Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Blahobyt zabíjí Boha. Pravidlo potvrzuje americká výjimka

 -   - 

4913877848_c0efded642_zCreative Commons LicenseNun Religion” Autor: epSos.de

Čím je země bohatší, tím méně v ní lidé inklinují k náboženství. Tedy kromě Spojených států. K tomuto závěru došel prestižní americký think tank Pew Research Center ve své nejnovější studii, kterou citoval týdeník Christian Science Monitor.

Česká republika, kterou studie výslovně zmiňuje, společně s dalšími evropskými zeměmi tuto teorii potvrzuje.

Češi vedle Korejců, Poláků a Španělů

České hrubý domácí produkt dosahuje podle statistik Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a dalších institucí ročně kolem 27 tisíc dolarů na hlavu, tedy necelých 700 tisíc korun. To nás řadí mezi čtyřicítku nejbohatších zemí světa (na prvních místech pomyslného žebříčku se v jednotlivých statistikách objevují Katar, Lucembursko, Singapur, Brunej, Macao či Norsko s  více než trojnásobným HDP per capita).

Zároveň jen deset procent obyvatel České republiky podle studie uvádí, že náboženství hraje v jejich životě důležitou roli. Tato kombinace staví Česko do sousedství Jižní Koreje, Francie a překvapivě i religióznějších (ve srovnání s námi) Polska či Španělska.

V celosvětovém srovnání, kde celá řada ekonomik nevykazuje ani 15 tisíc dolarů HDP na hlavu a pro až osmdesát procent obyvatel je náboženství nedílnou součástí jejich života, je však souvislost mezi bohatstvím a religiozitou zjevná.


Přetištěno z Christian Science Monitor

Amerika je bohatá, přesto věří

Studie amerického think tanku si pochopitelně nejvíce všímá Spojených států, které jdou zcela proti výše uvedenému trendu (a opomíná druhý “extrém” – Čínu a Rusko, které se komunistickým režimům sice nepodařilo dovést k prosperitě, ale ateismus prosadili vcelku úspěšně).

Statistiky řadí USA na konec první desítky nejbohatších zemí (kolem 48 tisíc dolarů HDP na hlavu). Zároveň ale 54 procent Američanů uvádí náboženství jako velmi důležitý faktor ve svých životech. Ve srovnání s dalšími bohatými zeměmi je to až dvojnásobek. Například v Kanadě přikládá náboženství důležitou váhu 24 procent dotázaných, v Austrálii a v Německu shodně 21 procent.

Navzdory tomu si ale 57 procent Američanů nemyslí, že by úspěch v životě určovaly síly, které nemohou ovlivnit, což potvrzuje silný individualismu tamní společnosti. Christian Science Monitor to zdůvodňuje tím, že převládajícím náboženstvím v USA je protestantismus. Opírá se o tezi sociologa a kritika marxismu Maxe Webera, který již v roce 1904 ve svém díle Protestantská etika a duch kapitalismu dospěl k názoru, že protestantismus – zejména kalvinismus  – vede lidi k tomu, aby se své práci věnovali s větším zaujetím, což přináší rozvoj moderního tržního kapitalismu.

Vysvětlení, proč v chudých zemích lidé více tíhnou k náboženství, nabídl v CBC News paleontolog Gregory Paul. Víra jim podle něj umožňuje únik před stresem jejich každodenního života. Sociolog Phil Zuckerman vidí jiný důvod: ekonomické zabezpečení způsobuje, že lidé v bohatých zemích nejsou ochotni smiřovat se s nepříznivými okolnostmi, což je zároveň odvrací od náboženství, které je na jistém fatalismu založeno.


O autorovi

Autorem článku je Libor Stejskal

Komentáře

Komentářů (7)
  1. LUF napsal - dne 22.3.2015

    Psychologové nabízí dvě vysvětlení, proč je prosperita nepřímo úměrná religiozitě, já bych navrhl třetí: Společnou příčinou obojího je průměrná inteligence. Tady je mapka IQ planety a celkem by to odpovídalo:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality
    Výjimky potom vyžadují speciální vysvětlení – nízká míra religiozity v ČR má za vysvětlení zdiskreditovanou místní církev, vysoká míra v USA nevím, možná to chození do kostela tam pojímají jako sjednocující společenskou záležitost v té rozmanitosti přistěhovalců ze všech končin …

    • Libor Stejskal napsal - dne 23.3.2015

      Dobrý den, pane LUFe,

      jen drobná technická poznámka: průměrný inteligenční kvocient a průměrná inteligence nemusí být nutně totožné. Inteligenční kvocient vychází ze souboru testů, které jsou nastaveny podle toho, co akademicky vnímá jako inteligenci západní civilizace. Navíc to nezahrnuje inteligenci emoční, sociální apod. (to, že IQ nemusí nutně vyjadřovat “skutečnou inteligenci” dokazuje například Flynnův efekt).

      Nicméně souvislost mezi IQ a religiozitou být může. Zatím ale nikdy nebyla prokázána.

      • LUF napsal - dne 27.3.2015

        Zdravím. Jistě, inteligence má více složek (pokud bychom pod tím pojmem chápali veškeré schopnosti intelektu/mozku) a já tu právě mluvím o IQ, tedy o jedné z nich. Že nebyla prokázána souvislost? Ten váš graf ukazuje míru religiozity v zemích a porovnejte to s mapkami IQ co jsem dal odkaz. Nebo zkuste zadat do google heslo – religiozita inteligence. Stačí přečíst nadpisy odkazů- “Ateisté jsou inteligentnější než věřící, tvrdí vědci”,
        některé když rozkliknete tak dočtete např.:
        “Meta-analýza 63 studií ukázala významný negativní vztah mezi inteligencí a zbožností.”:
        http://psr.sagepub.com/content/early/2013/08/02/1088868313497266.short

  2. J.Němec napsal - dne 22.3.2015

    V boha nevěřím od té doby co jsem v mládí přišel o rodiče. Přestal pro mne existovat a více to neřeším. V Rusku prý kněze bolševici přibíjeli na vrata. Dnešní mafiáni v Rusku pravoslavnou církev dotuji což je posun. Ale hlavní náboženství v Rusku je vodka. V USU v kostelech pěkně zpívají, tak se tam dá i posedět.

    V České republice kdyby v kostele kázal Švejk, tak by byl kostel plný. Peníze hrají roli jen ve Vatikánu.

  3. Miloš Ondrášek napsal - dne 22.3.2015

    Studium marx-leninismu bylo v ČSSR na vysokých školách povinné. Tak zvaný profesor každou hodinu začínal sloganem: největším bohem Vatikánu je dolar. Exilový Pán Bůh mne zanesl do Melbourne v Austrálii, byl jsem tam jednou pozván na zahradní slavnost, jak by řekl V.Havel,tam jsem byl představen paní, která přijela na návštěvu z republiky.Její jméno bylo totožné s bohabijcem. “Ano, byl to můj manžel,ale on to tak nemyslel,musel nějak živit rodinu,chodil i do kostela”.Samozřejmě do příslušné rubriky v dotazníku pokrytecky psal: ateista.

    • Libor Stejskal napsal - dne 23.3.2015

      Dobrý den, pane Ondrášku,

      srdečně Vás zdravím.

  4. petrph napsal - dne 31.3.2015

    Tady bych si dovolil názor že tvůrci toho grafu vyšli mylně z předpokladu že “blahobyt lidí” je jediný rozdíl mezi bohatými a chudými státy. Jenže to není, ta bohatství státu je naopak spíše znakem jeho vysokého rozvoje.Takže bych si jen tak z ruky pokusit faktory které způsobují že právě v chudých státech je vysoký stupeň náboženství-a naopak.
    -nedostatečný přístup k informacím a médiím
    -nedostatečné vyšší vzdělání
    -propojení výuky a náboženství
    -propojení státního systému a náboženství
    -omezení v tom si svobodně vybrat ateismus
    – nízká mobilita, atd, atd..
    Přičtěme třeba k tomu že právě do těch nejchudších zemí míří humanistická pomoc z bohatých států která je šířena často skrze náboženské mise-známý cargo efekt.