campact / Foter.com / CC BY-NC,

Českou energetiku ovládají lidé s historií v ČEZ a ČEPS. Rozhodne ale Německo, říká analytik Šnobr

Napsal/a Robert Břešťan 6. listopadu 2015

Českou energetiku ovládají lidé inklinující k centrální, direktivní, velké energetice, kteří mají problém se adaptovat do nových podmínek, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org analytik a poradce společnosti J&T pro energetiku Michal Šnobr.

  • Vláda už sice v energetické koncepci budoucí směr aspoň na papíře vytyčila, ale kam podle vás kráčí česká energetika?

Zásadní problém, který řešíme, je že politici a úředníci ještě nedohlédli do budoucnosti natolik, aby pochopili, co se odehrává a co se odehrávat bude. Nepochopili, že dnes už téměř veškerý vliv, jak energetiku do budoucna tvarovat, de facto ztratili. Dnes svými činy mohou něco urychlit, něco zdržet, některým směrům házet klacky pod nohy a jiné upřednostňovat. Ale v zásadě energetika už je někam nasměrovaná a změny přijdou, ať chtějí nebo nechtějí. Prostě na to už fakticky nemají vliv.

Tvrdé německé zájmy

  • Kdo na to má tedy vliv?

Z energetiky se – ve smyslu rozvoje technologií, jež se velmi rychle šíří – stala globální věc. Zároveň končí dominance drahých a velmi náročných investic a z energetiky se

441650

Česká televize, printscreen

stává sektor, kde budou pravděpodobně dominovat menší investice za cenu vyšších variabilních nákladů. Jenže českou energetiku ovládají lidé stále se stejnou historií – buď v ČEZ nebo v ČEPS – inklinující k centrální, direktivní, velké energetice a mají problém se adaptovat do nových podmínek.

  • Asi bych jim ale neupíral, že sledují trendy…

Jistě vnímají, že nějaká jiná energetika někde vedle vzniká a že se bude dále rozvíjet. Ale zatím od vládních činitelů neustále slyšíme: uhelná energetika, ano, jaderná energetika, ano, německá Energiewende je vedle. Což je vidět i na celé energetické koncepci. Politici nemají odvahu dělat zásadní a odvážná rozhodnutí, i když doba, kdy jsou nejvíce potřeba přichází.

  • Narážíte na změny, kterými se vydalo Německo. Ale tam jsou přeci jen asi v jiné pozici, třeba díky finančním možnostem.

To jsou, ale hlavně proto, že oni si sami uzavřeli všechny postranní východy – ať už směrem k jádru nebo do budoucna i k uhlí a nezbývá jim nic jiného, než – zatím velmi draze – podporovat Energiewende. Spolu s tím ale také výzkum a vývoj a nové technologie, aby dostáli svým závazkům směrem k budoucnosti.

  • Na druhé straně český podíl obnovitelné energie by se měl podle vlády blížit nějakým dvaceti procentům. To je málo?

Přečetl jsem si nedávno, že ministr Mládek „zezelenal“, protože v koncepci se navýšil o pár procent podíl zelené energie. Jenže ve finále je to strašně nedůvěryhodné. Budou to asi nějaké dotované solární panely na střechy, ale reálně nadále platí, že chceme stavět jadernou energetiku a spoléhat na uhlí. Vzpomínáte si, čím se argumentovalo, když se vypisoval tendr na Temelín?

  • Tím, že bude málo elektřiny.

Že bude málo elektřiny a že hrozí, že v roce 2025 budou zastaveny Dukovany. To byla klíčová argumentace. Zvláště poté, co se prokázalo, že predikce o budoucí spotřebě elektřiny jsou úplně mimo. Pak zbyl ten klíčový argument Dukovan. O tom se teď už zase nemluví. Teď nově slyšíme, že dokud nebudeme mít jasno, jak a kdy postavíme jaderné elektrárny, musíme nechat otevřenou možnost těžby uhlí na dole ČSA. Takže neustále jsou to argumenty o argumentech ve prospěch staré energetiky.

  • Čím by se tedy mělo argumentovat?

Je naprosto zřejmé, že významnou částí budoucí energetiky bude ta centrální. Celá hra je jen o jejím podílu. Zásadní změna spočívá v tom, že by se v relativně krátké době měly výrazně rozšířit decentralizované zdroje. Plynové mikrokogenerace, solární elektrárny, větrné elektrárny a další zdroje. Tenhle trend je v zásadě nezastavitelný. A to je problém české diskuse. My to říkáme opačně. Říkáme, že asi budeme těžit v ČSA, a když ne, postavíme bloky v Dukovanech a v Temelíně. A přitom nikdo nebere v úvahu, že dnes nikdo nedokáže jaderné elektrárny postavit ani v čase, ani technologicky, ani za rozumné peníze…

  • Vás by teď docela snadno mohl někdo onálepkovat jako zeleného aktivistu, nemáte ten pocit?

To asi ano, i když to tak fakticky není. Občas když projíždím zejména severním Německem, tak jsem reálně zděšen z toho, kolik je tam větrníků a jak nesmyslně hyzdí krajinu. Nedokážu si představit, že bychom si takto znetvořili i tu naši. Na druhou stranu i v tom Německu se to vyvíjí. Byl jsem se podívat na projekt E.ON Power2Gas, kde se přebytečná elektřina z větrných elektráren přeměňuje na vodík a pak případně dále na syntetický plyn. Je tam šest bílých kontejnerů, je to tiché, nečoudí to, lidé tam chodí v pláštích. Když jsme tam jako Češi dorazili první otázka byla, kolik to stojí. Odpověď byla, že je to úplně jedno, že je to pilotní projekt, testování, kdy se připravují dotační podmínky legislativa, daňové zvýhodnění… Od toho jsou pilotní projekty. A to je ta podstata německého pokroku. Že oni mají odvahu zkoušet a realizovat ta netradiční řešení, nad nimiž se v Česku mává rukou.

  • Je v tom asi ale i byznysový kalkul, sázka na budoucnost… Třeba Afrika, která je na vzestupu za nějakých 15 let bude potřebovat mnohem více elektřiny a těžko kvůli tomu bude stavět jaderné elektrárny. Vsázejí Němci na svou budoucí technologickou převahu?

Je to mix důvodů. Je za tím samozřejmě i trocha až skoro nebezpečné zelené ideologie. V tom je také rozdíl mezi mnou a různými aktivisty, ačkoli by se mohlo zdát, že často mluvím v jejich módu. Ne, snažím se to brát realisticky. Nikdy bych si netroufl říct, že jádro je definitivně odepsané. Ale v Německu to není jen ideologie, ale i racionální kalkulace. Chtějí se v co největší míře zbavit závislosti na dovozu surovin, plynu, ropy a dalších produktů a jedinou alternativou jsou obnovitelné zdroje. Dále chtějí technologicky pokročit tak daleko, aby byli připraveni na moment, kdy v energetice přijde obrat, a o ni budou ti, kdo na tom opětovně zbohatnou. Tady se ukazuje rozdíl v tom, co je Evropská unie a co je Německo. Oni si své zájmy nadále pečlivě hlídají, ačkoli se tváří, že EU je to, o co v budoucnu jde. Velmi tvrdě ale vnímají své čistě německé zájmy.

Vzpomínáte, co říkal Martin Roman?

  • Česko je přitom často označovaná jako další spolková země. Do Německa jde třetina vývozu, napojení je zřetelné. Čím to, že se jak politika, tak byznys je zrovna ve vztahu k německé Energiewende dosti odtažitý?

Je otázka, jak dlouho ještě budeme s naším směřováním energetiky vzdorovat. Jsem přesvědčen, že Německo nás ve finále přetlačí, ať chceme nebo nechceme. Teče přes nás elektřina ze Severního moře do průmyslového jižního Německa. Roli hraje i to, že energetice jsme jedna z největších exportních zemí a zároveň velkoobchodní ceny silové elektřiny jsou u nás nejnižší v Evropě. Nám totiž ty ceny určuje německý trh na základě vývoje energetického mixu Německa. Němci drtí velkou energetiku, nechtějí velké molochy a to dohromady generuje nízkou cenu elektřiny. Ta se přenáší k nám. Jenže my chceme jít úplně jinou cestou. Chceme stavět jaderné elektrárny, prolamovat limity, ale neumíme si poradit s nízkou cenou silové elektřiny. V Německu je to signál, zpětná vazba trhu – kdo nejste schopen za tuto cenu vyrábět, běžte pryč. Jenže v Česku tohle cíl není. Tím pádem signály, které dává trh k nám, není tou správnou zpětnou vazbou. Němci vědí, že stroj času, ten pokrok, nakonec všechno změní.

  • Není s tím ale spojená značná míra pokrytectví? Vždyť Němci či Rakušané od nás energii nakupují a ta tu vzniká převážně z jádra a z uhlí.

Energetika je sektor, kde se plánuje na desítky let. V roce 2009 tu Martin Roman tvrdil, že v roce 2015 nebudeme mít dostatek elektřiny. Ministerstvo průmyslu prakticky za jakéhokoli ministra tvrdí, že je nezbytně nutné dostavět Temelín. A teď je zjevné, že ty projekce spotřeby byly úplně nesmyslné a to jsme jen pár let nazpátek. My tu vlastně čekáme na to, jak dopadne Německo, které si dalo dvě velké výzvy. První je do roku 2020 snížit emise CO2 o 40 % oproti roku 1990. A zároveň v roce 2022 chtějí odstavit jaderné elektrárny. Máme rok 2015 a 42 % německé spotřeby pokrývají uhelné zdroje a nějakých 16 % jaderné elektrárny. Nevím, jestli ty jejich dva cíle jsou dosažitelné, čekal bych, že někdy v letech 2017 – 2018 se Němci budou muset rozhodnout a že uzavírání jaderných elektráren se posune. Ale to bude téma asi až pro příští vládu. To si teď žádný německý politik netroufne. A z toho jsou klíčové signály pro českou energetiku.

  • Řekl jste, že stavět jaderné elektrárny se nevyplácí. Není to ale tak, že česká ekonomika a energetika stojí na dřívějším rozhodnutím jaderné elektrárny postavit a že vlastně jedeme jen díky předchozím generacím , ale těm příštím to nedopřejeme?

Netroufnu si tvrdit, že jaderná elektrárna nemá budoucnost. Jestli to bude elektrárna této generace nebo příští generace je samozřejmě otázkou. Ale troufnu si tvrdit, že uhlí mele z posledního. Změny ale neproběhnou v horizontu jednotek let, ani deseti let. Uhelné elektrárny tu s námi ještě relativně dlouho budou, budou pokrývat část energetického mixu a budou nám hodně dobré na to, aby zajišťovaly stabilitu systému z pohledu rozvoje obnovitelných zdrojů. Skutečným klíčem k revoluci je schopnost skladovat elektřinu. Ať již formou baterií, nebo zmíněného konceptu Power2Gas. Ve formě syntetického plynu jste schopen skladovat obrovské množství energie na dlouhou dobu a ještě ho jednoduše transportovat mimo přenosovou soustavu. To dává šanci plynu v té decentralizované podobě. U nás je ale diskuse extrémní.

  • A co ten ohled na budoucí generace?

Na jedné straně jsou zelené iniciativy, které radikálně říkají, zastavme jádro, zastavme uhlí. Na straně druhé tu máme tvůrce energetické koncepce, kteří říkají těžme uhlí, spalujme ho, stavme jaderné elektrárny. České energetice a koncepci chybí rozumný kompromis zohledňující vývoj energetiky, kdy ani jeden z extrémních názorů nemá pravdu. Jsem přesvědčen, že do roku 2030 bude mít energetika úplně jiný rozměr a staré pravdy přestanou platit. To, co chybí, je vize na 10 – 15 let s vědomím toho, kam směřují technologie. A chybí politická odvaha rozhodnutí udělat.

  • Jak ve světle toho, co říkáte, vnímáte rozhodnutí o prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí v lomu Bílina?

Vždy jsem říkal, že to považuji za rozumné a logické, navzdory všem negativním důsledkům. V energetice nejdou dělat tvrdé zásahy rychle. Je potřeba si uvědomit, že ČEZ modernizoval elektrárnu v Tušimicích a v Prunéřově, postavil novou elektrárnu v Ledvicích a bez prolomení limitů by celá uhelná energetika neměla dostatek uhlí právě na tu přicházející transformaci. Jestli se to ve finále všechno vytěží a spálí, není jasné, ale otevírají se vrátka. Na dole ČSA vnímám jako nešťastné hlavně to, že chybí politická odvaha říct, že tam se prostě těžit nebude a lidé tam žijí v obrovské nejistotě. Bílina je kompromisní varianta s negativními dopady na životní prostředí a zdraví lidí, ale je to varianta, která umožňuje bavit se o budoucí revoluční energetice.

  • Na druhé straně se mluví o tom, že to uhlí má být určené hlavně pro teplárny.

Podle mého jsou teplárny historický přežitek. Bude se zateplovat, šetřit, vytápění se bude rozpadat do menších systémů, do plynových kogenerací… Teplárny tomu strašně vzdorují. Nepůjde je nahradit rychle, nemá to být žádné extrémní řešení. Ale koncepce má umožnit hladký přechod na decentralizovanou, novou, obnovitelnou energetiku, ale ne ráz na ráz.


Druhou část rozhovoru s Michalem Šnobrem, zaměřený především na společnost ČEZ, přinese HlídacíPes.org v pondělí.

4 komentáře

  1. český maloměšťák napsal:

    Zajímavý rozhovor.
    Chybí mi v tom povídání jedna zásadní věc a tou je eventualita návratu vysokých cen ropy a expanze elektrifikace vozového parku, pokud by se tyto dvě věci potkaly – jakožto že je to dost pravděpodobné. Jak zvládnout takovouto situaci, donekončna kurzem koruny manipulovat nejde , síť i logistika EV chargers chatrná, kupní síla obyvatel nízká …. Navíc by nucený nákup drahé ropy i drahé elektřiny mohl vyvolat velké celospolečenské pnutí, ta závislost na Německu by se mohla stát vazalstvím (bylo nám už vyhrožováno zastavením dotací – jen kvůli tomu, že jsme se ozvali proti kvotám , takže na nějaké vřelé spojenectví bych se moc nespoléhal). Nehledě na to, že i plyn k nám jde zejména přes Německo. Plus exportní závislost, závislost politická…
    Aby se zas nezavedl nějaký druh protektorátu, nějaké “ hard“ verze.

  2. Richter napsal:

    No, ono je to jako vždy o penězích, nebo spíš souboj mezi těmi co na to mají (pohodlí a klid na tu jejich důležitou práci) a těmi, co na to nemají.
    Pomiňme pro tento okamžik dobře placené ekoteroristy.

    Jelikož množství lidi co na to nemají se bude nezadržitelně rozšiřovat, nakonec zvítězí decentralizace.

  3. petrph napsal:

    Jen drobná poznámka.Jistě ty ceny elektřiny na energetických burzách jsou „proklatě nízko“ právě z důvodu přebytku nabídky elektřiny z alternativních zdrojů..(obvykle všemožné dotovaných). Ale současně žádný evropský stát se zatím nemůže ve své energetické politice spolehnout jen na tyto kolísavé alterzdroje,a musí je neustále zálohovat dostatečnou (a neustálou) produkcí z klasických elektren. Které samozřejmě té výprodejové (dotované) ceně nemohou konkurovat-ale zálohovat neustálým výkonem z příkazu státu musí. Což jim tedy musí stát nahradit jinak-bud jinou dotací,nebo financovaním výstavby),nebo přiražkou uživatelům.
    Z pohledu toho-a pokud takto dokrýváme zálohově spotřebu Německa,jsme pro něj skutečně laciným
    zdrojem, kterým podstatně šetří vlastní finance-a může si za to vesele „zkoušet nová řešení“.
    Takže to by mohl být důvod proč nestavět další bloky Temelína-vůbec neuvažovat (a zakázat) další
    výprodej té elektřiny za nízké ceny (ale na naše vysoké náklady) do zahraničí.

  4. Petys napsal:

    Myslím, že hlavně nemá cenu spoléhat na to, že naše vláda někdy něco skutečně rozumného v energetice vymyslí. Natož ta současná vláda socialisticko- oligarchická. Jádro a kouřící komíny, to je 60 let starý bolševický sen.
    Krásná idea byla ta v článku zmíněná, že Česko je vlastně další spolkovou zemí. BOHUŽEL není.
    Máme vlastní vládu a parlament a nad jejich činností kroutíme hlavou už desetiletí a je to stále stejný trend na jih a na východ, ale jsme Češi, zvykneme si asi na všechno.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies