Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Expert OECD: “Česko by se mělo více otevřít imigrantům. Budou se hodit…”

 -   - 

334464741_e949666ac2_zCreative Commons LicenseImmigration” Autor: Andrea Barisani

… říká expert OECD pro otázky migrace Jean-Christoph Dumont. Jak dodává, lidé ve vztahu k imigraci obvykle v zajetí pocitů a představ, jež jsou v rozporu s fakty.

„Rolí OECD je dávat na stůl fakta bez ohledu na to, zda je někdo hodnotí pozitivně či negativně. Nijak tím nezastíráme, že jsou s imigrací i problémy. Chceme ale, aby se ve veřejné debatě pracovalo pokud možno s pravdivými údaji,“ řekl Dumont serveru HlídacíPes.org při představení nejnovější studie OECD o migraci.

Když se řekne imigrant, lidé si je obvykle představí jako problém. Jako ty nelegální, jako žadatele o azyl. Vy říkáte, že na imigranty bychom měli pohlížet spíše jako na řešení, ne problém. Ale jak to udělat?

Máte pravdu, je to citlivé téma. I s ohledem na příliv nelegálních migrantů na jih Evropy. Tam, se těžko vysvětluje, že by migrace měla být dobře řízená. Na druhé straně, i když v médiích vídáme lodě nacpané uprchlíky, často jde i o velké tragédie, tohle je jen velmi malá část migrace. Do Evropy přicházejí každý rok miliony lidí. Jde o to, že Evropa musí k imigraci přistupovat jako k celku, i ve svém zájmu pomáhat řešit humanitární katastrofy ve světě, pracovat se zeměmi, odkud do Evropy imigranti míří a také jasně odlišovat mezi ilegální a řízenou migrací.

I když říkáte, že ta mediálně nejviditelnější část imigrace, lodě mířící k evropským břehům je jen malá část problému, myslíte, že by se Evropská unie měla o tyto uprchlíky podělit? Na základě solidarity, nějakých kvót a kritérií?

Myslím, že je důležité, aby se problém neřešil na národní úrovni, ale aby se toho chopila EU jako celek. Koordinace je nezbytná. Navíc ne jen na úrovni zemí EU, ale v rámci světa. Ti lidé odněkud odcházejí, mají k tomu nějaký důvod…

Vybírat si podle náboženství? Spíše ne

Když už se některá země uprchlíkům pomáhat, část jich přijmout třeba z humanitárních důvodů, co říkáte na možnost vybírat si je třeba podle náboženství, jaké vyznávají?

Vím, že tohle je teď téma v České republice v souvislosti se syrskými uprchlíky a chci být diplomatický. Ale platí, že když se rozhodnete přijmout uprchlíky, činíte to z humanitárních důvodů. Je jasné, že z nich nebude mít nikdo bezprostřední ekonomický přínos. O ten ale v takovém případě nejde. Nejde o dopad na na hostitelskou zemi, ale o gesto, o rozhodnutí pomoct lidem v nouzi. Humanitární migrace není totéž, co ekonomická. Je ale jasné, že schopnost a možnost pomáhat je v různých zemí různá, některé jsou chudší, jiné bohatší, otevřenější, uzavřenější. Těžko tedy určovat nějaké limity a kvóty na uprchlíky…

Jak se v průběhu času mění pohled na integraci imigrantů? Platí, že multikulturalismus, jak ho řada evropských zemí praktikovala, je mrtvý, jak se před časem nechal slyšet třeba britský premiér David Cameron?

Přístup k integraci v 50. a 60. letech byl takový, že žádná integrace neexistovala. Očekávalo se, že to nějak vyřeší trh, že si ti lidé najdou práci, integrují se sami. Později si země uvědomily, že imigranti mají svá specifika, například neumějí jazyk a to vede k problémům. Dalším krokem byla možnost získat občanství. Přístup se tedy v čase mění. Žádná země nemá patent na to, jak úspěšně imigranti integrovat. Ale myslím, že současná imigrační a integrační politika v rámci EU funguje velmi dobře, i když pořád jsou limity. Hlavní změna je, že se k integraci už nepřistupuje pasivně, nýbrž aktivně.

A pokud jde specificky o Českou republiku?

Česká republika je velmi schopná co se týče naplňování různých evropských direktiv. Na druhé straně by bylo dobré myslet i za horizont evropských nařízení a přemýšlet i o tom, jak se svět mění a jaké trendy lze očekávat například s ohledem na stárnutí populace. Imigrace do Česka je v současné době velmi nízká. Z Česka více lidí odchází než do něj přijde, je tu velká fluktuace. Ekonomicky se Česku daří poměrně dobře, ale je třeba přemýšlet o tom, čím zaplnit vznikající díru na pracovním trhu. Je dobré být připraven, přichystat si nástroje, řešení a podívat se, jaké modely fungují s ohledem na budoucí potřeby. Řízená migrace je cesta.

Ekonomicky se státům imigrace vyplácí

Téma migrace je nyní velmi aktuální. I s ohledem na nedávné útoky v Paříži se poukazuje na to, že se v řadě zemí Evropy nedaří imigranty a jejich další generace integrovat do společnosti. Myslíte, že politici budou právě s ohledem na terorismus tuto zprávu OECD o migraci studovat pečlivěji?

Nemyslím, že bychom měli tahle témata směšovat. Zprávy o migraci vytváříme od roku 1973. Téma se za tu dobu samozřejmě v mnoha ohledech vyvíjí. Věnujeme se pracovní migraci, rodinné migraci, tomu, jak se mění vzdělanostní struktura imigrantů… Ale samozřejmě sledujeme i otázku integrace ato jak imigrace přispívá k ekonomickému růstu a rozvoji. A z našich dat například plyne, že přínos imigrace je fiskálně pozitivní a v obecné rovině lze říct, že většina imigrantů si najde práci a není závislá na sociálních dávkách. V řadě zemí se děti emigrantů stávají úspěšnými studenty…

rozhovor_dumont2

Jean-Christoph Dumont, OECD” Autor: Markéta Trnková, MZV ČR
Jean-Christoph Dumont

Nabízíte vládám i konkrétní návody, recepty na to, jak imigranty efektivně integrovat?

Těžko se to zobecňuje, protože přístupy v různých zemích OECD se liší, ale jsou oblasti, na nichž se shodnou všichni. Například v nutnosti rozpoznat hodnotu ve schopnostech a znalostech, jež imigranti přinášejí a využít ji. Nutným krokem k tomu je vést je ke znalosti jazyka. Dalším je nabídnout kurzy, které například lékařům či zdravotním sestrám umožní srovnat úroveň znalostí se standardy, jež jsou třeba u vás v Česku. Řada imigrantů mají skvělé vzdělání a je v zájmu zaměstnavatelů toho využít. Řízená migrace je je jedním ze způsobů, jak by měla Evropa bojovat proti trendu stárnutí populace.

V Evropě ale vznikla řada radikálních stran zaměřených proti imigrantům, které zdůrazňují úplně jiné aspekty…

Rolí OECD je dávat na stůl fakta bez ohledu na to, zda je někdo hodnotí pozitivně či negativně. Nijak tím nezastíráme, že jsou s imigrací i problémy. Chceme ale, aby se ve veřejné debatě pracovalo pokud možno s pravdivými údaji. Lidé ve Francii jsou kupříkladu podle průzkumů přesvědčeni, že v zemi žije 25 % imigrantů. Ve skutečnosti je to 12 %. Často podléháme jen svým představám a pocitům. Málokdo tuší, že imigranti v součtu odvádějí na daních a odvodech víc, než kolik získávají zpět na různých dávkách.

Myslíte tedy, že podpora radikálních stran plyne jen z neznalostí faktů?

Samozřejmě ne jen z toho. Svou roli hraje strach. Také strukturální změny na globální úrovni, jejichž důsledkem je migrace. Je na politicích, aby dokázali z migrace vytěžit to pozitivní a naopak omezit rizika. To má na veřejné mínění pochopitelně velký vliv.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (2)
  1. sasek napsal - dne 19.2.2015

    Proboha, jen to ne! Zkušenosti západoevropských států by nám měly stačit. Spíš vytvářejme podmínky pro madou generaci, aby tady chtěla žít. Neumíme si poradit s Cikány, natož s cizinci z problémových zemí. Maďaři by mohli vyprávět.

  2. J. Němec napsal - dne 21.2.2015

    V žádném případě. Podej čertu prst a peklem se ti odmění. Navíc Západní Evropě hrozí občanská válka a mážná ¨k nám budou prchat pracovití běloši. Chce to dělat děti a zase děti nebo nás muslimové převálcují i bez války. Ale má cenu dělat děti,když nám Rusko hrozí válkou a z České republiky se stala bašta kolaborantů a ruských přisluhovačů bez hrdosti a vlastenectví??? Dokud na hradě nebude sedět prezident sjednotitel a armádě velet hrdý Čech tak jsme ztraceni.