Český projekt „Nevina“: V Ústí se před soud vrací třináct let stará vražda šestnáctileté studentky

Napsal/a Robert Malecký 8. června 2016

Ústecký krajský soud bude ve čtvrtek projednávat případ, který se může stát průlomem v tzv. projektu „Nevina“. Projekt je obdobou amerického „Innocence“, který za oceánem očistil jméno a v mnoha případech dostal po letech z vězení stovky lidí.

Případ se týká 13 let staré vraždy šestnáctileté studentky z Rumburku na Děčínsku, kterou podle české justice spáchal tehdy devatenáctiletý Aleš Provazník. Ten dostal 12,5 roku vězení, z něhož si podstatnou část odseděl, prodělal i ochrannou léčbu. Nyní už je na svobodě – a žádá obnovu svého procesu. Na základě forenzních důkazů.

„Mám několik klientů, kteří na obnovu procesu čekali tak dlouho, až si trest odseděli a nyní již nemají dostatek sil dál bojovat za očištění svého jména,“ říká forenzní expert a soudní znalec Daniel Vaněk. Aleš Provazník ale mezi ty, kteří chuť bojovat za očištění svého jména ztratili, nepatří.

A Vaněk Provazníkův případ považuje za jeden z nejkřiklavějších, kde moderní forenzní metody po letech umožnily přezkoumání  původně použitých důkazů. Sám v Česku spouští projekt Nevina, obdobu amerického „Innocence“, který očistil stovky odsouzených lidí.

Co se v Rumburku stalo?

Tragédie se odehrála 18. dubna 2003. Mrtvola dívky se našla po dvou dnech v parku u nemocnice. Den poté policisté z vraždy obvinili Provazníka.

Podle státní zástupkyně mladík dívku fyzicky napadl, rdousil a kopal, když ji doprovázel do jednoho z rumburských rockových klubů. Žalobkyně ale před soudem nezmínila žádný motiv jeho útoku.

Provazník uvedl, že s dívkou zašli do rockového klubu, kde se setkali s jinou dvojicí. Koupili si víno a šli k prázdné tržnici, kde v jednom ze stánků zůstal mladík s dívkou sám. „Mazlili jsme se, přišla řeč i na pohlavní styk, který ale Martina odmítla,“ uvedl před soudem Provazník. Pak se podle něj vrátili do klubu. Nejprve prý do něj vešla Martina a po několika minutách i Provazník. Když vstupovala do klubu, měl ji viděl naposledy. Čekal, že ji uvnitř objeví, ale když se neukázala, myslel si, že odešla domů. Později šel na vlak do Šluknova.

Soud mu neuvěřil. Na základě biologických stop mu udělil trest 12,5 roku vězení a ochrannou sexuologickou léčbu. V roce 2005 žádal Provazník neúspěšně o obnovu řízení na základě nového svědectví muže, který vypovídal v jeho prospěch. Podle soudu ale bylo jeho svědectví účelové, slabé a nevěrohodné.

Krajně nepravděpodobné nálezy

Provazníkovu obhajobu nyní v rámci bezplatné „pro bono“ pomoci vede sdružení Iuridicum Remedium . „Klíčovým důkazem v případu Aleše Provazníka byly biologické vzorky, které se našly pod jeho nehty a nehty jeho oběti. Z výsledků odborného vyjádření, které bylo v roce 2003 jediným přímým důkazem proti Aleši Provazníkovi vyplynulo, že DNA pod jeho nehty patřilo oběti, a naopak DNA pod nehty oběti patřilo panu Provazníkovi. Tehdy z toho soudy dovodily, že musel na oběť zaútočit on,“ říká advokát Jan Vobořil.

Jak ale vyplývá ze znaleckého posudku, který zpracoval znalec Vaněk a je nyní hlavním podkladem pro návrh na obnovu řízení, trpí tato odborná vyjádření řadou vad. „Předně nález, kdy není pod nehty DNA toho, o jehož nehty jde, je velmi nepravděpodobný. Zde by navíc šlo o hned dva krajně nepravděpodobné nálezy. To ukazuje buď na záměnu biologických vzorku nebo jiná pochybení při vypracování těchto vyjádření,“ upozorňuje Vobořil.

Navíc přítomnost DNA jiné osoby pod nehty nemusí být vůbec důsledek nějakého agresivního dotyku, ale podle znaleckého posudku i zcela nevinného kontaktu, který Provazník nikdy nepopíral.

„Zpochybnění jediného přímého a klíčového důkazu je podle našeho názoru dostatečným důvodem pro obnovu řízení. Děje se tak sice už v době, kdy pan Provazník je na svobodě, ale i tak jsme přesvědčeni, že obnova procesu a očištění jména pana Provazníka má smysl, a to nejen ve vztahu k němu, ale i obecně ve vztahu k potřebě zlepšení způsobu interpretace důkazů DNA ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ říká Vobořil.


AKTUALIZACE: Ústecký krajský soud žádost o obnovu procesu zamítl

Soud nový znalecký posudek o DNA jako důkaz neuznal a obnovu řízení zamítl. Ztotožnil se totiž s názorem státního zástupce, který upozorňuje na to, že znalec vycházel pouze z listin a nezkoumal samotné vzorky. 

Soudce připomněl i řadu nepřímých důkazů a to, že v roce 20011, kdy Provazník žádal o propuštění ze sexuologické léčby řekl: „Uvědomuji si, jaký trestný čin jsem spáchal.“ K tomu Aleš Provazník dnes řekl, že tehdy to řekl účelově, protože bez přiznání viny nelze léčbu opustit. 

Aleš Provazník ještě má naději na obnovu řízení. Jeho advokát totiž podá stížnost proti rozhodnutí k Nejvyššímu soudu. 


Desítky nespravedlivě odsouzených?

Počet takových případů, kdy je odsouzen nevinný člověk, odhaduje Daniel Vaněk v Česku na desítky. Příští čtvrtek se v Poslanecké sněmovně uskuteční seminář, na který přijedou zástupci jednotlivých národních projektů „Nevina“, které v poslední době v evropských zemích vznikly.


Čtěte také: Zákon o DNA nebude. Ministerstvo vnitra tvrdě hájí pozice kriminalistů, nabízí jen rychlou novelizaci zákona o policii

Vražda u rumburského rybníka: Plošný sběr DNA, jaký tu ještě nebyl


„Primárním posláním jednotlivých národních projektů je identifikovat nevinné osoby, jež byly nespravedlivě odsouzeny a dosáhnout jejich propuštění z vězení, to je zřejmé. Dalším cílem projektu je ale i poučit laickou a právnickou veřejnost o kořenových příčinách nespravedlivých odsouzení,“ říká Vaněk.

O nich před časem hovořil i v článku na HlídacíPes.org, který reagoval na skandál forenzních expertů FBI. Deník The Washington Post loni na jaře upozornil, že až dvaatřicet rozsudků smrti ve Spojených státech mohlo za uplynulých několik let padnout neoprávněně. „Na skandál podobný tomu americkému u nás ale dříve nebo později dojde,“ předpověděl tehdy Vaněk. K nápravě by vedlo zrušení monopolu policie na většinu forenzního zkoumání nebo přijetím nového zákona o DNA. Nic z toho se ale nechystá.

 

6 komentářů

  1. petrph napsal:

    Jestli dobře chápu, tak obhájce nezpochybňuje samotný důkaz DNA, ale pouze jeho výklad v neprospěch pachatele. Ovšem taková obhajoba mohla padnout už při minulém soudu, který proběhl.
    Čiže žádný skutečný fakt který by přinesl nové okolnosti do případu nepředkládá a není tedy důvod k obnově řízení.
    Pokud to projde,..dostáváme se do neskutečného právního chaosu. Do ted jsme byli alespoň ujišťování že pravomocný rozsudek (vydaný často až po několika odvoláních a letech) je ten jediný a spravedlivý a ten musí všichni respektovat .Přejít do stavu že tím to začíná, a všichni obhájci budou ještě pak a opakovaně podávat nové posudky svých zaplacených odborníků ohledně výkladu důkazů,a žádat obnovy procesů,,..? Jistě, pokud bychom se mohli spolehnout, že to jsou jen obhajoby těch nevinných, nespravedlivě odsouzených, stálo by to za to

  2. sony napsal:

    Do budoucna bychom potřebovali více soudních znalců z oboru soudní lékařství, aby každý případ
    posuzovali nezávisle na sobě aspoň dva znalci.
    Legislativně by měly být lépe ošetřeny i jejich kompetence. Domnívám se, že by nesprávných rozsudků ubylo a odpadlo by následné přezkoumávání práce policie i justice.

    • petrph napsal:

      Potíž je v tom, že už pojem soudní znalec nedává příliš smysl. Žádný nezávislý „soudní znalec“ nevystupuje, pouze ty jejichž posudky si objednala ve svém zájmu obžaloba nebo obhajoba.
      A to z toho důvodu, že ten znalec už by měl vypovídat o svém vlastním vědeckém odborném zkoumání toho konkrétního důkazu v případu. Což je často práce na několik měsíců. Aby soudce místo toho povolal nějakého „nezávislého znalce“, který si ani pořádně nepřečte protokol ze spisu ale vypovídá protože „je kapacita“, to by to dopadlo mnohem hůř…

  3. Taoiseach napsal:

    Samozřejmě si lze jenom přát, aby byla nalezena spravedlnost a aby i v případě, že budou důkazy zpětně shledány jako nepostačující, byl odsouzený člověk dodatečně zproštěn viny.

    Ale formulace, které používá forenzní expert a částečně i autor, jsou velmi podivné:
    „žádá obnovu svého procesu. Na základě forenzních důkazů“
    „moderní forenzní metody po letech umožnily přezkoumání původně použitých důkazů“
    Přitom konstatování „nález … je velmi nepravděpodobný“ je zpochybněním důkazu, ale určitě samo není žádným „forenzním důkazem“. Nerozumím ani tomu, co má být „moderní metodou“ – znamená to, že před třinácti lety se nevědělo, že takový „nález je velmi nepravděpodobný“?

    Dále: mluvit o odsouzeném jako o nevinném ještě před obnovením procesu – to je opravdu příliš extenzivní výklad presumpce neviny.

    Ještě jednou opakuji: nikomu neupírám právo požádat o obnovu procesu. Ale způsob, jak se zde o případu referuje, je těžce zavádějící.

  4. olga slejsarová napsal:

    Důležitý je poslední odstavec článku. Testy DNA jsou lukrativní záležitostí a Vaňkovi vadí, že nevydělává na úkor forenzních expertů Policie ČR.

  5. NA napsal:

    Jestlipak někoho napadlo, že každé odsouzení nevinného znamená zároveň neodhaleného pachatele?

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies