Foter.com, zdroj

Budoucnost novinařiny? Není důvod panikařit. I když možná trochu ano

Napsal/a Robert Břešťan 2. listopadu 2017

Pro seriózní média je podstatné, aby byla schopná uchovat si svou značku, tvář a pověst. „Není podle mne důvod panikařit,“ říká k budoucnosti novinařiny Thomas Kent, prezident Radio Free Europe/Radio Liberty.

„Všimněte si, že když se děje něco opravdu vážného, teroristické útoky nebo přírodní katastrofy, lidé nehledají informace na takzvaných alternativních webech, ale u zavedených důvěryhodných zdrojů,“ argumentoval Kent v rámci debaty o budoucnosti médií na konferenci Forum 2000.

„Je to i proto, že kvalitní žurnalistika něco stojí, drahé je i vysílání zpravodajů přímo na místo dění, živé pokrytí událostí. To je velká přidaná hodnota a konkurenční výhoda,“ říká šéf americké rozhlasové stanice se sídlem v Praze.

Když prý přeci jen panikařit, tak pouze mírně. „Protože dezinformace jsou připravovány a šířeny mnohem profesionálněji, mladé je těžší zaujmout, byznys modely jsou pod tlakem. Ale stále si myslím, že nic není ztraceno a nabízejí se stále velké příležitosti,“ říká Kent.

Jsme vše, co populisté nesnášejí

On i další účastníci debaty jen potvrdili fakt, že mladí lidé už nekonzumují média tak jako dříve. Nicméně i nadále je podle nich poptávka po zdrojích informací, jimž se dá věřit.

„Takovým zdrojům čtenost stoupá. Podívejte se, jak úspěšný je Economist, daří se i nám v Project Syndicate. Naši čtenáři jsou mladší lidé,“ říká Jonathan Stein, šéfredaktor Project Syndicate. Ten existuje od roku 1995 a je zdrojem originálních komentářů od uznávaných odborníků z různých částí světa: aktuálně má na 500 přispěvatelů ze stovky zemí světa.

„Jsme vše, co populisté nesnášejí. Píší pro nás experti, lidé, kteří vědí, o čem mluví, umí argumentovat a pracují s fakty. Pak je jedno, z jaké perspektivy píšete, zda liberální nebo sociálně-demokratické. Podstatná jsou fakta,“ doplňuje Stein.

Poněkud odlišný pohled na současnou mediální realitu nabídl Andrius Tapinas, zakladatel a ředitel úspěšné litevské on-line televize Liberty TV.

Ta je v regionu unikátní především tím, že žije z drtivé většiny z příspěvků svých diváků. „Věřím, že lidé jsou ochotni platit za obsah, i když není za paywallem. Fungujeme on-line zhruba jeden rok a máme devět tisíc lidí, kteří nám přispívají měsíčně od jednoho do sta dolarů,“ popisuje Tapinas.

Jeho televize nabízí mimo jiné i politický satirický pořad v ruštině, protože – jak říká se zjevnou ironií – „nevím, proč, ale v Rusku se politická satira nepěstuje“.

Podle něj musí moderní média chápat, že vyrůstá úplně nová generace uživatelů médií, kdy děti už nechápou, co je televize a proč by se na něco měli dívat v pevný vysílací čas. Jistý důvod pro obavy tradičních médií to podle něj je.

Není důvod se nudit

„Cílíme na mladé, využíváme youtuberský styl. Nejsme nudní, jsme nezávislí, tváře našich moderátorů jsou extrémně populární na sociálních sítích. Nemusíme díky tomu platit za reklamu, šíří se to „samo“,“ konstatuje Tapinas.

Diváci jeho televize jsou podle něj z 85 % lidé ve věku 23 – 25 let. „Proč by se měli dívat na nudné zprávy, když se u nich mohou bavit a přitom dostanou stejné informace? I když uznávám, že to nemusí být cesta pro všechny,“ podotýká.

Odhady, jakým směrem se uberou média a za čím půjdou mladí, jsou podle všech diskutujících dost těžké. „Jsou průzkumy, že už je ani nebaví ani Facebook. Podstatný je podle mne obsah. Určitě děláme chyby, určitě přicházíme o peníze, ale snažíme se učit, chápat důležitost sociálních médií. A děláme k tomu i drahou investigativní žurnalistiku,“ říká šéf litevské internetové televize.

Klíčem k budoucnosti seriózních médií by měla být důvěra čtenářů a novinářská nezávislost. „Mediální organizace by měly vědět, že když ztratí editoriální nezávislost, časem ztratí i příjmy, protože dřív nebo později to čtenářům dojde. Bez nezávislosti klesá kredibilita, s tím i přízeň čtenářů či diváků a s tím pak i příjmy z reklamy,“ je přesvědčen šéfredaktor Project Syndicate Jonathan Stein.

S tím souhlasí i Andrius Tapinas, který to ale vidí realisticky: „Většina médií je motivována hlavně ziskovostí, proto od nich mnohdy čekáme příliš mnoho – že budou skvělí, progresivní, ale oni mají hlavní cíl vydělat.“

Budoucnost kvalitní a veřejně prospěšné žurnalistiky proto vidí spíše v nezávislých médiích. „Ty se mnohem víc zaměřují na budoucnost a důvěra je ta hlavní deviza, kterou mají. Důvěryhodnost je ostatně i ta hlavní odměna pro novináře. Role demokratických vlád je podporovat nezávislost médií a nezávislá média,“ myslí si Tapinas.

Férově neznamená bez postoje

Mnohem větší zásahy státu do médií jsou však podle diskutujících novinářů vidět na opačné straně – v oblasti propagandy.

„Téma polarizace společnosti a šíření fake news je zásadní. Musíme budovat, či získat zpět, důvěru v naší objektivitu, férovost, novinářskou etiku, musí být jasné kdo jsme a kde stojíme. Neutrální a férová žurnalistika přitom neznamená, že předstírá, že se jí některé věci netýkají. I o propagandě se dá referovat férově a přitom dát jasně najevo, kde stojíme,“ říká Thomas Kent, prezident Radio Free Europe/Radio Liberty.

Podle něj ale musí média reagovat na změnu diváckého a čtenářského zájmu, nesmí být odtržená od reality a „lidé musí v našich zprávách a informacích poznávat sami sebe“.

NOVÁ EXKLUZIVNÍ PUBLIKACE HlídacíPes.org. Vůdce pro 21.století.

„Dějí se i pozitivní věci, žurnalistika nemusí jen odhalovat nepravosti, nemusíme ani strašit rozpadem EU nebo USA, ne vše je katastrofa, jak se někdy může z médií zdát,“ poznamenává Kent.

„Nárůst populismu je ve světě zjevný, naše práce je dál dělat to, co děláme, poučit se při tom z chyb a nabídnout stravitelnější obsah,“ souhlasí šéf Project Syndicate.

I když velké technologické firmy jako Google a Facebook podle účastníků debaty podrývají financování médií, mediální domy by podle nich měly usilovat o to, aby byly spíše jejich partnery.

„Facebook a Google se snaží být neutrální, na druhé straně čím dál více sami usilují o fact-checking. A kdo je toho schopen? Opět právě profesionální novináři, my, tradiční média. Ta na to mají čas, prostředky, zkušenosti,“ navrhuje bez dalších podrobností Kent.

„Rolí médií je volat k zodpovědnosti vládu, politiky, úřady, upozorňovat na problémy. To rozhodně není nic, co by podrývalo demokracii, jak se někdy médiím podsouvá. Naopak je to tradiční role médií, která demokracii posiluje,“ konstatuje Jonathan Stein, šéfredaktor Project Syndicate.

 

2 komentáře

  1. petrph napsal:

    Se obávám že je to sice tak jak popsáno v článku, jenomže z toho nejsou vyvozeny správné závěry. Ve skutečnosti totiž média poskytují dvě rozdílné služby.
    Tou první, poskytování faktů. A to je skutečně drahé, náročné i někdy rizikové. Navíc, právě na toto jsou ty největší nároky -fakta musí být pravdivá, přesná, nezávislá pokud možno komplexní (zařazená v tom správném kontextu) – a navíc rychlá… Když se na tuto službu podíváme, tak jí zase tak moc médií ze svých primárních zdrojů neposkytuje. Že většina z nich jí přebírá z jiných zdrojů, nebo dokonce vůbec – a předpokládají že je má občan znát odjinud
    A tou druhou rolí je poskytování platformy pro předávání názorů. Což už zase tak náročné být nemusí a tato kritéria na to kladena nejsou. Tam jde spíše o to aby publikovaný názor diváka zaujal .
    Už z výčtu úspěšných mediálních zdrojů v článku je vidět že v tomto se média štěpí. Navíc v době internetu, který zcela mění způsob distribuce informací k lidem.
    Možná to přiznat a používat dvě různá označení pro tyto dvě služby…

  2. Tondach napsal:

    Pokud bude prezidentem Zeman a premiérem Babiš a ve vládě Okamura, nemají žádní novináři šanci ….

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies