Česko budoucnosti: Města 2.0, vesnice 2.0, občan 2.0…

Napsal/a -pes- 5. dubna 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

1. DÍL SÉRIE JAK A KDE BUDEME ŽÍT V 21. STOLETÍ. Budoucnost se (po)nese ve znamení sdílení, Česko se má v tomto smyslu ještě co učit. Kupříkladu vnímání automobilu jako symbolu statutu má na kvalitu našich životů nesporné negativní dopady, přesto se jakékoli změně bráníme. Podobné je to pak s přístupem k bydlení, kde je člověk často brán v potaz až na posledním místě. Podrobnosti diskutovali ředitel Mendelova evropského centra Lubor Lacina a iniciátor projektu City:One David Bárta. Jako tradičně nabízíme jejich hlavní teze průběžně doplňované o expertní hlasy.

Teze 1:

Město 2.0. Některé věci je možné na Západě už vidět – a pokud půjdeme západním směrem, dočkáme se jich i tady. Jeden významný trend je dán tím, že žijeme v informační společnosti, kde jsme vystaveni obrovskému množství informací, kterým přestáváme rozumět. Na Západě na to odpovídají tak, že vytvářejí komunity, organizují se, často s pomocí sociálních sítí. V Holandsku tak na některých předměstích lidé žijí jako na vesnici: Je tam velká pospolitost, přijali digitální ekonomiku a její výhody, jsou schopni rychle zorganizovat kdo co má a umí, kdo může co půjčit, kdo vaří pro několik rodin, kdo vede všechny děti ze sousedství do školy a tak dále. My Češi jsme hodně závistiví a zaprdění, takže nám to bude chvilku trvat, než na podobnou otevřenost přistoupíme; až pochopíme, že nám to může ekonomicky hodně prospět, stane se tak.

[alter-eko-discussion thesis=“1″]

Teze 2:

Venkov 2.0. Budoucnost venkova závisí na naší schopnosti ho digitálně vzdělávat. Pokud se to bude dařit a zároveň města začnou zadávat zakázky, které bude možné dělat distančně, začne se práce koncentrovat – respektive přesouvat – i mimo velká města. To by pak přilákalo na venkov nové lidi, kteří si uvědomí, že tam najdou uplatnění a zároveň klidnější život a další výhody života mimo velké aglomerace; což dnes mnozí hledají. Stručně, to, co se děje mimo Evropu, typicky v Asii, kde vznikají megalopolis, nemusíme nutně kopírovat. Pochopitelně, bude to o politice daného místa, schopnosti jeho atraktivitu navýšit. Pohonem změny či přechodu do prostředí, v němž budeme žít zítra, tak budou odvážní politici – politici, kteří budou k věcem přistupovat s otevřenou myslí a budou investovat i do věcí, které se nemusí povést.

[alter-eko-discussion thesis=“2″]

Teze 3:

Občan 2.0. O tom, kdo žije životem zítřka – a napomáhá změně – nerozhoduje fyzický věk, ale věk mentální; záleží na tom, jak lidé přemýšlejí, jak jsou otevření novým věcem. Dnes na rozhodujících místech v českých městech často sedí lidé, kteří žijí v minulostí respektive myslí v kontextu minulosti. Jde o myšlení dejme tomu 70. let, kdy se stavěly vysokokapacitní komunikace, což odporuje současnému náhledu, podle kterého čím více silnic postavíme, tím více aut se na ně nacpe a situace se nikdy nezlepší. Na Západě to už pochopili, zjistili, že pokud chceme, aby alespoň některá auta z ulic zmizela a provoz byl plynulejší, je třeba řidiče přesvědčit, aby přesedli na kolo nebo třeba k někomu do auta; a že by sami řidiči měli mít zájem podpořit rozložení zátěže na různé dopravní prostředky dle ochoty a možností lidí a momentální situace.

[alter-eko-discussion thesis=“3″]

Celý rozhovor  si můžete poslechnout ZDE.

Diskuze očima Lubora Laciny

V diskusi zazněla celá řada dobrých postřehů. Velká část se týkala především problematiky zvýšení atraktivnosti venkova jak z pohledu infrastruktury služeb, tak z pohledu pracovních příležitostí. Venkov by neměl být pouze noclehárnou a zásobárnou pracovní síly pro rostoucí velkoměsta. Je totiž skutečností, že ačkoliv život ve městě s sebou nese celou řadu negativ (hluk, prach, kriminalita, dopravní zácpy…), má oproti venkovu i nadstandardní infrastrukturu škol, zdravotnických zařízení, domovů pro péči o staré občany.

Neidealizujme si přitom dnešní venkov. Výhody historicky spojené s životem na venkově dávno zmizely v propadlišti dějin. Zemědělská činnost má převážně velkovýrobní charakter. Již neplatí, že člověk žijící na venkově má plnou kontrolu nad výrobou potravin a je tak především v krizových časech mnohem lépe chráněn před nedostatkem potravin než člověk žijící ve městě. Město se svou infrastrukturou služeb má především pro stárnoucí obyvatelstvo obrovskou přidanou hodnotu.

Co se týká mladé a střední generace, je fakt, že opravdu chybí věrohodné studie zmiňované v diskusi jako je seznam profesí s potenciálem pro distanční práci nebo dojezdová vzdálenost do nejbližší aglomerace s vhodnou strukturou pracovních míst.

Případná řešení je možné rozdělit do dvou kategorií – ta rychle proveditelná a dále pak opatření, která jsou během na velmi dlouhou trať. Mezi první patří například posílení daňových příjmů malých obcí na úkor velkých měst nebo posilování kvality vzdělávacího systému v malých obcích. Během na dlouhou trať je pak změna zemědělské výroby od masové k malým farmám nebo například budování rychlého spojení mezi regiony.

Skutečností ovšem je, že cokoliv bude uděláno, nezastaví to trend přesunu lidí z obcí do měst. Města jsou lákavá svým nočním životem pro mladé a zdravotnickou infrastrukturou a dalšími veřejnými službami pro stárnoucí. A to nezmění ani výlet na venkov například teď na jaře, kdy vše krásně kvete a vše vypadá jako idyla. Pamatuji si, jak mi jeden domorodec doporučil při mém rozjímání nad krásou venkova, ať se přijedu podívat v listopadu nebo lednu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)