,

Chystá se vznik krajské akciovky na řešení odpadů? Měl by za ní stát již existující spolek

Napsal/a Jakub Mikel 15. září 2017

Spolek Odpady Olomouckého kraje vznikl v roce 2015, aby se mohly obce v Olomouckém kraji připravit na plánovaný zákaz skládkování v roce 2024. Nyní podle veřejně dostupných smluv plánuje vznik akciové společnosti. Mělo by mu to pomoci v další činnosti.

Spolek Odpady Olomouckého kraje, z.s., byl zapsán do spolkového rejstříku Krajským soudem Ostrava dne 30. 6. 2015. Zakládajícími členy byly obce s rozšířenou působností Olomouckého kraje a Olomoucký kraj. Dnes už má spolek podle Evy Knajblové z oddělení mediální komunikace a marketingu Olomouckého kraje 150 členů.

„Cílem spolku bylo a je společně se připravit na změnu nakládání s komunálními odpady danou evropskou a českou legislativou. Nutnost dodržení hierarchie nakládání s odpady spojenou s omezením ukládání zbytkových směsných komunálních odpadů na skládky k roku 2024,“ uvedla pro HlídacíPes.org Knajblová.

Přeloženo – založením spolku reagoval Olomoucký kraj na blížící se zákaz skládkování. Ten má přijít v roce 2024. Obce s rozšířenou působností i kraj tak hledaly nové řešení pro nakládání s odpady. Sdružení do jedné organizace jim mělo v hledání pomoci. 

Náplň práce? Vše, co se týká odpadů

Náplň práce spolku je popsána ve stanovách. Především jde o koordinaci aktivit jednotlivých obcí a mikroregionů při nakládání s odpadem. Také se má snažit vytvořit smysluplný logistický systém přepravy odpadu nebo zajišťovat členům odpornou pomoc právě v oblasti nakládání s odpadem.

O práci spolku se více hovořilo na konci loňského roku, kdy se začalo řešit téma budoucí možné krajské spalovny a sedmi nových odpadových center.

Centra mají pomoci k tomu, aby co nejvíce vesnic a měst mohlo vlastní zbytkový odpad dát díky společné logistice obrazně řečeno na jednu hromadu. Čím více ho budou moci za krajský odpadový spolek nabídnout provozovateli ať už kterékoli spalovny, tím lepší podmínky si pro jeho likvidaci budou moci vyjednat. Zatím je kraj odkázán na brněnskou spalovnu a už teď je jasné, že v Olomouckém kraji potřebná spalovna do roku 2024 určitě nevyroste.

Zdroj příjmů? Členské poplatky a dotace

Vedoucím orgánem spolku Odpady Olomouckého kraje je devítičlenná správní rada. „Členové správní rady nikdy nepobírali a ani v současnosti nepobírají za členství a činnost ve správní radě žádné odměny,“ upřesnila Knajblová.

Financování spolku stojí na dvou hlavních zdrojích. Členové spolku, tedy obce a města, platí výši poplatků do spolku podle počtu obyvatel – 3 koruny za jednoho obyvatele na rok. Olomoucký kraj platí fixní členský příspěvek 100 000 korun za rok. V současné době je podle Knajblové na účtu spolku 2 080 000 korun, ale podle veřejných dokumentů se ke konci roku očekává, že by se spolek mohl při očekávaných nákladech dostat půl milionu do mínusu.

Peníze pocházejí převážně z členských příspěvků – 1 400 000 korun plus zbytek z dotace Olomouckého kraje na studie systému odpadových center, která se dokončuje a bude hrazena.

„Další dotace spolek neočekává,“ říká Knajblová.

Dotace na studii o budoucnosti

Spolek obdržel od Olomouckého kraje dotaci na studii odpadových center na území Olomouckého kraje v roce 2016, a to ve výši 1 milion korun. „Dotace je na dva roky,“ upřesňuje Knajblová.

V roce 2017 obdržel spolek od Olomouckého kraje částku 800 tisíc korun jako příspěvek na studii proveditelnosti. „Z národních ani evropských zdrojů nelze čerpat finanční pomoc pro přípravu na tak zásadní změnu v nakládání s odpady,“ vysvětluje Knajblová finanční injekce z kraje.

Zmíněnou studii si spolek zadal k vypracování na konci roku 2016 za 2 286 900 korun včetně DPH u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Právě tato studie měla spolku vyjasnit, jak se co nejefektivněji připravit na budoucnost.

Jak se lze dočíst ve zveřejněných dokumentech ze zasedání spolku, jedná se v případě studie o obsáhlý dokument, který ukazuje spolku různé cesty po stránce legislativní, právní a technologické k naplnění nových podmínek. Členové spolku také dostali speciální manažerské shrnutí této studie. Tyto dokumenty by měly údajně obsahovat obecné know how uplatnitelné pro obce v celé České republice spolu s citlivými informacemi, které jsou pro členky spolku interní a údajně o ně byl projeven zájem z různých stran.

Založení akciovky?

Současná právní forma, tedy spolek, totiž není údajně pro spolupráci měst a kraje ideální.

„Dle právního rozboru možností na řešení využití zbytkových komunálních odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady je možnost řešit jejich energetické využití formou PPP projektu, tedy spoluprací veřejného sektoru se soukromým sektorem,“ uvedla Knajblová.

Spolek si u advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners objednal v srpnu 2017 „materiál pro valnou hromadu Spolku a zastupitelstva členských obcí shrnující obsah a výsledky studie včetně návrhu dalšího postupu – založení akciové společnosti“ za 217 800 korun včetně DPH.

Spolek nemůže být totiž dle platné legislativy smluvním obchodním partnerem privátnímu subjektu v rámci PPP projektu, proto je advokáty doporučena forma obchodní akciové společnosti, jejímž jediným akcionářem by byl spolek Odpady Olomouckého kraje. „O jejím vzniku doposud nebylo členy spolku rozhodnuto,“ upřesnila Knajblová.

Vznik akciovky je přitom poměrně zásadní pro budoucí nakládání s odpady, jelikož kraji skutečně chybí koordinovaný systém a rok 2024 se kvapem blíží. Plánovaný vznik spalovny zastavilo hnutí DUHA, proto budou muset obce hledat jiný způsob, jak se s evropskou legislativou vypořádat.

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies