I když má čínská CEFC v Česku velké investiční plány, může se to změnit, připouští její šéf Jie Ťien-Ming: “Musíme přihlížet ke geopolitice. Pokud by jednoho dne šla Česká republika proti Číně, musíme stáhnout zpět naše investice a přehodnotit naši strategii v této zemi.”

Ve svém aktuálním vydání jej takto cituje americký časopis Fortune. Ten se detailně zabývá postavou Jie Ťien-Minga, mimo jiné poradce českého prezidenta Miloše Zemana, jehož označuje za nejnovějšího čínského „ropného barona“. Ten je v žebříčku miliardářů do věku 40. let podle Fortune na druhém místě.

Redaktor magazínu a autor textu Scott Cendrowski se s žádostí o informace o investicích čínské CEFC v České republice před několika týdny obrátil i na redakci HlídacíPes.org.

Nepřejícní menší hráči

HlídacíPes.org byznys čínské CEFC, její investice i minulost klíčového představitele čínské společnosti mohutně investující v Česku, podrobně zmapovala. Na informace „českých médií“ Fortune také ve svém aktuálním textu odkazuje.

PSALI JSME: Pátrali jsme po kořenech „Tvrdíkovy“ CEFC v Číně. Konečný vlastník je neznámý

Tvrdík popírá napojení svého šéfa na politické oddělení čínské armády. Tady je důkaz

Například v pasáži popisující události, kdy se CEFC prostřednictvím předžalobních výzev rozesílaných právní kanceláří Radka Pokorného snažila zamezit publikaci některých informací v českém tisku:

„Nejvíce spekulací vyvolaly vazby Jie Ťien-Minga na čínskou armádu. Po loňské investiční horečce CEFC v České republice informovala česká média o starém životopise předsedy Jie, kde je uveden jako místopředseda asociace blízké čínské armádě. Tato skupina, Čínská asociace pro přátelské styky se zahraničím (CAIFC), se sama označuje za fórum k propojení vysoce postavených armádních a politických představitelů v Číně s jejich zahraničními protějšky.“

V podstatě jde ale o vlivovou a propagandistická platforma, odkazuje Fortune na badatele Marka Stokese z Institutu Projekt 2049 se sídlem ve Washingtonu. Podle Stokese se její oddělení čínské asociace angažují v “politickém boji”, včetně šíření propagandy a verbování potenciálních zpravodajských zdrojů.

„Obecně se předpokládá, že poněkud kryptické formulace ve veřejných zprávách českých zpravodajských služeb o pronikání čínských vlivových agentur za pomoci českých politiků odkazují k témuž problému,“ říká sinolog Martin Hála, zakladatele internetového magazínu zaměřeného na dění v Číně Sinopsis.

Jie Ťien-Ming spojování své osoby s obvinění pro Fortune odmítl. Podle něj se snaží „menší partneři CEFC v Číně nafouknout jeho roli a spojení s vládou ve svůj vlastní prospěch; proto se prý jeho jméno objevuje ve starých životopisech ve spojení s CAIFC.

Fortune však konstatuje, že „na devětatřicetiletém Jie je stejně pozoruhodný jak jeho vlastní úspěch, tak to, jak je obklopen atmosférou tajemství a intrik“.

„Novináři a badatelé vznášejí otázky o napojení Jieho a CEFC na nacionalistické živly v čínské Lidově osvobozenecká armádě – takové svazky dodávají moc a prestiž v Číně, ale mohou se jevit  jako problém v očích potenciálních partnerů v zahraničí,“ píše autor Scott Cendrowski.

Skok ve Fortune 500

Článek se pozastavuje nad tím, jak se CEFC podobá typickým státním společnostem i navenek:

• Společnost má stranický výbor a výbor Komsomolu, což jsou typické známky státních podniků. Uděluje svým zaměstnancům tituly jako “vzorný pracovník”, “vynikající člen strany” či “pingpongový přeborník”.
• V Jieho kanceláři v Šanghaji jsou tři různé stolní telefony, včetně těžkopádného červeného aparátu, který připomíná “rudý telefon”, šifrovanou linkou, jakou používají největší státní podniky, aby uchránili své hovory před cizími zpravodajskými službami. (CEFC říká, že je to ve skutečnosti vnitřní exekutivní linka.)
• Podniková kultura CEFC zdůrazňuje přísná pravidla ve vojenském stylu. V minulosti zaměstnávala jako konzultanty a manažery bývalé vojenské důstojníky.
• Najímání bývalých vojenských důstojníků a vliv komunistické strany se dají podle Fortune interpretovat různými způsoby. CEFC může být de facto nástrojem státu na provádění transakcí různě po světě, což by z ní činilo jednu z mnoha čínských soukromých firem, které expandují v zahraničí za pomoci nejasného propojení se státem.
• Podle druhé verze je možná skutečně soukromou firmou, ale přimyká se ke vládě, jelikož je to dobré pro její byznys. Druhé vysvětlení je asi pravděpodobnější, i když konverzace s předsedou Jie příliš k objasnění těchto mlhavých rozdílů nepřispívají.
• CEFC provozuje i think tank zvaný China Energy Fund Committee. Jedním z jeho analytiků byl Taj Sü, bývalý plukovník čínského letectva. Pod pseudonymem Lung Tao obhajoval v roce 2011 použití síly v Jihočínském moři.

Text v americkém časopise Fortune se vedle politických souvislostí zabývá i současným ekonomickým růstem CEFC.

V České republice sice CEFC vykázala za rok 2015 ztrátu 120 miliónů korun, celosvětově si ale významně polepšila. V nejnovějším žebříčku nejúspěšnějších firem světa Fortune 500 poskočila z loňského 342. místa na 229. místo.

CEFC vlastní tisíce čerpací stanic v Evropě, skladovací kapacity na milióny tun ropy ve Španělsku a ve Francii, podepsala ropné kontrakty s Kazachstánem, Katarem, Ruskem, Čadem, Angolou a Abú Dhabi, je napojena na čínské státní ropné společnosti.

„CEFC buduje skladovací a logistické kapacity v Evropě ze svého druhého centra, za jehož sídlo si zvolila Českou republiku. Odtud chce pracovat na obchodní výměně na ose Čína – Evropa – Blízký východ,“ píše Fortune.

I když ale CEFC vystupuje jako soukromá společnost, je podle amerického magazínu zjevné její propojení s čínskou vládou. Ostatně tato pevná vazba je v centru strategie CEFC stát se významným mezinárodním hráčem na poli energeticky a ropného průmyslu.

“Následujeme úzce strategii státu. Mapujeme naši podnikovou strategii podle té státní,“ potvrdil Jie Ťien-Ming časopisu Fortune letos v září během svého prvního rozhovoru pro západní média.

Projekt Pavučiny byznysu podpořil Karel Janeček.