™ Pacheco / photo on flickr, Full Harvest Moonrise Over Mono Lake, Ca - into closing twilight

Česká stopa v „temném internetu“: Co Češi hledají na odvrácené straně sítě?

Napsal/a Robert Malecký 12. prosince 2015

Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale hlavně pro prodejce drog, podvodníky nebo obchodníky s nelegálním zbožím. Darknet, temná strana internetu. Stal se módní záležitostí – aspoň co se týče zobrazování v beletrii nebo televizních seriálech. Jak funguje? A jaká je česká stopa v této síti?

Čtvrté pokračování bestselleru Milénium, které po Stiegu Larssonovi pod názvem Dívka v pavoučí síti s nevalným výsledkem stvořil David Lagercrantz, se do značné míry odehrává ve virtuálním světě mezinárodních gangů operujících právě na darknetu. Inspirací mohl být příběh Hedvábné stezky, zrušeného portálu Silk Road, mezinárodního tržiště pro prodej drog nebo objednávek nájemných vražd.

Zakladatel sítě Ross Ulbricht byl na jaře v New Yorku odsouzen na doživotí. Darknet samozřejmě žije dál. Existuje řada definic, jak se na tuto část světové sítě dívat – od značně zjednodušené „vše, co nevidí Google“ až po sofistikované popisy, které mají společné jedno: jde o skrytou vrstvu, která funguje na principu anonymního připojení, podmínkou je vždy šifrování komunikace. Na to, co lze v těchto temných vodách najít, se zaměřila analýza projektu Česko v datech.

Co je darknet?

Pro uživatele, kteří touží být na internetu neviditelní, a nemusí jít rovnou o nájemné vrahy, slouží řada prohlížečů. Požadavky, které uživatelé normálně odesílají ze své IP adresy, putují přes náhodně vybrané uzly. K přístupu na Darknet slouží řada prohlížečů, nejoblíbenějšími jsou Tor (The Onion Router), I2P (Invisible Internet Project) nebo Freenet.

„Tor je založen na přeposílání komunikace přes síť serverů zapojených do systému, kde internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty, takže příjemce zná pouze adresu posledního zprostředkujícího stroje, a není tedy možné určit, kdo s kým komunikuje,” říká Vladimír Smejkal z Unicorn College, autor knihy Kybernetická kriminalita. „Každý router má informaci jen o tom, od koho data přijal a kam je má přeposlat. Obsah dat nebo jejich zdroj tedy nelze vysledovat. Navíc přístup do této utajené sítě je možný jen pro její uživatele a zvenčí, pro běžné uživatele internetu je síť nepřístupná,“ dodává Smejkal. Tor je podle něho ideální pro všechny, kdo chtějí cíleně nebo blíže neurčenému okruhu účastníků zasílat informace a sdílet je s nimi při minimálním riziku odhalení.

Internetový publicista Daniel Dočekal připomíná, že ačkoli se objevují snahy Tor zakázat (naposledy ve Francii po pařížských útocích), jeho samotné používání nelegální není. „Tor (a Tor Browser) není nástroj teroristů, byť tuhle pomůcku, stejně jako řadu dalších, nepochybně používají. Není to ani nástroj zločinu, není nelegální, není něco, co je špatné, byť i zde platí, že zločinci prostě tyto nástroje také používají. Stejně jako dýchají vzduch či pijí vodu,“ píše Dočekal.

Darknet – anarchie v nejčistší podobě

Za užíváním Darknetu je původně především touha zbavit se cenzury a dostat se k jinak nepřístupnému obsahu internetu. Právě ta vedla k prudkému rozvoji této formy internetové komunikace. Abychom zmínili i jeho „kladné“ využití – umožnil například dorozumívání s politickými odpůrci autoritářských režimů během Arabského jara nebo přístup čínským uživatelům na stránky s nezávislými informacemi.

A pak jsou tu nelegální aktivity: drogy, platforma pro podvody nejrůznějšího druhu, obchod se zbraněmi, dětská pornografie. Zastoupení jednotlivých složek ukazuje graf a bylo zjištěno na základě analýzy 10 nejvýznamnějších darkmarketů (např. Alphabay, Ramp či German Plaza). Ty podle serveru Česko v datech představují jakási ilegální tržiště, kde lze tyto produkty sehnat. „Výsledky byly následně zprůměrovány a zpracovány pro konečnou vizualizaci pomocí komplexního softwaru SAS Visual Analytics,” upřesňuje Zdeněk Honek, Country Manager společnosti SAS.


Pozn.: Data vycházejí z analýzy 10 darkmarketů – Alphabay, Dream market, Outlax market, Hansa market, Python market, Acropolic market, Crypto market, Ramp, German plaza, Easy India Company; společně s analýzou přístupů z Tor statistiky připojených počítačů.


 

Česká stopa v darknetu

Z analýzy mimochodem vyplynulo, že českého obsahu a českých uživatelů je v darknetu opravdu málo. Největší boom v počtu denních přístupů nastal na konci září 2013, kdy přesáhl hranici 40 000.

Tento náhlý nárůst byl podle analytiků Česko v datech způsoben kombinací botnet útoků, které se nejčastěji používají při atacích na internetové stránky, což následně vede k jejich zahlcení a pádu, a změnou smluvních podmínek Googlu, který začal mnohem více sledovat chování uživatelů. Velké množství uživatelů se tehdy přesunulo právě na anonymní a nekontrolovatelný darknet. Pak ale přišel značný pokles a počet denních přístupů z ČR se nyní drží lehce pod hranicí 15 tisíc.


Česko je ve srovnání s jinými státy darknetovým trpaslíkem. Jak ukazuje další graf, v celkovém umístění podle počtu denních přístupů se řadíme někam mezi Řecko a Saúdskou Arábii. Žebříčku kralují Rusko, Německo a zejména USA, které mají až 400 000 denních přístupů.

„Nicméně ač se Česko jeví z pohledu těchto statistik jako zanedbatelný hráč, je naopak velmocí co se prosazování technologií s Darknetem spojovaných týče. Konkrétně ve zmiňované síti Tor, hojně využívané po celém světě pro anonymní přístup k informacím v i mimo Darknet, patříme na špičku z pohledu počtu hostovaných tzv. exit nodů na území České Republiky. Jedná se o servery, přes které vede komunikační cesta všech uživatelů dané sítě,” říká Jiří Slabý, senior manager v oddělení Consultingu společnosti Deloitte.


 


O projektu Česko v datech

Ambicí projektu Česko v datech je vyhledávat témata, která jsou přitažlivá, zajímavá nebo důležitá pro celou společnost, ale jejichž zpracování vyžaduje pokročilé datové nástroje. Chce objevovat souvislosti, které se v datech skrývají, a potvrdit či vyvrátit tvrzení, která se v české společnosti tradují, ale bez práce s rozsáhlými daty jim chybí důkaz. Partnery projektu jsou společnosti SAS Česká republika, Deloitte, Unicorn a DataSpring, které poskytly svá řešení pro zpracování a vizualizaci dat. Spolu s nimi se na projektu podílí i agentura Dark Side.

2 komentáře

  1. jan kain napsal:

    V poměru počtu přístupů ku počtu uživatelů internetu dosahuje např.:
    USA 0.0013882754701719
    Německo 0.0028958886383839
    ČR hodnoty 0.0016999176176208

    To znamená, že u nás se „darknet“ využívá trochu více, než v USA a v Německu více než 2x tolik, absolutní čísla jsou pro tuto statistiku nevhodná.

    Vycházím z http://www.internetlivestats.com/internet-users-by-country/, což jsou hodnoty z rok 2014 a u vašich údajů neudáváte období, takže je můj výpočet pravděpodobně nepřesný, ale jako ilustrace snad dostačující.

  2. Sev napsal:

    Dosti zavadejici clanek, ktery laika zmate, a cloveka co tomu trochu rozumi tak mozna nastve. Ta „statistika co sezenete na darknetu‘ je nesmyslna pocinaje kategoriemi, definici dat a konce vizualizaci. Graf ‚pristupy na darknet z CR‘ je nevysvetleny a zavadejici. Kdyz si na linkovanem zdroji ceskovdatech.cz dam vyhledat ‚darknet‘ dostanu 0 vysledku.

    Kde jsou citovane radne zdroje, analyze a aspon minimalni vhled do problematiky?

    Jsem zklaman.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies