MichaelGubi / Foter / CC BY-NC,

Česko. Země, kde nejsou uprchlíci, ale ti nám stejně vezmou práci

Napsal/a Robert Břešťan 15. září 2015

Není divu, že se v Česku daří xenofobním, protiuprchlickým, rasistickým a jinak radikálním náladám. Více než milión lidí s volebním právem jsou setrvalí voliči extrémistů ať již zleva nebo zprava.

A to počítáme jen ty, kdo se v Česku k volbám „obtěžují“. Zhruba třetina oprávněných voličů pravidelně zůstává doma.

Potenciálních voličů a obdivovatelů extremistických a populistických stran je tedy ve skutečnosti mnohem více.

Jsme země, kde:

  • V roce 2013
    v parlamentních volbách získala KSČM 741 044 hlasů
    ÚSvit Tomia Okamury 342 339 hlasů
    Dělnická strana sociální spravedlnosti 42 906 hlasů
( + v druhém kole prezidentské volby v roce 2013 získal Miloš Zeman 2 717 405 hlasů)
  • V roce 2010
    v parlamentních volbách KSČM 589 765 hlasů
    Věci veřejné 569 127 hlasů
    Strana práv občanů – Zemanovci 226 527 hlasů
    Suverenita Jany Bobošíkové 192 145 hlasů
    Dělnická strana sociální spravedlnosti 59 888 hlasů
  • V roce 2006
    KSČM 685 328 hlasů
  • V roce 2002
    KSČM 882 653 hlasů
    Republikáni Miroslav Sládka 46 325 hlasů
    Republikáni 6 786 hlasů
  • V roce 1998
    KSČM 658 550 hlasů
    SPR-RSČ 232 965 hlasů
  • V roce 1996
    KSČM 626 136 hlasů
    SPR-RSČ 485 072 hlasů

A nedělejme si iluze, političtí extrémisté jsou i mezi takzvaně zavedenými stranami. Specifické protestní voliče z velké části v posledních volbách ostatním stranám přebralo také hnutí ANO 2011.

S rozmachem sociálních sítí, především Facebooku, je na frustrované jedince mnohem více vidět, mohou snadno projevovat své názory a přesvědčení.

Můžeme být vlastně rádi, že jejich ochota dělit se z klidu svého gauče a internetového připojení o své „rozumy“ není přímo úměrná ochotě jít k volbám či se aktivně účastnit nejrůznějších pochodů, demontrací, akcí a lynčů…

Jak se ostatně mohla v době hysterie kolem průjezdu amerického konvoje Českem přesvědčit „hvězda Notebooku Jiří Vyvadil. Facebookových přátel měl sice desítky tisíc, na jím svolanou demonstraci ale nakonec nepřišel nikdo.

Věřme, že se o tom přesvědčí i islamobijec Martin Konvička, pokud se pokusí virtuální facebookové lajky přeměnit ve skutečnou politickou podporu. Ukázat se může už nyní, kdy Konvička svolává své věrné na demonstrativní blokádu hraničního přechodu Dolní Dvořiště s heslem „pokud vláda nezavře hranice, zavřeme je sami“.

5 komentářů

  1. Arnošt Zamovnik napsal:

    Republika po strop nacpaná xenofoby, protiuprchlíky, rasisty, radikály. A má za posledních 10 let + 300 000 imigrantů. To je situace.
    Asi to má kouzlo.

  2. petrph napsal:

    To jsou najednou tvrdá slova. Já si totiž pamatuju naopak, když se tenhle národ vzepřel k zatím nejtvršímu formu protestu proti politikům a vyhlásil v roce 2011 celodenní generální stavku v dopravě (120 000 stávkujících, zastavila se úplně doprava v Praze a řadě velkých něst, nejezdily ani některé vlaky), tak média doporučila svým posluchačům aby to považovali za formu happeningu a užili si volno.A politici se té stávce vysmáli a vůbec jí nevzali na vědomí..
    Tudíž současné obavy o to jestli by se „.. lidé zúčastnili jakýchsi pochodů, demontrací, akcí a lynčů“ se zdají poněkud přehnané.

    • Robert Břešťan napsal:

      Teď nevím, jestli si rozumíme. Tím říkám, že je lepší, když se vyřvou na Facebooku, než aby šli někoho aktivně lynčovat. Jinak právo na zákonný, poklidný a legitimní protest – jako je třeba generální stávka – nikomu neberu.

      • Martin Slavík napsal:

        Naprosto souhlasím, ale nemyslíte si, že to může fungovat i jako smysl propagace takových myšlenek?
        Ono pak stačí jedinec, který to v hlavě nebude mít úplně v pořádku.

  3. Hendrych napsal:

    Skvělé….no comment.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies