Slova pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové tento týden „vyděsila“ nejednoho kolegu z právní branže: Změňme trestní řád, je plný nejrůznějších práv obžalovaného, které komplikují cestu ke spravedlnosti.

Jeho současná podoba podle ní například obhájcům umožňuje již více než dva roky protahovat soud s bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem.

„Bude se to muset zrevidovat (míněno trestní řád, pozn. red.) a říci si, zda celá škála všech práv není na újmu základního práva, a to je právo na spravedlivé odsouzení v přiměřené době,“ řekla Bradáčová v rozhovoru pro internetovou DVTV.

Reakce advokátů i lidí z akademického prostředí na sebe nenechaly dlouho čekat: Co má Bradáčová na mysli? Chce krátit základní práva obviněných?

Vím, že se to nebude líbit

Bradáčová připomněla prodlevy, které mezi jednotlivými stáními dosahují v Rathově procesu až dvou měsíců. Jednu z nich prý „zavinila“ advokátka spoluobžalované Rathovy spolupracovnice Lucie Novanské, která se omluvila pro nemoc a zároveň vydala pokyn, že si nepřeje být zastupována spolupracujícím advokátem.

„Veřejnost očekává rychlejší řízení před soudem. Já také, ale při znalosti všech procesních pravidel a složitostí říkám, že proto musíme změnit trestní řád. A umím si představit, že v řadě míst to může být velmi nepopulární,“ dodala Bradáčová.

Princip právního státu v ohrožení?

Jako jeden z prvních reagoval na slova vrchní státní zástupkyně ve svém blogu na serveru Česká justice Rathův právní zástupce Adam Černý „V momentu, kdy paní Bradáčová zařadila mezi základní práva obviněného ‘právo na spravedlivé odsouzení v přiměřené době‘, nezbývá, než věci uvést na pravou míru. Právo na spravedlivý proces je v první řadě právo na ústavní úrovni, garantované Ústavou , Listinou základních práv a svobod, resp. Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod. Podstatou tohoto práva není oprávnění domáhat se příznivého výsledku řízení, ale zabezpečit, aby probíhalo podle zásad spravedlivého řízení,“ napsal Černý. Podrobné rozvedení práv lze nalézt například na stránce www.fairtrial.cz.

„Proč paní Bradáčová formuluje nové nikde nezakotvené ‘právo na spravedlivé odsouzení‘?“, ptá se ve svém blogu advokát. „Nově zaváděné právo na spravedlivé odsouzení zřejmě vychází z předpokladu oprávněnosti trestního stíhání a z předpokladu, že obviněný je trestně odpovědný, vinen a tato vina mu bude před soudem prokázána. Tyto velmi silné implicitní předpoklady by však svazovaly soud natolik, že by měl pouze zajistit, aby odsouzení bylo spravedlivé a v přiměřené době. V otázce viny je totiž jasno,“ dovádí Černý svou úvahu ad absurdum.

Vážně už pak dodává, že ohýbání a měnění základních práv a svobod za účelem krátkodobého efektu, by totiž nutně vedlo k rozbourání právního státu jako takového. „Absurdní koncept základního práva na spravedlivé odsouzení je nutné zcela zavrhnout, a pokud moderátor v daném pořadu mlčky akceptoval jeho zavedení, uvést věci na pravou míru a držet se pracně budovaných principů právního státu, mezi něž právo na spravedlivý proces bezpochyby patří,“ píše Černý.

Ve vazbě je klid, tam vám bude dobře

Profesoru Jiřímu Jelínkovi, který vede katedru trestního práva na pražské Právnické fakultě, chybí bližší vysvětlení, co se podle Bradáčové za údajným zbytečným formalismem skrývá. „Tvrzení, že trestní řízení je třeba zbavit zbytečného formalismu, aniž je řečeno jasně, co mluvčí za formalismus považuje, je tvrzení bez obsahu asi se stejným efektem, jako bychom prknem mlátili do vody. Může to být efektní, efektivní to nemůže být nikdy,“ říká Jelínek.

Dodává, že by bylo žádoucí, kdyby vrchní státní zástupkyně jasně sdělila, co ona sama za zbytečný formalismus považuje. „Aby to náhodou nebyla okolnost, že ve výroku obžaloby musí být přesně popsán skutek, pro který je obviněný žalován (aby nebylo možné stíhat kohokoliv pro cokoliv), nebo aby to nebyla dosud zákonná možnost (právní nárok) obhájce obviněného účastnit se vyšetřovacích úkonů,“ uvádí s nadsázkou Jelínek.

O tom, že nejde o nadsázku zase tak velikou, ale svědčí například Unií obhájců zmiňovaný případ starosty obce Hajany, který byl vzat do vazby mimo jiné s odůvodněním, že tím „bude chráněn před činností novinářů a nebude vystavován stresovým situacím“.

Pojďme o tom diskutovat!

Jelínek nicméně připouští, že v trestním řádu skutečně existují ustanovení, která přispívají, respektive mohou být zneužita k nežádoucím obstrukcím či průtahům v řízení. „Například účelové zneužívání ustanovení o vyloučení orgánů činných v trestním řízení, které umožňuje namítat podjatost soudce či přísedícího, a tím bránit průchodu spravedlnosti. Potom veďme diskusi o těchto konkrétních ustanoveních a problémech jejich aplikace a možnostech jejich řešení de lege ferenda,“ říká Jelínek.

Upozorňuje ale, že na věc nelze nahlížet jen optikou žaloby, aniž bychom vzali v úvahu stanovisko obhajoby. Nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu předsedou senátu, resp. v přípravném řízení soudcem může být například chápáno jako zbytečné zdržování a lpění na maličkostech z jedné strany, anebo jako vážný zásah do ústavně zaručených práv z druhé strany. „Vazba může sloužit podle mínění někoho jako užitečná věc, drobnůstka, která chrání obviněného před pokušením páchat další trestnou činnost na svobodě a která ještě nikomu neuškodila, stejně jako na ni můžeme pohlížet jako na vážné omezení osobní svobody jiného,“ připomíná Jelínek.

Obstrukce? K těm se uchylují obě strany

Ostrý nesouhlas se slovy Lenky Bradáčové vyslovil i advokát Václav Vlk, který patří k nejužšímu vedení Unie obhájců. „Rozhodně musím nesouhlasit s tím, co uvádí JUDr. Bradáčová, že přespříliš široká škála práv účastníků procesu umožňuje obstrukce obviněných. Nic takového prostě možné není,“ říká Václav Vlk. Obstrukce v řízení podle něho vedou všichni účastníci a i státní zastupitelství má vždy spoustu času na rozhodování o podaných podnětech, stížnostech a žádostech. „A v přípravném řízení již o žádných obstrukcích vůbec mluvit nelze, vždyť v rukách police je celé přípravné řízení,“ namítá advokát.

Podle něho nicméně nastal čas na úpravu trestního řízení tak, aby soudy byly pokud možno schopné zajistit celé hlavní líčení v jednom termínu, v několika na sebe navazujících dnech. „Chyba ve složitém předvolávání svědků, zajišťování důkazů, které by měly být rychle a účinně předloženy stranám tak, aby se s nimi mohli spolu seznamovat rychle a efektivně jak obžalovaní, tak i soud,“ říká advokát.

Soud by měl mít možnost rychle a účinně svědky zajistit a předvolat, a ne aby jim bylo nadále umožňováno se řízení vyhýbat, a proces tak brzdit. „Rozhodně se ale nedomnívám, že by krokem vpřed bylo zaskakování za nepřítomné advokáty jiným nuceným advokátem, i když taková věc ve světě existuje,“ upozorňuje Vlk.