Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Češi patří mezi největší globální šetřílky. A měli by v tom pokračovat

 -   - 

1. DÍL SÉRIE KONKURENCESCHOPNOST. Obyvatelé Česka patří mezi globální šetřílky, domácí ekonomiku tím ale výrazně nepoškozují. Shodují se na tom hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Diskuzí o příčinách a důsledcích konzervativního vztahu obyvatel české kotliny k penězům nastartovali po červencové prázdninové odmlce letní sérii Alter Eko, v níž se ekonomické, byznysové i akademické špičky budou věnovat nejrůznějším aspektům české (ne)konkurenceschopnosti.

Teze 1:

Obyvatelé Česka jsou po právu nálepkováni jako konzervativní šetřílkové. Dá se to doložit několika příklady: Šetrnost například potvrzuje to, že celých 12 procent disponibilních příjmů české domácnosti ušetří. To je v Evropě nadprůměrné procento, i když za Němci stále o něco zaostáváme. Konzervatismus v zacházení s financemi pak lze doložit i tím, že Češi mají téměř polovinu svých úspor domácnosti uloženy u tuzemských bank, přestože to v současné době v podstatě nic nevynáší. Jsou ale pojištěné a bezpečné a to je z pohledu lidí v Česku důležitější. A čím lze tento postoj zdůvodnit? Dost to souvisí s tradicí. Konzervatismus a opatrnost v přístupu k penězům máme prostě historicky v genech.

Komentáře

 Teze 2:

Na první pohled bezesporu neochota českých domácností utrácet ekonomiku brzdí. Hypoteticky, pokud by domácnosti zvýšily svoji spotřebu o jedno procento, znamenalo by to zvýšení růstu ekonomiky o půl procenta, protože spotřeba domácností v kapitole celkové spotřeby v rámci HDP tvoří jednu polovinu. Praxe by ale byla trochu odlišná. Kdyby se domácnosti rozhodly více utrácet, nepochybně budou zčásti nakupovat dovozové zboží. Česká ekonomika by z toho nesporně profitovala méně. Navíc je třeba si v této souvislosti položit otázku, zda bychom se měli rychleji přibližovat západním ekonomikám ve zvyšování spotřeby, nebo v akumulaci finančního majetku. To jde proti sobě – když budou domácnosti více utrácet, budou méně spořit a naopak.

 

Komentáře

 Teze 3:

Jakékoli investiční rady českým domácnostem by (ani) dnes neměly opomíjet otázku zadlužování. Současná situace vybízí k tomu, aby si lidé brali půjčky a to zejména na bydlení; jsou levné a z hlediska všemožných parametrů vypadají příznivě. Nicméně pozor, domácnosti by si vždy měly nechat jistou rezervu, která jim z příjmu zůstane poté, co se splatí hypotéka a další pravidelné platby. Zároveň nesmí zapomínat na to, že se podmínky na trhu mohou změnit a ony se pak mohou dostat do problémů. Stručně, je třeba uvažovat dlouhodobě a zůstat na konzervativní straně pomyslného spektra. To, mimo jiné, znamená nepodléhat přílišnému optimizmu v časech dobrých a stejně tak ani pesimizmu v časech horších.

Komentáře


Rozhovor Evy Zamrazilové s Pavlem Sobíškem si můžete poslechnout zde.

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (3)
  1. Jan Korbel napsal - dne 4.8.2016

    Tento článek hezky ilustruje, kam to mainstream dotáhl v pokřivení chápání toho, jak by ekonomika měla normálně fungovat.
    V normální ekonomice jsou totiž úspory předpokladem k tomu, aby bylo co investovat do zlepšení efektivity. A zlepšení efektivity se dělá proto, abychom dokázali něco poskytnout/vyrobit levněji.
    Přirozeným výsledkem by tedy měla být pomalá deflace (zhodnocování kupní síly peněz, protože by jich nemělo přibývat) odpovídající skutečnému zlepšování efektivity.
    Odtud pak přísloví “dollar saved is a dollar earned”, protože v takto fungující ekonomice, kdy banky obezřetně půjčují úspory střadatelů, musí jim dávat smysluplný úrok na jejich vkladech. Připočteme-li k tomu přirozenou deflaci (z historických dat, řekněme kolem 1 % ročně) najednou dávají úspory velký smysl.

    Jenže tahle jednoduchá matematika byla ve 20. století pohřbena keynesiánstvím a zdegenerovala do dnešní podoby, kdy ekonomové po generace vyučováni v tom, že ekonomika je jen stroj a centrální banky do něj moudře v pravý čas nalijou peníze, nás dovedla tam kde jsme: Globální bublina, vytvořená dluhy, nulovými sazbami a přímým tisknutím peněz.
    Vklady se neúročí, protože je banky k ničemu nepotřebují.
    Technicistní ekonomové sledující nesmyslnou modlu HDP pak vidí úspory jako nerealizovaný růst.

  2. Petr Homoláč napsal - dne 5.8.2016

    Za okolností, kdy ČNB sleduje politiku záměrného znehodnocování koruny tzv. měnovými intervencemi a cílenou inflací 2% ročně (dokonce zřejmě ani neodečítá z tohoto cíle celosvětové snížení cen ropy, což je naprosté pokroucení zdravé ekonomické logiky), za těchto okolností je česká spořivost bohužel spíše sporná a svědčí buď o bezradnosti vybrat si z nabídky tzv. investičních příležitostí nabízených na českém trhu anebo přímo o finanční negramotnosti. Češi šetří a vlastní ČNB jim tyto úspory záměrně ničí.
    Prý je to ve prospěch ekonomiky a my jaksi nevidíme, že to sice prospívá exportérům, ale škodí všem importérům, což jsme všichni v této a hlavně všechny firmy které potřebují nakupovat stroje, zařízení, elektroniku atd. Vše je uměle a zbytečně dražší a to ochromuje technický rozvoj českých firem. De facto nás olupuje nás vlastní stát a to tak šikovně, že my tomu snad věříme.
    Děláme ze sebe žebráky ve prospěch ekonomiky? Je-li tohle pravda, vyhlašme Českou republiku rovnou Českou montovnou.
    Kdyby nám tohle dělala EU, to by bylo řevu.

  3. Nováček napsal - dne 8.8.2016

    Aby bylzachován Růst, musí růst absolutní hodnoty čísel prezentujících ekonomiku. Příklad : 1 zápalka stála včera 1 haléř, dnes stojí tatáž dva haléře; růst ekonomiky vyjádřený v “tržní hodnotě” zápalek, ve srovnání se včerejškem, je dvojnásobný (o 100% /o sto procentních bodů, to pak zní přímo “vedecky”!/). Aby to rostlo (je míněna světová ekonomika) je třeba levné zdražovat, děj se co děj. Tak se dnes “dělá” prosperita!