referenda Vrchní sovět Ukrajinské SSR přijala zákon o „Vytvoření Krymské autonomní sovětské socialistické republiky“. Jelikož to bylo měsíce předtím, než vznikla Deklarace nezávislosti Ukrajiny, staly se tomu odpovídající změny součástí tehdy platné ústavy Ukrajiny.“5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost Krymu přijetím deklarace s názvem „Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym“. To mělo být ještě schváleno referendem v srpnu téhož roku. Podle pamětí tehdejšího prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka v jednom interview, uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti války s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym, přičemž krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“. Byl také zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 však obě strany, tedy Krym a ukrajinská vláda, dosáhly dohody. Krátce předtím přijatá krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky, přičemž Autonomní republika Krym obdržela výsostná práva v oblastech financí, správy a právních záležitostí.
      V květnu 1994 se stala situace opět napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by získal pro Krym více nezávislosti na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny Leonid Kravčuk řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily volby a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný Leonid Kučma, čímž se zmenšily snahy Krymu o nezávislost na Ukrajině.
      4. února 1994 byl prvním prezidentem Republiky Krym zvolen Jurij Meškov. V březnu 1995 byla rozhodnutím Vrchní Rady Ukrajiny a prezidenta Ukrajiny opět zrušena ústava republiky Krym z roku 1992 a také zrušena funkce prezidenta Krymu. 21. října 1998 byla na druhém zasedání Vrchní Rady Krymu přijata nová ústava Krymu. Když 23. prosince 1998 prezident Ukrajiny Leonid Kučma podepsal zákon, v jehož prvním bodě bylo obsaženo usnesení Vrchní Rady Ukrajiny „Schválit ústavu Autonomní Republiky Krym“, posílily se na Krymu proruské nálady.
      Přístav Sevastopol má vlastní správu a tak jako Kyjev je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku 1994 byl Sevastopol uzavřeným městem, do kterého neměli přístup cizinci. Roku 1997 byla Smlouvou o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskem a Ukrajinou rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část přibližně v poměru 4:1 a zároveň byl Krym potvrzen jako součást Ukrajiny. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku za 93 milionů USD ročně. V dubnu 2010 bylo v Charkově mezi prezidenty Viktorem Janukovyčem a Dmitrijem Medveděvem dohodnuto prodloužení pronájmu základy do roku 2042[21] s opcí na prodloužení pronájmu o dalších pět let. V noci na čtvrtek 27. února obsadili budovu krymského parlamentu proruští útočníci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Ruský parlament 2. března schválil nasazení ruské armády na Krymu, Vladimir Putin ale tehdy řekl, že Rusko zatím na Krym nepovolalo své vojáky (nevysloveně mimo již legálně přítomné jednotky v Sevastopolu) a že tam působily „ozbrojené síly sebeobrany“. O den později už byla strategická místa poloostrova pod kontrolou proruských vojáků, podle některých zdrojů podporovanými přímo vojáky z Ruska. Představitelé NATO a EU kritizovali postup Ruska. Ruské obyvatelstvo Krymu by však přítomnost ruských vojsk schvalovalo. Dne 6. března přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku.
      Krymské Referendum se uskutečnilo 16. března. Podle oficiálních údajů se za volební účasti 83,1 % oprávněných voličů rozhodlo 96,8 % pro připojení Krymu k Rusku. Podle oficiální zprávy Rady pro lidská práva Vladimira Putina však pro připojení hlasovalo jen 50 až 60 % voličů za účasti 30 až 50 %.Bývalý ekonomický poradce ruské vlády Andrej Illarionov, nynější pracovník Catonova institutu ve Washingtonu, tvrdil, že připojení Krymu k Rusku si přálo jen asi 34 % voličů. GfK, německá společnost provádějící průzkumy veřejného mínění a čtvrtá největší organizace pro výzkum trhu na světě, provedla průzkum v krymském regionu. Podle tohoto průzkumu 82 % lidí na Krymu „plně podporuje“ odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení do Ruské federace, 11 % „převážně souhlasí“, zatímco jen 7 % s odtrhnutím „nesouhlasí“. Podle průzkumu amerických univerzit z Colorada a Virginie si 84 % lidí na Krymu myslí, že připojení do Ruska je „naprosto správné rozhodnutí“.
      17. března 2014 pak krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který ale okamžitě požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. OBSE ani Evropská unie na referendum pozorovatele nevyslaly.[28] Další pozorovatelé, pozvaní nevládními organizacemi, referendum hodnotili jako poklidné s hladkým průběhem.

      Tolik v posledních létech o Krymu oficiálně praví Wikipedie, ani jedenkrát se tam navyskytuje slovo „anexe“, kterým se dnes kde kdo, co se chlubí prozápadní orientací, ochranou údajných evropských hodnot (nikdo neví, co to doopravdy je, když to údajně nejsou ty židovskokřesťanstké.) a podobně, tolik ohání! Při tom jsou líní se podívat do pramenů, aspo%n do Wikipedie, z níjsem citoval.
      Charta OSN a zvláště část o sebeurčení národů nemá dnes zřejmě cenu ani papíru na němž je napsána, každý a zejména „vyspělé západní demokracie v čele s USA“ si ji vysvětlují podle toho, jak se jim to momentálně hodí do krámu (Kosovo, Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach atd). Žgryndy srovnávající Krym se Sudety, jsou jen vyjádřením úchylného uvažování českých médií a politiků, Sudety před rokem 1939 nikdy nebyly součásti Německa , zatím co Krym byl součástí Ruska s výjimkou let těch ostudných 60 let kdy Krym užívala Ukrajina, co by nezasloužený dar. Kdyby ukrajinští fašisté nepersekuovali ruskojazyčné obyvatelstvo, (na př. zákazem používání ruštiny a dalšími šikanami), kterému hrozila genocida, ukrofašisté se nezastaví před ničím, viz přes 40 upálených v Oděse, byl by Krym ještě pod Ukrajinou, ale nikoliv ukrajinský!

      • Zdenek napsal:

        Jo Wikipedie, to je panecku zdroj! A v Pravde je taky jenom pravda, co?

  6. Jos napsal:

    Jak zábor Sudet, tak násilná válečná loupež Kosova Srbsku jsou typickou ukázkou, jak Západ a hlavně země NATO berou a v historii brali vážně a jakou hodnotu mají vlastně směšné výkřiky typu „Mezinárodně uznané hranice jsou nedotknutelné!!!!“ nebo „Změny hranic států a porušování mezinárodních dohod je něco, k čemu nemůžeme mlčet. Pozice EU je v tomto jednotná.“ A samozřejmě nikdo si ani nevzpomene, že Krym byl autonomní republikou a měl právo rozhodnout o své budoucnosti. Proto mohl uspořádat a uspořádal ústavně regulérní referendum. A rozhodl se tak jak rozhodl právě proto, aby tam nedocházelo k vyvražďování a etnickým čistkám, jako na Donbasu a jak to dělali a dělají Albánci v Kosovu. A všichni ti politici EU, NATO nebo šmudla Jurečka si musí uvědomit, že jejich pokřikování už nemá váhu ani poradního hlasu.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Nebýt 2. světové války, Mnichovská dohoda by platila a Sudety by byly dodnes německé, i s lithiem, cínem, wolframem a hnědým uhlím! A Babiše bychom tady nejspíš neměli.

  7. Tomáš napsal:

    Je to opět prez.Zeman ,který tento týden perlil,nejprve ve Štrasburku s fait accompli ke Krymu,to jsem mu dával za pravdu.Druhý dodatek ,že to byla protiprávní anexe,to jejiž byla snaha tlumit výrok. Ještě horší je výrok prez.Zemana proti Kim čong -unovi na kterého by poslal smrtící komando. A opět jeho dodatek,že nad režimem v Sev. Korey se nedá zvítězit.Volba prezidenta je vážná věc,někteří kandidáti jsou ještě nevyprofilovaní.Komentář p. Schwarzenberga k proslovu prez,Zemana před PSRE ve Štrasburgu byl úplně mimo mísu,odpovědí by bylo,kdyby TOP09 nezískalo 5% ve volbách za týden.

    • petrph napsal:

      Víte jedna věc je, že Zeman často (až moc) provokativně a nediplomaticky (politicky nekorektně) mluví. Ale druhá věc, je že má ve spoustě svých názorů pravdu. Dejme tomu i zde, samozřejmě že nad režimem v Sev. Korey se nedá zvítězit a že poslat proti Kim čong -unovi komando (nebo spíše použít jemnější metody CIA na jeho likvidaci) bylo řešení . Ono se to přiznává až po letech, ale třeba na Fidela Castra CIA plánovala řadu pokusů o jeho vraždu,,
      A nebo tedy -a to byla cesta pana Havla, sice mluvit o pravdě a lásce a boji za lidská práva po světě, ale přtom vlastně nic nevyřešit. Na Kubě pořád vládnou komunisti, ve Vietnamu taky, Čína taky Tibet nevrátila a nevrátí. Rusko (bohužel) nevrátí Krym, a ze Severní Korei se stává dost nebezpečný světový hráč, kterého nelze legitimně eliminovat.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies