Chcete práci a plat snů? Bez praxe při studiu to nepůjde

Napsal/a -pes- 22. března 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

4. DÍL SÉRIE TRH PRÁCE V 21. STOLETÍ. Praxe při studiu výrazně navýší šanci nejen na získání vysněné práce, ale také na vyšší nástupní plat. Zároveň může přispět ke korekci některých neduhů, jako například prkenné angličtiny, s níž mnozí absolventi školní škamna opouštějí. To neznamená, že dnes vysokoškolský titul zaměstnavatele nezajímá – jeho význam by ale neměl být přeceňován. Podrobnosti diskutovali student čtvrtého ročníku Právnické fakulty UK Štěpán Uherík a šéf personálně-poradenské společnosti Hays v Česku Ladislav Kučera. Jako tradičně nabízíme jejich hlavní teze.

Teze 1:

Vysokoškolský titul je pro zaměstnance čím dál tím méně relevantní. V Česku existuje společenská objednávka, která začíná u rodičů a vychází z premisy, že titul předznamenává lepší práci (jaká by to měla být, to mnohdy rodiče ani studenti netuší). V důsledku toho se dlouho vzděláváme, mladí lidé, kteří projdou základním, středním a vysokým školstvím do reálného, pracovního světa vstoupí v šestadvaceti letech, kdy už mají nemalou část života za sebou – a přitom si mnozí pořádně ani nezkusili o čem je, že je jiný. To náš vzdělávací systém, který je kontinuální, nereflektuje. Možná by v něm tak mohly být nějaké prodlevy, které by nakonec i význam akademického titulu navýšily. Zadruhé, máme obrovské množství vyšších škol, financování systému je na tom postaveno, a nedostává se nám peněz na základní školství. To by přitom mělo být základem všeho a to jak z pohledu potřeb společnosti tak jednotlivých studentů.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

Teze 2:

Cesta k práci snů vede přes zapojení se do pracovního procesu už při studiu. Díky tomu si dotyčný mimo jiné rozmyslí, co že to vlastně ona práce snů pro něj konkrétně je (což dnes většina studentů neví). Pracovní zkušenost během studia navíc nejenže navýší pravděpodobnost, že člověk získá práci, ale má vliv také na nástupní plat. V oboru informačních technologií kupříkladu čerství absolventi s praxí při studiu začínají s platy o 15-20 procent vyššími. Zadruhé, je rozumné si rozšířit obzor, nebát se globalizace a globální konkurence. Už proto, že se české ekonomice dnes nedostává lidí a my je budeme muset odněkud přivést, abychom si udrželi naši životní úroveň. Třetí, důležitou věcí je pak schopnost komunikovat, domluvit se a to jak v mateřském jazyce, tak i v jiném, než je ten mateřský. U cizích jazyků je přitom nesmírně důležité nejenom vědět, jak se správně poskládá věta, ale umět ho skutečně aktivně využívat.

[alter-eko-discussion thesis=“2″]

Teze 3:

Český trh práce v roce 2050 bude v mnohem větší míře o službách. Součástí tohoto posunu pak bude mimo jiné také zkvalitnění služeb pro lidi, kupříkladu v případě péče o seniory. To je už dnes obrovské téma a vzhledem k demografii bude rok od roku větší. Práce v této oblasti díky tomu už napříště nebude špatně placená, nepůjde o práci, kterou nikdo nechce dělat. Zadruhé, daleko více se nám otevře trh, který vychází z propojení technologií s normálním, fyzickým světem. A nejde jen o dnes tolik diskutované sociální sítě, ale o e-commerce v nejširším slova smyslu. V tomto kontextu si dovedu například představit pozice, jejich cílem je management osobních profilů – nejenom, že se bude na síti dělat profesionální branding firem a hvězd, ale bude se dělat branding “běžných” lidí, kteří o to budou mít zájem a budou si to moc dovolit. My lidé si tak budeme najímat lidi, aby za nás dělali lidskou práci.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Celý rozhovor  si můžete poslechnout ZDE.


Diskuze očima Štěpána Uheríka

Přestože nikdo přesně neví, jak bude vypadat trh práce budoucnosti, jsme již dnes schopni pozorovat dílčí trendy, které zasáhnou především ty, kteří se na budoucí povolání teprve připravují. Nikoho by tak například nemělo překvapit, že samotný vysokoškolský titul spíše není – a do budoucna rozhodně nebude – bez nějaké “přidané hodnoty” zárukou kvalitního uplatnění na trhu práce.

To samo o sobě neznamená, že by vzdělání nebylo důležité; spíše to deklaruje, že titul čím dál více ztrácí na vypovídací schopnosti. O to důležitější může být rozhodnutí, u které vzdělávací instituce „zainvestovat“ roky života, tedy jakou školu zvolit. A to platí především v Česku, kde je jeden z největších počtů vysokých škol na počet obyvatel v EU. Nabízí se vypůjčit si citát Marka Twaina a upravit jej na: “ [n]edovolím, aby titul stál v cestě k mému vzdělání“.

Stručně, (i) v důsledku zvyšující se rychlosti, s jakou se mění svět kolem nás, nebude samotné vzdělání stačit – a významnou výhodu získají ti, kteří budou schopni již během studia také pracovat a ověřit (si) tak své teoretické dovednosti v praxi. Trh přitom, objektivně vzato, již dnes nabízí zajímavé možnosti trainee programů či jiných nabídek práce při škole (jak ostatně zmiňuje Pavel Hnát) a v neposlední řadě je zde také možnost vyzkoušet si vlastní podnikání. Ani práce, ani škola by přitom neměla mít na pomyslné misce vah zásadní převahu, mělo by jít spíše o doplňující se složky.

Klíčovým prvkem celé mozaiky zobrazující žadatele o práci pak podle mě bude postoj člověka (studenta/absolventa) respektive hodnoty, které si po dobu studia vytvoří. Přesto – nebo možná právě proto –, že jsme všichni poznamenáni hodnotami konzumní společnosti, potřebujeme osobnosti, které neomezí výklad pojmu „kvalitní uplatnění“ jen na „vydělat co nejvíce peněz.”

Uvědomění si, co je to pro mě vlastně ona „práce snů“ je přitom zásadním momentem pro osobností a pracovní rozvoj. Nemusí mít nutně podobu jasné představy o konkrétní práci či pozici, ale schopnosti převzít odpovědnost za svou budoucnost (a tím se mimo jiné rozhodnutí nespoléhat se na státní pomoc a sociální programy). Stejně tak je třeba v této souvislosti připomenout hodnoty, o které se na své cestě mohou studenti opřít: Jsou to věci jako touha pracovat a učit se novým věcem, trpělivost, vytrvalost, odvaha něco začít a související připravenost dělat případně chyby a následně se z nich poučit.

Sečteno, podtrženo, klíčovou otázkou – alespoň podle mě – dnes není, co nám přinese trh práce budoucnosti. (Historie nám totiž opakovaně ukazuje, že každý evoluční proces přináší pasti i příležitosti.) Klíčovou otázkou je spíše to, zda zvládáme utvářet a vést lidi, kteří budou schopni na jedné straně čelit hrozbám a na straně druhé odvážně a eticky využívat nových příležitostí.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)