tinyhousefarmstead via Foter.com / CC BY-NC-ND,

Český boom minipivovarů nekončí. Je jich už kolem tří set a nové stále přibývají

Napsal/a Robert Břešťan 25. prosince 2015

Česká pivní kultura a pivní nabídka se za posledních několik let změnila k nepoznání. Rozmach malých pivovarů, minipivovarů či restauračních pivovarů úspěšně pokračuje.

Potvrzuje to i rozhovor Janem Šuráněm, prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů pro HlídacíPes.org a pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.

  • Kde se ten boom minipivovarů v Česku zastaví?

To se opravdu nedá říct. Já jsme to před pár lety odhadoval na maximálně 250, teď jsme na počtu kolem 300, takže si už netroufám prognózovat.

  • Ale asi je nějaký tržní strop, kdy se už další minipivovary neuživí?suran_jan

Samozřejmě, že když těch pivovarů bude už moc vedle sebe a jejich pivo přestane být zajímavé, asi ho lidé přestanou kupovat a růst se někde zastaví.

  • Je pravda, že se jde o investici s velmi slušnou návratností kolem pěti let?

Pohybuje se to trochu výše, zhruba šest sedm let, návratnost je kolem patnácti procent ročně. Záleží na tom, jak máte drahé peníze, kde pivovar máte a jak je postaven. Ale ta návratnost je slušná a 15 % vám žádná banka nedá.

  • Slyšel jsem i velmi optimistické tvrzení, že žádný z nových minipivovarů dosud nezkrachoval… Můžete to potvrdit?

I pivovary krachují, je to byznys jako každý jiný a pouští se do něj různí lidé za různých podmínek. Spíš jde o to, že žádný z těch minipivovarů nepřestal vařit a nepřestal stát, okamžitě se to zařízení přesouvá do jiného objektu a vaří se dál.

  • Možná se pak ale ukazuje tržní nedostatek, že není dost sládků…

Tenhle nedostatek je tu už několik let. Dobrý sládek dnes obsluhuje třeba dva tři pivovary.

  • Všiml jsem si, že na vybudování minipivovaru se běžně dají získat evropské dotace… Nezakládá to na trhu na značnou nerovnost?

Určitou nerovné tržní podmínky to zakládá. Ale přispívá to hlavně k rozvoji regionů, kde je vysoká nezaměstnanost. Protože většinou to nejsou dotace na minipivovar, ale obvykle na pracovní místa, různá rekreační zařízení a podobně. Ale samozřejmě jako každá dotace to křiví trh.

  • Jaká je konkurenční výhoda malých pivovarů?

Ve srovnání s těmi velkými a středními je v tom, že to pivo je vždycky čerstvé. Prodává se přímo v minipivovaru, nemá trvanlivost, je nefiltrované a určené k okamžité spotřebě. Ale v tom je právě ta výhoda. I když přijdete do velkého pivovaru a chtějí vás tam uctít, tak jdou a natočí pro vás to nejlepší pivo, co mají, tedy to čerstvě natočené přímo z ležáckého sklepa. V takové kondici ho prodáváme my. Což zase znamená, že nemůžeme jít kvůli trvanlivosti do obchodních sítí, ale zase máme výhodu té čerstvosti a chuťové zvláštnosti.

  • A pak je výhoda, kterou vám ti velcí asi závidějí mnohem víc a to je nižší zdanění…

To je samozřejmě výhoda. Doufáme, že nám to vydrží, protože nejde ani tak o daň na pivo, ale o konkurenceschopnost na trhu a o to, aby byla tradice a výroba piva v některých regionech zachována. Ale jinak se na nás s veškerou byrokracií pohlíží jako na velké pivovary. Určité zjednodušení bychom uvítali. Máme tu 47 velkých pivovarů, které dělají 99 % trhu a 300 malých, které dělají jedno procento.

  • Ale i to jedno procento dokázalo zamíchat českou pivní kulturou…

Ani bych neřekl že za to může top jedno procento jako spíše ten mediální obraz, který kolem toho je. Zároveň platí, že jsme pro velké pivovary taková laboratoř. Přicházíme s novými typy piv, s novými chutěmi, s chmely, se speciály, cizími styly… A když nám to jde, pustí se do toho i ti velcí. Vždyť se podívejte, co máte speciálů i z velkých pivovarů.

  • Do jakého množství produkce, takříkajíc výstavu, ještě můžeme mluvit o minipivovaru?

Je to dané daňovou sazbou, kde se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do deseti tisíc hektolitrů. I když to už je docela velký pivovar, který už musí obhospodařit dejme tomu malé město.

  • Rozmach minipivovarnictví je patrný v Česku i ve světě… Není to ale svého druhu výstřelek – možná movitějších lidí, lidí ve větších městech s tím, že stejně nakonec většina lidí skončí u vyzkoušené desítky?

Tak jednoduché to není. Pivo z minipivovarů je relativně drahé a člověk by řekl, že se ho nejméně bude pít třeba na Ostravsku. Jenže právě na Ostravsku je minipivovarů nejvíce. A nakonec se může stát, že ten boom minipivovarů přetvoří celý pivní trh. V Americe před 40 lety nebyl žádný malý pivovar, takzvaný craft brewary, a dneska je jich tam kolem čtyř tisíc a pořád to pokračuje. A velcí tam pak skupují malé, aby nepřicházeli o trh. I když my jsme možná na takovou změnu příliš tradiční země.

 

 

6 komentářů

  1. český maloměšťák napsal:

    Pamatuju jak začínali s vařením v Bělči u Hradce Králové, pak to byl Hlučín, Rýmařov…. a nezapomenu na slušovickou desítku (sládek co tam vařil, vypadal jak Frank Zappa).
    Je dobře, že je taková spotřebitelská nabídka. Na druhé straně se ale objevil nový fenomen, který může zprznit tradiční to nabídku výčepního, ležáku a speciálu – na pípách a v lahvích. A sice zatím snad jen modní vlna tkzv. “ ale“ (schválně píšu “ tkzv. . protože jde vesměs o piva , která leží při stejných teplotách jako ležáky – piva se spodním kvašením, víceméně jde tedy o podvodné jednání typu klamání spotřebitele, u nás , na rozdíl například od Anglie, jen zlomeček pivovarů skutečně „vaří ale“ ), kdy je zabíjena chuť dobře a poctivě navařené desítky či dvanáctky, v zákmu této doufám, že modní vlny.
    Dobrý pivovar poznáte podle kvalitní, chutné desítky, naposledy jsem si nemohl vynachválit tu z Chýně u Prahy. Nneechte se ošálit všemi těmi různými podvodnými “ ejly“, tady nejde již o experimentování, ale o cílený marketing, obdobu lživých reklam. V konečném důsledku by mohlo dojít paradoxně k tomu, čemu se ubránili kdysi v GB, zejména díky CAMRA, kdy tam naopak ležáky to vytlačovaly tradiční ale, hrozilo, že bude tradiční tam ale z pivní nabídky zcela vytlačen(zejména mamutími pivovary).

    Ekonomicky MB „jedou“, dost záleží na lokalitě (v Praze je blaze, na Osoblaze stálá krize). Je tedy s podivem, že nevznikl dosud žádný “ romský pivovar“, že se žádné z inkludujících organizaci, které prý už dohromady spolkly na miliardy korun i singrovek – ze státního rozpočtu, nepodařilo inkludovat aspoň pár desítek Romů či Romek takto ekonomicky udržitelným způsobem. To je skutečně divné, ba řekl bych že i krajně podezřelé (propíjejí snad relevantní činovníci raději své výplaty v mikropivovarech bílých …či snad jsou dokonce abstinenty ?!??).
    NU, snad se aspoň setkáme s muslimským mikropivovarem, někdy, v blízké budoucnosti.Nebo aspoň s ukrajinským, popřípadě s kosovsko-albánským.

  2. Karel Hájek napsal:

    Pane maloměšťáku, co to tady píšete za bláboly? Vy jste troll?

    • český maloměšťák napsal:

      Hledejte, pane Hájek. Jen tak najdete.
      Hezký den.

  3. Michal napsal:

    Jakože ALE nabízí jako svrchně kvašené pivo, ale kvasí u nich ve sklepech při teplotě se spodně kvašenými pivi? Měl by jste pít méně piva, když píšete komentáře… To by ty kvasnice asi úplně nedali si myslím. Píjte radši 10 a 12 já jsem velice rád za svrchně kvašené piva a dokázal bych se bez spodně kvašených obejít. Stejně takový dobrý spodek, dnes moc pivovarů neumí…

    • český maloměšťák napsal:

      Zkuste se informovat – přímo v pivovarech (jen NĚKOLIK z nich je vybaveno technologií na výrobu „ale“) . Pak zjistíte, že lžete. Ač asi nerad – pouze z toho důvodu, že nejste informován.
      Hezký den.
      Pozm. 1. Kvasnice – ženský rod, tedy tvrdé. Měl byste vůbec přestat pít alkohol. 2. Na real ale si zajeďte do Anglie, zde jste povětšinu klamán.

    • český maloměšťák napsal:

      Ještě maličkost.
      Zkuste se příště zeptat , až Vám donesou například údajný IPA, proč má toto pivo servírovací teplotu jak ležák. Kde soudruzi dělají chybu (eufemismus pro slovo “ klamou“ /šidí/).
      Ve většině (některé pivovary technologii mají a užívají ) případů prostě pijete “ aromatizované“ ležáky, respektive kvaziale.
      O tom jsme psal , o nebezpečí, že se může vytratit umění uvařit kvalitní klasický ležák (kdy uměním je zejména navařit kvalitní desítku, nikolivěk speciál), což by byl paradox. Situace vptavdě opačná té, proti které vybojovala svůj boj kdysi CAMRA.
      Nic proti experimentům. Pokud ale nejde o nouzi z deficitu ctnosti. Bohužel však často tomu tak je – pivovar nabízí voňavé “ ale“, ale desítka a dvanácka nestojí za nic, jejich pitelnost je mizivá, atributy nevýrazné atd.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies