Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

České cesty na Tchaj-wan se Číňanům nelíbí. Místo náměstka odcestoval na konferenci jen ředitel

 -   - 

facebook-sunglasses-red-fashion-taipei Zdroj Autor: Foter.com

Rostoucí čínský vliv v Česku má různé podoby. Čína se například nijak netají tím, že se jí nelíbí české návštěvy na vyšší politické úrovni na Tchaj-wanu. Čínská velvyslankyně v Praze Keqing Maová se proto na svých setkáních s českými politiky snaží ovlivňovat postoje Česka k Tchaj-wanu, jenž čínští komunisté považují za nedílnou součást ČLR.

Vliv čínské velvyslankyně se ukázal v první polovině února. Tehdy s Keqing Maoovou poobědval tehdejší (nyní již odvolaný) ministr průmyslu Jan Mládek. Krátce poté rozhodl o tom, že jeho náměstek Eduard Muřický na plánovanou cestu na Tchaj-wan neodletí.

Informaci HlídacíPes.org potvrdil pod podmínkou anonymity vysoce postavený úředník ministerstva průmyslu. Čína si podle něj české cesty na Tchaj-wan „od úrovně náměstků výše“ hlídá a stěžuje si na ně.

OKD má přednost

Fakt, že podle původních propozic měl za Česko na konferenci o „chytrých městech“ na Tchaj-wan odletět na konci února náměstek Muřický, potvrdilo i zastoupení Tchaj-wanu v České republice.

„Mohu potvrdit, že pan náměstek Muřický na summit na Tchaj-wanu neodletěl a místo něj MPO reprezentoval pan Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor,“ odpověděl na dotaz HlídacíPes.org zastupitel Tchaj-wanu v ČR Joye Wang.

Další komentář k tématu by podle Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře (má roli zastupitelského úřadu) z diplomatického hlediska nebyl vhodný.

Exministr Mládek na dotaz HlídacíPes.org zaslaný SMS nijak nereagoval. Bez odpovědi nechalo otázky i čínské velvyslanectví.

ČTĚTE TÉŽ: Daně jen pro někoho. Velké firmy za převod nemovitostí neplatí, stát přichází o miliardy

Sám náměstek Muřický potvrdil, že ministr jeho naplánovanou cestu zrušil. Důvodem však podle něj bylo výhradně dění kolem OKD.

„Nemohl jsem jet kvůli OKD. Musel jsem tu být, protože ten materiál nakonec vládou schválen nebyl,“ vysvětluje Muřický s odkazem na neúspěšný návrh MPO na odkup těžební společnosti OKD státním podnikem Diamo.

„Čínská velvyslankyně je na MPO pravidelným hostem. Příčinná souvislost s obědem s čínskou velvyslankyní a rozhodnutím pana ministra je zřejmá. I když oficiálně náměstku Muřickému cestu zakázal kvůli jednání o OKD,“ říká výše zmíněný zdroj z MPO.

Zemanova hedvábná stezka

Roli na vstřícnosti k čínským zájmům mohl mít i fakt, že v květnu má odjet do Číny na konferenci o nové hedvábné stezce One Belt, One Road český prezident Miloš Zeman.

Podle serveru Info.cz už přitom na přípravnou cestu do Pekingu na konci února odletěl kancléř Vratislav Mynář a prezidentův poradce Martin Nejedlý.

Současná česká politika si zakládá na výrazném oteplení vztahů s Čínou. Prezident Miloš Zeman opakovaně mluví o tom, že do roku 2020 by měli Číňané investovat v Česku až 232 miliard korun.

Investice, či spíše akvizice tuzemských firem a nemovitostí, jsou však zatím zhruba na desetině této sumy.

A například čínská CEFC, jež je v Česku nejaktivnější, se zhruba po roce stáhne ze své investice ve společnostech Empresa Media a Médea.

Po Japonsku a Jižní Korei je dlouhodobě nejvýznamnější asijský investor v České republice Tchaj-wan. Podle oficiálních údajů agentury CzechInvest zde především do výrobních závodů Tchaj-wan investoval mezi lety 1993 až 2015 zhruba 23 miliard korun.


Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.


Nejvýznamnějším tchajwanským investorem v Česku je firma Foxconn CZ, která je dlouhodobě druhým největším v tuzemsku působícím exportérem.

Do budoucna se nabízí i možnost přesunu některých tchajwanských aktivit z Británie do Česka poté, co se začne prakticky naplňovat odchod Velké Británie z Evropské unie.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

(1) komentář
  1. ČERT napsal - dne 3.3.2017

    Je to zajímavé s tou Čínou a Tchaj-wanem. Možná budu konstatovat jen známé věci, ale přece platí (a spíše platilo), že který stát diplomaticky uznává Tchaj-wan, neuznává kontinentální, komunistickou Čínu (ČLR), a naopak. Když byla ke sklonku druhé světové války Čína uznána jako jedna z pěti světových velmocí a stálých členů Rady bezpečnosti OSN (s USA, SSSR, V. Británií, Francií), a zatímco v Číně vedla občanská válka mezi komunisty a tzv. Kuomintangem v čele s Čankajškem (Ťiang Tie-š´) v r. 1949 k Čankajškově porážce a útěku na Tchaj-wan, tak přece až do počátku 70.let zastupoval tuhle roli v OSN Tchaj-wan (Čínská republika) a nikoliv ČLR – protože Čankajšek, ne Mao, byl považován za legitimního představitele Číny. Jenže partnerství či kontakty s tou daleko větší kontinentální ČLR se ukázaly jako mnohem pragmatičtější – a takhle to právě na počátku 70.let pochopily i USA presidenta R. Nixona, který se r. 1972 osobně sešel s Maem v Pekingu (fakta, že ČLR tehdy již disponovala jadernou výzbrojí a byla fakticky znepřátelená se SSSR, tomu mohla jen přispívat). Takže jsme vystaveni tlaku v rámci jisté pragmatičnosti, která před cca 45-ti lety vedla ke znatelnému obratu zahraniční politiky samotných USA.